Márke 5
5
Zezú ŋgɛ́rɛ njuku záŋmá têm ɓéké a há̧na
(Mat 8:28-34; Luk 8:26-39)
1Falké Zezú rá̧ Gunbɛʼɛri gé ka̧ hélkála fâ̧w a Galilê a tísiri a Zeraseniyɛ̧́ri̧. 2Zezú ɗere a ɓil kumbôn, dáy a núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, njuku a há̧na tɛ̧́ a tûlpâlri gí ziŋ nɛ́. Njukuké nɔ́ erú ka têm ɓéké a mûn nɛ́, 3ké ná ɓá tûlpâlri. Njuku a há̧na ma ŋgbá nɛ́, malé ma ŋgá̧ nɛ́ ka sɛl wɛ̧̂ɛ ka̧n gel a mbêwké yá. 4Sêe a há̧narí̧ lé, kú ɓá wɛ̧̂ɛ kɔ̧ bɛʼɛ, a ŋgá̧ ndɔ̂ʼɛ ka sɛl wɛ̧̂ɛ, dalé ké kúŋ sɛl wɛ̧̂ɛ nɔ́rí̧, a haw wɛ̧̂ɛkéri too. Njuku a há̧na ka e ndé nɛ́ a ŋgɛ́rɛ ɓay a ŋgbá nɛ́ kaw gel a mbêwké zi tí yá. 5Ké há̧ra̧ lá bazeŋ pâlri rá̧ tûl konri̧, sêe too: Sû̧ŋ ɓá báŋa ɓil a sêe, ka vbá̧nzáʼa, a vbere mûn nɛ́ ka sawri. 6Gelka, ké kó Zezú kaw gí ɓá ɗínáké, ké ŋgú sé huku siri a mbɛlɛ́. 7Dáy a vbá̧nzáʼa ɓá gbénáké ɓá: «A̧hí̧ mɔ zi kuu mǐ lé Zezú, Gun a Gáŋvbôn a nûnalê? Mi vú hí̧ mɔ́ ka rɛŋ a Gáŋvbôn, mɔ́ niŋ mí tɔ́ʼɔsêe yá!» 8Katína lé, Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Têm ɓéké, mɔ́ tɛ̧́ ka mûn a njuku nɔ́!» 9Zezú vbí nɛ́ ɓá: «Rɛŋɔ́ ɓá hí̧ lé?» Dáy ké rerú ɓá: «Rɛŋ ní ɓá: “Ŋgɛ̧́ mambá” ɓayhí̧lé rú daw mambá.» 10Dáy, têm ɓékékéri vú hí̧ Zezú ɓá ké zi ná ní kuriri tɛ̧́ a ɓil kawké!
11A gelké nɔ́, kɔsɔri ɓá ŋgɛ̧́náké erú, kaw ɛ́ lâʼa a kuriri a bɔʼɔ kon. 12Têm ɓékékéri vú hí̧ Zezú ɓá: «Mɔ́ pé rú sé ɓil a kɔsɔ nɔ́rí̧, a rú ri mûn a kuriri!» 13Dáy Zezú pɔŋ ŋgboro hí̧ kuriri. Nǎŋnɔ́ pé kú tɛ̧́ ka mûn a njuku ráy, a sé ri mûn a kɔsɔri. Bon a kɔsɔkéri too e niŋ gbaŋa kumrá̧ké sére. Kú ŋgú ɗere kon a gé lé kɔ̧ mbii kuriri too, a hú kɔ̧rú̧. 14Njuku koro kɔsɔkéri ŋgú, a sé saɓayké lá ɓil pûri, rá̧ nzáʼa wâʼari too. Dáy njukuri kó nǎŋ, a mára̧ gí kó hɛ̧ ka táy. 15Gelka kú gí ka̧ gbaŋa a Zezú, ka a kó njuku ráy ka têm ɓékéri ɓá ŋgɛ̧́náké e ka mûn nɛ́, kaw siri, a ri gári, a kaw ɓá béláké ka gbaŋa Zezú. Dáy wɔ́w gí ŋgbá kuriri. 16Njukuri too ka kó hɛ̧ri̧ ka táy, sa hí̧ njukuri hɛ̧ ka ziŋ njuku ka erú ka têm ɓéké ka mûn nɛ́ rá̧ kɔsɔri. 17Dáy njukukéri tí vú hí̧ Zezú ɓá ké kála a tísiri a kuriri! 18Gelka Zezú kaw ri ɓil kumbôn, njuku nɔ́ ka ziŋ ŋgɛ́rɛ, vbí Zezú ɓá ké pɔŋ nɛ́ kaw kuu mɛ̌! 19Dáy Zezú zi zibɔʼɔké yá, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ resé pû a mɔ̌, a ɓil î̧n a mɔ̌, a mɔ́ sa hí̧ kuriri hɛ̧ too ka Gáŋmbây niŋ hí̧ mɔ́, a ɓil béla a mɛ̌.» 20Nǎŋnɔ́, njuku ráy rekála, a tí saɓay a hɛ̧ ka Zezú niŋ hí̧ nɛ́ a ɓil kaw ka pûri erú bôo. Njukuri too ka láɓaykéy kaw yér.
Gun a Zayrús rá̧ wûny ka ɗa laa a Zezú
(Mat 9:18-26; Luk 8:40-56)
21Zezú regí a helkála fâ̧w ka kumbôn. Njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké mára̧ gí ɗɔ́ŋ nɛ́, a ké ew ka gbaŋ mbii. 22Gáŋnjuku vûn gɔ́ŋ Gáŋvbôn a Juyíf a há̧na, rɛŋ ɓá Zayrús gí ka̧. Gelka ké kó Zezú, ké lé mbɛlɛ́, 23a vú hí̧ Zezú a sa: «Gun a mǐ e hûl. Mí ŋgbá bɔʼɔ, mɔ́ gí ɓá ndɔ̂ʼɔ kɔ̧ tûlé, a ké ma pɛ̧́na, a ké kaw!» 24Zezú uru a sé kuu mɛ̌. Dáy njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ɗa nɛ́, a séséna ka sɔʼɔrɔ nɛ́.
25Nǎŋnɔ́ a bazeŋ a njuku nɔ́rí̧, wûny a há̧na erú, ké erú ka záŋmá fihoy mbimbɔ̂m bôo a sére dá. 26Ké tɔ́ʼɔsêe mambá a ɓil ndɔ̂ʼɔ a njuku hí̧ nzáʼagoyri ɓá ŋgɛ̧́náké. Ké ɓew lari a mɛ̌ too, a zi ziŋ ŋgɛ́rɛ yá, záŋmáké gé ɓá mbɛl. 27Gelka, ké lá njukuri saɓay a Zezú, ké gí a ɓil a njukuri, a fal a Zezú, dáy, a gí ɗa nzáʼa gári a mɛ̌. 28Ɓayhí̧lé, ké kɛrɛ ɓá: «Mǐ, mi ziŋ ɗa ɓá nzáʼa gári a mɛ̌y, mi e ziŋ ŋgɛ́rɛ.» 29Núnmbɛ̧́nɛ́, záŋmá fihoyké gí ɔ, ké kó mûn nɛ́ ɓá ké ziŋ ŋgɛ́rɛ dá. 30Ka núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́ kɔ́, Zezú lá ŋgɛ́rɛ a há̧na tɛ̧́ ka mûn nɛ́. Ké fere, a ɛ̧rɛ̧ njukuri, a vbí ɓá: «A gé ɗa gári a mǐ lé?» 31Dáy gunbɛʼɛri sa: «Mɔ́ zi kó njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké séséna a sɔʼɔrɔ mɔ́ nyá lé, ná a̧ní rá̧ mɔ́ e vbí ɓá: “A gé ɗa gári a mǐ lé?”» 32Dáy, Zezú ɛ̧rɛ̧ gel kí ɗɔ́ŋ nɛ́, ɓay a ké kó a gé ɗa gári a mɛ̌ lé. 33Wûny ráy tɔ́ ka wɔ́w, ɓayhí̧lé ké tu hɛ̧ ka táy, dáy a ké sé lé bɔʼɔ a Zezú, a sa gbátɓay too hí̧ Zezú. 34Nǎŋnɔ́, Zezú sa hí̧ nɛ́: «Gun a mǐ, láɓulaw a mɔ̌ pɛ̧́ mɔ́ dá. A vónáké ké sé kuu mɔ̌, a mɔ́ ŋgɛ́rɛ ka záŋmá a mɔ̌.»
35Gelka Zezú kaw sa nǎŋnɔ́, njuku nzáʼapénari̧, gí ka pû a Zayrús, dáy a gí sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Gun a mɔ̌ hú dá, mɔ́ dɔʼɔlɔ Gáŋnjuku mbaa.» 36Dáy, Zezú zi kél ɓay a kuriri yá, a sa hí̧ Zayrús ɓá: «Mɔ́ ŋgú wɔ́w yá, mɔ́ láɓulaw mbêw yáŋ.» 37Zezú zi pɔŋ ŋgboro hí̧ njuku a há̧na ké ɗá nɛ́ sé yá, ɓá Píyɛ́r, Ják kuu nyîn nɛ́ Zâŋ. 38Kú gé ka̧ pû a Zayrús, a goló Zezú gé kó njukuri ka ɓá mûn a kuriri tɔ́ʼɔsêe, ka a vú, a vbá̧nzáʼa, a órómûn a kuriri. 39Ké gé ri ɓil vûn a sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓayhí̧rá̧ i ɓá mûn a wǎyri tɔ́ʼɔsêe, a vú nǎŋnɔ́ lé? Gun nɛ́ zi hú yá, ké ná nâm.» 40A goló njukuri sáʼa nɛ́. Dáy ké sa ɓá kú tɛ̧́ kála too, a pɔŋ ɓá bâa gun rá̧ mâa gun rá̧ gunbɛʼɛri sáy. Ké ri sé ɓil vûn nâm a gun, 41a gé ŋgbá ndɔ̂ʼɛ, a sa hí̧ nɛ́: «Talíta kum!» Zi ɓay a sa ɓá: «Mi sa hí̧ mɔ́, gun a lɔŋɔ́, mɔ́ uru!»
42Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, gun a lɔŋɔ́ rá̧y uru a tí séséna, ké erú a mbimbɔ̂m bôo a sére. Njukuri too kó, a kaw yér. 43Dáy, Zezú vbara kuriri ɓá kú zi ná saɓayké hí̧ njuku a há̧na, falké, ké sa hí̧ kuriri ɓá: «Í hí̧ nɛ́ hɛ̧lâʼa.»
Currently Selected:
Márke 5: pnz
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL
Márke 5
5
Zezú ŋgɛ́rɛ njuku záŋmá têm ɓéké a há̧na
(Mat 8:28-34; Luk 8:26-39)
1Falké Zezú rá̧ Gunbɛʼɛri gé ka̧ hélkála fâ̧w a Galilê a tísiri a Zeraseniyɛ̧́ri̧. 2Zezú ɗere a ɓil kumbôn, dáy a núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, njuku a há̧na tɛ̧́ a tûlpâlri gí ziŋ nɛ́. Njukuké nɔ́ erú ka têm ɓéké a mûn nɛ́, 3ké ná ɓá tûlpâlri. Njuku a há̧na ma ŋgbá nɛ́, malé ma ŋgá̧ nɛ́ ka sɛl wɛ̧̂ɛ ka̧n gel a mbêwké yá. 4Sêe a há̧narí̧ lé, kú ɓá wɛ̧̂ɛ kɔ̧ bɛʼɛ, a ŋgá̧ ndɔ̂ʼɛ ka sɛl wɛ̧̂ɛ, dalé ké kúŋ sɛl wɛ̧̂ɛ nɔ́rí̧, a haw wɛ̧̂ɛkéri too. Njuku a há̧na ka e ndé nɛ́ a ŋgɛ́rɛ ɓay a ŋgbá nɛ́ kaw gel a mbêwké zi tí yá. 5Ké há̧ra̧ lá bazeŋ pâlri rá̧ tûl konri̧, sêe too: Sû̧ŋ ɓá báŋa ɓil a sêe, ka vbá̧nzáʼa, a vbere mûn nɛ́ ka sawri. 6Gelka, ké kó Zezú kaw gí ɓá ɗínáké, ké ŋgú sé huku siri a mbɛlɛ́. 7Dáy a vbá̧nzáʼa ɓá gbénáké ɓá: «A̧hí̧ mɔ zi kuu mǐ lé Zezú, Gun a Gáŋvbôn a nûnalê? Mi vú hí̧ mɔ́ ka rɛŋ a Gáŋvbôn, mɔ́ niŋ mí tɔ́ʼɔsêe yá!» 8Katína lé, Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Têm ɓéké, mɔ́ tɛ̧́ ka mûn a njuku nɔ́!» 9Zezú vbí nɛ́ ɓá: «Rɛŋɔ́ ɓá hí̧ lé?» Dáy ké rerú ɓá: «Rɛŋ ní ɓá: “Ŋgɛ̧́ mambá” ɓayhí̧lé rú daw mambá.» 10Dáy, têm ɓékékéri vú hí̧ Zezú ɓá ké zi ná ní kuriri tɛ̧́ a ɓil kawké!
11A gelké nɔ́, kɔsɔri ɓá ŋgɛ̧́náké erú, kaw ɛ́ lâʼa a kuriri a bɔʼɔ kon. 12Têm ɓékékéri vú hí̧ Zezú ɓá: «Mɔ́ pé rú sé ɓil a kɔsɔ nɔ́rí̧, a rú ri mûn a kuriri!» 13Dáy Zezú pɔŋ ŋgboro hí̧ kuriri. Nǎŋnɔ́ pé kú tɛ̧́ ka mûn a njuku ráy, a sé ri mûn a kɔsɔri. Bon a kɔsɔkéri too e niŋ gbaŋa kumrá̧ké sére. Kú ŋgú ɗere kon a gé lé kɔ̧ mbii kuriri too, a hú kɔ̧rú̧. 14Njuku koro kɔsɔkéri ŋgú, a sé saɓayké lá ɓil pûri, rá̧ nzáʼa wâʼari too. Dáy njukuri kó nǎŋ, a mára̧ gí kó hɛ̧ ka táy. 15Gelka kú gí ka̧ gbaŋa a Zezú, ka a kó njuku ráy ka têm ɓékéri ɓá ŋgɛ̧́náké e ka mûn nɛ́, kaw siri, a ri gári, a kaw ɓá béláké ka gbaŋa Zezú. Dáy wɔ́w gí ŋgbá kuriri. 16Njukuri too ka kó hɛ̧ri̧ ka táy, sa hí̧ njukuri hɛ̧ ka ziŋ njuku ka erú ka têm ɓéké ka mûn nɛ́ rá̧ kɔsɔri. 17Dáy njukukéri tí vú hí̧ Zezú ɓá ké kála a tísiri a kuriri! 18Gelka Zezú kaw ri ɓil kumbôn, njuku nɔ́ ka ziŋ ŋgɛ́rɛ, vbí Zezú ɓá ké pɔŋ nɛ́ kaw kuu mɛ̌! 19Dáy Zezú zi zibɔʼɔké yá, a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ resé pû a mɔ̌, a ɓil î̧n a mɔ̌, a mɔ́ sa hí̧ kuriri hɛ̧ too ka Gáŋmbây niŋ hí̧ mɔ́, a ɓil béla a mɛ̌.» 20Nǎŋnɔ́, njuku ráy rekála, a tí saɓay a hɛ̧ ka Zezú niŋ hí̧ nɛ́ a ɓil kaw ka pûri erú bôo. Njukuri too ka láɓaykéy kaw yér.
Gun a Zayrús rá̧ wûny ka ɗa laa a Zezú
(Mat 9:18-26; Luk 8:40-56)
21Zezú regí a helkála fâ̧w ka kumbôn. Njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké mára̧ gí ɗɔ́ŋ nɛ́, a ké ew ka gbaŋ mbii. 22Gáŋnjuku vûn gɔ́ŋ Gáŋvbôn a Juyíf a há̧na, rɛŋ ɓá Zayrús gí ka̧. Gelka ké kó Zezú, ké lé mbɛlɛ́, 23a vú hí̧ Zezú a sa: «Gun a mǐ e hûl. Mí ŋgbá bɔʼɔ, mɔ́ gí ɓá ndɔ̂ʼɔ kɔ̧ tûlé, a ké ma pɛ̧́na, a ké kaw!» 24Zezú uru a sé kuu mɛ̌. Dáy njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké ɗa nɛ́, a séséna ka sɔʼɔrɔ nɛ́.
25Nǎŋnɔ́ a bazeŋ a njuku nɔ́rí̧, wûny a há̧na erú, ké erú ka záŋmá fihoy mbimbɔ̂m bôo a sére dá. 26Ké tɔ́ʼɔsêe mambá a ɓil ndɔ̂ʼɔ a njuku hí̧ nzáʼagoyri ɓá ŋgɛ̧́náké. Ké ɓew lari a mɛ̌ too, a zi ziŋ ŋgɛ́rɛ yá, záŋmáké gé ɓá mbɛl. 27Gelka, ké lá njukuri saɓay a Zezú, ké gí a ɓil a njukuri, a fal a Zezú, dáy, a gí ɗa nzáʼa gári a mɛ̌. 28Ɓayhí̧lé, ké kɛrɛ ɓá: «Mǐ, mi ziŋ ɗa ɓá nzáʼa gári a mɛ̌y, mi e ziŋ ŋgɛ́rɛ.» 29Núnmbɛ̧́nɛ́, záŋmá fihoyké gí ɔ, ké kó mûn nɛ́ ɓá ké ziŋ ŋgɛ́rɛ dá. 30Ka núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́ kɔ́, Zezú lá ŋgɛ́rɛ a há̧na tɛ̧́ ka mûn nɛ́. Ké fere, a ɛ̧rɛ̧ njukuri, a vbí ɓá: «A gé ɗa gári a mǐ lé?» 31Dáy gunbɛʼɛri sa: «Mɔ́ zi kó njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké séséna a sɔʼɔrɔ mɔ́ nyá lé, ná a̧ní rá̧ mɔ́ e vbí ɓá: “A gé ɗa gári a mǐ lé?”» 32Dáy, Zezú ɛ̧rɛ̧ gel kí ɗɔ́ŋ nɛ́, ɓay a ké kó a gé ɗa gári a mɛ̌ lé. 33Wûny ráy tɔ́ ka wɔ́w, ɓayhí̧lé ké tu hɛ̧ ka táy, dáy a ké sé lé bɔʼɔ a Zezú, a sa gbátɓay too hí̧ Zezú. 34Nǎŋnɔ́, Zezú sa hí̧ nɛ́: «Gun a mǐ, láɓulaw a mɔ̌ pɛ̧́ mɔ́ dá. A vónáké ké sé kuu mɔ̌, a mɔ́ ŋgɛ́rɛ ka záŋmá a mɔ̌.»
35Gelka Zezú kaw sa nǎŋnɔ́, njuku nzáʼapénari̧, gí ka pû a Zayrús, dáy a gí sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Gun a mɔ̌ hú dá, mɔ́ dɔʼɔlɔ Gáŋnjuku mbaa.» 36Dáy, Zezú zi kél ɓay a kuriri yá, a sa hí̧ Zayrús ɓá: «Mɔ́ ŋgú wɔ́w yá, mɔ́ láɓulaw mbêw yáŋ.» 37Zezú zi pɔŋ ŋgboro hí̧ njuku a há̧na ké ɗá nɛ́ sé yá, ɓá Píyɛ́r, Ják kuu nyîn nɛ́ Zâŋ. 38Kú gé ka̧ pû a Zayrús, a goló Zezú gé kó njukuri ka ɓá mûn a kuriri tɔ́ʼɔsêe, ka a vú, a vbá̧nzáʼa, a órómûn a kuriri. 39Ké gé ri ɓil vûn a sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓayhí̧rá̧ i ɓá mûn a wǎyri tɔ́ʼɔsêe, a vú nǎŋnɔ́ lé? Gun nɛ́ zi hú yá, ké ná nâm.» 40A goló njukuri sáʼa nɛ́. Dáy ké sa ɓá kú tɛ̧́ kála too, a pɔŋ ɓá bâa gun rá̧ mâa gun rá̧ gunbɛʼɛri sáy. Ké ri sé ɓil vûn nâm a gun, 41a gé ŋgbá ndɔ̂ʼɛ, a sa hí̧ nɛ́: «Talíta kum!» Zi ɓay a sa ɓá: «Mi sa hí̧ mɔ́, gun a lɔŋɔ́, mɔ́ uru!»
42Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, gun a lɔŋɔ́ rá̧y uru a tí séséna, ké erú a mbimbɔ̂m bôo a sére. Njukuri too kó, a kaw yér. 43Dáy, Zezú vbara kuriri ɓá kú zi ná saɓayké hí̧ njuku a há̧na, falké, ké sa hí̧ kuriri ɓá: «Í hí̧ nɛ́ hɛ̧lâʼa.»
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2023 CABTAL