Sáŋa 6
6
Yésusu a á dúgée gɛcɛcá gá batɔ
(Mot 14.13-21; Mél 6.30-44; Lók 9.10-17)
1Naá nnyimé hɔ́ɔlɔ́, Yésusu go ɛ́da boayá búunú bá cɔ́lɔ ya gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ gá Gelilée, bá gɔnɔ gɛ́ dɔ́ŋɔnɔ bá amɔ́ gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ gá Tɛbɛlɛyáadɛ. 2Gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ mba lɛ́ gɛ mo bienene, goakɛ́ bá mbɛ ɛ́ná bieninye bá gobékúke bɛ́ɛbɛ a mbaá lɔmɔ́ a ŋanana go bɔgɔnɔ́gɔnɔ. 3Gɔ́ɔ Yésusu a bólɛgamɔ́ naá ogɔndɔ, go lukumene hɔ́ɔ olɔŋɔ na behúúní bɛ́hɛ́. 4Hɔ́ɔlɔ́ gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene, gɛ́ ná lɛ́ mekúígíi. 5A á nɔɔ́ɔ oŋgíso, go ɛ́na bitúu bitúu bá batɔ bɛ́ mo úlenine, kɔ́ɔ u úhunemú Fílibi a amɔ́: «Áhanɛ́ɛ dɛ lɔ́mɔ́ ba go ɔ́ndɔ bɛlɛ́dɛ goŋaá batɔ báaba bá nyáanya o?» 6Dogálɔ dɛ́hɛ́ dɔ́ɔdɔ dó mbaá lɛ go go gogona Fílibi; naá mɔ́ɔ moatɛ́ a mba lɛ́ i íyimene bɔ́ɔbɔ a mbaá lɔmɔ́ ba go ŋa. 7Fílibi go mo gundie a amɔ́: «Akɛ́ na muinyí bɛkɔ́ŋɔ mantɛdɛ máandɛ́, dɛ dɛ báá ba go ɔ́ndɔ nɛnamá ná bɛlɛ́dɛ ná ŋaá onyɔ moánɛ a bɛa akɛ́ ikíkísi.» 8Uhúúní bɛhɛ́ uncodío, Andɛlɛ́ɛ, ondimóní ba Símono Píele, go mo oyana a amɔ́: 9«Moádɔmbɔ́ ba onɔ́mɔtɔ́ ummue a lɛ́ háalá na bɛlɛ́dɛ bɛ́táanɔ na moɔbɔ́ móandɛ́; kanɛ́ bɔ́ɔbɔ bó lɛ́ ŋkádɛ go gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ɛgɛ#6.9 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá 2 Mefuŋe 4.42-44. o?» 10Yésusu a amɔ́: «Bó lukúménényéemú nɔnɔ.» Mbínyí sɛ́ mba lɛ́ makɔ́nɔ́ naá hoóma moánɛ. Gɔ́ɔ batɔ bá lukumenenemú. Bá mba lɛ́ ombanɔ yá batɔ banɔ́mɔtɔ́ bá go húme tɔ́sɛnɔ ɛ́táanɔ. 11Gɔ́ɔ Yésusu a gɔ́lɔmɔ́ bɛlɛ́dɛ, a báá béhiigí Asaŋa, go ɛ́da go abana batɔ bɔ́ɔbɔ. A báá ŋaáa nɔ́ɔ caŋa mmue na moɔbɔ́, a báá bó fáánánáa aŋa bá mbaá lɔmɔ́ bá lɛ́galɛga. 12Aŋa batɔ bá mbaá nyáányáa bá báá hóógío, gɛ́hɛ́ go oyana behúúní bɛ́hɛ́ a amɔ́: «Bándɛ́gɛ́na nɔnɔ bigísi bɛ́ɛbɛ bɛ́ síenemú, goŋaá boóma bó do yímé.» 13Gɔ́ɔ bá bɛ́ bándɛgɛnamɔ́. Naá bɛlɛ́dɛ bɛ́táanɔ bɛ́ɛbɛ batɔ bá mbaá nyáá, bigísi bɛ́ɛbɛ bɛ́ mbaá síéné bɛ́ báá hóógó ncada sɛ́ɔ́dɔ́ na ɛ́handɛ́. 14Aŋa batɔ bá mbɛɛ́ ɛ́ná gieninye gá gobékúke gɛ́ɛgɛ Yésusu a mbaá ŋaáa, gáábɔ́ go ɛ́da go gálagala bá amɔ́: «Mɔ́ɔnyɔ mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ mammana Mbúsí ya Asaŋa, mɔ́ɔ háananamɔ́ go úle naá cí.» 15Kanɛ́ aŋa Yésusu a mbaá lɔmɔ́ i íyimene goŋaá bá gaá ncó mo gɔ́lɔ go go mo búlugie ufuŋe, gɛ́hɛ́ go gɔnɔ bɔ́gɔ́gɛdɔ naá ogɔndɔ mɔ́ɔ mokáa.
Yésusu ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná
(Mot 14.22-27; Mél 6.45-52)
16Aŋa hɛɔbɔ́bɔ́ɔ hɛ́ mboó obá, behúúní bɛ́hɛ́ go siise naá ogɔndɔ, bá bɛ́ɛ́ ɛ́dá naá boayá bá cɔ́lɔ ya gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ. 17Gáábɔ́ go bólɛga naá gilué go go ɛ́da boayá búunú búntió, naá Kapɛlɛnahɔ́mɛ. Mbíno ɛ mba lɛ́ ɛ ná lɛ́ kɔ́ɔ, Yésusu a gá lɛ́ a dɛ ncó bó huenye. 18Gɛantá gá puŋe go ɛ́da go fufe, gɛ́ búugebugie miimpo na bogaaga. 19Behúúní bá mbaá ŋá bá báá go bosa gilué boóma bá kílo mɛ́da ɛ́táanɔ, akɛ́ ɛ́táanɔ na mmue, gáábɔ́ go ɛ́na Yésusu ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná a báyɛkana gilué. Gɔ́ɔ bá gɔ́lɔmɔ́ bofoá, 20kanɛ́ gɛ́hɛ́ go bo oyana a amɔ́: «A lɔ́mɔ́ yɔmɔ́ɔ, no do bɛáa bofoá.» 21Gɔ́ɔ bá lɛ́gamɔ́ go mo gɔ́lɔ naá gilué, kɔ́ɔ, hɔ́ɔ na hɔ́ɔ, gilué gɛ́ dómbamɔ́ go bola naá cɔ́lɔ ya hoóma háaha bá mbaá lɔmɔ́ bá lɛ́galɛga go ɛ́da hɔ́ɔ.
Yésusu a lɔ́mɔ́ gɛlɛ́dɛ gá gɛɔyɔ
22Gó bélenye, gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ɛgɛ gɛ́ mbaá síéné naá cɔ́lɔ boayá búunú, go ɛ́na goŋaá gilué gɛ́ mba lɛ́ hɔ́ɔ táŋɛ́ gímmue, gɔnɔ́ Yésusu a dɛ mbá bólɛga kɔ́ɔ olɔŋɔ na behúúní bɛ́hɛ́; béndiemi bá mbɛ ɛ́dá bɔ́ɔ bákáa. 23Akɛ́ nɔ́ɔnɔ bilué bíncodío bɛ́ mba lɛ́ bɛ́ ɛ́da go úlene naá Tɛbɛlɛyáadɛ go go nco bola naá hoóma háaha Daadáa a mbaá fáá batɔ bɛlɛ́dɛ go go nyáa naá nnyimé ya go béhiigi Asaŋa. 24Aŋa batɔ bá mbɛɛ́ ɛ́ná goŋaá akɛ́ Yésusu, akɛ́ behúúní bɛ́hɛ́ bá dɛ báá gɔnɔ́ hɔ́ɔlɔ́, gáábɔ́ go bólɛgana naá bilué bɛ́ɛbɔ, bá bɛ́ɛ́ ɛ́dá naá Kapɛlɛnahɔ́mɛ go go mo fúmbe.
25Kɔ́ɔ bá mo gídemú naá cɔ́lɔ boayá búunú ya gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ, bá amɔ́ gɛ́hɛ́ bá amɔ́: «Eléébi, o báá ná ncó bola háalá gɛcamɛna gɛ́hanɛ́ o?» 26Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, no púmbemú goŋaá no á nyáá bɛlɛ́dɛ, no báá hóógío, caá akɛ́ goŋaá no ɛ́ ɛ́ná bieninye bá gobékúke bɛ́ɛbɛ ŋŋananamɔ́. 27No do yɔgɔ́nɔ́ɔ go manyáanya máama má dɛ́aŋanamɔ́, kanɛ́ yɔgɔ́nɔ́ɔ nɔnɔ go manyáanya máama má gɛ́gamɔ́, má fáanana gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge. Má lɔ́mɔ́ máama Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a ŋgaá nyó fáá, goakɛ́ a lɔ́mɔ́ mɔ́ɔ Baaba Asaŋa a mbaá mo fáá gibélincígínyí gá nɛgaŋa nɛ́hɛ́.» 28Gɔ́ɔ batɔ bá mo úhunemú bá amɔ́: «Dɛ háananamɔ́ go ŋa ŋkádɛ́ go go yɔgɔnɔ meelí má Asaŋa o?» 29Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Buelí bá Asaŋa bó lɔ́mɔ́ goŋaá no ága odɛ́má yɛ́nyɔ́ naá mɔ́ɔnyɔ mɔ́ɔ a mbaá mo dómá.» 30Bá amɔ́ gɛ́hɛ́ bá a amɔ́: «Kanɛ́ maamɔ́ɔ, kasɛ́á gieninye gá gobékúke o ŋananamɔ́, goŋaá dɛ ɛ́na dɛ gunde dɛ ága odɛ́má yɛ́cɔ́ naá maamɔ́ɔ o? Ŋkádɛ́ o gaá ná ŋaáa o? 31Naá giolóo gá bodɛ́agadɛ́, biisée kɔ́nɔ́ɔ bá biisée bɛ́cɔ́ bá mba nyáá mána. Aŋa bó lɔ́mɔ́ ɔ́ŋɔ́ɔlú goŋaá: “a mba bó fáá gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná go go nyáa#6.31 Go ɛ́na naá Gihúmie 16.4,15; Ɛsagɔ 78.24..”» 32Kanɛ́ Yésusu go bó oyana a amɔ́: «Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, a dɛ bósó Mɔ́sɛsɛ mɔ́ɔ a mbaá nyó fáá gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná, a lɔ́mɔ́ Baaba mɔ́ɔ a nyó fáananamɔ́ mammana ya gɛlɛ́dɛ ya go ɛ́da go úle naá mmoɛná. 33Ɛɛ́ɛŋ, gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ Asaŋa a fáananamɔ́ gɛ́ lɔ́mɔ́ gɛ́ɛgɛ gɛ́ ɛ́damɔ́ go úlene naá mmoɛná, gɛ́ fáanana batɔ bá cí gɛɔyɔ.»
34Gɔ́ɔ batɔ bá mo oyanamɔ́ bá amɔ́: «Ogɔ́nɔ́ɔ, có fáánánáamɔ́ gɔgɔ́ gɛlɛ́dɛ moánɛ.» 35Yésusu go bó oyana a amɔ́: «Yɔmɔ́ɔ mɔ́ɔ ndɔ́mɔ́ gɛlɛ́dɛ gá gɛɔyɔ; mɔ́ɔnyɔ u úlemú naá yɔmɔ́ɔ, a dɛ ŋgá bɛa ncaná; mɔ́ɔnyɔ a ágamɔ́ odɛ́má yɛ́hɛ́ naá yɔmɔ́ɔ a dɛ ŋgɔ́ ɔ́bɔ inyúidi akɛ́ go buisí. 36Kanɛ́ mmba nyó oyáná: no lɛ́ ɛ́náalú, kɔ́ɔ no lɔ́mɔ́ kanɛ go ága odɛ́má yɛ́nyɔ́ naá yɔmɔ́ɔ. 37Biimée báaba Baaba a ncoononomú, bá ŋgu úlé naá yɔmɔ́ɔ, kɔ́ɔ mɔ́ɔnyɔ a ŋguú úlé naá yɔmɔ́ɔ, cɛ ŋgá mo inye, 38goakɛ́, mmbɛ ɛ́dá go úle naá mmoɛná caá akɛ́ go go nco ŋanana ndɛ́ga yamɛ ya moatɛ́, kanɛ́ go go ŋanana ya Mɔ́ɔnyɔ a mbaá tómá. 39Kɔ́ɔ ndɛ́ga ya Mɔ́ɔnyɔ a mbaá tómá ɛ lɔ́mɔ́ goŋaá cɛ yímíe akɛ́ ummue táŋɛ́ naá biimée báaba a mbaá ncoóo, kanɛ́ cɛmɛganana go bó fúfune naá buisí bá mesúgidinye. 40Ndɛ́ga ya Baaba ɛ lɔ́mɔ́ goŋaá: mɔ́ɔnyɔ ɛ ɛ́namɔ́ Moɔnɔ́, a gunde a ága odɛ́má naá mɔ́ɔ, a bɛa gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge; kɔ́ɔ yɔmɔ́ɔ nná mo fúfune naá buisí bá mesúgidinye.»
41Gɔ́ɔ Beyúdene bɛ́ ɛ́damɔ́ go gálagala Yésusu go dobɛ́, goakɛ́ a mba lɛ́ oyɛ́dáalú a amɔ́: «Yɔmɔ́ɔ ndɔ́mɔ́ gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná.» 42Bó oya bá amɔ́: «Ábɔ caá Yésusu ohaŋa bá Yósɛbɛ mɔ́nyɔ́ɔ o? Dɛ íyimene isée na nnyeedíi#6.42 O bana go eninye na Mél 6.3; Mot 13.55; Lók 4.22.. Nɛɛ́nɛ a lɔ́mɔ́ ba go oyɛda daŋɛ́daŋɛ godɔ́ɔdɔ a amɔ́: “Ndɛ́ ɛ́dá go úléelú naá mmoɛná o”?» 43Yésusu go gɔnɔ gɔ́lɔ dogálɔ go bó oyana a amɔ́: «Dɔmbɔ́ nɔnɔ go gálagala dobɛ́ gámɛ bɛɛnyɔ́ɔ na bɛɛnyɔ́ɔ! 44Mɔtɔ akɛ́ ba ummue a dɛ bósó ba go úle naá yɔmɔ́ɔ aáŋa Baaba mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ tómáalú a dɛ mo bɔ́gɔ́gɛ́dɛ́nɔ́. Yɔmɔ́ɔ kanɛ́ ndɛ go mo fúfune naá begúe naá buisí bá mesúgidinye. 45Bó lɛ́ ɔ́ŋɔ́ɔlú naá Kálata sá mbúsí sá Asaŋa goŋaá: “Biimée púmú, Asaŋa mɔ́ɔ a ŋgaá bó húúnényée#6.45 Go ɛ́na naá Iseyíi 54.13..” Uŋkimée mɔ́ɔnyɔ ɔ ɔ́bɛnɔmɔ́ Baaba, a gunde a bɛa kúunye yɛhɛ́, u úlene naá yɔmɔ́ɔ. 46Bó lɛ́ goŋaá mɔtɔ a gá báasa a dɛ ɛ́ná Baaba, aáŋa caá mɔ́ɔnyɔ ɛ ɛ́damɔ́ go úlene naá Asaŋa. Mɔ́ɔnyɔ mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ ɛ́náalú Baaba. 47Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, mɔ́ɔnyɔ a ágamɔ́ odɛ́má yɛ́hɛ́ a bɛanana gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge. 48Ndɛ́ gɛlɛ́dɛ gá mammana ya gɛɔyɔ. 49Biisée kɔ́nɔ́ɔ bá biisée bɛ́nyɔ́ bá mba nyáá mána naá giolóo gá bodɛ́agadɛ́ bá báá gúénénée. 50Kanɛ́ gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná gɛ́ lɔ́mɔ́ goŋaá, mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá gɛ́ nyáá, a dɛ ŋgá gúe.
51«Ndɛ́ gɛlɛ́dɛ gá mammana ya gɛɔyɔ; gɛ́ ɛ́damɔ́ go úlene naá mmoɛná. Mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá gɛ́ nyáá, a ŋgɔ ɔyɔ́ɔ bɛcamɛna biimée. Kɔ́ɔ gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ ka ŋgaá fáá, bó lɔ́mɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ; nyɛ íŋene goŋaá batɔ bá bɛa mammana ya gɛɔyɔ.»
52Naá dogálɔ dá Yésusu dɔ́ɔdɔ, Beyúdene go ubie gɛdɔgɔdɔ na cigí bɔ́ɔ na bɔ́ɔ bá amɔ́: «Nɛɛ́nɛ mɔ́ɔnyɔ moánɛ mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ ba go có fáá nnyɔ́dɔ yɛhɛ́ go go nyáa o?» 53Yésusu go bó oyana kanɛ́ a amɔ́: «Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, aáŋa no do nyáá nnyɔ́dɔ ya Moɔnɔ́ ba mɔtɔ, no do bónyó manɔ́ŋɔ́ mɛ́hɛ́, no do ŋgá bɛa mammana ya gɛɔyɔ. 54Mɔ́ɔnyɔ a nyáamɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ, a gɔnɔ nyóɛna manɔ́ŋɔ́ mámɛ, a bɛanana gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge, gɔ́ɔ yɔmɔ́ɔ ka ŋgaá mo fúfúné naá begúe naá buisí bá mesúgidinye. 55Ɛɛ́ɛŋ, nnyɔ́dɔ yamɛ ɛ lɛ́ mammana ya manyáanya, manɔ́ŋɔ́ mámɛ, mammana ya giúlie inyúídi. 56Mɔ́ɔnyɔ a nyáamɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ a gɔnɔ nyóɛna manɔ́ŋɔ́ mámɛ, a gɛ́ga báladáalú namɛ, yɔmɔ́ɔ tɔ́nɔ báladáalú nɛhɛ́. 57Aŋa Baaba mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ ogɔ́sɔ a mbaá tómá, kunde ŋgɔyɔ gɛ́hɛ́, caŋa mmue, mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá nyáá nnyɔ́dɔ yamɛ, a ŋgɔ ɔyɔ́ɔ gámɛ. 58Náana gɔ́ɔ gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ gɛ́ lɔ́mɔ́ ɛ́dá go úléelú naá mmoɛná gɛ́ lɔ́mɔ́; gɛ́ dɛ báá caŋa mmue na gɛ́ɛgɛ biisée kɔ́nɔ́ɔ bá biisée bɛ́nyɔ́ bá mbaá nyáá, bɔ́ɔ bá mba gúénénée. Kanɛ́ mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá nyáá gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ, a ŋgɔ ɔyɔ́ɔ go bɛcamɛna biimée.» 59Gohúunenye gá Yésusu naá nnyaŋá ya mbósógólí naá Kapɛlɛnahɔ́mɛ gɔ́gɔ́ɔ.
Dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó fáananamɔ́ gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge
60Aŋa ba mbaá mo bódólónyóo, gɛca naá behúúní bɛ́hɛ́ go oyɛda gɛ́ amɔ́: «Dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó lɛ́ ndɔlɛ, ánɛ́ɛ a lɔ́mɔ́ ba go dó oliminyo o?» 61Aŋa Yésusu a mbaá lɔmɔ́ i íyimene goŋaá behúúní bɛ́hɛ́ bú uŋguluŋgule go bosɔ́mɔ moánɛ, gɛ́hɛ́ go bó gálɛda a amɔ́: «Dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó á nyó ubíe bɛnamá o?» 62«No amɔ́ no ɛ́namɔ́ kanɛ́ Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a bólɛgana anáa a mbaá lɔmɔ́ cóá#6.62 O bana, go eninye na Meŋ 1.9-11. o? 63Bó lɔ́mɔ́ Giliíli ba Asaŋa a gɛ́ fáananamɔ́ gɛɔyɔ, nnyɔ́dɔ ɛ dɛ dúgúnée go boóma. Dogálɔ dɔ́ɔdɔ mbáá ná nyó oyáná dó lɛ́ Giliíli, dɔ́ɔ gɔnɔ́ gɛɔyɔ. 64Kanɛ́ nɛnamá ná batɔ nɛ́ lɛ́ naá olɔŋɔ yɛ́nyɔ́, nɛ́ɛnɛ nɛ́ lɔ́mɔ́ nɛ́ dɛ olímónyóo.» Yésusu a mba lɛ́ i íyimene naá mabayɛga, baánɛ́ɛ bá mbaá lɛ bá dɛ olímónyóo, a gunde i íyimene tɔ́nɔ ánɛ́ɛ a mbaá lɛ ba go mo dúe. 65Gɛ́hɛ́ go gídene a amɔ́: «Boóma moánɛ bɔ́, ndɔ́mɔ́ nyó oyánáalú caá: Mɔtɔ a dɛ báá ba go úle naá yɔmɔ́ɔ, aáŋa Baaba a dɛ mo fáá bogaaga moánɛ.»
66A dúme hɔ́ɔlɔ́, behúúní bɛ́hɛ́ gɛca go duyugene, ba báá inyé go dúmbenye nɛhɛ́. 67Kɔ́ɔ Yésusu u úhunemú Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ bɛ́hɛ́ bá behúúní a amɔ́: «Bɛɛnyɔ́ɔ no do maamánáa go dómba tɔ́nɔ o?» 68Símono Píele go mo gundie a amɔ́: «Daadáa, dɛ gaá nɛ́ ɛ́dá naá ánɛ́ɛ, maamɔ́ɔ mɔ́ɔ o bɛananamɔ́ dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó fáananamɔ́ gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge. 69Go bɛɛcɔ́ɔ, dɛ mba ágá odɛ́má yɛ́cɔ́ naá maamɔ́ɔ, dɛ bíí íyímé goŋaá o lɔ́mɔ́ Gimmúmpúu mɔ́ɔnyɔ Asaŋa a mbaá dómá.» 70Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Ábɔ, caá yɔmɔ́ɔ mɔ́ɔ mmbaá nyó iyídé bɛɛnyɔ́ɔ Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ o? Kanɛ́ godɔ́ɔdɔ, ummue naá olɔŋɔ yɛ́nyɔ́, a lɛ́ ukelú na Ohándá.» 71Dogálɔ dɛ́hɛ́ dɔ́ɔdɔ dó mba lɛ́ dó núune Yódasɛ, ohaŋa ba Símono Ɛsɛkalɛ́ɔtɛ, goakɛ́ akɛ́ aŋa a mbaá lɔmɔ́ naá olɔŋɔ yá Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́, mɔ́ɔ a mbaá lɔmɔ́ ba go mo dúe.
Aktualisht i përzgjedhur:
Sáŋa 6: YAS
Thekso
Ndaje
Copy
A doni që theksimet tuaja të jenë të ruajtura në të gjitha pajisjet që keni? Regjistrohu ose hyr
Sáŋa 6
6
Yésusu a á dúgée gɛcɛcá gá batɔ
(Mot 14.13-21; Mél 6.30-44; Lók 9.10-17)
1Naá nnyimé hɔ́ɔlɔ́, Yésusu go ɛ́da boayá búunú bá cɔ́lɔ ya gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ gá Gelilée, bá gɔnɔ gɛ́ dɔ́ŋɔnɔ bá amɔ́ gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ gá Tɛbɛlɛyáadɛ. 2Gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ mba lɛ́ gɛ mo bienene, goakɛ́ bá mbɛ ɛ́ná bieninye bá gobékúke bɛ́ɛbɛ a mbaá lɔmɔ́ a ŋanana go bɔgɔnɔ́gɔnɔ. 3Gɔ́ɔ Yésusu a bólɛgamɔ́ naá ogɔndɔ, go lukumene hɔ́ɔ olɔŋɔ na behúúní bɛ́hɛ́. 4Hɔ́ɔlɔ́ gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene, gɛ́ ná lɛ́ mekúígíi. 5A á nɔɔ́ɔ oŋgíso, go ɛ́na bitúu bitúu bá batɔ bɛ́ mo úlenine, kɔ́ɔ u úhunemú Fílibi a amɔ́: «Áhanɛ́ɛ dɛ lɔ́mɔ́ ba go ɔ́ndɔ bɛlɛ́dɛ goŋaá batɔ báaba bá nyáanya o?» 6Dogálɔ dɛ́hɛ́ dɔ́ɔdɔ dó mbaá lɛ go go gogona Fílibi; naá mɔ́ɔ moatɛ́ a mba lɛ́ i íyimene bɔ́ɔbɔ a mbaá lɔmɔ́ ba go ŋa. 7Fílibi go mo gundie a amɔ́: «Akɛ́ na muinyí bɛkɔ́ŋɔ mantɛdɛ máandɛ́, dɛ dɛ báá ba go ɔ́ndɔ nɛnamá ná bɛlɛ́dɛ ná ŋaá onyɔ moánɛ a bɛa akɛ́ ikíkísi.» 8Uhúúní bɛhɛ́ uncodío, Andɛlɛ́ɛ, ondimóní ba Símono Píele, go mo oyana a amɔ́: 9«Moádɔmbɔ́ ba onɔ́mɔtɔ́ ummue a lɛ́ háalá na bɛlɛ́dɛ bɛ́táanɔ na moɔbɔ́ móandɛ́; kanɛ́ bɔ́ɔbɔ bó lɛ́ ŋkádɛ go gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ɛgɛ#6.9 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá 2 Mefuŋe 4.42-44. o?» 10Yésusu a amɔ́: «Bó lukúménényéemú nɔnɔ.» Mbínyí sɛ́ mba lɛ́ makɔ́nɔ́ naá hoóma moánɛ. Gɔ́ɔ batɔ bá lukumenenemú. Bá mba lɛ́ ombanɔ yá batɔ banɔ́mɔtɔ́ bá go húme tɔ́sɛnɔ ɛ́táanɔ. 11Gɔ́ɔ Yésusu a gɔ́lɔmɔ́ bɛlɛ́dɛ, a báá béhiigí Asaŋa, go ɛ́da go abana batɔ bɔ́ɔbɔ. A báá ŋaáa nɔ́ɔ caŋa mmue na moɔbɔ́, a báá bó fáánánáa aŋa bá mbaá lɔmɔ́ bá lɛ́galɛga. 12Aŋa batɔ bá mbaá nyáányáa bá báá hóógío, gɛ́hɛ́ go oyana behúúní bɛ́hɛ́ a amɔ́: «Bándɛ́gɛ́na nɔnɔ bigísi bɛ́ɛbɛ bɛ́ síenemú, goŋaá boóma bó do yímé.» 13Gɔ́ɔ bá bɛ́ bándɛgɛnamɔ́. Naá bɛlɛ́dɛ bɛ́táanɔ bɛ́ɛbɛ batɔ bá mbaá nyáá, bigísi bɛ́ɛbɛ bɛ́ mbaá síéné bɛ́ báá hóógó ncada sɛ́ɔ́dɔ́ na ɛ́handɛ́. 14Aŋa batɔ bá mbɛɛ́ ɛ́ná gieninye gá gobékúke gɛ́ɛgɛ Yésusu a mbaá ŋaáa, gáábɔ́ go ɛ́da go gálagala bá amɔ́: «Mɔ́ɔnyɔ mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ mammana Mbúsí ya Asaŋa, mɔ́ɔ háananamɔ́ go úle naá cí.» 15Kanɛ́ aŋa Yésusu a mbaá lɔmɔ́ i íyimene goŋaá bá gaá ncó mo gɔ́lɔ go go mo búlugie ufuŋe, gɛ́hɛ́ go gɔnɔ bɔ́gɔ́gɛdɔ naá ogɔndɔ mɔ́ɔ mokáa.
Yésusu ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná
(Mot 14.22-27; Mél 6.45-52)
16Aŋa hɛɔbɔ́bɔ́ɔ hɛ́ mboó obá, behúúní bɛ́hɛ́ go siise naá ogɔndɔ, bá bɛ́ɛ́ ɛ́dá naá boayá bá cɔ́lɔ ya gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ. 17Gáábɔ́ go bólɛga naá gilué go go ɛ́da boayá búunú búntió, naá Kapɛlɛnahɔ́mɛ. Mbíno ɛ mba lɛ́ ɛ ná lɛ́ kɔ́ɔ, Yésusu a gá lɛ́ a dɛ ncó bó huenye. 18Gɛantá gá puŋe go ɛ́da go fufe, gɛ́ búugebugie miimpo na bogaaga. 19Behúúní bá mbaá ŋá bá báá go bosa gilué boóma bá kílo mɛ́da ɛ́táanɔ, akɛ́ ɛ́táanɔ na mmue, gáábɔ́ go ɛ́na Yésusu ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná a báyɛkana gilué. Gɔ́ɔ bá gɔ́lɔmɔ́ bofoá, 20kanɛ́ gɛ́hɛ́ go bo oyana a amɔ́: «A lɔ́mɔ́ yɔmɔ́ɔ, no do bɛáa bofoá.» 21Gɔ́ɔ bá lɛ́gamɔ́ go mo gɔ́lɔ naá gilué, kɔ́ɔ, hɔ́ɔ na hɔ́ɔ, gilué gɛ́ dómbamɔ́ go bola naá cɔ́lɔ ya hoóma háaha bá mbaá lɔmɔ́ bá lɛ́galɛga go ɛ́da hɔ́ɔ.
Yésusu a lɔ́mɔ́ gɛlɛ́dɛ gá gɛɔyɔ
22Gó bélenye, gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ɛgɛ gɛ́ mbaá síéné naá cɔ́lɔ boayá búunú, go ɛ́na goŋaá gilué gɛ́ mba lɛ́ hɔ́ɔ táŋɛ́ gímmue, gɔnɔ́ Yésusu a dɛ mbá bólɛga kɔ́ɔ olɔŋɔ na behúúní bɛ́hɛ́; béndiemi bá mbɛ ɛ́dá bɔ́ɔ bákáa. 23Akɛ́ nɔ́ɔnɔ bilué bíncodío bɛ́ mba lɛ́ bɛ́ ɛ́da go úlene naá Tɛbɛlɛyáadɛ go go nco bola naá hoóma háaha Daadáa a mbaá fáá batɔ bɛlɛ́dɛ go go nyáa naá nnyimé ya go béhiigi Asaŋa. 24Aŋa batɔ bá mbɛɛ́ ɛ́ná goŋaá akɛ́ Yésusu, akɛ́ behúúní bɛ́hɛ́ bá dɛ báá gɔnɔ́ hɔ́ɔlɔ́, gáábɔ́ go bólɛgana naá bilué bɛ́ɛbɔ, bá bɛ́ɛ́ ɛ́dá naá Kapɛlɛnahɔ́mɛ go go mo fúmbe.
25Kɔ́ɔ bá mo gídemú naá cɔ́lɔ boayá búunú ya gɛsɔmbɔsɔ́mbɔ́ɔ, bá amɔ́ gɛ́hɛ́ bá amɔ́: «Eléébi, o báá ná ncó bola háalá gɛcamɛna gɛ́hanɛ́ o?» 26Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, no púmbemú goŋaá no á nyáá bɛlɛ́dɛ, no báá hóógío, caá akɛ́ goŋaá no ɛ́ ɛ́ná bieninye bá gobékúke bɛ́ɛbɛ ŋŋananamɔ́. 27No do yɔgɔ́nɔ́ɔ go manyáanya máama má dɛ́aŋanamɔ́, kanɛ́ yɔgɔ́nɔ́ɔ nɔnɔ go manyáanya máama má gɛ́gamɔ́, má fáanana gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge. Má lɔ́mɔ́ máama Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a ŋgaá nyó fáá, goakɛ́ a lɔ́mɔ́ mɔ́ɔ Baaba Asaŋa a mbaá mo fáá gibélincígínyí gá nɛgaŋa nɛ́hɛ́.» 28Gɔ́ɔ batɔ bá mo úhunemú bá amɔ́: «Dɛ háananamɔ́ go ŋa ŋkádɛ́ go go yɔgɔnɔ meelí má Asaŋa o?» 29Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Buelí bá Asaŋa bó lɔ́mɔ́ goŋaá no ága odɛ́má yɛ́nyɔ́ naá mɔ́ɔnyɔ mɔ́ɔ a mbaá mo dómá.» 30Bá amɔ́ gɛ́hɛ́ bá a amɔ́: «Kanɛ́ maamɔ́ɔ, kasɛ́á gieninye gá gobékúke o ŋananamɔ́, goŋaá dɛ ɛ́na dɛ gunde dɛ ága odɛ́má yɛ́cɔ́ naá maamɔ́ɔ o? Ŋkádɛ́ o gaá ná ŋaáa o? 31Naá giolóo gá bodɛ́agadɛ́, biisée kɔ́nɔ́ɔ bá biisée bɛ́cɔ́ bá mba nyáá mána. Aŋa bó lɔ́mɔ́ ɔ́ŋɔ́ɔlú goŋaá: “a mba bó fáá gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná go go nyáa#6.31 Go ɛ́na naá Gihúmie 16.4,15; Ɛsagɔ 78.24..”» 32Kanɛ́ Yésusu go bó oyana a amɔ́: «Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, a dɛ bósó Mɔ́sɛsɛ mɔ́ɔ a mbaá nyó fáá gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná, a lɔ́mɔ́ Baaba mɔ́ɔ a nyó fáananamɔ́ mammana ya gɛlɛ́dɛ ya go ɛ́da go úle naá mmoɛná. 33Ɛɛ́ɛŋ, gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ Asaŋa a fáananamɔ́ gɛ́ lɔ́mɔ́ gɛ́ɛgɛ gɛ́ ɛ́damɔ́ go úlene naá mmoɛná, gɛ́ fáanana batɔ bá cí gɛɔyɔ.»
34Gɔ́ɔ batɔ bá mo oyanamɔ́ bá amɔ́: «Ogɔ́nɔ́ɔ, có fáánánáamɔ́ gɔgɔ́ gɛlɛ́dɛ moánɛ.» 35Yésusu go bó oyana a amɔ́: «Yɔmɔ́ɔ mɔ́ɔ ndɔ́mɔ́ gɛlɛ́dɛ gá gɛɔyɔ; mɔ́ɔnyɔ u úlemú naá yɔmɔ́ɔ, a dɛ ŋgá bɛa ncaná; mɔ́ɔnyɔ a ágamɔ́ odɛ́má yɛ́hɛ́ naá yɔmɔ́ɔ a dɛ ŋgɔ́ ɔ́bɔ inyúidi akɛ́ go buisí. 36Kanɛ́ mmba nyó oyáná: no lɛ́ ɛ́náalú, kɔ́ɔ no lɔ́mɔ́ kanɛ go ága odɛ́má yɛ́nyɔ́ naá yɔmɔ́ɔ. 37Biimée báaba Baaba a ncoononomú, bá ŋgu úlé naá yɔmɔ́ɔ, kɔ́ɔ mɔ́ɔnyɔ a ŋguú úlé naá yɔmɔ́ɔ, cɛ ŋgá mo inye, 38goakɛ́, mmbɛ ɛ́dá go úle naá mmoɛná caá akɛ́ go go nco ŋanana ndɛ́ga yamɛ ya moatɛ́, kanɛ́ go go ŋanana ya Mɔ́ɔnyɔ a mbaá tómá. 39Kɔ́ɔ ndɛ́ga ya Mɔ́ɔnyɔ a mbaá tómá ɛ lɔ́mɔ́ goŋaá cɛ yímíe akɛ́ ummue táŋɛ́ naá biimée báaba a mbaá ncoóo, kanɛ́ cɛmɛganana go bó fúfune naá buisí bá mesúgidinye. 40Ndɛ́ga ya Baaba ɛ lɔ́mɔ́ goŋaá: mɔ́ɔnyɔ ɛ ɛ́namɔ́ Moɔnɔ́, a gunde a ága odɛ́má naá mɔ́ɔ, a bɛa gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge; kɔ́ɔ yɔmɔ́ɔ nná mo fúfune naá buisí bá mesúgidinye.»
41Gɔ́ɔ Beyúdene bɛ́ ɛ́damɔ́ go gálagala Yésusu go dobɛ́, goakɛ́ a mba lɛ́ oyɛ́dáalú a amɔ́: «Yɔmɔ́ɔ ndɔ́mɔ́ gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná.» 42Bó oya bá amɔ́: «Ábɔ caá Yésusu ohaŋa bá Yósɛbɛ mɔ́nyɔ́ɔ o? Dɛ íyimene isée na nnyeedíi#6.42 O bana go eninye na Mél 6.3; Mot 13.55; Lók 4.22.. Nɛɛ́nɛ a lɔ́mɔ́ ba go oyɛda daŋɛ́daŋɛ godɔ́ɔdɔ a amɔ́: “Ndɛ́ ɛ́dá go úléelú naá mmoɛná o”?» 43Yésusu go gɔnɔ gɔ́lɔ dogálɔ go bó oyana a amɔ́: «Dɔmbɔ́ nɔnɔ go gálagala dobɛ́ gámɛ bɛɛnyɔ́ɔ na bɛɛnyɔ́ɔ! 44Mɔtɔ akɛ́ ba ummue a dɛ bósó ba go úle naá yɔmɔ́ɔ aáŋa Baaba mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ tómáalú a dɛ mo bɔ́gɔ́gɛ́dɛ́nɔ́. Yɔmɔ́ɔ kanɛ́ ndɛ go mo fúfune naá begúe naá buisí bá mesúgidinye. 45Bó lɛ́ ɔ́ŋɔ́ɔlú naá Kálata sá mbúsí sá Asaŋa goŋaá: “Biimée púmú, Asaŋa mɔ́ɔ a ŋgaá bó húúnényée#6.45 Go ɛ́na naá Iseyíi 54.13..” Uŋkimée mɔ́ɔnyɔ ɔ ɔ́bɛnɔmɔ́ Baaba, a gunde a bɛa kúunye yɛhɛ́, u úlene naá yɔmɔ́ɔ. 46Bó lɛ́ goŋaá mɔtɔ a gá báasa a dɛ ɛ́ná Baaba, aáŋa caá mɔ́ɔnyɔ ɛ ɛ́damɔ́ go úlene naá Asaŋa. Mɔ́ɔnyɔ mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ ɛ́náalú Baaba. 47Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, mɔ́ɔnyɔ a ágamɔ́ odɛ́má yɛ́hɛ́ a bɛanana gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge. 48Ndɛ́ gɛlɛ́dɛ gá mammana ya gɛɔyɔ. 49Biisée kɔ́nɔ́ɔ bá biisée bɛ́nyɔ́ bá mba nyáá mána naá giolóo gá bodɛ́agadɛ́ bá báá gúénénée. 50Kanɛ́ gɛlɛ́dɛ gá go ɛ́da go úle naá mmoɛná gɛ́ lɔ́mɔ́ goŋaá, mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá gɛ́ nyáá, a dɛ ŋgá gúe.
51«Ndɛ́ gɛlɛ́dɛ gá mammana ya gɛɔyɔ; gɛ́ ɛ́damɔ́ go úlene naá mmoɛná. Mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá gɛ́ nyáá, a ŋgɔ ɔyɔ́ɔ bɛcamɛna biimée. Kɔ́ɔ gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ ka ŋgaá fáá, bó lɔ́mɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ; nyɛ íŋene goŋaá batɔ bá bɛa mammana ya gɛɔyɔ.»
52Naá dogálɔ dá Yésusu dɔ́ɔdɔ, Beyúdene go ubie gɛdɔgɔdɔ na cigí bɔ́ɔ na bɔ́ɔ bá amɔ́: «Nɛɛ́nɛ mɔ́ɔnyɔ moánɛ mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ ba go có fáá nnyɔ́dɔ yɛhɛ́ go go nyáa o?» 53Yésusu go bó oyana kanɛ́ a amɔ́: «Mammana, mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, aáŋa no do nyáá nnyɔ́dɔ ya Moɔnɔ́ ba mɔtɔ, no do bónyó manɔ́ŋɔ́ mɛ́hɛ́, no do ŋgá bɛa mammana ya gɛɔyɔ. 54Mɔ́ɔnyɔ a nyáamɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ, a gɔnɔ nyóɛna manɔ́ŋɔ́ mámɛ, a bɛanana gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge, gɔ́ɔ yɔmɔ́ɔ ka ŋgaá mo fúfúné naá begúe naá buisí bá mesúgidinye. 55Ɛɛ́ɛŋ, nnyɔ́dɔ yamɛ ɛ lɛ́ mammana ya manyáanya, manɔ́ŋɔ́ mámɛ, mammana ya giúlie inyúídi. 56Mɔ́ɔnyɔ a nyáamɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ a gɔnɔ nyóɛna manɔ́ŋɔ́ mámɛ, a gɛ́ga báladáalú namɛ, yɔmɔ́ɔ tɔ́nɔ báladáalú nɛhɛ́. 57Aŋa Baaba mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ ogɔ́sɔ a mbaá tómá, kunde ŋgɔyɔ gɛ́hɛ́, caŋa mmue, mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá nyáá nnyɔ́dɔ yamɛ, a ŋgɔ ɔyɔ́ɔ gámɛ. 58Náana gɔ́ɔ gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ gɛ́ lɔ́mɔ́ ɛ́dá go úléelú naá mmoɛná gɛ́ lɔ́mɔ́; gɛ́ dɛ báá caŋa mmue na gɛ́ɛgɛ biisée kɔ́nɔ́ɔ bá biisée bɛ́nyɔ́ bá mbaá nyáá, bɔ́ɔ bá mba gúénénée. Kanɛ́ mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá nyáá gɛlɛ́dɛ gɛ́ɛgɛ, a ŋgɔ ɔyɔ́ɔ go bɛcamɛna biimée.» 59Gohúunenye gá Yésusu naá nnyaŋá ya mbósógólí naá Kapɛlɛnahɔ́mɛ gɔ́gɔ́ɔ.
Dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó fáananamɔ́ gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge
60Aŋa ba mbaá mo bódólónyóo, gɛca naá behúúní bɛ́hɛ́ go oyɛda gɛ́ amɔ́: «Dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó lɛ́ ndɔlɛ, ánɛ́ɛ a lɔ́mɔ́ ba go dó oliminyo o?» 61Aŋa Yésusu a mbaá lɔmɔ́ i íyimene goŋaá behúúní bɛ́hɛ́ bú uŋguluŋgule go bosɔ́mɔ moánɛ, gɛ́hɛ́ go bó gálɛda a amɔ́: «Dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó á nyó ubíe bɛnamá o?» 62«No amɔ́ no ɛ́namɔ́ kanɛ́ Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a bólɛgana anáa a mbaá lɔmɔ́ cóá#6.62 O bana, go eninye na Meŋ 1.9-11. o? 63Bó lɔ́mɔ́ Giliíli ba Asaŋa a gɛ́ fáananamɔ́ gɛɔyɔ, nnyɔ́dɔ ɛ dɛ dúgúnée go boóma. Dogálɔ dɔ́ɔdɔ mbáá ná nyó oyáná dó lɛ́ Giliíli, dɔ́ɔ gɔnɔ́ gɛɔyɔ. 64Kanɛ́ nɛnamá ná batɔ nɛ́ lɛ́ naá olɔŋɔ yɛ́nyɔ́, nɛ́ɛnɛ nɛ́ lɔ́mɔ́ nɛ́ dɛ olímónyóo.» Yésusu a mba lɛ́ i íyimene naá mabayɛga, baánɛ́ɛ bá mbaá lɛ bá dɛ olímónyóo, a gunde i íyimene tɔ́nɔ ánɛ́ɛ a mbaá lɛ ba go mo dúe. 65Gɛ́hɛ́ go gídene a amɔ́: «Boóma moánɛ bɔ́, ndɔ́mɔ́ nyó oyánáalú caá: Mɔtɔ a dɛ báá ba go úle naá yɔmɔ́ɔ, aáŋa Baaba a dɛ mo fáá bogaaga moánɛ.»
66A dúme hɔ́ɔlɔ́, behúúní bɛ́hɛ́ gɛca go duyugene, ba báá inyé go dúmbenye nɛhɛ́. 67Kɔ́ɔ Yésusu u úhunemú Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ bɛ́hɛ́ bá behúúní a amɔ́: «Bɛɛnyɔ́ɔ no do maamánáa go dómba tɔ́nɔ o?» 68Símono Píele go mo gundie a amɔ́: «Daadáa, dɛ gaá nɛ́ ɛ́dá naá ánɛ́ɛ, maamɔ́ɔ mɔ́ɔ o bɛananamɔ́ dogálɔ dɔ́ɔdɔ dó fáananamɔ́ gɛɔyɔ gá kanɛ mesúge. 69Go bɛɛcɔ́ɔ, dɛ mba ágá odɛ́má yɛ́cɔ́ naá maamɔ́ɔ, dɛ bíí íyímé goŋaá o lɔ́mɔ́ Gimmúmpúu mɔ́ɔnyɔ Asaŋa a mbaá dómá.» 70Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Ábɔ, caá yɔmɔ́ɔ mɔ́ɔ mmbaá nyó iyídé bɛɛnyɔ́ɔ Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ o? Kanɛ́ godɔ́ɔdɔ, ummue naá olɔŋɔ yɛ́nyɔ́, a lɛ́ ukelú na Ohándá.» 71Dogálɔ dɛ́hɛ́ dɔ́ɔdɔ dó mba lɛ́ dó núune Yódasɛ, ohaŋa ba Símono Ɛsɛkalɛ́ɔtɛ, goakɛ́ akɛ́ aŋa a mbaá lɔmɔ́ naá olɔŋɔ yá Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́, mɔ́ɔ a mbaá lɔmɔ́ ba go mo dúe.
Aktualisht i përzgjedhur:
:
Thekso
Ndaje
Copy
A doni që theksimet tuaja të jenë të ruajtura në të gjitha pajisjet që keni? Regjistrohu ose hyr