Jan 5

Vstaň a choď

1Potom byl další židovský svátek, a tak se Ježíš vydal do Jeruzaléma. 2V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník hebrejsky zvaný Bethesda,#někt. rukopisy Bet-zatha, jiné Betsaida u něhož je pět sloupořadí. 3[4] Ležela tam spousta nemocných, slepých, chromých a ochrnutých.#Někt. rukopisy přidávají a čekali, až se voda pohne. 4 Do rybníka totiž občas sestupoval anděl a vířil vodu. Kdo po tom zvíření vstoupil do vody první, býval uzdraven, ať měl jakoukoli nemoc. 5Byl mezi nimi jeden člověk, nemocný už třicet osm let.

6Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen. „Chceš být uzdraven?“ zeptal se ho.

7„Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda,“ odpověděl mu nemocný. „Když tam zamířím, někdo mě předstihne.“

8„Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ řekl mu Ježíš. 9A ten člověk byl ihned uzdraven, vzal své lehátko a začal chodit.

Ten den však byla sobota. 10Židovští představení tedy uzdraveného napomínali: „Je sobota, nesmíš nosit lehátko!“

11On jim však odpověděl: „Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi si lehátko a choď.‘“

12„Kdo ti mohl říci: ‚Vezmi si lehátko a choď‘?!“ ptali se ho. 13To ovšem ten uzdravený nevěděl; Ježíš se totiž vmísil do okolního davu.

14Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Pohleď, jsi uzdraven. Už nehřeš, ať se ti nepřihodí něco horšího.“ 15Ten člověk pak odešel a oznámil židovským představeným, že ho uzdravil Ježíš.

Syn dělá to, co Otec

16Židovští představení tedy začali Ježíše pronásledovat, protože to udělal v sobotu. 17Ježíš jim odpověděl: „Můj Otec pracuje i dnes; proto pracuji i já.“ 18A kvůli tomu ho chtěli zabít ještě více, neboť nejenom rušil sobotu, ale ještě nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se dělal rovným Bohu.

19Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn. 20Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu ještě větší skutky, abyste jen žasli. 21Neboť jako Otec křísí mrtvé a dává život, tak i Syn dává život těm, kterým chce. 22Otec nikoho nesoudí, ale svěřil veškerý soud Synu, 23aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal.

24Amen, amen, říkám vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života.

25Amen, amen, říkám vám: Přichází chvíle, a už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kteří uslyší, budou žít. 26Jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě, 27a dal mu také pravomoc konat soud, protože je Syn člověka. 28Nedivte se tomu; přichází totiž chvíle, kdy všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas 29a vyjdou – ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu, ale ti, kdo konali zlo, budou vzkříšeni k soudu.

30Sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

31Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé. 32Svědčí však o mně někdo jiný a vím, že jeho svědectví o mně je pravdivé. 33Poslali jste k Janovi a ten vydal svědectví pravdě. 34Já ovšem nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám pro vaši záchranu. 35On byl hořící a zářící lampou, vy jste se však chtěli v jeho světle poradovat jen na čas. 36Mám ale větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Samotné skutky, které dělám, o mně svědčí, že mě poslal Otec. 37A sám Otec, který mě poslal, o mně vydal svědectví. Vy jste ale nikdy neslyšeli jeho hlas a neviděli jeho tvář. 38Jeho slovo ve vás nezůstává, neboť nevěříte tomu, kterého on poslal. 39Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ta svědčí o mně. 40Nechcete ale ke mně přijít, abyste měli život.

41Nepřijímám chválu od lidí, 42ale poznal jsem, že v sobě nemáte Boží lásku. 43Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby jiný přišel ve svém vlastním jménu, toho přijmete. 44Jak byste vůbec mohli uvěřit? Přijímáte chválu jedni od druhých, ale chválu, která je od samotného Boha, nehledáte.

45Nemyslete si, že já vás budu žalovat před Otcem. Ten, kdo na vás žaluje, je Mojžíš, v něhož doufáte. 46Kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. 47Když ale nevěříte jeho spisům, jak uvěříte mým slovům?“

Currently Selected:

Jan 5: B21

Highlight

Copy