Matíó 6
6
Binə́níníə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ mahánɛna ɛlɔ́áyɛ́ tɔtɔyɔ́nɔ́
1«Nɔ́ bítə́tə́kə́níə́ ɔ yə́núə́ taká ɔbɛ́kɛna ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ ɔkɛaka ɔwá mbá bá bənú síə́kínə: Yɛ́ sá báá nɔ́yɛ́, yə́núə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná a sɔ́ ŋɔ bənú wə́núə́ mɔsábɔ́náná índiə.»
2«Nɔ́yɛ́, ikúílí ɔ ndɔ hɛtɔyɔ́nɔ́ nɛhánɛna índiə, ɔ lɛ hikokó súbə́ ɔwáwɔ busíə́ ɛ́sɛ́á abáka bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ bá kɛaka ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na na ɔ maháná ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ bá bəə́bu tuúmə índíə́kínə. Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, bá lɛa na wə́búə́ mɔsábɔ́náná. 3Mba ɔwáwɔ, ikúílí ɔ ndɔ nɛhánɛna índiə ɔ hɛtɔyɔ́nɔ́, wə́wúə́ mɔkátá wɔ́ biəní wɔ́ sá hɔ́ánana ɔmanya yatɛ́ ɔyɛ́á wə́wúə́ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ wɔ́ ndɔ kɛa. 4Ɔkɛaka ɔwá nɛ́áwɔ́á nɛhánɛna nɛ́ báá ɔ inditiə; nɔ́yɛ́ Huɛlɛ́ ɔ yáwɔ́á Isə́ a ndɔ nɛ́áwɔ́á nɛhánɛna sinə ɔ inditiə, a ŋɔ aŋɔ́á sábɔ́na.»
Binə́níníə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ Mabɛ́kálɛ́na
(Lúk 11.2-4)
5Ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á nɔ ndɔ bɛ́kálɛ́na, nɔ lɛ kɛ́á ɛ́sɛ́á bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ ɔbá abáka bá hikəkiə ɔbɛ́kálɛ́na mɔtɛ́nɛná ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na na ɔ tɔ́áláfandɛ́, ɔkɛaka ɔwá bɛndɔ bəkimə bá bəə́bu siəkínə. Ɔ taká mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna bá lɛa na wə́búə́ mɔsábɔ́náná. 6Mba ikúílí ɔ ndɔ siə ɔbɛ́kálɛ́na, bíkúíyíníə́ ɔ ɔwáwɔ ituŋí, bɛ́kálákɛ́ná yáwɔ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ inditiə, yawɔ́á Isə́ ɔwá a ndɔ sinə ɔ inditiə, a ŋɔ aŋɔ́á índiə yatɛ́ ɔyɛ́á ɔ ndɔ wɛɛ́ya bata.
7«Ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á nɔ ndɔ bɛ́kálɛ́na, nɔ lɛ yəŋíə́ ɛ́sɛ́á bɛndɔ ɔbá bá lɛ ndɔ Huɛlɛ́ manya; bá ndɔ fɛka bá sɛ́á ubuniə wɔ́ bɛtambá á Huɛlɛ́ a ŋɔ mə́búə́ mabɛ́kálɛ́na ɔ́kɔ́kɛna. 8Nɔ lɛ kɛ́á ɛ́sɛ́á bəə́bu bɔkɔasɛ́á ubusíə́ ɔbɔ́á nɔ́ wɛɛ́ya nɔ́yɛ́ bátá, yə́núə́ Isə́ a ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ sɔ́ka.»
(Lúk 11.2-4)
9«Nɔ ná hɔ́ánána ɔbɛ́kálɛ́na náana nɔ sɛ́á:
“Á yəsúə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná, nɛ́áwɔ́á niínyə nɛ́ báá naŋátɔ.
10Nɛ́áwɔ́á nɛmanɛna nɛ́ sɔ́nɔ, wə́wúə́ usiə wɔ́ bɛ́kɛ́áka ɔ misí ɛ́sɛ́á wɔ́ lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná.
11Indíə́ bəsú búə́súə́ bɔ́labɔ́nɛ́á bɔ́ niɔfɛ́nɛ.
12Niasɛ́ná bəsú mə́súə́ mabɛ́á ɛ́sɛ́á bəsú tɔ́na tɔ ndɔ bááyɛ́ niasɛna ɔbá bá bá ndɔ bəsú liŋgəsiə;
13ɔ lɛ níása tɔ́ kɔɛ́na ɔ mɔkɔ́lɛna, mba, húlíə́ bəsú ɔ bɔbɛ́á.”
[Bɔkɔasɛ́á, nɛmanɛna, injiŋə, na tuúmə bɛ́ lɛa ɛlɔ́áyɛ́ áwɔ ɔ bikúílí bikimə, Amɛna].»
14«Ɔ taká, ábá nɔ ndɔ bɛndɔ mə́búə́ mabɛ́á niasɛna, yə́núə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ nɔɔ́mɛná a ŋɔ bənú mə́ə́nu niasakɛna tɔ́na. 15Mba, ábá nɔ lɛ ndɔ bɛndɔ niasɛna, yənúə́ Isə́ a sa ndá bənú mə́ə́nu níásɛ́ná tɔ́na.»
Binə́níníə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ nibítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á
16«Ikúílí nɔ ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á, nɔ lɛ busíə́ ŋgilítíə́nə́ ɛ́sɛ́á bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ, ɔ taká, bá ndɔ busíə́ ŋgilitiənə ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ bá siəkínə́ bá sɛ́á bá ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á. Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, bá lɛa na wə́búə́ mɔsábɔ́náná. 17Mba ɔwáwɔ, ikúílí ɔ ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á, bɛ́sɔ́áká busíə́, miəkínə́ bunumbə ɔ ɔwáwɔ mɔlɔ́á, 18ɔkɛaka ɔwá bɛndɔ bá lɛ manyá bá sɛ́á ɔ ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á, mba, ɔ́maná á yawɔ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ inditiə, yawɔ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ inditiə a ŋɔ aŋɔ́á yɛɛ́ta híə́niniə.»
Mambiaŋɛ ɔ Nɔɔ́mɛná
(Lúk 12.33-34)
19«Nɔ lɛ mambiaŋɛ bɛ́kɔ́tɛ́ná háha ɔ misí ɔhá nɛsɛ́kɛ́ na maŋgɛ́lɛ́tɛ má ndɔ tɛŋɛna, ɔhá boóbi bá ndɔ ɛmbambala sána ɔ ndoobo. 20Mba, nɔ́ mambiaŋɛ bɛ́kɔ́tákɛ́na ɔ nɔɔ́mɛná ɔhá nɛsɛ́kɛ́ na maŋgɛ́lɛ́tɛ má sɔ́ ŋɔ tɛŋɛna, ɔhá boóbi bá sɔ́ ŋɔ ɛmbambala sána ɔ ndoobo. 21Ɔ taká, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á nɛ́áwɔ́á nɛmbiaŋɛ nɛ́ lɛ́á, ɔmɔ́tɔ́yɛ́ wə́wúə́ mɔlɛ́má wɔ́ ŋɔ bámɛnɛna.»
Isəmú yɛ́ mɛɛ́lɔ
(Lúk 11.34-36)
22«Məə́sə má lɛa ɛ́sɛ́á isəmú yɛ́ mɛɛ́lɔ. Ábá máwɔ́á məə́sə má lɛa maasɛ, yawɔ́á mɛɛ́lɔ mikimə yɛ ŋɔ bámɛnɛna ɔ isəmú nuúmə́. 23Mba, ábá máwɔ́á məə́sə má ndɔ náá, yáwɔ́á mɛɛ́lɔ mikimə yɛ́ ŋɔ bámɛnɛna ɔ ibínə́binə. Ábá isəmú ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ɔ ɔwáwɔ mɛɛ́lɔ, yɛ́ lɛa fimínimini, yatɛ́ nindínə́ nɛ́ ibínə́binə ɔ ŋɔ bámɛnɛna!»
Ɔtɛ́fa á Huɛlɛ́ ataná á mɔnɛ́á
(Lúk 16.13)
24«Ata mɔndɔ a sa ósó ɔnyɛna bisə́lúkú bɛ́fandɛ́; a ŋɔ wɔmɔtɛ́ bányáka, a wə́ə́ní hikəkiə, ataná, a ŋɔ wɔmɔtɛ́ bɛ́ɔ́lɔ́kɔkɛna, a wə́ə́ní yəniə. Nɔ sa ósó ɔnyɛna ikúílí ɛ́mɔtɛ́ Huɛlɛ́ na mɔnɛ́á.»
Nɛkɔmba ɔtálɛ́na á Huɛlɛ́
(Lúk 16.13)
25Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ mɛ ndɔ bənú lɛna mɛ sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ búə́núə́ buɔmɔ́, nɔ lɛ sə́híníə́ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ŋɔ nɛ́áka, mbá ata bɛlɛŋa ɛlɔ́áyɛ́ yə́núə́ mɛɛ́lɔ ɔlɛŋa. Buɔmɔ́ bɔ́ lɛ bá yáyɛ́ná bɛ́labɔ́nɛ́á, ata mɛɛ́lɔ yáyɛ́ná bɛlɛŋa əə́? 26Nɔ́ tunoní tɔ́ ɔmbáŋá síə́kínə; abáka tɔ́ lɛ sɛlá ata uhuə, tɔ́ lɛ báá na bɛlɔŋɔ́tɛ́ ɔ mafɛná ata ɔ bɛába. Mba, yə́núə́ Isə́ yɛ Nɔɔ́mɛná a ndɔ tɔɛ́ta lúkə! Nɔ lɛa na mukunə́ yáyɛ́ná tɔɛ́ta. 27Ɛ́yánɛ́ ɔ uwənú ətíə́ ɛlɔ́áyɛ́ yáyɛ́á isə́hísə́hí, a óso ɔ tɛ́tɛ́á yɛ bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ ɔkɔndala əə́? 28Mba, nəníə́ nɔ ndɔ sə́híniə ɛlɔ́áyɛ́ bɛlɛŋa, nɔ́ bɛsama bɛ́ mahɔ́ma siəkínə́ ɛ́sɛ́á bɛ́ ndɔ ɔmbɔ; ɛbáka bɛ́ lɛ nɔ́á ata buolí ɔnyɔɔ. 29Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, ata á Munəni á Salómono bɛ́múɛ́tɛ́ ɔwayɛ́ tuúmə tukimə, a sa ndá lɛŋaba ɛ́sɛ́á ɛsama ɛ́mɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́. 30Ábá Huɛlɛ́ a ndɔ imbuə lɛŋa ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á niɔfɛ́nɛ ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, ɔyɛ́á bulílə́ bá ŋɔ yiítə əmbəkinə ɔ hiwə, a ŋɔ kɛaka tɔ́na muɛsɛ ɛlɔ́áyɛ́ ənú ɔ ɔyáyɛ́na uwənú á bɛndɔ bá ilumininə yɛtɛ́tɛ́á! 31Nɔ́yɛ́, nɔ lɛ sə́híníə́ nɔ sɛ́á: “Yatɛ́ tɔ ndɔ nɛ́áka, yatɛ́ tɔ ndɔ nyákɛna, ataná, yatɛ́ tɔ ŋɔ lɛŋabaka əə́?” 32Bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə, bááyɛ́ ɔbá bá lɛ ndɔ Huɛlɛ́ manya, bá ndɔ bɛɛ́ta siə ɛŋaná ɔtɔmbɔ. Mba yə́núə́ Isə́ yɛ Nɔɔ́mɛná a ndɔ manya muɛsɛ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ sɔ́ka. 33Nɔ taŋá ɔ usiə á nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ na taká ɔyɛ́á Huɛlɛ́ a ndɔ bata, nɔ́yɛ́ a ŋɔ bənú bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə sukuninə ɔ ɔyáyɛ́na. 34Nɔ lɛ bɛkɔa bɛ́ bulílə́ sə́híníə́: Bulílə́ yɛ́ lɛa na bɛ́áyɛ ɔbɛ́á a ŋɔ sə́hə́kiniə. Hinó tɛ́á na yayɛ́á indəkəsə.»
Àwon tá yàn lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí:
Matíó 6: tvu
Ìsàmì-sí
Pín
Daako
Ṣé o fẹ́ fi àwọn ohun pàtàkì pamọ́ sórí gbogbo àwọn ẹ̀rọ rẹ? Wọlé pẹ̀lú àkántì tuntun tàbí wọlé pẹ̀lú àkántì tí tẹ́lẹ̀
© 2019, CABTAL
Matíó 6
6
Binə́níníə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ mahánɛna ɛlɔ́áyɛ́ tɔtɔyɔ́nɔ́
1«Nɔ́ bítə́tə́kə́níə́ ɔ yə́núə́ taká ɔbɛ́kɛna ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ ɔkɛaka ɔwá mbá bá bənú síə́kínə: Yɛ́ sá báá nɔ́yɛ́, yə́núə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná a sɔ́ ŋɔ bənú wə́núə́ mɔsábɔ́náná índiə.»
2«Nɔ́yɛ́, ikúílí ɔ ndɔ hɛtɔyɔ́nɔ́ nɛhánɛna índiə, ɔ lɛ hikokó súbə́ ɔwáwɔ busíə́ ɛ́sɛ́á abáka bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ bá kɛaka ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na na ɔ maháná ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ bá bəə́bu tuúmə índíə́kínə. Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, bá lɛa na wə́búə́ mɔsábɔ́náná. 3Mba ɔwáwɔ, ikúílí ɔ ndɔ nɛhánɛna índiə ɔ hɛtɔyɔ́nɔ́, wə́wúə́ mɔkátá wɔ́ biəní wɔ́ sá hɔ́ánana ɔmanya yatɛ́ ɔyɛ́á wə́wúə́ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ wɔ́ ndɔ kɛa. 4Ɔkɛaka ɔwá nɛ́áwɔ́á nɛhánɛna nɛ́ báá ɔ inditiə; nɔ́yɛ́ Huɛlɛ́ ɔ yáwɔ́á Isə́ a ndɔ nɛ́áwɔ́á nɛhánɛna sinə ɔ inditiə, a ŋɔ aŋɔ́á sábɔ́na.»
Binə́níníə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ Mabɛ́kálɛ́na
(Lúk 11.2-4)
5Ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á nɔ ndɔ bɛ́kálɛ́na, nɔ lɛ kɛ́á ɛ́sɛ́á bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ ɔbá abáka bá hikəkiə ɔbɛ́kálɛ́na mɔtɛ́nɛná ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na na ɔ tɔ́áláfandɛ́, ɔkɛaka ɔwá bɛndɔ bəkimə bá bəə́bu siəkínə. Ɔ taká mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna bá lɛa na wə́búə́ mɔsábɔ́náná. 6Mba ikúílí ɔ ndɔ siə ɔbɛ́kálɛ́na, bíkúíyíníə́ ɔ ɔwáwɔ ituŋí, bɛ́kálákɛ́ná yáwɔ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ inditiə, yawɔ́á Isə́ ɔwá a ndɔ sinə ɔ inditiə, a ŋɔ aŋɔ́á índiə yatɛ́ ɔyɛ́á ɔ ndɔ wɛɛ́ya bata.
7«Ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á nɔ ndɔ bɛ́kálɛ́na, nɔ lɛ yəŋíə́ ɛ́sɛ́á bɛndɔ ɔbá bá lɛ ndɔ Huɛlɛ́ manya; bá ndɔ fɛka bá sɛ́á ubuniə wɔ́ bɛtambá á Huɛlɛ́ a ŋɔ mə́búə́ mabɛ́kálɛ́na ɔ́kɔ́kɛna. 8Nɔ lɛ kɛ́á ɛ́sɛ́á bəə́bu bɔkɔasɛ́á ubusíə́ ɔbɔ́á nɔ́ wɛɛ́ya nɔ́yɛ́ bátá, yə́núə́ Isə́ a ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ sɔ́ka.»
(Lúk 11.2-4)
9«Nɔ ná hɔ́ánána ɔbɛ́kálɛ́na náana nɔ sɛ́á:
“Á yəsúə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná, nɛ́áwɔ́á niínyə nɛ́ báá naŋátɔ.
10Nɛ́áwɔ́á nɛmanɛna nɛ́ sɔ́nɔ, wə́wúə́ usiə wɔ́ bɛ́kɛ́áka ɔ misí ɛ́sɛ́á wɔ́ lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná.
11Indíə́ bəsú búə́súə́ bɔ́labɔ́nɛ́á bɔ́ niɔfɛ́nɛ.
12Niasɛ́ná bəsú mə́súə́ mabɛ́á ɛ́sɛ́á bəsú tɔ́na tɔ ndɔ bááyɛ́ niasɛna ɔbá bá bá ndɔ bəsú liŋgəsiə;
13ɔ lɛ níása tɔ́ kɔɛ́na ɔ mɔkɔ́lɛna, mba, húlíə́ bəsú ɔ bɔbɛ́á.”
[Bɔkɔasɛ́á, nɛmanɛna, injiŋə, na tuúmə bɛ́ lɛa ɛlɔ́áyɛ́ áwɔ ɔ bikúílí bikimə, Amɛna].»
14«Ɔ taká, ábá nɔ ndɔ bɛndɔ mə́búə́ mabɛ́á niasɛna, yə́núə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ nɔɔ́mɛná a ŋɔ bənú mə́ə́nu niasakɛna tɔ́na. 15Mba, ábá nɔ lɛ ndɔ bɛndɔ niasɛna, yənúə́ Isə́ a sa ndá bənú mə́ə́nu níásɛ́ná tɔ́na.»
Binə́níníə́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ nibítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á
16«Ikúílí nɔ ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á, nɔ lɛ busíə́ ŋgilítíə́nə́ ɛ́sɛ́á bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ, ɔ taká, bá ndɔ busíə́ ŋgilitiənə ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ bá siəkínə́ bá sɛ́á bá ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á. Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, bá lɛa na wə́búə́ mɔsábɔ́náná. 17Mba ɔwáwɔ, ikúílí ɔ ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á, bɛ́sɔ́áká busíə́, miəkínə́ bunumbə ɔ ɔwáwɔ mɔlɔ́á, 18ɔkɛaka ɔwá bɛndɔ bá lɛ manyá bá sɛ́á ɔ ndɔ bítə́tə́niə ɔ ɔnɛ́á, mba, ɔ́maná á yawɔ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ inditiə, yawɔ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ inditiə a ŋɔ aŋɔ́á yɛɛ́ta híə́niniə.»
Mambiaŋɛ ɔ Nɔɔ́mɛná
(Lúk 12.33-34)
19«Nɔ lɛ mambiaŋɛ bɛ́kɔ́tɛ́ná háha ɔ misí ɔhá nɛsɛ́kɛ́ na maŋgɛ́lɛ́tɛ má ndɔ tɛŋɛna, ɔhá boóbi bá ndɔ ɛmbambala sána ɔ ndoobo. 20Mba, nɔ́ mambiaŋɛ bɛ́kɔ́tákɛ́na ɔ nɔɔ́mɛná ɔhá nɛsɛ́kɛ́ na maŋgɛ́lɛ́tɛ má sɔ́ ŋɔ tɛŋɛna, ɔhá boóbi bá sɔ́ ŋɔ ɛmbambala sána ɔ ndoobo. 21Ɔ taká, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á nɛ́áwɔ́á nɛmbiaŋɛ nɛ́ lɛ́á, ɔmɔ́tɔ́yɛ́ wə́wúə́ mɔlɛ́má wɔ́ ŋɔ bámɛnɛna.»
Isəmú yɛ́ mɛɛ́lɔ
(Lúk 11.34-36)
22«Məə́sə má lɛa ɛ́sɛ́á isəmú yɛ́ mɛɛ́lɔ. Ábá máwɔ́á məə́sə má lɛa maasɛ, yawɔ́á mɛɛ́lɔ mikimə yɛ ŋɔ bámɛnɛna ɔ isəmú nuúmə́. 23Mba, ábá máwɔ́á məə́sə má ndɔ náá, yáwɔ́á mɛɛ́lɔ mikimə yɛ́ ŋɔ bámɛnɛna ɔ ibínə́binə. Ábá isəmú ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ɔ ɔwáwɔ mɛɛ́lɔ, yɛ́ lɛa fimínimini, yatɛ́ nindínə́ nɛ́ ibínə́binə ɔ ŋɔ bámɛnɛna!»
Ɔtɛ́fa á Huɛlɛ́ ataná á mɔnɛ́á
(Lúk 16.13)
24«Ata mɔndɔ a sa ósó ɔnyɛna bisə́lúkú bɛ́fandɛ́; a ŋɔ wɔmɔtɛ́ bányáka, a wə́ə́ní hikəkiə, ataná, a ŋɔ wɔmɔtɛ́ bɛ́ɔ́lɔ́kɔkɛna, a wə́ə́ní yəniə. Nɔ sa ósó ɔnyɛna ikúílí ɛ́mɔtɛ́ Huɛlɛ́ na mɔnɛ́á.»
Nɛkɔmba ɔtálɛ́na á Huɛlɛ́
(Lúk 16.13)
25Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ mɛ ndɔ bənú lɛna mɛ sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ búə́núə́ buɔmɔ́, nɔ lɛ sə́híníə́ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ŋɔ nɛ́áka, mbá ata bɛlɛŋa ɛlɔ́áyɛ́ yə́núə́ mɛɛ́lɔ ɔlɛŋa. Buɔmɔ́ bɔ́ lɛ bá yáyɛ́ná bɛ́labɔ́nɛ́á, ata mɛɛ́lɔ yáyɛ́ná bɛlɛŋa əə́? 26Nɔ́ tunoní tɔ́ ɔmbáŋá síə́kínə; abáka tɔ́ lɛ sɛlá ata uhuə, tɔ́ lɛ báá na bɛlɔŋɔ́tɛ́ ɔ mafɛná ata ɔ bɛába. Mba, yə́núə́ Isə́ yɛ Nɔɔ́mɛná a ndɔ tɔɛ́ta lúkə! Nɔ lɛa na mukunə́ yáyɛ́ná tɔɛ́ta. 27Ɛ́yánɛ́ ɔ uwənú ətíə́ ɛlɔ́áyɛ́ yáyɛ́á isə́hísə́hí, a óso ɔ tɛ́tɛ́á yɛ bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ ɔkɔndala əə́? 28Mba, nəníə́ nɔ ndɔ sə́híniə ɛlɔ́áyɛ́ bɛlɛŋa, nɔ́ bɛsama bɛ́ mahɔ́ma siəkínə́ ɛ́sɛ́á bɛ́ ndɔ ɔmbɔ; ɛbáka bɛ́ lɛ nɔ́á ata buolí ɔnyɔɔ. 29Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, ata á Munəni á Salómono bɛ́múɛ́tɛ́ ɔwayɛ́ tuúmə tukimə, a sa ndá lɛŋaba ɛ́sɛ́á ɛsama ɛ́mɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́. 30Ábá Huɛlɛ́ a ndɔ imbuə lɛŋa ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á niɔfɛ́nɛ ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, ɔyɛ́á bulílə́ bá ŋɔ yiítə əmbəkinə ɔ hiwə, a ŋɔ kɛaka tɔ́na muɛsɛ ɛlɔ́áyɛ́ ənú ɔ ɔyáyɛ́na uwənú á bɛndɔ bá ilumininə yɛtɛ́tɛ́á! 31Nɔ́yɛ́, nɔ lɛ sə́híníə́ nɔ sɛ́á: “Yatɛ́ tɔ ndɔ nɛ́áka, yatɛ́ tɔ ndɔ nyákɛna, ataná, yatɛ́ tɔ ŋɔ lɛŋabaka əə́?” 32Bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə, bááyɛ́ ɔbá bá lɛ ndɔ Huɛlɛ́ manya, bá ndɔ bɛɛ́ta siə ɛŋaná ɔtɔmbɔ. Mba yə́núə́ Isə́ yɛ Nɔɔ́mɛná a ndɔ manya muɛsɛ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ sɔ́ka. 33Nɔ taŋá ɔ usiə á nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ na taká ɔyɛ́á Huɛlɛ́ a ndɔ bata, nɔ́yɛ́ a ŋɔ bənú bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə sukuninə ɔ ɔyáyɛ́na. 34Nɔ lɛ bɛkɔa bɛ́ bulílə́ sə́híníə́: Bulílə́ yɛ́ lɛa na bɛ́áyɛ ɔbɛ́á a ŋɔ sə́hə́kiniə. Hinó tɛ́á na yayɛ́á indəkəsə.»
Àwon tá yàn lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí:
:
Ìsàmì-sí
Pín
Daako
Ṣé o fẹ́ fi àwọn ohun pàtàkì pamọ́ sórí gbogbo àwọn ẹ̀rọ rẹ? Wọlé pẹ̀lú àkántì tuntun tàbí wọlé pẹ̀lú àkántì tí tẹ́lẹ̀
© 2019, CABTAL