Màtíyò 6
6
Tɔ̀ɔ́ ɓe ɨ́r nyər kùb na nùb tiri
1«Nyí nɨ vúm éítèèyè ə́rɨ́b ə́mní mɨ̀kùnín àm kùb a pê vúmè na éítèè. Nyí ɨ́ ndɨ̀ŋ nɨ́ u̧nè, Tá nyínè du ɓɨllɨnne tɨ̀ nɨ nyí lɔ̀ɔ́ nàr.
2«Nyər wu na nò tiri, wu wu kóró̧ kùb ɗəŋhɨ àm kíì kùr, mɨ̀yooɗíím ɨ́ du bɨ́ ndɨ̀ŋnɨ u̧ ru, dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no, kɨ́ kù jȩ̀ȩ̀ àm kùb a kúmnè vúmè. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, ŋgáb kwacií bɨ́ lɔ̀ɔ́ ŋgábè. 3Kɨ́ woò, ɓwâ wu na nò tiri nyərí, nɨ ɗúwa ŋgáár pèìn woò ɗə̀ŋhɨ̀ nɨ́m ŋgáár lam ndɨŋndé. 4Ɓwâ kɨ́ nyər wó kɨ́ a dùɓà ndúkli. Mèín nò du tá woò, ŋgə́ nò pə́ nɨ́m wu ndɨŋ ndúklií ɓa wu nànɨ lɔ̀ɔ́ á.»
Tɔ̀ɔ́ ɓe ɨ́r mɨ̀yú̧ú̧
(Góòmɓwê Lk 11.2-4)
5«Ɓwâ nyí du yóŋnɨ Mèèín, nɨ ɗúwa nyí ndɨ̀ŋ hȩ mɨ̀yooɗíím: Ŋgáb á ɗúɓànɨ yóŋnɨ Mèín còóm ə́ŋhîn dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no, kɨ́ kù jȩ̀ȩ̀ ə́ŋhîn, àm nɨ̀vɨ́tɨ̀b lâs a pə́ɓà vúmè. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nùb kɨ́, ŋgáb kwacií bɨ́ lɔ̀ɔ́ ŋgábè. 6Kɨ́ woò, ɓwâ wu ɗú yóŋnɨ Mèèín, lə́əm yó mbare, wu a ɗèìnkî ɓavɨ̀r, ɗà wu a yôŋ Tá woò Mèín du ɓe wu ɓè mbanné. Mèín nò du tá woò, ŋgə́ nò du pénɨ nɨ́m wu du ndɨ̀ŋnɨ ndúklií ɓa wu nànɨ lɔ̀ɔ́ á.
7«Ɓwâ nyí du Mèín yóŋniì, nyí nɨ àám saai víhɨ̀r hȩ nùb Mèín mɨr ɗə̀ə̀ŋwáá du ndɨ̀ŋniì: Ŋgáb á lə́ə̀mnɨ ɨnayâna nɨ ɓe víhèé ààmí á Mèín ɓa ə́ə̀mnɨ mɨ̀yú̧ vúmè ru. 8Nyí nɨ ŋgáb gàndɨ̀r, ɓetí Mèín nò du tá nyínè ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́m du nyí ɗúnàniì, nyí ma ŋgə́ nɨ́m kɨ́ ɓwèìɓàyèwá. 9Ɨnè á du ɗúnɨ nyí yóŋtɨ:
‹Tá nɨ́mè du ɓɨllɨnne,
ɨ́r woò dù ɓe sɨr sɨsaréé,
10ŋgɔ̧́ɔ̧̀ woò gòtɨ,
ɗûnɨ́m wóò ndɨ̀ŋ ɗàá hò̧ hȩ ndɨŋɓwéece ɓɨllɨnne.
11Nà nɨ́m mwáín cɔŋ ɗóhe ɓe nɨ́mè.
12Tɨ́ínà nɨ́m ɓáŋhîn nɨ́m ndɨŋ wé,
hȩ nɨ́m duce tɨ́ínànɨ nùb lâs ndɨŋ nɨ́m ɓáŋhɨ́nne.
13Wu wu kɨhɨr bɨ̀ nɨ́m na mbɨ́ɨ,
ɨ́dù ɓátɨ̀hó̧ nɨ́m ɓáŋhɨ́nne.
[Ɓetí ŋgɨ́ŋgɔ̧́, ɓe nyòme ɨ́ mgbíí kúmní ók ɓe wu ɓwâ lâs á. Àmèn!]›
14«Nyí ɨ́ tɨ́ì ɓáŋhɨ́b kùb ndɨŋ nyínè, Tá nyínè du ɓɨllɨnne ɓace nyí tɨ́íɓwênɨ á. 15Ɨ́dù, nyí ɨ́ dù nɨ́ tɨ́íwa ɓáŋhɨ́b kùb ndɨŋ nyínè, Tá nyínè du ɓɨllɨnne tɨ̀ nɨ cum nyínè tɨ́ícée.»
Tɔ̀ɔ́ ɓe ɨ́r jìí ɓɔ̧ɔ̧
16«Ɓwâ nyí du jìnɨ ɓɔ̧ rɨ, nyí nɨ hȩ mɨ̀yooɗíím du kpáíkɨ́nɨ tí rɨ ndɨ̀ŋ: ŋgáb á ɓàndɨ̀nɨ ɓìím àm kùb a ɗə̀ŋhȩ̀ vúm á jɨ̀rí. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nùb kɨ́, ŋgáb kwacií bɨ́ lɔ̀ɔ́ ŋgábè. 17Ɨ́dù kɨ́ woò, ɓwâ wu du jìnɨ ɓɔ̧ rɨ, liikɨ́ɓam tí wóò, ɗà wu a wáhè ŋgwé. 18Ɓwâ kɨ́, nɨ̀vɨ́tɨ̀b a dù bɨ́ wu á jɨ̀rí na ɗə̀ŋhɨ̀r, jɔ̀sé Tá woò Mèín du ɓe wu ɓè mbanné ɨ́ ɓa ɗə̀ə̀ŋnɨ. Mèín nò du tá woò, ŋgə́ nò du pénɨ nɨ́m wu ndɨŋ ndúklií ɓa wu nànɨ lɔ̀ɔ́ á.»
Njɔdɨ̀b ɓɨllɨnne
(Góòmɓwê Lk 12.33-34)
19«Nyí nɨ njɔdɨ̀b ɗàá hò̧ ɓáhɨ̀r, yɨ́ su ɓe jɔ̧ du ɓáàŋkɨ́niì, yá ŋgàyíìb du ɓə̀tɨ̀kɨ́nɨ ɓavɨ̀ì ŋgáb a yî nɨ́bí. 20Ɓáànábɨ̂ŋ njɔdɨ̀b ɓɨllin yɨ́ su ɓe jɔ̧ kwá tɨ̀ du bɨ́ ɓáàŋkɨ́re, yɨ́ ŋgàyíìb kwá tɨ̀ du bɨ́ ɓavɨ̀ì ɓə̀tɨ̀kɨ́re ŋgáb a yî nɨ́bí. 21Ɓetí, yá njɔdɨ̀b woò duré, yá kɨ́ á njɔ̧̀ woò duɓwéece.»
Íí ɨ́ du lámbà síhé ru
(Góòmɓwê Lk 11.34-36)
22«Íí ɨ́ du lámbà síhé ru: íí woò ɨ́ dù pə́ɓànɨ mîn, síí wóò bɨ̂ŋ ɓaɓwée dùnɨ mwahín á. 23Ɨ́dù, íí woò ɨ́ dù nɨ́ ɓáŋhîn, síí wóò bɨ̂ŋ á cè sɨ́mnɨ̀rí tə̧ə̧́. Mwa wó só kɨ́ ɨ́ dù nɨ́ sɨ́mnɨ̀r, sɨ́mnɨ̀r kàm kɨ́ ɓaha nɨ dùnɨ lúklúk á ye!»
Mèín kèè, mòné?
(Góòmɓwê Lk 16.13)
24«Nɨ̀vɨ́tè mwi̧ sàmàìn éína tá ə́ré bɨrɨ́b ɗàà: Ŋgə́ tɨ̀ jɨhá nɨ̀mwi̧, ŋgə́ á ɗúcê nɨ̀mwi̧ kù, ŋgə́ tɨ̀ jəŋhá nɨ̀mwi̧, nɨ̀mwi̧ kù ŋgə́ a sàkkî ŋgə́. Sàmàìn nyí éína Mèín ɓe mòné wùúm mwi̧í̧ nɨ ɗàà.»
Sə̧̀ə̧́ gíí ɓe Mèèín
(Góòmɓwê Lk 12.22-31)
25«Ɓe àm kɨ́ á mɨ tana nyí: Nyí nɨ ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa tàŋniì, ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa mènniì ndáŋkɨ̂r, kɨ́ kù ɓe ɨ́r júk nyí ɓa léniì. Mè ndóŋɓatɨ́ cɔŋ, ɗà síí ɨ́ ndóŋcê júk, nyí u̧ pə́wa à? 26Góomnáye gààì. Ŋgáb nɨ́m kù ɗòŋnɨ ɗàà, ŋgáb nɨ́m kù mwa̧á̧ áhó̧nɨ ɗàà, ŋgáb cè nɨ́m kù kárȩ́ȩ́ ɓáàrénɨ ɗàà, ɨ́dù Tá nyínè du ɓɨllɨnne á ŋgáb líìnɨ. Nyí nɨ gààì kɨ́ ndóŋwa à? 27Mvókín nyínè no, na ɨ́ fɨ́tɨ, ɓe nyòm mɨ̀lə́m ŋgə́ nɨ̀mɨ́rí, ŋgòòŋsònɨ mè noò?
28«Àm níì á nyí du ndáŋkɨ́nɨ ɓe ɨ́r júú? Góomnáye hȩ fɨ́láwààb du sútèènɨ ŋgwàríì: ŋgáb ə́rɨ́b kù ə́nnɨ ɗàà, ŋgáb cè júúb nyààŋnɨ ɗàà. 29Ɨ́dù mɨ tànàɓà nyí, dùgɨ̀ Sàlòmôŋ mvèìn jíri, ɓe njɔdì ŋgə́ ya du ɓe kíí lâs, ŋgə́ ya nɨ́ ɓe júk kù nyaŋndóŋne fɨ́láwààb kíì ɗàà. 30Mèín ma lə́rɨ̀gɨ̀ ɓwìn ŋgwàríì u̧, ɓwìn nɨ́m ɓa dùnɨ mvókín ti ŋgób kùb a téínlèèrê ŋgə́ wa̧né, ɗóògɨ̀ nyí à? Pə́náye hȩ ə́ə́m nyínè du gó̧ne. 31Nyí nɨ: ‹nɨ́m tɨ̀ taŋye ní? Nɨ́m tɨ̀ meiye ní, nɨ́m tɨ̀ lə́ye ní› na ndáŋkɨ̂r. 32Nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs, nùb Mèín mɨr ɗə̀ə̀ŋwáá ɨ́ du bɨ́ málɨ́ŋnɨ u̧ ru. Ɨ́dù Tá nyínè du ɓɨllɨnne ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́m du nyí tùŋniì lâs. 33Kɨ́klénáyàyè ŋgwé nyínè mánɨ Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín ɓe ju ɗɨ́ɗɨ̧́ Mèín du ɗúniì. Nyí ndɨŋtɨ́ u̧, Mèín ɓa nyí nàɓààrénɨ nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs á. 34Nyí nɨ ɓe ɨ́r cɨ́m yȩné ndáŋkɨ̂r, cɨ́m yȩné nɨ̀mɨr ɓa nɨ lə́ə̀mɓànɨ síí á. Ɓetí ye lâs á ɗóhîn ɓe jábɨ́r ti nóò.»
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon
Màtíyò 6
6
Tɔ̀ɔ́ ɓe ɨ́r nyər kùb na nùb tiri
1«Nyí nɨ vúm éítèèyè ə́rɨ́b ə́mní mɨ̀kùnín àm kùb a pê vúmè na éítèè. Nyí ɨ́ ndɨ̀ŋ nɨ́ u̧nè, Tá nyínè du ɓɨllɨnne tɨ̀ nɨ nyí lɔ̀ɔ́ nàr.
2«Nyər wu na nò tiri, wu wu kóró̧ kùb ɗəŋhɨ àm kíì kùr, mɨ̀yooɗíím ɨ́ du bɨ́ ndɨ̀ŋnɨ u̧ ru, dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no, kɨ́ kù jȩ̀ȩ̀ àm kùb a kúmnè vúmè. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, ŋgáb kwacií bɨ́ lɔ̀ɔ́ ŋgábè. 3Kɨ́ woò, ɓwâ wu na nò tiri nyərí, nɨ ɗúwa ŋgáár pèìn woò ɗə̀ŋhɨ̀ nɨ́m ŋgáár lam ndɨŋndé. 4Ɓwâ kɨ́ nyər wó kɨ́ a dùɓà ndúkli. Mèín nò du tá woò, ŋgə́ nò pə́ nɨ́m wu ndɨŋ ndúklií ɓa wu nànɨ lɔ̀ɔ́ á.»
Tɔ̀ɔ́ ɓe ɨ́r mɨ̀yú̧ú̧
(Góòmɓwê Lk 11.2-4)
5«Ɓwâ nyí du yóŋnɨ Mèèín, nɨ ɗúwa nyí ndɨ̀ŋ hȩ mɨ̀yooɗíím: Ŋgáb á ɗúɓànɨ yóŋnɨ Mèín còóm ə́ŋhîn dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no, kɨ́ kù jȩ̀ȩ̀ ə́ŋhîn, àm nɨ̀vɨ́tɨ̀b lâs a pə́ɓà vúmè. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nùb kɨ́, ŋgáb kwacií bɨ́ lɔ̀ɔ́ ŋgábè. 6Kɨ́ woò, ɓwâ wu ɗú yóŋnɨ Mèèín, lə́əm yó mbare, wu a ɗèìnkî ɓavɨ̀r, ɗà wu a yôŋ Tá woò Mèín du ɓe wu ɓè mbanné. Mèín nò du tá woò, ŋgə́ nò du pénɨ nɨ́m wu du ndɨ̀ŋnɨ ndúklií ɓa wu nànɨ lɔ̀ɔ́ á.
7«Ɓwâ nyí du Mèín yóŋniì, nyí nɨ àám saai víhɨ̀r hȩ nùb Mèín mɨr ɗə̀ə̀ŋwáá du ndɨ̀ŋniì: Ŋgáb á lə́ə̀mnɨ ɨnayâna nɨ ɓe víhèé ààmí á Mèín ɓa ə́ə̀mnɨ mɨ̀yú̧ vúmè ru. 8Nyí nɨ ŋgáb gàndɨ̀r, ɓetí Mèín nò du tá nyínè ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́m du nyí ɗúnàniì, nyí ma ŋgə́ nɨ́m kɨ́ ɓwèìɓàyèwá. 9Ɨnè á du ɗúnɨ nyí yóŋtɨ:
‹Tá nɨ́mè du ɓɨllɨnne,
ɨ́r woò dù ɓe sɨr sɨsaréé,
10ŋgɔ̧́ɔ̧̀ woò gòtɨ,
ɗûnɨ́m wóò ndɨ̀ŋ ɗàá hò̧ hȩ ndɨŋɓwéece ɓɨllɨnne.
11Nà nɨ́m mwáín cɔŋ ɗóhe ɓe nɨ́mè.
12Tɨ́ínà nɨ́m ɓáŋhîn nɨ́m ndɨŋ wé,
hȩ nɨ́m duce tɨ́ínànɨ nùb lâs ndɨŋ nɨ́m ɓáŋhɨ́nne.
13Wu wu kɨhɨr bɨ̀ nɨ́m na mbɨ́ɨ,
ɨ́dù ɓátɨ̀hó̧ nɨ́m ɓáŋhɨ́nne.
[Ɓetí ŋgɨ́ŋgɔ̧́, ɓe nyòme ɨ́ mgbíí kúmní ók ɓe wu ɓwâ lâs á. Àmèn!]›
14«Nyí ɨ́ tɨ́ì ɓáŋhɨ́b kùb ndɨŋ nyínè, Tá nyínè du ɓɨllɨnne ɓace nyí tɨ́íɓwênɨ á. 15Ɨ́dù, nyí ɨ́ dù nɨ́ tɨ́íwa ɓáŋhɨ́b kùb ndɨŋ nyínè, Tá nyínè du ɓɨllɨnne tɨ̀ nɨ cum nyínè tɨ́ícée.»
Tɔ̀ɔ́ ɓe ɨ́r jìí ɓɔ̧ɔ̧
16«Ɓwâ nyí du jìnɨ ɓɔ̧ rɨ, nyí nɨ hȩ mɨ̀yooɗíím du kpáíkɨ́nɨ tí rɨ ndɨ̀ŋ: ŋgáb á ɓàndɨ̀nɨ ɓìím àm kùb a ɗə̀ŋhȩ̀ vúm á jɨ̀rí. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nùb kɨ́, ŋgáb kwacií bɨ́ lɔ̀ɔ́ ŋgábè. 17Ɨ́dù kɨ́ woò, ɓwâ wu du jìnɨ ɓɔ̧ rɨ, liikɨ́ɓam tí wóò, ɗà wu a wáhè ŋgwé. 18Ɓwâ kɨ́, nɨ̀vɨ́tɨ̀b a dù bɨ́ wu á jɨ̀rí na ɗə̀ŋhɨ̀r, jɔ̀sé Tá woò Mèín du ɓe wu ɓè mbanné ɨ́ ɓa ɗə̀ə̀ŋnɨ. Mèín nò du tá woò, ŋgə́ nò du pénɨ nɨ́m wu ndɨŋ ndúklií ɓa wu nànɨ lɔ̀ɔ́ á.»
Njɔdɨ̀b ɓɨllɨnne
(Góòmɓwê Lk 12.33-34)
19«Nyí nɨ njɔdɨ̀b ɗàá hò̧ ɓáhɨ̀r, yɨ́ su ɓe jɔ̧ du ɓáàŋkɨ́niì, yá ŋgàyíìb du ɓə̀tɨ̀kɨ́nɨ ɓavɨ̀ì ŋgáb a yî nɨ́bí. 20Ɓáànábɨ̂ŋ njɔdɨ̀b ɓɨllin yɨ́ su ɓe jɔ̧ kwá tɨ̀ du bɨ́ ɓáàŋkɨ́re, yɨ́ ŋgàyíìb kwá tɨ̀ du bɨ́ ɓavɨ̀ì ɓə̀tɨ̀kɨ́re ŋgáb a yî nɨ́bí. 21Ɓetí, yá njɔdɨ̀b woò duré, yá kɨ́ á njɔ̧̀ woò duɓwéece.»
Íí ɨ́ du lámbà síhé ru
(Góòmɓwê Lk 11.34-36)
22«Íí ɨ́ du lámbà síhé ru: íí woò ɨ́ dù pə́ɓànɨ mîn, síí wóò bɨ̂ŋ ɓaɓwée dùnɨ mwahín á. 23Ɨ́dù, íí woò ɨ́ dù nɨ́ ɓáŋhîn, síí wóò bɨ̂ŋ á cè sɨ́mnɨ̀rí tə̧ə̧́. Mwa wó só kɨ́ ɨ́ dù nɨ́ sɨ́mnɨ̀r, sɨ́mnɨ̀r kàm kɨ́ ɓaha nɨ dùnɨ lúklúk á ye!»
Mèín kèè, mòné?
(Góòmɓwê Lk 16.13)
24«Nɨ̀vɨ́tè mwi̧ sàmàìn éína tá ə́ré bɨrɨ́b ɗàà: Ŋgə́ tɨ̀ jɨhá nɨ̀mwi̧, ŋgə́ á ɗúcê nɨ̀mwi̧ kù, ŋgə́ tɨ̀ jəŋhá nɨ̀mwi̧, nɨ̀mwi̧ kù ŋgə́ a sàkkî ŋgə́. Sàmàìn nyí éína Mèín ɓe mòné wùúm mwi̧í̧ nɨ ɗàà.»
Sə̧̀ə̧́ gíí ɓe Mèèín
(Góòmɓwê Lk 12.22-31)
25«Ɓe àm kɨ́ á mɨ tana nyí: Nyí nɨ ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa tàŋniì, ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa mènniì ndáŋkɨ̂r, kɨ́ kù ɓe ɨ́r júk nyí ɓa léniì. Mè ndóŋɓatɨ́ cɔŋ, ɗà síí ɨ́ ndóŋcê júk, nyí u̧ pə́wa à? 26Góomnáye gààì. Ŋgáb nɨ́m kù ɗòŋnɨ ɗàà, ŋgáb nɨ́m kù mwa̧á̧ áhó̧nɨ ɗàà, ŋgáb cè nɨ́m kù kárȩ́ȩ́ ɓáàrénɨ ɗàà, ɨ́dù Tá nyínè du ɓɨllɨnne á ŋgáb líìnɨ. Nyí nɨ gààì kɨ́ ndóŋwa à? 27Mvókín nyínè no, na ɨ́ fɨ́tɨ, ɓe nyòm mɨ̀lə́m ŋgə́ nɨ̀mɨ́rí, ŋgòòŋsònɨ mè noò?
28«Àm níì á nyí du ndáŋkɨ́nɨ ɓe ɨ́r júú? Góomnáye hȩ fɨ́láwààb du sútèènɨ ŋgwàríì: ŋgáb ə́rɨ́b kù ə́nnɨ ɗàà, ŋgáb cè júúb nyààŋnɨ ɗàà. 29Ɨ́dù mɨ tànàɓà nyí, dùgɨ̀ Sàlòmôŋ mvèìn jíri, ɓe njɔdì ŋgə́ ya du ɓe kíí lâs, ŋgə́ ya nɨ́ ɓe júk kù nyaŋndóŋne fɨ́láwààb kíì ɗàà. 30Mèín ma lə́rɨ̀gɨ̀ ɓwìn ŋgwàríì u̧, ɓwìn nɨ́m ɓa dùnɨ mvókín ti ŋgób kùb a téínlèèrê ŋgə́ wa̧né, ɗóògɨ̀ nyí à? Pə́náye hȩ ə́ə́m nyínè du gó̧ne. 31Nyí nɨ: ‹nɨ́m tɨ̀ taŋye ní? Nɨ́m tɨ̀ meiye ní, nɨ́m tɨ̀ lə́ye ní› na ndáŋkɨ̂r. 32Nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs, nùb Mèín mɨr ɗə̀ə̀ŋwáá ɨ́ du bɨ́ málɨ́ŋnɨ u̧ ru. Ɨ́dù Tá nyínè du ɓɨllɨnne ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́m du nyí tùŋniì lâs. 33Kɨ́klénáyàyè ŋgwé nyínè mánɨ Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín ɓe ju ɗɨ́ɗɨ̧́ Mèín du ɗúniì. Nyí ndɨŋtɨ́ u̧, Mèín ɓa nyí nàɓààrénɨ nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs á. 34Nyí nɨ ɓe ɨ́r cɨ́m yȩné ndáŋkɨ̂r, cɨ́m yȩné nɨ̀mɨr ɓa nɨ lə́ə̀mɓànɨ síí á. Ɓetí ye lâs á ɗóhîn ɓe jábɨ́r ti nóò.»
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon