Lukáš 24
24
Vzkříšení
1Prvního dne týdne velmi časně ráno přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily.#var.: [+ , a některé (jiné) s nimi] 2Nalezly však kámen od hrobu odvalený. 3Vstoupily, ale tělo [Pána Ježíše] nenalezly. 4A stalo se, když nad tím byly bezradné,#n.: na rozpacích; 9,7; 2K 4,9p hle, přistoupili k nim dva muži v zářícím rouchu. 5Polekaly se a sklonily tváře k zemi; oni však jim řekli: “Proč hledáte živého mezi mrtvými? 6Není zde, ale byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji, 7když řekl o Synu člověka, že musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.” 8I vzpomněly si na jeho slova. 9A když se vrátily [od hrobky], oznámily toto všechno Jedenácti i všem ostatním. 10[Byly to] Marie Magdalská, Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům, 11ale jim tato slova připadala jako nesmysl a nevěřili jim. 12[Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a spatřil jen plátna. I odešel domů#ř.: k sobě v údivu nad tím, co se stalo.]
Cesta do Emaus
13A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus,#[místo nelze s jistotou identifikovat] vzdálené [sto] šedesát stadií#[tj. asi 11 km; Mt 14,24p] od Jeruzaléma, 14a rozmlouvali#v. 15; Sk 20,11; 24,26; od stejného základu je výraz homílie (promluva), který se hojně užíval v dějinách jako označení kázání spolu o tom všem, co se přihodilo. 15A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali. 17Řekl jim: “O jakých věcech to spolu cestou#ř.: procházejíce se rozmlouváte?#n.: si vyměňujete názory; (ř. antiballó – házím proti); HL” I zůstali stát zasmušilí. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: “Ty jsi snad jediný, kdo pobývá#ř.: je na návštěvě / bydlí jako cizinec v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!” 19I řekl jim: “Co to je?” Oni mu řekli: “To s#ř.: o / kolem Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; 20jak ho velekněží a naši vládci#n.: vůdci; 23,13.35; J 7,26 vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. 21My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno#n.: k tomu všemu je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. 22Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, 23a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. 24A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.” 25A on jim řekl: “Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! 26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?” 27A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.
28Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. 29Oni však na něho naléhali slovy: “Zůstaň s námi, neboť se připozdívá#ř.: je k večeru a den se již nachýlil.” I vstoupil, aby s nimi zůstal. 30A stalo se, když s nimi zaujal místo#ř.: ulehl; 11,37 u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. 31Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. 32A řekli si spolu: “Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral#srv. stejné sloveso ve v. 45; n.: vysvětloval; Sk 17,3 nám Písma?” 33A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, 34a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. 35A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
Ježíš se ukazuje učedníkům
36Zatímco o tom mluvili, postavil se on#var.: sám Ježíš uprostřed nich [a řekl jim: “Pokoj vám.”] 37Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha. 38Řekl jim: “Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti?#n.: zlé myšlenky; Mt 15,19; Jr 4,14; Fp 2,14 39Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.” 40[A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.] 41Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: “Máte tu něco k jídlu?” 42Podali mu kus pečené ryby [a plást medu]. 43Vzal si a pojedl před nimi.
Otevření Písma
44Řekl jim: “To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.” 45Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu, 46a řekl jim: “Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; 47a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k#var.: a odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma. 48Vy [jste] svědky těchto věcí.#n.: . Počavše od Jeruzaléma jste vy svědky těchto věcí. 49A [hle,] já na vás posílám#var.: vysílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte#ř.: posaďte se ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.”
Nanebevzetí
50Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl své ruce a požehnal jim. 51A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil [a byl nesen vzhůru do nebe]. 52A [když se mu poklonili,] s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma 53a byli stále v chrámě, chválili Boha a dobrořečili mu.#ř.: chválíce Boha a dobrořečíce mu; var.: dobrořečíce Bohu. [Amen.]
Zur Zeit ausgewählt:
Lukáš 24: CSP
Markierung
Teilen
Kopieren
Möchtest du deine gespeicherten Markierungen auf allen deinen Geräten sehen? Erstelle ein kostenloses Konto oder melde dich an.
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
Lukáš 24
24
Vzkříšení
1Prvního dne týdne velmi časně ráno přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily.#var.: [+ , a některé (jiné) s nimi] 2Nalezly však kámen od hrobu odvalený. 3Vstoupily, ale tělo [Pána Ježíše] nenalezly. 4A stalo se, když nad tím byly bezradné,#n.: na rozpacích; 9,7; 2K 4,9p hle, přistoupili k nim dva muži v zářícím rouchu. 5Polekaly se a sklonily tváře k zemi; oni však jim řekli: “Proč hledáte živého mezi mrtvými? 6Není zde, ale byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji, 7když řekl o Synu člověka, že musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.” 8I vzpomněly si na jeho slova. 9A když se vrátily [od hrobky], oznámily toto všechno Jedenácti i všem ostatním. 10[Byly to] Marie Magdalská, Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům, 11ale jim tato slova připadala jako nesmysl a nevěřili jim. 12[Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a spatřil jen plátna. I odešel domů#ř.: k sobě v údivu nad tím, co se stalo.]
Cesta do Emaus
13A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus,#[místo nelze s jistotou identifikovat] vzdálené [sto] šedesát stadií#[tj. asi 11 km; Mt 14,24p] od Jeruzaléma, 14a rozmlouvali#v. 15; Sk 20,11; 24,26; od stejného základu je výraz homílie (promluva), který se hojně užíval v dějinách jako označení kázání spolu o tom všem, co se přihodilo. 15A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali. 17Řekl jim: “O jakých věcech to spolu cestou#ř.: procházejíce se rozmlouváte?#n.: si vyměňujete názory; (ř. antiballó – házím proti); HL” I zůstali stát zasmušilí. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: “Ty jsi snad jediný, kdo pobývá#ř.: je na návštěvě / bydlí jako cizinec v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!” 19I řekl jim: “Co to je?” Oni mu řekli: “To s#ř.: o / kolem Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; 20jak ho velekněží a naši vládci#n.: vůdci; 23,13.35; J 7,26 vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. 21My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno#n.: k tomu všemu je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. 22Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, 23a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. 24A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.” 25A on jim řekl: “Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! 26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?” 27A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.
28Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. 29Oni však na něho naléhali slovy: “Zůstaň s námi, neboť se připozdívá#ř.: je k večeru a den se již nachýlil.” I vstoupil, aby s nimi zůstal. 30A stalo se, když s nimi zaujal místo#ř.: ulehl; 11,37 u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. 31Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. 32A řekli si spolu: “Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral#srv. stejné sloveso ve v. 45; n.: vysvětloval; Sk 17,3 nám Písma?” 33A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, 34a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. 35A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
Ježíš se ukazuje učedníkům
36Zatímco o tom mluvili, postavil se on#var.: sám Ježíš uprostřed nich [a řekl jim: “Pokoj vám.”] 37Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha. 38Řekl jim: “Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti?#n.: zlé myšlenky; Mt 15,19; Jr 4,14; Fp 2,14 39Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.” 40[A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.] 41Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: “Máte tu něco k jídlu?” 42Podali mu kus pečené ryby [a plást medu]. 43Vzal si a pojedl před nimi.
Otevření Písma
44Řekl jim: “To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.” 45Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu, 46a řekl jim: “Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; 47a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k#var.: a odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma. 48Vy [jste] svědky těchto věcí.#n.: . Počavše od Jeruzaléma jste vy svědky těchto věcí. 49A [hle,] já na vás posílám#var.: vysílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte#ř.: posaďte se ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.”
Nanebevzetí
50Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl své ruce a požehnal jim. 51A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil [a byl nesen vzhůru do nebe]. 52A [když se mu poklonili,] s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma 53a byli stále v chrámě, chválili Boha a dobrořečili mu.#ř.: chválíce Boha a dobrořečíce mu; var.: dobrořečíce Bohu. [Amen.]
Zur Zeit ausgewählt:
:
Markierung
Teilen
Kopieren
Möchtest du deine gespeicherten Markierungen auf allen deinen Geräten sehen? Erstelle ein kostenloses Konto oder melde dich an.
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.