Od zkázy k obnověUkázka

SOAP: Deuteronomium 8:11

Když Bůh vyvedl Izraelity z egyptského otroctví, žili čtyřicet let na poušti. Přestože kvůli své neposlušnosti zůstali na poušti tak dlouho, Bůh se o ně staral a dával jim přesně to, co potřebovali k přežití. Žili tehdy v dočasných přístřešcích – stanech, protože věděli, že jejich trvalý domov na ně teprve čeká v zemi, kterou jim Bůh zaslíbil.

Když Izraelci vstoupili do zaslíbené země, Bůh jim přikázal, aby slavili svátek dočasných přístřešků, neboli Svátek stánků. Měla to být týden trvající slavnost, během které měli všichni bydlet v přístřešcích, aby si připomněli, jak Bůh zaopatřoval jejich předky na poušti.

Stejně jako se ale Izraelci odklonili od řady Božích přikázání, přestali před mnoha lety slavit i tento svátek. Když Nehemiáš přečetl Zákon, lidé všeho nechali a oslavujíce si připomínali, co Bůh udělal. Jednou z věcí, kterou potřebovali udělat, zatímco obraceli svá srdce zpět k Hospodinu, bylo opět se řídit Božími přikázáními a oslavovat, jak Hospodin v minulosti svůj lid vykoupil.

Když si připomínáme, v čem všem byl Bůh věrný, dodává nám to povzbuzení do budoucna. Boží věrnost v minulosti je předpokladem a zaslíbením Jeho věrnosti v budoucnu. Musíme si připomínat a oslavovat, co udělal, a učit o Jeho věrnosti také budoucí generace.

Tradice a oslavy, kterými si připomínáme Boží věrnost, se nemusí pojit pouze s obdobím nějakých velkých svátků (Vánoce, Velikonoce). Samy si můžeme připomínat, jak nás Bůh provedl obdobími osamělosti, finančních potíží, zdravotních komplikací nebo složitých vztahů, a to tak, že si na to vyhradíme určité dny. Připomínání si Boží věrnosti nám pomáhá jít dál a pevně se držet všech zaslíbení, která nám Hospodin ohledně naší budoucnosti dal. Pomáhá nám to jít s vědomím, že Bůh plní vše, co slíbil.