San Lucas 3
3
Juan Bautista jim adu'ugtuum
(Mt 3.1-12; Mc 1.1-8; Jn 1.19-28)
1Ma najty je̱'e̱ mu̶j'ane̱'e̱mbu̶ Tiberio jyumu̶jtjooty, mu̶majmókx jumu̶jt najty kujk ñu̶kxy maabu̶ y'ane̱'e̱mdu̶gu̶'u̶yu̶ñ. Je̱'e̱ mu̶'it tiempo Poncio Pilato najty gobernador'ajtp jim Judea, y je̱'e̱ Herodes najty gobernador'ajtp jim Galilea, y je̱'e̱ pyuya'ay Felipe najty gobernador'ajtp jim Iturea y jim Traconite naaxjooty, y je̱'e̱ Lisanias najty gobernador'ajtp jim Abilinia. 2Y je̱'e̱ Anás mu̶u̶d je̱'e̱ Caifás najty je̱'e̱ teedy windzú̶n nigu'ubajk'ajtp ajku̶xy ma je̱'e̱ mu̶jtzajptu̶jku̶ñ. Je̱'e̱ mu̶'it tiempo je̱'e̱ Dios y'ayuuk tyu̶y'ajt jya'ty ma je̱'e̱ Juangu̶ñ, je̱'e̱ Zacarías y'ung, mu̶dyiibu̶ najty adu'ugtuum tzu̶naaybyu̶ñ. 3Chi je̱'e̱ Juan ñu̶kxy ñajxy ma je̱'e̱ kajpt kú̶xyu̶ju̶ñ mu̶wingón je̱'e̱ Jordán mu̶jnu̶u̶ nu̶maay je̱'e̱ ja'ay ajku̶xy ko wan jootwimbijtku̶xy ma je̱'e̱ Diosu̶ñ y wan nu̶u̶be̱jtku̶xy, wan je̱'e̱ Dios ñu̶u̶ pyoky wyinmé̱kxu̶xu̶ch ajku̶xy. 4Adaa du'un ada tyuunu̶ jyajtu̶ neby je̱'e̱ Dios y'ayuuknajtzkapxu̶u̶ybyu̶ Isaías najty tu̶ kuja'ayu̶ñ:
“Jim adu'ugtuum yajmu̶dooy tu'ug je̱'e̱ ja'ay myu̶na'añ:
‘Yaj'oyu̶u̶ygyu̶x je̱'e̱ Windzú̶n Dios ñu̶u̶'aa tyu'u'aa.
Yajtu̶u̶wu̶ je̱'e̱ ñu̶u̶'aa tyu'u'aa ajku̶xy je̱'e̱ mu̶dyiibu̶ mu̶j aney axu̶guetyu̶ñ.
5Ku̶xyu̶ ma ñu̶u̶náxy wyoknaxyu̶ñ wan joyu̶u̶ydya'ay.
Ku̶xyu̶ je̱'e̱ tun kopt wan nandu'un joyu̶u̶ydya'ay,
Y ku̶xyu̶ je̱'e̱ nu̶u̶'aa tu'u'aa mu̶dyiibu̶ mu̶j aney axu̶guetyu̶ñ yajtu̶u̶gu̶x.
Y ku̶xyu̶ nu̶u̶'aa tu'u'aa mu̶dyiibu̶ ka'p kipxyjyátyu̶chu̶ñ,
wan kipxyjyajtta'ay.
6Ku̶xyu̶ je̱'e̱ ja'ay íxu̶ch nejwu̶'u̶wu̶ch ajku̶xy
je̱'e̱ niwaambu̶ yajtzookpu̶ mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ Dios kye̱xe̱e̱mbyu̶ñ.’ ”
7Chi je̱'e̱ Juan mayjya'ay nu̶maay pu̶njaty najty miingu̶xpu̶ñ nu̶u̶be̱jtpu̶, myu̶naañ: “¡Miich ajku̶xy, tza'añdy m'ajuugy m'amu̶gu'ug'ajtypy ajku̶xy! ¿Pu̶n tu̶ xyñu̶maaygyu̶xy ko mni'idzookku̶xu̶ch#3.7 ¿Pu̶n tu̶ xyñu̶maaygyu̶xy ko mni'idzookku̶xu̶ch?: nije̱' wiingpu̶ jaaybyu̶du̶jk myu̶naangu̶xy: ¿Pu̶n tu̶ xy'awaanu̶ ajku̶xy ko mgue̱e̱kku̶xu̶ch? ma je̱'e̱ mu̶j'ayo'on mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ Dios kye̱xe̱e̱mbyu̶ñ? 8Tuungu̶x je̱'e̱ oybyu̶, y du'un ñi'igu̶xu̶'u̶gu̶ch ko tu̶ mjootwimbijtku̶xy ma je̱'e̱ Windzú̶n Diosu̶ñ, y ka'p mmu̶naangu̶xu̶ch amíñ u̶xyu̶py: ‘¡Abraham u̶u̶ch nmu̶j'ap'ajtypy nmu̶jteedy'ajtypy ajku̶xy!’ Janch tu̶y'ajtu̶ñ du'un nnu̶maaygyu̶xy ko je̱'e̱ Dios mu̶baad je̱'e̱ Abraham yaj'ok'ung'áty yaj'ok'ana'k'áty adaa tzaa. 9Dios ni'ixu̶'u̶ je̱'e̱ y'ity, neby je̱'e̱ ja'ay mu̶baad yajku'udu̶góy mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ ju̶bu̶kwinma'añ mu̶dajtku̶xpu̶ñ du'un neby je̱'e̱ ja'ay tu'ug ni'ixu̶'u̶ y'ity mu̶u̶d je̱'e̱ jyaachu̶ ko je̱'e̱ kepy tu'ug pujxu̶'u̶ga'añ ooxyjyooty. Ku̶xyu̶ kepy mu̶dyiibu̶ ka'p oy tyu̶m'aty, yajpujxu̶'kp je̱' y chi yajno'ogy.”
10Chi je̱'e̱ mayjya'ay yajtu̶u̶gu̶xy je̱'e̱ Juan:
—¿Ti u̶u̶ch mu̶baad nduungu̶xy?
11Chi je̱'e̱ Juan y'adzooy, myu̶naañ:
—Pu̶njaty je̱'e̱ wyit me̱tzk mu̶u̶du̶ñ, wan tu'ug mo'oy pu̶n ka'p nitu'ug mu̶u̶du̶chu̶ñ; y pu̶njaty je̱'e̱ ju̶ch kaagy mu̶u̶du̶ñ nan wan mo'oy pu̶n ka'p mu̶u̶du̶chu̶ñ.
12Chi nandu'un ñimiinu̶ nije̱' yajkugube̱jtpu̶du̶jk mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ gobierno romano najty mu̶duungu̶xpu̶ñ, ko wan yajnu̶u̶be̱jtu̶gu̶xyu̶. Chi je̱'e̱ Juan yajtu̶u̶y ajku̶xy:
—Windzú̶n, ¿ti u̶u̶ch mu̶baad nduungu̶xy?
13Chi je̱'e̱ Juan y'adzoowu̶ ajku̶xy:
—Ka'p ni'igyu̶ anaxy myajkube̱jtku̶xy, du'un yajkube̱jtku̶x neby je̱'e̱ ku'utujku̶ñ y'ane'emyu̶ñ.
14Chi je̱'e̱ tziptuumbu̶tu̶jk nandu'un nije̱' yajtu̶u̶wu̶ ajku̶xy:
—Y u̶u̶ch ajku̶xy, ¿ti u̶u̶ch mu̶baad nduungu̶xy?
Chi je̱'e̱ Juan y'adzoowu̶ ajku̶xy:
—Ka'p ni pu̶n ni tii mbu̶jku̶yu̶ch ajku̶xy, ni mga'a'adzu̶gu̶u̶ygyu̶xu̶ch, ni mga'ani'iwaambe̱jtku̶xu̶ch mu̶u̶d je̱'e̱ mu̶dyiibu̶ ka'p tyu̶y'ajtu̶chu̶ñ, y mu̶jootkujk'ajtku̶x je̱'e̱ mu̶ju'uñ neby myajmu̶juuygyu̶xyu̶ñ.
15Je̱'e̱ mayjya'ay jyu̶jp'ijxku̶xypy je̱'e̱ najty, y mu̶k tyajku̶xy myaaygyu̶xy; ñayyajtu̶u̶wu̶gu̶xyu̶ jootjooty winma'añjyooty pu̶nu̶ je̱'e̱ Juan najty je̱'e̱ Cristo. 16Chi je̱'e̱ Juan ja'ay nigu̶xyu̶ nu̶maay ajku̶xy: “U̶u̶ch janch tu̶y'ajt nyajnu̶u̶bejtypy miich ajku̶xy mu̶u̶d je̱'e̱ nu̶u̶; peru̶ jak'u̶x'aam tu'ug myiñ mu̶dyiibu̶ miich xyajnu̶u̶bé̱du̶p ajku̶xy mu̶u̶d je̱'e̱ Espíritu Santo y mu̶u̶d je̱'e̱ ju̶u̶n. Je̱'e̱ jakmu̶k'ajt mu̶u̶d je̱'e̱ ni'igyu̶ ka'p u̶u̶chu̶ñu̶ba, u̶u̶ch ka'p u̶u̶ch xypyaady ngue̱ju̶chu̶ch je̱'e̱ kyu̶'u̶gwiin. 17Je̱'e̱ Cristo ni'ixu̶'u̶ je̱'e̱ y'ity ko je̱'e̱ ja'ay oybyu̶ mo'owa'añ mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ oywyinma'añ mu̶u̶du̶ñ ajku̶xy, y mo'owa'añ je̱'e̱ ja'ay tzaachpyu̶ mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ ju̶bu̶kwinma'añ mu̶u̶du̶ñ ajku̶xy, je̱'e̱ tzaachpyu̶ mu̶dyiibu̶ ka'p nimu̶naaxu̶u̶ kyú̶xu̶ch tyu̶góyu̶chu̶ñ. Du'un neby je̱'e̱ ja'ay tu'ug ni'ixu̶'u̶ y'ity mu̶u̶d je̱'e̱ tyuumbe̱jt ko tyrigo wimboja'añ, y u̶x'óxu̶ch je̱'e̱ trigo'ak, y pu̶gu̶'u̶gu̶ch je̱'e̱ oybyu̶ trigo ma je̱'e̱ che̱'e̱xu̶ñ, y no'ogu̶ch je̱'e̱ trigo'ak mu̶u̶d je̱'e̱ ju̶u̶n mu̶dyiibu̶ ka'p nimu̶naaxu̶u̶ pyi'idzu̶chu̶ñ.”
18Y du'un je̱'e̱ Juan ja'ay yaj'u̶xpu̶jky ajku̶xy, y mu̶u̶d je̱'e̱ wiingpu̶ kapxwiju̶ñ ka'anaagnáx kapxwa'kxy je̱'e̱ oybyu̶ ayuuk tu̶y'ajt. 19Chi je̱'e̱ mu̶j'ane̱'e̱mbu̶ Herodes ojy je̱'e̱ mu̶dyiibu̶ najty gobernador'ajtpu̶ñ, je̱' ko najty mu̶dtzu̶na'ay je̱'e̱ pyuya'ay Felipe tyo'oxyu̶jk Herodías, y nan yaj'oj je̱'e̱ jyu̶bu̶kwinma'añ ku̶xyu̶ tu̶u̶bu̶ najty tuñ. 20Peru̶ je̱'e̱ mu̶j'ane̱'e̱mbu̶ Herodes ni'igyu̶ je̱'e̱ jyaktuundu̶gooy ko je̱'e̱ Juan yajtzuumu̶.
Ko je̱'e̱ Jesús ñu̶u̶bejty
(Mt 3.13-17; Mc 1.9-11)
21Chi du'un tyuunu̶ jyajtu̶ ko je̱'e̱ Juan ja'ay ku̶xyu̶ yajnu̶u̶be̱jttaay, nan nu̶u̶be̱jt je̱'e̱ Jesús nandu'un; cham najty je̱'e̱ Jesús Dios mu̶bu̶jktzóy ko je̱'e̱ tzajp y'awaach, 22y chi je̱'e̱ Espíritu Santo kyu̶daaky ma je̱' kyu'uduuyu̶ñ, du'un je̱'e̱ ñi'kx neby tu'ug muuxyñi'kxu̶ñ, y yajmu̶dooy ayuuk tu'ug chooñ tzajpjooty myu̶naañ:
—U̶u̶ch miich n'ung'ajtypy, mu̶dyiibu̶ u̶u̶ch oy ndzojkypy nju̶wu̶u̶ybyu̶ñ, mu̶dyiibu̶ u̶u̶ch tu̶ nwin'ixyu̶ñ.#3.22 Nije̱' wiingpu̶ versión myu̶na'añ: janch jootkujku̶ch nayjyu̶wu̶'u̶yii mu̶u̶d miich.
Jesús myu̶j'áp myu̶jteedy
(Mt 1.1-17)
23Jii najty je̱'e̱ Jesús jyumu̶jt oy ni'i''ipxmajktu̶ ko kapxwa'kxtu̶gu̶u̶y je̱'e̱ Dios y'ayuuk tyu̶y'ajt. Je̱'e̱ najty je̱'e̱ ja'ay tyijyii José y'ung. Je̱'e̱ José je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Elí, 24je̱'e̱ Elí je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matat, je̱'e̱ Matat je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Leví, je̱'e̱ Leví je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Melqui, je̱'e̱ Melqui je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jana, je̱'e̱ Jana je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ José, 25je̱'e̱ José je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matatías, je̱'e̱ Matatías je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Amós, je̱'e̱ Amós je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Nahúm, je̱'e̱ Nahúm je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Esli, je̱'e̱ Esli je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Nagai, 26je̱'e̱ Nagai je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Maat, je̱'e̱ Maat je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matatías, je̱'e̱ Matatías je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Semei, je̱'e̱ Semei je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Josec, je̱'e̱ Josec je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Judá, 27je̱'e̱ Judá je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Joanán, je̱'e̱ Joanán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Resa, je̱'e̱ Resa je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Zorobabel, je̱'e̱ Zorobabel je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Salatiel, je̱'e̱ Salatiel je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Neri, 28je̱'e̱ Neri je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Melqui, je̱'e̱ Melqui je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Adi, je̱'e̱ Adi je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Cosam, je̱'e̱ Cosam je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Elmadam, je̱'e̱ Elmadam je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Er, 29je̱'e̱ Er je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jesús, je̱'e̱ Jesús je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Eliezer, je̱'e̱ Eliezer je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jorim, je̱'e̱ Jorim je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matat, 30je̱'e̱ Matat je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Leví, je̱'e̱ Leví je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Simeón, je̱'e̱ Simeón je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Judá, je̱'e̱ Judá je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ José, je̱'e̱ José je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jonam, je̱'e̱ Jonam je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Eliaquim, 31je̱'e̱ Eliaquim je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Melea, je̱'e̱ Melea je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Mena, je̱'e̱ Mena je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matata, je̱'e̱ Matata je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Natán, 32je̱'e̱ Natán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ David, je̱'e̱ David je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Isaí, je̱'e̱ Isaí je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Obed, je̱'e̱ Obed je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Booz, je̱'e̱ Booz je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Sala, je̱'e̱ Sala je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Naasón, 33je̱'e̱ Naasón je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Aminadab, je̱'e̱ Aminadab je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Admin, je̱'e̱ Admin je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Arni, je̱'e̱ Arni je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Esrom, je̱'e̱ Esrom je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Fares, je̱'e̱ Fares je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Judá, 34je̱'e̱ Judá je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jacob, je̱'e̱ Jacob je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Isaac, je̱'e̱ Isaac je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Abraham, je̱'e̱ Abraham je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Taré, je̱'e̱ Taré je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Nacor, 35je̱'e̱ Nacor je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Serug, je̱'e̱ Serug je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Ragau, je̱'e̱ Ragau je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Peleg, je̱'e̱ Peleg je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Heber, je̱'e̱ Heber je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Sala, 36je̱'e̱ Sala je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Cainán, je̱'e̱ Cainán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Arfaxad, je̱'e̱ Arfaxad je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Sem, je̱'e̱ Sem je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Noé, je̱'e̱ Noé je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Lamec, 37je̱'e̱ Lamec je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matusalén, je̱'e̱ Matusalén je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Enoc, je̱'e̱ Enoc je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jared, je̱'e̱ Jared je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Mahalaleel, je̱'e̱ Mahalaleel je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Cainán, 38je̱'e̱ Cainán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Enós, je̱'e̱ Enós je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Set, je̱'e̱ Set je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Adán, je̱'e̱ Adán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Dios.
Valgt i Øjeblikket:
San Lucas 3: MIXE
Markering
Del
Kopiér
Vil du have dine markeringer gemt på tværs af alle dine enheder? Tilmeld dig eller log ind
Nuevo Testamento en Mixe de Mazatlán y Tutla, Oaxaca, México © Sociedad Bíblica de México, A.C. 2005
San Lucas 3
3
Juan Bautista jim adu'ugtuum
(Mt 3.1-12; Mc 1.1-8; Jn 1.19-28)
1Ma najty je̱'e̱ mu̶j'ane̱'e̱mbu̶ Tiberio jyumu̶jtjooty, mu̶majmókx jumu̶jt najty kujk ñu̶kxy maabu̶ y'ane̱'e̱mdu̶gu̶'u̶yu̶ñ. Je̱'e̱ mu̶'it tiempo Poncio Pilato najty gobernador'ajtp jim Judea, y je̱'e̱ Herodes najty gobernador'ajtp jim Galilea, y je̱'e̱ pyuya'ay Felipe najty gobernador'ajtp jim Iturea y jim Traconite naaxjooty, y je̱'e̱ Lisanias najty gobernador'ajtp jim Abilinia. 2Y je̱'e̱ Anás mu̶u̶d je̱'e̱ Caifás najty je̱'e̱ teedy windzú̶n nigu'ubajk'ajtp ajku̶xy ma je̱'e̱ mu̶jtzajptu̶jku̶ñ. Je̱'e̱ mu̶'it tiempo je̱'e̱ Dios y'ayuuk tyu̶y'ajt jya'ty ma je̱'e̱ Juangu̶ñ, je̱'e̱ Zacarías y'ung, mu̶dyiibu̶ najty adu'ugtuum tzu̶naaybyu̶ñ. 3Chi je̱'e̱ Juan ñu̶kxy ñajxy ma je̱'e̱ kajpt kú̶xyu̶ju̶ñ mu̶wingón je̱'e̱ Jordán mu̶jnu̶u̶ nu̶maay je̱'e̱ ja'ay ajku̶xy ko wan jootwimbijtku̶xy ma je̱'e̱ Diosu̶ñ y wan nu̶u̶be̱jtku̶xy, wan je̱'e̱ Dios ñu̶u̶ pyoky wyinmé̱kxu̶xu̶ch ajku̶xy. 4Adaa du'un ada tyuunu̶ jyajtu̶ neby je̱'e̱ Dios y'ayuuknajtzkapxu̶u̶ybyu̶ Isaías najty tu̶ kuja'ayu̶ñ:
“Jim adu'ugtuum yajmu̶dooy tu'ug je̱'e̱ ja'ay myu̶na'añ:
‘Yaj'oyu̶u̶ygyu̶x je̱'e̱ Windzú̶n Dios ñu̶u̶'aa tyu'u'aa.
Yajtu̶u̶wu̶ je̱'e̱ ñu̶u̶'aa tyu'u'aa ajku̶xy je̱'e̱ mu̶dyiibu̶ mu̶j aney axu̶guetyu̶ñ.
5Ku̶xyu̶ ma ñu̶u̶náxy wyoknaxyu̶ñ wan joyu̶u̶ydya'ay.
Ku̶xyu̶ je̱'e̱ tun kopt wan nandu'un joyu̶u̶ydya'ay,
Y ku̶xyu̶ je̱'e̱ nu̶u̶'aa tu'u'aa mu̶dyiibu̶ mu̶j aney axu̶guetyu̶ñ yajtu̶u̶gu̶x.
Y ku̶xyu̶ nu̶u̶'aa tu'u'aa mu̶dyiibu̶ ka'p kipxyjyátyu̶chu̶ñ,
wan kipxyjyajtta'ay.
6Ku̶xyu̶ je̱'e̱ ja'ay íxu̶ch nejwu̶'u̶wu̶ch ajku̶xy
je̱'e̱ niwaambu̶ yajtzookpu̶ mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ Dios kye̱xe̱e̱mbyu̶ñ.’ ”
7Chi je̱'e̱ Juan mayjya'ay nu̶maay pu̶njaty najty miingu̶xpu̶ñ nu̶u̶be̱jtpu̶, myu̶naañ: “¡Miich ajku̶xy, tza'añdy m'ajuugy m'amu̶gu'ug'ajtypy ajku̶xy! ¿Pu̶n tu̶ xyñu̶maaygyu̶xy ko mni'idzookku̶xu̶ch#3.7 ¿Pu̶n tu̶ xyñu̶maaygyu̶xy ko mni'idzookku̶xu̶ch?: nije̱' wiingpu̶ jaaybyu̶du̶jk myu̶naangu̶xy: ¿Pu̶n tu̶ xy'awaanu̶ ajku̶xy ko mgue̱e̱kku̶xu̶ch? ma je̱'e̱ mu̶j'ayo'on mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ Dios kye̱xe̱e̱mbyu̶ñ? 8Tuungu̶x je̱'e̱ oybyu̶, y du'un ñi'igu̶xu̶'u̶gu̶ch ko tu̶ mjootwimbijtku̶xy ma je̱'e̱ Windzú̶n Diosu̶ñ, y ka'p mmu̶naangu̶xu̶ch amíñ u̶xyu̶py: ‘¡Abraham u̶u̶ch nmu̶j'ap'ajtypy nmu̶jteedy'ajtypy ajku̶xy!’ Janch tu̶y'ajtu̶ñ du'un nnu̶maaygyu̶xy ko je̱'e̱ Dios mu̶baad je̱'e̱ Abraham yaj'ok'ung'áty yaj'ok'ana'k'áty adaa tzaa. 9Dios ni'ixu̶'u̶ je̱'e̱ y'ity, neby je̱'e̱ ja'ay mu̶baad yajku'udu̶góy mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ ju̶bu̶kwinma'añ mu̶dajtku̶xpu̶ñ du'un neby je̱'e̱ ja'ay tu'ug ni'ixu̶'u̶ y'ity mu̶u̶d je̱'e̱ jyaachu̶ ko je̱'e̱ kepy tu'ug pujxu̶'u̶ga'añ ooxyjyooty. Ku̶xyu̶ kepy mu̶dyiibu̶ ka'p oy tyu̶m'aty, yajpujxu̶'kp je̱' y chi yajno'ogy.”
10Chi je̱'e̱ mayjya'ay yajtu̶u̶gu̶xy je̱'e̱ Juan:
—¿Ti u̶u̶ch mu̶baad nduungu̶xy?
11Chi je̱'e̱ Juan y'adzooy, myu̶naañ:
—Pu̶njaty je̱'e̱ wyit me̱tzk mu̶u̶du̶ñ, wan tu'ug mo'oy pu̶n ka'p nitu'ug mu̶u̶du̶chu̶ñ; y pu̶njaty je̱'e̱ ju̶ch kaagy mu̶u̶du̶ñ nan wan mo'oy pu̶n ka'p mu̶u̶du̶chu̶ñ.
12Chi nandu'un ñimiinu̶ nije̱' yajkugube̱jtpu̶du̶jk mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ gobierno romano najty mu̶duungu̶xpu̶ñ, ko wan yajnu̶u̶be̱jtu̶gu̶xyu̶. Chi je̱'e̱ Juan yajtu̶u̶y ajku̶xy:
—Windzú̶n, ¿ti u̶u̶ch mu̶baad nduungu̶xy?
13Chi je̱'e̱ Juan y'adzoowu̶ ajku̶xy:
—Ka'p ni'igyu̶ anaxy myajkube̱jtku̶xy, du'un yajkube̱jtku̶x neby je̱'e̱ ku'utujku̶ñ y'ane'emyu̶ñ.
14Chi je̱'e̱ tziptuumbu̶tu̶jk nandu'un nije̱' yajtu̶u̶wu̶ ajku̶xy:
—Y u̶u̶ch ajku̶xy, ¿ti u̶u̶ch mu̶baad nduungu̶xy?
Chi je̱'e̱ Juan y'adzoowu̶ ajku̶xy:
—Ka'p ni pu̶n ni tii mbu̶jku̶yu̶ch ajku̶xy, ni mga'a'adzu̶gu̶u̶ygyu̶xu̶ch, ni mga'ani'iwaambe̱jtku̶xu̶ch mu̶u̶d je̱'e̱ mu̶dyiibu̶ ka'p tyu̶y'ajtu̶chu̶ñ, y mu̶jootkujk'ajtku̶x je̱'e̱ mu̶ju'uñ neby myajmu̶juuygyu̶xyu̶ñ.
15Je̱'e̱ mayjya'ay jyu̶jp'ijxku̶xypy je̱'e̱ najty, y mu̶k tyajku̶xy myaaygyu̶xy; ñayyajtu̶u̶wu̶gu̶xyu̶ jootjooty winma'añjyooty pu̶nu̶ je̱'e̱ Juan najty je̱'e̱ Cristo. 16Chi je̱'e̱ Juan ja'ay nigu̶xyu̶ nu̶maay ajku̶xy: “U̶u̶ch janch tu̶y'ajt nyajnu̶u̶bejtypy miich ajku̶xy mu̶u̶d je̱'e̱ nu̶u̶; peru̶ jak'u̶x'aam tu'ug myiñ mu̶dyiibu̶ miich xyajnu̶u̶bé̱du̶p ajku̶xy mu̶u̶d je̱'e̱ Espíritu Santo y mu̶u̶d je̱'e̱ ju̶u̶n. Je̱'e̱ jakmu̶k'ajt mu̶u̶d je̱'e̱ ni'igyu̶ ka'p u̶u̶chu̶ñu̶ba, u̶u̶ch ka'p u̶u̶ch xypyaady ngue̱ju̶chu̶ch je̱'e̱ kyu̶'u̶gwiin. 17Je̱'e̱ Cristo ni'ixu̶'u̶ je̱'e̱ y'ity ko je̱'e̱ ja'ay oybyu̶ mo'owa'añ mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ oywyinma'añ mu̶u̶du̶ñ ajku̶xy, y mo'owa'añ je̱'e̱ ja'ay tzaachpyu̶ mu̶dyiibu̶ je̱'e̱ ju̶bu̶kwinma'añ mu̶u̶du̶ñ ajku̶xy, je̱'e̱ tzaachpyu̶ mu̶dyiibu̶ ka'p nimu̶naaxu̶u̶ kyú̶xu̶ch tyu̶góyu̶chu̶ñ. Du'un neby je̱'e̱ ja'ay tu'ug ni'ixu̶'u̶ y'ity mu̶u̶d je̱'e̱ tyuumbe̱jt ko tyrigo wimboja'añ, y u̶x'óxu̶ch je̱'e̱ trigo'ak, y pu̶gu̶'u̶gu̶ch je̱'e̱ oybyu̶ trigo ma je̱'e̱ che̱'e̱xu̶ñ, y no'ogu̶ch je̱'e̱ trigo'ak mu̶u̶d je̱'e̱ ju̶u̶n mu̶dyiibu̶ ka'p nimu̶naaxu̶u̶ pyi'idzu̶chu̶ñ.”
18Y du'un je̱'e̱ Juan ja'ay yaj'u̶xpu̶jky ajku̶xy, y mu̶u̶d je̱'e̱ wiingpu̶ kapxwiju̶ñ ka'anaagnáx kapxwa'kxy je̱'e̱ oybyu̶ ayuuk tu̶y'ajt. 19Chi je̱'e̱ mu̶j'ane̱'e̱mbu̶ Herodes ojy je̱'e̱ mu̶dyiibu̶ najty gobernador'ajtpu̶ñ, je̱' ko najty mu̶dtzu̶na'ay je̱'e̱ pyuya'ay Felipe tyo'oxyu̶jk Herodías, y nan yaj'oj je̱'e̱ jyu̶bu̶kwinma'añ ku̶xyu̶ tu̶u̶bu̶ najty tuñ. 20Peru̶ je̱'e̱ mu̶j'ane̱'e̱mbu̶ Herodes ni'igyu̶ je̱'e̱ jyaktuundu̶gooy ko je̱'e̱ Juan yajtzuumu̶.
Ko je̱'e̱ Jesús ñu̶u̶bejty
(Mt 3.13-17; Mc 1.9-11)
21Chi du'un tyuunu̶ jyajtu̶ ko je̱'e̱ Juan ja'ay ku̶xyu̶ yajnu̶u̶be̱jttaay, nan nu̶u̶be̱jt je̱'e̱ Jesús nandu'un; cham najty je̱'e̱ Jesús Dios mu̶bu̶jktzóy ko je̱'e̱ tzajp y'awaach, 22y chi je̱'e̱ Espíritu Santo kyu̶daaky ma je̱' kyu'uduuyu̶ñ, du'un je̱'e̱ ñi'kx neby tu'ug muuxyñi'kxu̶ñ, y yajmu̶dooy ayuuk tu'ug chooñ tzajpjooty myu̶naañ:
—U̶u̶ch miich n'ung'ajtypy, mu̶dyiibu̶ u̶u̶ch oy ndzojkypy nju̶wu̶u̶ybyu̶ñ, mu̶dyiibu̶ u̶u̶ch tu̶ nwin'ixyu̶ñ.#3.22 Nije̱' wiingpu̶ versión myu̶na'añ: janch jootkujku̶ch nayjyu̶wu̶'u̶yii mu̶u̶d miich.
Jesús myu̶j'áp myu̶jteedy
(Mt 1.1-17)
23Jii najty je̱'e̱ Jesús jyumu̶jt oy ni'i''ipxmajktu̶ ko kapxwa'kxtu̶gu̶u̶y je̱'e̱ Dios y'ayuuk tyu̶y'ajt. Je̱'e̱ najty je̱'e̱ ja'ay tyijyii José y'ung. Je̱'e̱ José je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Elí, 24je̱'e̱ Elí je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matat, je̱'e̱ Matat je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Leví, je̱'e̱ Leví je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Melqui, je̱'e̱ Melqui je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jana, je̱'e̱ Jana je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ José, 25je̱'e̱ José je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matatías, je̱'e̱ Matatías je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Amós, je̱'e̱ Amós je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Nahúm, je̱'e̱ Nahúm je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Esli, je̱'e̱ Esli je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Nagai, 26je̱'e̱ Nagai je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Maat, je̱'e̱ Maat je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matatías, je̱'e̱ Matatías je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Semei, je̱'e̱ Semei je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Josec, je̱'e̱ Josec je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Judá, 27je̱'e̱ Judá je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Joanán, je̱'e̱ Joanán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Resa, je̱'e̱ Resa je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Zorobabel, je̱'e̱ Zorobabel je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Salatiel, je̱'e̱ Salatiel je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Neri, 28je̱'e̱ Neri je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Melqui, je̱'e̱ Melqui je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Adi, je̱'e̱ Adi je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Cosam, je̱'e̱ Cosam je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Elmadam, je̱'e̱ Elmadam je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Er, 29je̱'e̱ Er je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jesús, je̱'e̱ Jesús je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Eliezer, je̱'e̱ Eliezer je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jorim, je̱'e̱ Jorim je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matat, 30je̱'e̱ Matat je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Leví, je̱'e̱ Leví je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Simeón, je̱'e̱ Simeón je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Judá, je̱'e̱ Judá je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ José, je̱'e̱ José je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jonam, je̱'e̱ Jonam je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Eliaquim, 31je̱'e̱ Eliaquim je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Melea, je̱'e̱ Melea je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Mena, je̱'e̱ Mena je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matata, je̱'e̱ Matata je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Natán, 32je̱'e̱ Natán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ David, je̱'e̱ David je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Isaí, je̱'e̱ Isaí je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Obed, je̱'e̱ Obed je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Booz, je̱'e̱ Booz je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Sala, je̱'e̱ Sala je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Naasón, 33je̱'e̱ Naasón je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Aminadab, je̱'e̱ Aminadab je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Admin, je̱'e̱ Admin je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Arni, je̱'e̱ Arni je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Esrom, je̱'e̱ Esrom je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Fares, je̱'e̱ Fares je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Judá, 34je̱'e̱ Judá je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jacob, je̱'e̱ Jacob je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Isaac, je̱'e̱ Isaac je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Abraham, je̱'e̱ Abraham je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Taré, je̱'e̱ Taré je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Nacor, 35je̱'e̱ Nacor je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Serug, je̱'e̱ Serug je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Ragau, je̱'e̱ Ragau je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Peleg, je̱'e̱ Peleg je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Heber, je̱'e̱ Heber je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Sala, 36je̱'e̱ Sala je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Cainán, je̱'e̱ Cainán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Arfaxad, je̱'e̱ Arfaxad je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Sem, je̱'e̱ Sem je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Noé, je̱'e̱ Noé je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Lamec, 37je̱'e̱ Lamec je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Matusalén, je̱'e̱ Matusalén je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Enoc, je̱'e̱ Enoc je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Jared, je̱'e̱ Jared je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Mahalaleel, je̱'e̱ Mahalaleel je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Cainán, 38je̱'e̱ Cainán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Enós, je̱'e̱ Enós je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Set, je̱'e̱ Set je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Adán, je̱'e̱ Adán je̱' je̱' tyeedy'ajt je̱'e̱ Dios.
Valgt i Øjeblikket:
:
Markering
Del
Kopiér
Vil du have dine markeringer gemt på tværs af alle dine enheder? Tilmeld dig eller log ind
Nuevo Testamento en Mixe de Mazatlán y Tutla, Oaxaca, México © Sociedad Bíblica de México, A.C. 2005