MARK 10
10
Jesus ałts'á'iildééh yeinít'į́
(Mt. 19:1-12; Lk. 16:18)
1Áádóó dah náázhdiidzáago Judíya kéyah bibąąhgóó ch'ízhníyá, áádóó Jórdan tooh wónaanídi jiníyáago, áadi haa áłah náá'ásdlį́į́', áko t'áá ninázh'nítįįhígi át'éego nínáázhdí'níitą́ą́'.
2Nít'éé' Férisii danilíinii ła' haa yíkaigo hákada'iiłhilgo nidahódééłkidgo ádaaní, Da' dinéésh be'asdzą́ą́ yił ałts'ándoot'ashgo t'áá bee haz'ą́? 3Ákohgo bich'į' hadzoodzíi'go ábijiní, Mózesshą' ha'át'íí yee nihá hooł'a'? 4Áko ádahodííniid, Mózes éí diné ła'da naaltsoos bik'ehgo ałts'á'doot'ashígíí hazhdiilaago índa hwe'asdzą́ą́ yóó'azhdidoo'ááł níigo yee a'di'ní'ą́.#Deut. 24:1-4; Mt. 5:31. 5Nidi Jesus ánááhodoo'niid, Nihijéí doo binídahaz'áhígíí biniinaa éí bee haz'áanii Mózes nihá yee ak'e'ashchį́. 6Nidi Diyin God t'áá ałtsoní áyiilaadą́ą́' biką'ii índa bi'áadii áyiilaa.#Gen. 1:27; 5:2. 7Éí biniinaa diné bizhé'é índa bimá yits'ą́ą́' dah didoogáałgo be'asdzą́ą́ yił ahididoo'ash, 8áko éí nizhdilt'éhígíí ats'íís t'ááłá'í jidooleeł. Áádóó bik'ijį' doo t'áá ał'ąą da, nidi ats'íís t'ááłá'í jileeh.#Gen. 2:24. 9Éí bąą Diyin God ahainínilii éí diné doo ła' ałts'ázhdoonił da.
10Wóne'é hódahooł'aahii t'áá éí yínináádahódééłkid. 11Áko ábizhdííniid, T'áá háiida hwe'asdzą́ą́ yóó'azhdíí'ą́ągo náánáła' asdzání bá náá'dzísgehgo, éí átsé hwe'asdzą́ą́ nít'é'ígíí baazhdíílá, 12áádóó asdzání hahastiin yóó'azhdíí'ą́ągo náánáła' diné hahastiin ánáájiidlaago, éí ałdó' azhdíílá.#Mt. 5:32; 1Cor. 7:10,11.
Jesus éí áłchíní yázhí yik'ijidlí
(Mt. 19:13-15; Lk. 18:15-17)
13Áko diné ła' áłchíní yázhí bidazhdidoolchił biniyé hach'į' nidayii'éésh, nít'éé' hódahooł'aahii éí deideezteh. 14Nidi Jesus éí yaa ákoniizį́į'go yik'ee doo bił hóózhǫǫd da, áko áhodííniid, Bíni'dii áłchíní shaa hakááh, t'áadoo shich'į' nidanoh'iní, háálá ákódaat'éhígíí Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii bíí' ádaat'é. 15T'áá aaníígóó ánihidishní, T'áá háiida áłchíní yázhí nahalingo Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii doo ádaazhdeet'ánígíí éí doo biishdoogáał da.#Mt. 18:3. 16Áko náhizhdiiłteehgo bik'i dah dahizhdilníihgo bá sozdoolzin.
Dinééh at'íinii
(Mt. 19:16-30; Lk. 18:18-30)
17Nít'éé' náánáłahgóó nihináádzídzáago, diné léi' hadááh yílwodgo hach'į' nitsidinígo'go áháłní, Na'nitiní yá'át'éehii nílíinii, haash deeshníiłgo iiná doo ninít'i'ii shee hodooleeł? 18Áko Jesus áhodííniid, Ha'át'íishą' biniyé yá'át'éehii shidiní? T'ááłá'í nidi doo yá'ájít'éhí da, t'áá hazhó'ó Diyin God t'éiyá. 19Bee haz'áanii nił bééhózin: Ts'ídá doo adidííléeł da, Diné ts'ídá doo diyííłhéeł da, Ts'ídá doo adíníí'į́įł da, Ts'ídá doo t'áá ádzaagóó hólne'í da, Doo hona'adlo' da, Nizhé'é índa nimá nił nilį́įgo íínísin.#Ex. 20:12-16; Deut. 5:16-20. 20Áko ázhdííniid, Na'nitiní, eii t'áá ałtso t'áá áłchíní nishłį́į́dą́ą́' bik'eh honish'į́įgo hoolzhiizh. 21Áko Jesus ayóó'áhó'níigo honééł'į́į'go áhodííniid, T'ááłáhígo haz'ą́ t'ahdii bee nich'į' anáhóót'i'; nílááh, nídídáahgo nee hólónígíí t'áá ałtso naa nahóniihgo bee shóisíníłt'e'ígíí badahojoobá'íígíí bitaa díínih, áko yá'ąąshdi naalye'é ílíinii nee hólǫ́ǫ dooleeł, áádóó dah diináahgo [tsin ałnáoszid nídiitįįhgo] shikéé' yínáał doo. 22Nidi kót'éego ha'oodzí'ígíí bik'ee yínííł dzizlį́į'go bąąh háni'go dashdiiyá, háálá t'áá íiyisí ajit'į́.
23Áko Jesus hódahooł'aahii bitaa dzizghalgo ájíní, Da'jit'ínígíí Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii biih dazhdookahígi dooládó' há daniłdzil da! 24Nít'éé' hódahooł'aahii saad bee hadzoodzí'ígíí yik'ee t'óó bił adahóóyóí. Áko Jesus hach'į' hanáánáádzíi'go áhodííniid, Sha'áłchíní, [at'į́ bada'jólíhígíí] Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii biih dazhdookahígi dooládó' lá há daniłdzil da. 25Ghą́ą́'ask'idii tsah bighá'ált'ih góne' ch'ídoogáałgo doo bá bohónéedzą́ą da, nidi diné ajit'íinii Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii biishdoogáłígi agháago doo há bohónéedzą́ą da. 26Áko t'áá íiyisí t'óó hoł adahayóigo ádabizhdííniid, Ákoshą' háí yisdádooltééł? 27Áko Jesus hatah déez'į́į'go áhodííniid, Éí diné ts'ídá t'áadoo bee bá bohónéedzání da, nidi Diyin God éí doo ch'ééh íidooł'įįł da, háálá Diyin God t'áá ałtsoní bee bá bohónéedzą́. 28Áko Peter hach'į' ayá'niiłti'go ání, Jó'akon, nihí nihee dahólǫ́ǫ́ nít'é'ígíí ałtso bits'ą́ą́' dah dahidiikaigo nikéé' dayíníikááh. 29Áko Jesus ádííniid, T'áá aaníígóó ánihidishní, Diné t'ááłá'í nítínígo shí áádóó hane' yá'át'éehii biniinaa bikin, doodaii' bik'isóó, doodaii' bilahkéí, doodaii' bizhé'é, doodaii' bimá, [doodaii' be'asdzą́ą́,] doodaii' ba'áłchíní, doodaii' bikédaayah yits'ą́ą́' dah diiyáii, 30éí díí k'ad hoolzhishígíí biyi' daakin áádóó ak'isóó áádóó alahkéí áádóó amá danilíinii áádóó áłchíní índa kédaayah, neeznádiindi ahą́ą́h nániiláago até'él'į́ bóóltą'go baa nídoolyééł, áádóó łahgo náhodeesdzáago iiná doo ninít'i'ii bee jiináa doo. 31Nidi lą'í da'alą́ąjį'ígíí éí da'akéédę́ę' dooleeł, índa da'akéédę́'ígíí éí da'alą́ąjį' dooleeł.#Mt. 20:16; Lk. 13:30.
Jesus bidi'yoolyéłígíí yaa nááhálne'
(Mt. 20:17-19; Lk. 18:31-34)
32Nít'éé' Jesus halą́ąjį' yigáałgo Jerúsalem góde bikéé' jookahgo t'óó hoł adahóóyóí, índa bikéé' jookahígíí nídadzildzid. Áko naakits'áadahígíí bił ats'ádzískaigo áhodi'doolníłígíí bee bił ahozhniilne', 33kójíníigo, Jó'akon, Jerúsalem góde deekai, áko Diné Silį́į'ii éí aláahgo nááda'iiłniihii índa bee haz'áanii yínda'niłtinii baa hodi'doot'ááł, áádóó éí hodi'yoolyéełjį' há nidahodoo'ááł índa doo Jew dine'é danilíinii yaa dahodidoo'ááł, 34áko éí há nidahodoołt'ih áádóó nahóda'doołtsxis áádóó hak'ídahididoozhah índa dahodiyoołhééł, áko tágí jį́ aleeh góne' náázhdidoodááł.
James áádóó John adííkeed
(Mt. 20:20-28)
35Nít'éé' Zébedii biye'ké James índa John haa ní'áazhgo áháłní, Na'nitiní, t'áá nííníikeedígíí nihá bi'díílííł, nííníi'ní. 36Áko ábizhdííniid, Ha'át'íí nihá baa nideeshaał nohsin? 37Áko áháłní, Ayóó ánít'é áni'diilyaadi, ła' ninish'náájí dah siidáa doogo índa ła' ninishtł'ají dah siidáa doogo bee niha'di'ní'aah. 38Nidi Jesus áhodííniid, Yínóhkeedígíí doo nihił bééhózingóó ádóhní. Sheíką́ągo yishdlánígíí daats'í doohdlį́įłgo bínooł'ą́? Áádóó bee shidi'doolzįhii daats'í bee nihidi'doolzįhgo bínooł'ą́?#Lk. 12:50. 39Áko, Bíniil'ą́ lą́ą, hodííniidgo Jesus ázhdííniid, Sheíką́ągo yishdlánígíí lá doohdlį́įł ni, áádóó bee shidi'doolzįhii lá bee nihidi'doolzįh ni, 40nidi ła' shinish'náájí áádóó ła' shinishtł'ají dah soodáa dooleełígíí shí a'dideesh'áałgo doo bee shóhólníih da, nidi bá hasht'eelyaaígíí éí baa didoot'ááł. 41Áko neeznált'éhígíí éí deidiizts'ą́ą'go James índa John yich'į' doo bił dahóózhǫǫd da. 42Áko Jesus t'áá ádzíłtso hágo hodííniidgo áháłní, Nihił béédahózingo doo Jew dine'é danilíinii nidant'á béédaho'dílzinii ayóogo ádídahólníihgo yindant'áa łeh, áko doo Jew dine'é danilíinii bitahgóó ayóó ádaat'é danilíinii ída'niłkadgo bee bídahólnííh. 43Nidi nihí nihitahgóó éí doo ákót'ée da dooleeł,#Lk. 22:25,26. nidi t'áá háiida nihitahgóó ayóó át'éii deeshłeeł jinízinígíí éí nihá nijil'a' doo, 44áádóó t'áá háiida nihitahgóó shí alą́ąjį' dooleeł jinízinígíí éí t'áá ałtso bá nijil'a' doo.#Mt. 23:11; Mk. 9:35; Lk. 22:26. 45Háálá Diné Silį́į'ii ałdó' doo bá na'al'a' da, nidi á naal'a' doo índa be'iina' ninéidiní'ą́ągo daaztsánígíí yee lą'í ninéidiyoołnih yiniyé níyá.
Bartimíyas doo oo'íinii oo'į́ ábi'diilyaa
(Mt. 20:29-34; Lk. 18:35-43)
46Nít'éé' Jériko kin haal'áadi jíkai, áko hódahooł'aahii índa diné hoł nooyéłígíí Jérikodóó bił ch'íjíkaigo Bartimíyas, Timíyas biye', doo oo'į́į́góó adókeedí nilį́įgo, atiin bąąhgi sidáá lá. 47Áko Názarethdóó Jesus át'į́ ha'níigo yidiizts'ą́ą'go hadoolghaazhgo ání, Jesus, David biYe' nílíinii,#10:47 David biye' jiníigo éí yisdá'iiníiłii bee ha'oodzí'ígíí David bits'ą́ą́dóó oochíiłii áádóó David bitsásk'eh góne' naat'áanii dooleełii ááhyiłní. shaa jiiníbaah! 48Áko diné lą'í, T'áadoo ádíníní, dahałní, nidi t'ah yówehgo hanáázhdoolghaazhgo ájíní, David biYe' nílíinii, shaa jiiníbaah! 49Áko Jesus t'áá ákǫ́ǫ́ yiizį'go ání, Hágo bidohní. Áko diné doo oo'ínígíí hágo deidííniidgo ádeiłní, Nił hózhǫ́ǫgo nídiidááh; níláhdę́ę́' hágo niłní. 50Áko diné éí habeeldléí nahjį' ajiyííłhango náhizhdiitahgo Jesus baazhníyá. 51Áko Jesus áháłní, Ha'át'íí ná baa nideeshaał shííní'ní? Áko diné doo oo'íinii ání, Na'nitiní, eesh'į́įgo áshílééh. 52Áko Jesus áháłní, Nílááh yínááł; ne'oodlą' bee doo ánít'éhí da násínídlį́į́'. T'áá áko ajoo'į́ dzizlį́į́' áádóó Jesus bikéé' dashdiiyá.
Currently Selected:
MARK 10: NVJOB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
