Márke 10
10
Zezú tɔ́ʼɔhɛ̧ sé tûl ní wûny
(Mat 19:1-12; Luk 16:18)
1Dáy, Zezú kála a gelké, a sé tísiri a Judé ka e ka helkála mbii a Jurdɛ́ŋ. Njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké re mára̧ ɓáy, gí gbɛ́ŋɛ́, ké tí tɔ́ʼɔhɛ̧ hí̧ kuriri ɓá báŋké a ké niŋ dát. 2Fariziyɛ̧́ a há̧narí̧ gí gbaŋa Zezú, ɓay a gí lélawɛ́, dáy a vbí nɛ́ ɓá: «Sáŋna a manárí̧ hí̧ ŋgboro hí̧ wɔ̧rɔ̧́njuku ɓá ké ní wûny a mɛ̌ lé?» 3Dáy Zezú fere a vbí kuriri ɓá: «Mɔyíze hí̧nzáʼa hí̧ wǎyri ɓá hí̧ lé?» 4Kú fere a sa: «Mɔyíze hí̧nzáʼa hí̧ wɔ̧rɔ̧́njuku ɓá ké ɗé mbété ɗém há̧na hí̧ wûny a mɛ̌, a ké ní nɛ́.» 5Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓay tûl kpúlaw a wǎyri pé Mɔyíze hí̧nzáʼa nɔ́ hí̧ wǎyri. 6Dáy Mbété a Gáŋvbôn sa, ka títáʼaké a Gáŋvbôn mɔny hɛ̧ri̧, “ké mɔny wɔ̧rɔ̧́njuku rá̧ wûnynjuku.” 7“Ɓaykénɔ́, wɔ̧rɔ̧́njuku e pɔŋ bâa a mɛ̌ rá̧ mâa a mɛ̌ ɓay a gí kaw mbêw kuu wûny a mɛ̌, 8kuriri sére too, kú e kaw ɓá hay mûn mbêw.” Nǎŋnɔ́, kú tí ɓá hay mûn sére mbaa, kú kaw ɓá hay mûn mbêw. 9Nǎŋnɔ́ dáy, njuku ké zi ná wal hɛ̧ ka Gáŋvbôn ŋgá̧ mbêw.» 10Gelka kú resé vûn, gunbɛʼɛri vbí nɛ́ ɓay a fékéri sé tûl ɓayké nɔ́. 11Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Wɔ̧rɔ̧́njuku ka ní wûny a mɛ̌, ka a renyá wûny a féké, niŋ dala ɓay tûl a wûny a mbɛl. 12Ɓá mbêwké kɔ́, wûny wɔ̧rɔ̧́, ka pɔŋ wɔ̧rɔ̧́ a mɛ̌, ka a renyá wɔ̧rɔ̧́ a féké, niŋ dala kɔ́.»
Zezú ɗí béla kɔ̧ tûl a gun a léléri
(Mat 19:13-15; Luk 18:15-17)
13Njukuri ɓá gun a léléri gí gel a Zezú, ɓayké ɓá ndɔ̂ʼɔ kɔ̧ tûl a kuriri. Dáy Gunbɛʼɛri gí nzáʼa ziŋ kuriri. 14Gelka Zezú kó nǎŋnɔ́, ké ɗí hɛ́rɛ dáy, a sa hí̧ Gunbɛʼɛri ɓá: «Í pɔŋ gun a léléri kú gí gél ní. Í zi ná de kuriri, ɓayhí̧lé Pû a Gáŋvbôn ná ɓá ɓay a njukuri ka kaw ɓá báŋa kuriri. 15Katína, mi kaw sa hí̧ wǎyri: Njuku mí zi nyá ɓay a Pû Mbây a Gáŋvbôn ɓá báŋa a gun a léléri yáy, ké zi ma ri ɓil Pûké yá.» 16Falké, Zezú fá̧ gunri̧ a ɓá ndɔ̂ʼɔ kɔ̧ tûl a kuriri, dáy a ɗí béla hí̧ kuriri.
Njuku hɛ̧zíŋa
(Mat 19:16-30; Luk 18:18-30)
17A Zezú kaw kálay, njuku a há̧na gí ka ŋgúna, gí huku mbɛlɛ́, a vbí nɛ́ ɓá: «Béla njuku tɔ́ʼɔhɛ̧, a̧hí̧ mi e niŋáké, ɓay a mi ziŋ káwa ndísɛ̌ʼɛ dát lé?» 18Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Ɓayhí̧ mɔ ɗí mí ɓá béla njuku lé? Béla njuku zi tí mbêw yá, ɓá Gáŋvbôn mbêw yáŋ. 19Mɔ tu sáŋna ka sa ɓá: Mɔ́ í hûl yá, mɔ́ niŋ dala yá, mɔ́ ríw yá, mɔ́ saɓay manyá sé tûl a njuku yá, mɔ́ nyá hɛ̧ a njuku ka ŋgboro a hɛ̧rɔ́ʼɔ yá, mɔ hɛʼɛ bâa a mɔ̌ rá̧ mâa a mɔ̌.» 20Njuku ráy sa hí̧ Zezú: «Njuku tɔ́ʼɔhɛ̧, mi tɔ́ŋ hɛ̧ nɔ́rí̧ too, tí ka mi kaw ɓá kaban njuku ɓáy.» 21Dáy Zezú ɛ̧rɛ̧ nɛ́ ka law zína, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Hɛ̧ mbêw yáŋ, pé zi hí̧ mɔ́: Mɔ́ sé, a mɔ́ sé zé hɛ̧zíŋa a mɔ̌ri̧ too, a mɔ́ wal lariké hí̧ njuku fóyári. A goló, mɔ e ziŋ hɛ̧zíŋa a fékéri a nûnalê. Falké, mɔ́ gí a tɔ́ŋ mí.» 22Gelka njuku ráy láɓay nɔ́, ké kála ka lawyíra, ɓayhí̧lé ké erú ka hɛ̧zíŋári̧ ɓá ŋgɛ̧́náké.
23Zezú ɛ̧rɛ̧ gel kí ɗɔ́ŋ nɛ́ a sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: «Ŋgɛ́rɛ mambá ɓay a njuku hɛ̧zíŋári̧, kú ri ɓil Pû a Gáŋvbôn!» 24Gunbɛʼɛri kaw yér sé tûl ɓay nɔ́, dáy, Zezú resa hí̧ kuriri ɓáy ɓá: «Gun a mǐri̧, ŋgɛ́rɛ mambá ɓay a ri ɓil Pû a Gáŋvbôn! 25Ná ɗɛ́ŋ hí̧ Bandikóré ɓay a ri lɔ̂ʼɔ suká, dáy, ŋgɛ́rɛ mambá hí̧ njuku hɛ̧zíŋa ɓay a ké ri ɓil Pû a Gáŋvbôn.» 26Ɓay nɔ́ ɓá gunbɔʼɔ a Zezúri kaw yér dáy, kú sa a bazeŋ kuriri ɓá: «Mí ɓá nǎŋ, njuku a sí̧ mbêw e pɛ̧́na lé?» 27Zezú ɛ̧rɛ̧ kuriri dáy a sa: «A gel a njukuri ma niŋ a nyá, dáy tí ɓá a gel a Gáŋvbôn nyá, ɓayhí̧lé hɛ̧ ka ndé Gáŋvbôn zi tí yá.» 28Dáy Píyɛ́r sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ lá! Rú pɔŋ hɛ̧ a ɓurú too, pé a tɔ́ŋ mɔ́.» 29Zezú resa hí̧ nɛ́: «Katína mi sa hí̧ wǎyri, ɓá gbátɓay, njuku mí pɔŋ ɓay tûl ní rá̧ ɓay tûl Bélaɓay, vûn a mɛ̌, nyîn nɛ́rí̧, mánǎa a mɛ̌ri̧, mâa rá̧ bâa a mɛ̌ri̧, gun rá̧ wâʼa a mɛ̌ri̧, 30ké e ziŋ ndé bɔʼɔké ísɔ́t, tí a ŋgɛŋnɛ́ ka tísiri nɛ́: vûnri̧, nyînrí̧, mánǎari̧, mâari̧, gunri̧ rá̧ wâʼari, a ɓil tɔ́ʼɔsêeri, rá̧ a ɓil nâm ka e gínay, káwa a ndísɛ̌ʼɛ ka kɔ́rɔ́ké zi tí yáy. 31Dáy njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ka ɗambɛl a ŋgɛŋnɛ́ e resé kɔ́rɔ́ fal, a njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ka e ka kɔ́rɔ́ fal a ŋgɛŋnɛ́ e reɗambɛl.»
A bɔʼɔ sáyké ka Zezú saɓay a hûl a mɛ̌
(Mat 20:17-19; Luk 18:31-34)
32Zezú rá̧ njukuri ka tɔ́ŋ nɛ́ kaw he gé ɓá Zerúzalɛ̂m. Zezú séséna ɗá mbɛl a kuriri. Gunbɔʼɔ a Zezúri mbá a law lúna rá̧ njukuri ka sé kuu kuriri kaw ka wɔ́w. Dáy, Zezú ɗá gunbɛʼɛri bôo a sére ɓáy, a tí saɓay a hɛ̧ ka e ziŋ nɛ́ hí̧ kuriri. 33Ké sa hí̧ kuriri ɓá: «Í lá, ná kaw he gé ɓá Zerúzalɛ̂m, a sá̧ kú e zé Gun a njuku hí̧ gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧, rá̧ gáŋnjuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧. Kú e walɓay ŋgbá nɛ́ ɓay a kú í nɛ́, a ɓá nɛ́ ka̧n ɓil ndɔ̂ʼɔ a njukuri ka zi tu Gáŋvbôn nyáy. 34Kú e sáʼa nɛ́, a sa̧sâ̧m kɔ̧ nɛ́, a vbá̧ nɛ́ ka ndêe, a í nɛ́. Dáy nâm sáy a falké, ké e toma a hûl.»
Vbí ɓay a Ják rá̧ Zâŋ
(Mat 20:17-19; Luk 18:31-34)
35Falké, gun a Zebedéri ka sére Ják rá̧ Zâŋ, ta̧m gí gbaŋ a Zezú, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Njuku tɔ́ʼɔhɛ̧, rú zi ɓay a hɛ̧ a há̧na, dáy rú zi ɓá, mɔ́ niŋ hɛ̧ké hí̧ rú.»
36Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «A̧hí̧, i zi ɓá mí niŋ hí̧ wǎyri lé?» 37Kú sa ɓá: Mɔ́ hí̧ ŋgboro hí̧ rú, a rú kaw gbɔ́ŋɔ njuku mbêw a ndɔ̂ʼɔ lâʼa rá̧ njuku mbêw a ndɔ̂ʼɔ kpóro a mɔ̌, gelka mɔ́ e gí kaw Mbây a ɓil hɔ̧́na a mɔ̌y. 38Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «I zi tu hɛ̧ ka i kaw vbínáké yá. I ma nzó yoŋ tɔ́ʼɔsêe, ka mi e nzónáké, malé nyá batêm tɔ́ʼɔsêe ka mi e nyánáké lé?» 39Kú zi a sa: «Rú marú̧» Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Katína, i e nzó a ɓil yoŋ tɔ́ʼɔsêe ka mi e nzónákéy, ka nyá batêm tɔ́ʼɔsêe ka mi e nyánákéy. 40Dáy, ɓay a kaw ŋgboro a lâʼa malé ŋgboro a kpóro a mǐ, zi gí ka gél ní nyá, gelkáwaké, ná zoko njukuri, ka Gáŋvbôn mɔny ɓay a kuriri.»
41Gelka gázín gunbɔʼɔ a Zezúri ka bôo láɓayké, kú ɗí hɛ́rɛ ziŋ Ják rá̧ Zâŋ. 42Dáy, Zezú ɗí kuriri too, a sa hí̧ kuriri: «I tu ɓá táŋáké, njukuri, a kú kó kuriri ɓá mbây a njukuri, kú kaw tûl a njukuri ɓá báŋa bákáwa, rá̧ gáŋnjukuri, tɔ́ʼɔ kpɔ́ŋa a kuriri hí̧ njukuri. 43Dáy ké ná niŋ nǎŋnɔ́ a bazeŋ a wǎyri. Njuku mbêw a bazeŋ a wǎyri mí zi ɓay kaw ɓá gáŋnjuku lé, belɓá ké kaw ɓá njukupéna a wǎyri, 44A njuku mbêw a bazeŋ a wǎyri mí zi ɓay a kaw ɓá njuku a tûlké lé, ké kaw ɓá koy a gázínákéri too. 45Ɓayhí̧lé Gun a njuku mɛ̌ ka mûn nɛ́, ké zi gí ɓay a kú niŋ péna hí̧ nɛ́ nyá, ké gí ɓay a niŋ péna, a hí̧ ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌ ɓay a zé njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké.»
Zezú ŋgburu nûn a Bartimé
(Mat 20:29-34; Luk 18:35-43)
46Zezú rá̧ gunbɛʼɛri ka̧ Jeriko. Gelka, Zezú tɛ̧́ a ɓil pûké kuu gunbɛʼɛri, rá̧ njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké, râ̧w a há̧na rɛŋɛ́ ɓá Bartimé, gun a Timɛ́, kaw gbaŋ ŋgboro, kaw gɔ́ŋ hɛ̧. 47Gelka, ké lá ɓá Zezú a Nazarɛ́t, ké tí vbá̧nzáʼa, a sa: «Zezú gun a Davít, mɔ́ kósêe a mǐ!» 48Njukuri to nɛ́ ɓá ké pɔŋ nzɛ́ʼɛ, lé ké vbá̧nzáʼa gé ɓá mbɛl: «Gun a Davít, mɔ́ kósêe a mǐ!» 49Zezú ew dáy a sa: «Í ɗí nɛ́ gí.» Kú ɗí râ̧wké a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ kpúmûn nɔ́, a mɔ́ uru, ké ɗí mɔ́!» 50Nǎŋnɔ́, ké ɓá gáŋ gári a mɛ̌ vbú kpâa, a uru ɓat a gí gel a Zezú. 51Zezú vbí nɛ́ ɓá: Hi̧ mɔ zi ɓá mí niŋ hí̧ mɔ́ lé? Ké sa hí̧ Zezú ɓá: Gáŋnjuku, mɔ́ niŋ a mí kó gel ɓá féké. 52Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ sé, láɓulaw a mɔ̌ pɛ̧́ mɔ́ dá.» Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, ké kó gel, a tɔ́ŋ Zezú.
Currently Selected:
Márke 10: pnz
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL
Márke 10
10
Zezú tɔ́ʼɔhɛ̧ sé tûl ní wûny
(Mat 19:1-12; Luk 16:18)
1Dáy, Zezú kála a gelké, a sé tísiri a Judé ka e ka helkála mbii a Jurdɛ́ŋ. Njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké re mára̧ ɓáy, gí gbɛ́ŋɛ́, ké tí tɔ́ʼɔhɛ̧ hí̧ kuriri ɓá báŋké a ké niŋ dát. 2Fariziyɛ̧́ a há̧narí̧ gí gbaŋa Zezú, ɓay a gí lélawɛ́, dáy a vbí nɛ́ ɓá: «Sáŋna a manárí̧ hí̧ ŋgboro hí̧ wɔ̧rɔ̧́njuku ɓá ké ní wûny a mɛ̌ lé?» 3Dáy Zezú fere a vbí kuriri ɓá: «Mɔyíze hí̧nzáʼa hí̧ wǎyri ɓá hí̧ lé?» 4Kú fere a sa: «Mɔyíze hí̧nzáʼa hí̧ wɔ̧rɔ̧́njuku ɓá ké ɗé mbété ɗém há̧na hí̧ wûny a mɛ̌, a ké ní nɛ́.» 5Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓay tûl kpúlaw a wǎyri pé Mɔyíze hí̧nzáʼa nɔ́ hí̧ wǎyri. 6Dáy Mbété a Gáŋvbôn sa, ka títáʼaké a Gáŋvbôn mɔny hɛ̧ri̧, “ké mɔny wɔ̧rɔ̧́njuku rá̧ wûnynjuku.” 7“Ɓaykénɔ́, wɔ̧rɔ̧́njuku e pɔŋ bâa a mɛ̌ rá̧ mâa a mɛ̌ ɓay a gí kaw mbêw kuu wûny a mɛ̌, 8kuriri sére too, kú e kaw ɓá hay mûn mbêw.” Nǎŋnɔ́, kú tí ɓá hay mûn sére mbaa, kú kaw ɓá hay mûn mbêw. 9Nǎŋnɔ́ dáy, njuku ké zi ná wal hɛ̧ ka Gáŋvbôn ŋgá̧ mbêw.» 10Gelka kú resé vûn, gunbɛʼɛri vbí nɛ́ ɓay a fékéri sé tûl ɓayké nɔ́. 11Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Wɔ̧rɔ̧́njuku ka ní wûny a mɛ̌, ka a renyá wûny a féké, niŋ dala ɓay tûl a wûny a mbɛl. 12Ɓá mbêwké kɔ́, wûny wɔ̧rɔ̧́, ka pɔŋ wɔ̧rɔ̧́ a mɛ̌, ka a renyá wɔ̧rɔ̧́ a féké, niŋ dala kɔ́.»
Zezú ɗí béla kɔ̧ tûl a gun a léléri
(Mat 19:13-15; Luk 18:15-17)
13Njukuri ɓá gun a léléri gí gel a Zezú, ɓayké ɓá ndɔ̂ʼɔ kɔ̧ tûl a kuriri. Dáy Gunbɛʼɛri gí nzáʼa ziŋ kuriri. 14Gelka Zezú kó nǎŋnɔ́, ké ɗí hɛ́rɛ dáy, a sa hí̧ Gunbɛʼɛri ɓá: «Í pɔŋ gun a léléri kú gí gél ní. Í zi ná de kuriri, ɓayhí̧lé Pû a Gáŋvbôn ná ɓá ɓay a njukuri ka kaw ɓá báŋa kuriri. 15Katína, mi kaw sa hí̧ wǎyri: Njuku mí zi nyá ɓay a Pû Mbây a Gáŋvbôn ɓá báŋa a gun a léléri yáy, ké zi ma ri ɓil Pûké yá.» 16Falké, Zezú fá̧ gunri̧ a ɓá ndɔ̂ʼɔ kɔ̧ tûl a kuriri, dáy a ɗí béla hí̧ kuriri.
Njuku hɛ̧zíŋa
(Mat 19:16-30; Luk 18:18-30)
17A Zezú kaw kálay, njuku a há̧na gí ka ŋgúna, gí huku mbɛlɛ́, a vbí nɛ́ ɓá: «Béla njuku tɔ́ʼɔhɛ̧, a̧hí̧ mi e niŋáké, ɓay a mi ziŋ káwa ndísɛ̌ʼɛ dát lé?» 18Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Ɓayhí̧ mɔ ɗí mí ɓá béla njuku lé? Béla njuku zi tí mbêw yá, ɓá Gáŋvbôn mbêw yáŋ. 19Mɔ tu sáŋna ka sa ɓá: Mɔ́ í hûl yá, mɔ́ niŋ dala yá, mɔ́ ríw yá, mɔ́ saɓay manyá sé tûl a njuku yá, mɔ́ nyá hɛ̧ a njuku ka ŋgboro a hɛ̧rɔ́ʼɔ yá, mɔ hɛʼɛ bâa a mɔ̌ rá̧ mâa a mɔ̌.» 20Njuku ráy sa hí̧ Zezú: «Njuku tɔ́ʼɔhɛ̧, mi tɔ́ŋ hɛ̧ nɔ́rí̧ too, tí ka mi kaw ɓá kaban njuku ɓáy.» 21Dáy Zezú ɛ̧rɛ̧ nɛ́ ka law zína, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Hɛ̧ mbêw yáŋ, pé zi hí̧ mɔ́: Mɔ́ sé, a mɔ́ sé zé hɛ̧zíŋa a mɔ̌ri̧ too, a mɔ́ wal lariké hí̧ njuku fóyári. A goló, mɔ e ziŋ hɛ̧zíŋa a fékéri a nûnalê. Falké, mɔ́ gí a tɔ́ŋ mí.» 22Gelka njuku ráy láɓay nɔ́, ké kála ka lawyíra, ɓayhí̧lé ké erú ka hɛ̧zíŋári̧ ɓá ŋgɛ̧́náké.
23Zezú ɛ̧rɛ̧ gel kí ɗɔ́ŋ nɛ́ a sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: «Ŋgɛ́rɛ mambá ɓay a njuku hɛ̧zíŋári̧, kú ri ɓil Pû a Gáŋvbôn!» 24Gunbɛʼɛri kaw yér sé tûl ɓay nɔ́, dáy, Zezú resa hí̧ kuriri ɓáy ɓá: «Gun a mǐri̧, ŋgɛ́rɛ mambá ɓay a ri ɓil Pû a Gáŋvbôn! 25Ná ɗɛ́ŋ hí̧ Bandikóré ɓay a ri lɔ̂ʼɔ suká, dáy, ŋgɛ́rɛ mambá hí̧ njuku hɛ̧zíŋa ɓay a ké ri ɓil Pû a Gáŋvbôn.» 26Ɓay nɔ́ ɓá gunbɔʼɔ a Zezúri kaw yér dáy, kú sa a bazeŋ kuriri ɓá: «Mí ɓá nǎŋ, njuku a sí̧ mbêw e pɛ̧́na lé?» 27Zezú ɛ̧rɛ̧ kuriri dáy a sa: «A gel a njukuri ma niŋ a nyá, dáy tí ɓá a gel a Gáŋvbôn nyá, ɓayhí̧lé hɛ̧ ka ndé Gáŋvbôn zi tí yá.» 28Dáy Píyɛ́r sa hí̧ nɛ́: «Mɔ́ lá! Rú pɔŋ hɛ̧ a ɓurú too, pé a tɔ́ŋ mɔ́.» 29Zezú resa hí̧ nɛ́: «Katína mi sa hí̧ wǎyri, ɓá gbátɓay, njuku mí pɔŋ ɓay tûl ní rá̧ ɓay tûl Bélaɓay, vûn a mɛ̌, nyîn nɛ́rí̧, mánǎa a mɛ̌ri̧, mâa rá̧ bâa a mɛ̌ri̧, gun rá̧ wâʼa a mɛ̌ri̧, 30ké e ziŋ ndé bɔʼɔké ísɔ́t, tí a ŋgɛŋnɛ́ ka tísiri nɛ́: vûnri̧, nyînrí̧, mánǎari̧, mâari̧, gunri̧ rá̧ wâʼari, a ɓil tɔ́ʼɔsêeri, rá̧ a ɓil nâm ka e gínay, káwa a ndísɛ̌ʼɛ ka kɔ́rɔ́ké zi tí yáy. 31Dáy njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ka ɗambɛl a ŋgɛŋnɛ́ e resé kɔ́rɔ́ fal, a njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ka e ka kɔ́rɔ́ fal a ŋgɛŋnɛ́ e reɗambɛl.»
A bɔʼɔ sáyké ka Zezú saɓay a hûl a mɛ̌
(Mat 20:17-19; Luk 18:31-34)
32Zezú rá̧ njukuri ka tɔ́ŋ nɛ́ kaw he gé ɓá Zerúzalɛ̂m. Zezú séséna ɗá mbɛl a kuriri. Gunbɔʼɔ a Zezúri mbá a law lúna rá̧ njukuri ka sé kuu kuriri kaw ka wɔ́w. Dáy, Zezú ɗá gunbɛʼɛri bôo a sére ɓáy, a tí saɓay a hɛ̧ ka e ziŋ nɛ́ hí̧ kuriri. 33Ké sa hí̧ kuriri ɓá: «Í lá, ná kaw he gé ɓá Zerúzalɛ̂m, a sá̧ kú e zé Gun a njuku hí̧ gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧, rá̧ gáŋnjuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧. Kú e walɓay ŋgbá nɛ́ ɓay a kú í nɛ́, a ɓá nɛ́ ka̧n ɓil ndɔ̂ʼɔ a njukuri ka zi tu Gáŋvbôn nyáy. 34Kú e sáʼa nɛ́, a sa̧sâ̧m kɔ̧ nɛ́, a vbá̧ nɛ́ ka ndêe, a í nɛ́. Dáy nâm sáy a falké, ké e toma a hûl.»
Vbí ɓay a Ják rá̧ Zâŋ
(Mat 20:17-19; Luk 18:31-34)
35Falké, gun a Zebedéri ka sére Ják rá̧ Zâŋ, ta̧m gí gbaŋ a Zezú, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Njuku tɔ́ʼɔhɛ̧, rú zi ɓay a hɛ̧ a há̧na, dáy rú zi ɓá, mɔ́ niŋ hɛ̧ké hí̧ rú.»
36Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «A̧hí̧, i zi ɓá mí niŋ hí̧ wǎyri lé?» 37Kú sa ɓá: Mɔ́ hí̧ ŋgboro hí̧ rú, a rú kaw gbɔ́ŋɔ njuku mbêw a ndɔ̂ʼɔ lâʼa rá̧ njuku mbêw a ndɔ̂ʼɔ kpóro a mɔ̌, gelka mɔ́ e gí kaw Mbây a ɓil hɔ̧́na a mɔ̌y. 38Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «I zi tu hɛ̧ ka i kaw vbínáké yá. I ma nzó yoŋ tɔ́ʼɔsêe, ka mi e nzónáké, malé nyá batêm tɔ́ʼɔsêe ka mi e nyánáké lé?» 39Kú zi a sa: «Rú marú̧» Dáy Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Katína, i e nzó a ɓil yoŋ tɔ́ʼɔsêe ka mi e nzónákéy, ka nyá batêm tɔ́ʼɔsêe ka mi e nyánákéy. 40Dáy, ɓay a kaw ŋgboro a lâʼa malé ŋgboro a kpóro a mǐ, zi gí ka gél ní nyá, gelkáwaké, ná zoko njukuri, ka Gáŋvbôn mɔny ɓay a kuriri.»
41Gelka gázín gunbɔʼɔ a Zezúri ka bôo láɓayké, kú ɗí hɛ́rɛ ziŋ Ják rá̧ Zâŋ. 42Dáy, Zezú ɗí kuriri too, a sa hí̧ kuriri: «I tu ɓá táŋáké, njukuri, a kú kó kuriri ɓá mbây a njukuri, kú kaw tûl a njukuri ɓá báŋa bákáwa, rá̧ gáŋnjukuri, tɔ́ʼɔ kpɔ́ŋa a kuriri hí̧ njukuri. 43Dáy ké ná niŋ nǎŋnɔ́ a bazeŋ a wǎyri. Njuku mbêw a bazeŋ a wǎyri mí zi ɓay kaw ɓá gáŋnjuku lé, belɓá ké kaw ɓá njukupéna a wǎyri, 44A njuku mbêw a bazeŋ a wǎyri mí zi ɓay a kaw ɓá njuku a tûlké lé, ké kaw ɓá koy a gázínákéri too. 45Ɓayhí̧lé Gun a njuku mɛ̌ ka mûn nɛ́, ké zi gí ɓay a kú niŋ péna hí̧ nɛ́ nyá, ké gí ɓay a niŋ péna, a hí̧ ndísɛ̌ʼɛ a mɛ̌ ɓay a zé njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké.»
Zezú ŋgburu nûn a Bartimé
(Mat 20:29-34; Luk 18:35-43)
46Zezú rá̧ gunbɛʼɛri ka̧ Jeriko. Gelka, Zezú tɛ̧́ a ɓil pûké kuu gunbɛʼɛri, rá̧ njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké, râ̧w a há̧na rɛŋɛ́ ɓá Bartimé, gun a Timɛ́, kaw gbaŋ ŋgboro, kaw gɔ́ŋ hɛ̧. 47Gelka, ké lá ɓá Zezú a Nazarɛ́t, ké tí vbá̧nzáʼa, a sa: «Zezú gun a Davít, mɔ́ kósêe a mǐ!» 48Njukuri to nɛ́ ɓá ké pɔŋ nzɛ́ʼɛ, lé ké vbá̧nzáʼa gé ɓá mbɛl: «Gun a Davít, mɔ́ kósêe a mǐ!» 49Zezú ew dáy a sa: «Í ɗí nɛ́ gí.» Kú ɗí râ̧wké a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ kpúmûn nɔ́, a mɔ́ uru, ké ɗí mɔ́!» 50Nǎŋnɔ́, ké ɓá gáŋ gári a mɛ̌ vbú kpâa, a uru ɓat a gí gel a Zezú. 51Zezú vbí nɛ́ ɓá: Hi̧ mɔ zi ɓá mí niŋ hí̧ mɔ́ lé? Ké sa hí̧ Zezú ɓá: Gáŋnjuku, mɔ́ niŋ a mí kó gel ɓá féké. 52Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ sé, láɓulaw a mɔ̌ pɛ̧́ mɔ́ dá.» Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, ké kó gel, a tɔ́ŋ Zezú.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL