YouVersion Logo
Search Icon

Žalmy 139

139
1Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
Ty mě, Hospodine, zkoumáš,
ty mě znáš.
2Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas,
už zdálky rozumíš mým myšlenkám!
3Sleduješ, jak chodím i jak uléhám,
všemi mými cestami se zabýváš.
4Ještě než mi přijde slovo na jazyk,
ty už to, Hospodine, všechno víš!
5Zezadu i zpředu jsi mě obklopil,
svou dlaň jsi na mě položil.
6Takové poznání je nad mé chápání –
je příliš hluboké, na to nestačím!
7Kam bych byl unikl před duchem tvým?
Před tvojí tváří kam bych se skryl?
8Kdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty,
kdybych si ustlal v podsvětí – i tam jsi!
9Kdybych si oblékl křídla jitřenky,
kdybych se usadil za mořem dalekým,
10i tam by mě vedla ruka tvá,
tvá pravice by mě držela!
11Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma,
až světlo kolem mě noc vystřídá –
12tobě nebude temná ani tma,
noc jako den ti záři dá,
tma bude pro tebe světlu podobná!
13Mé nitro zformovals ty sám,
v lůně mé matky jsi mě tkal.
14Chválím tě za tvá díla ohromná,
za to, jak podivuhodně jsem udělán
a že mou duši tak dobře znáš!
15Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta,
když jsem byl vskrytu formován,
když jsem byl hněten v zemských hlubinách!
16Můj zárodek tvé oči viděly,
všechno jsi zapsal do knihy –
dny, jež mi byly určeny,
než začal první z nich.
17Jak jsou mi drahé, Bože, tvé myšlenky,
je jich tak mnoho, že nejdou vypočíst!
18Kdybych je počítal, než písku je jich víc;
budu zas s tebou, až se probudím!
19Kéž bys už, Bože, zabil ty ničemy –
„Odstupte ode mě, vy vrahouni!“ –
20Když mluví o tobě, je to rouhání,
tvé jméno zneužívají nepřátelé tví!
21Nemám snad, Hospodine, k tvým sokům nenávist?
Nehnusím si ty, kdo na tebe útočí?
22Naprostou nenávistí nenávidím je,
mými nepřáteli stali se!
23Zkoumej mě, Bože, a poznej srdce mé,
poznej mé myšlenky, jen mě vyzkoušej!
24Zjisti, zda držím se cesty škodlivé,
a cestou věčnosti mě veď!

Currently Selected:

Žalmy 139: B21

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

Video for Žalmy 139