Lûkə 12
12
Maléyá tɛ́ŋgɛnɛ baʼ bá ɛlangá
1Á mbís ɛ púndá, limuti lí baʼ lí shwínjáni fǔm bufɔ́ kə́ŋkə́ŋ ɛpúlu ɛ́ si bá. Yésuwə a bútí ɛ byá na bɔ́ ndé a kɔ́sɛ́ a byábí á bawútú bá mɔ nána, “Nyí nûŋ púndá na ɛlaŋgá ɛ́ Bafárisî, ɛ dí ngə ɛfulan. 2Ká yǔm ɛ́ shiyǎ ɛ́yə́ ɛ́ sɔ́mɔ́ní ɛ́yə́ ɛ́ sî nyítá á ɛbúkatîn. Ká yǔm ɛ́ shiyǎ ɛ́yə́ ɛ́ sɔ́mɔ́ní ɛ́yə́ bá si bíyání. 3Áfánikə̌ ká njá yǔmə́ ɛ́yə́ ɛ byábání á ɛfínjan bá wú yɔ́ lisín lí bwín. Ká njá yǔmə́ ɛ́yə́ ɛ byábíní á kfun átin á mbís ɛ́ ɛkuʼ, ɛ́ byában á ɛbúkatîn.”
Ani awə̌ bá lɔ́líní ɛ báŋ
4Basún bá myə, nǎn pɔ̌ŋ nyə́ nána nyí sí báŋ baʼ ábə́ bá búlú nkfu-n-nyǔ ndé bá si púlá ɛ́ bwə yǔm ɛ́pə́pə̌. Bá túmbiyǎ ɛ́ bwə nâ. 5Wə̌ m pɔ̌ŋ nyə́ mɔ awə̌ nyí lɔ́líní ɛ báŋ, a dí ani awə̌ wə̌ti a mə́ wə ɛ shukán pə́mi ɛ́ luŋgɛ́ a wɔ́ŋí ngínya álí shwá wə́ á mwǐ ámə́ n sə̌ ɛ́ dím átin. Á mbálɛ ani mɔ́ nyí lɔ́líní ɛ báŋ. 6Nga ɛ́ dí mbálɛ nána kápan ɛ́bɛ̂ yɔ́ na yɔ́ bá yandání bambumə́ bátân? Kánâwə̌ Dyǔ lí sə̌ ɛ́ yásan ká nfɔ́. 7Dyǔ lí bí ká nsɔŋgí n nyûŋ ámə́ n dí nyə́ á nlú. Áfánikə̌ nyí si báŋ, nyí túmbí bambumə́ ká ngə bá bwíní átin.
Álí kasí Yésuwə tɔ álí báŋ mɔ́ á nyǔ
8Á mbálɛ nǎn pɔ̌ŋ nyə́ nána, ká njá mɔ́lə́ awə̌ a tyə́bí mi mbúŋ á wusú wú baʼ, Mwǎn a Mɔnyuŋ pə́ á tyə́ mɔ́ mbúŋ á wusú wú ba áŋgɛl bá Dyǔ. 9Ndé ká njá mɔ́lə́ awə̌ a báŋí mî á wúsú wú bâʼ, Mwǎn a Mɔnyuŋ pə́ á báŋ mɔ́ á nyǔ á wusú wú ba áŋgɛl bá Dyǔ.
10Ká njá mɔ́lə́ a byábí mibyá mí bî tɛ́ŋgɛnɛ Mwǎn a Mɔnyuŋ, á kwisí láksɛ, ndé ká njá mɔ a byábí mibyá mí bî tɛ́ŋgɛnɛ Mudî ámə́ n Sáŋí, a sǐ kwisíyǎ láksɛ.
11Njí bá sɔ́mɔ́ní nyə́ á ndáʼ ɛ makáni ɛ́ baʼ bá Ísrɛl tɔ̌ á janiya lí nkí, nyí sí takí nyǔ ɛ́ nyə ngə nyí kásíní tɔ̌ á yǔm ɛ́yə́ nyí byání. 12Mudî ámə́ n Sáŋí n lúfú nyə́ yǔm ɛ́yə́ nyí lɔ́líní ɛ́ byá wə̌ti púndá ɛ pilí.
Ŋganú ɛ ɛyə́lí ɛ́ ndi a mɔ
13Mɔ nfɔ́ á limuti lí baʼ átin a byábí á Yésuwə nána, Mulɛ̂, pɔ̌ŋ mwǎn-n-nyǎ n myə nána a kâ litfu álə́ bá mwɛsání sə́. 14Yésuwə a pushú mɔ́ nána, Áshí, njá a bəkí mî wunja álí kásí tɔ̌ álí ka litfu á nyə́ baʼ bábɛ̂? 15Ti a kǐ a wusú álí byábán bɔ́ básə́sə̌n nána, Nyí nûŋ púndá, nyí si fá milə́m mí nyə álí kwisí byə̌m nyai na nyai á ɛ́tútú nána suká wúdi bɔ́ bú bwə mɔ̂ʼ a bá lúŋgɛ́.
16“Ti Yésuwə a pɔŋí bɔ́ ŋganú nána, Ndi a mɔ nfɔ́ a bílí awə̌ a ŋ wɔ́ŋ ndfukú. Ndfukú ɛni ɛ n jyɛ́, ɛ bəkí mɔ ani lidyá jǐta. 17Ndi a mɔ ani a byábí á nlə́m m mɔ átin nána, ‘Yán m bwəní sɔnsɔ́nǎn ngə n wɔ́ŋiyání ɛpúlu álí kɔ́ŋgɔ́ lidyá lí myə?’ 18Ti a byábí á mɔ́mə̌n nána, ‘Nánə́ n bwəní. N páŋ ndáʼ ɛ likɔ́ŋgɔ́ lídyá ɛ́ myə, ti n lúŋí ɛpə́pə̌ ɛyə̌ ɛ kɔlí, ti n fílí madyá má myə másə́sə̌n áwə́ átin, na wudi wú myə wúsə́sə̌n. 19Á púndá ɛni yɔ́ n pɔŋní mimə̌n nána, n shwinjí wudi ábə́ n dyání mbvú na mbvú tɛ́. Sɔnsɔ́nǎn n kɔ́mbɛ, n dyá, n mwá, m bwəlán luŋgɛ́.’ 20Ndé Dyǔ lí pɔ́ŋí mɔ́ nána, ‘Wə ɛyə́lí ɛ́yǔm yín! Wudû bún n nuŋán wə́ pəmi ɛ luŋgɛ́. Á njá ɛ́ makúní byə̌m bínán bísə́sə̌n ábə́ ɛ shwinjíní?’ 21Na ɛ́ díní na mɔtɛ́ awə̌ a shwinjí wudi á mɔ́mə̌n ndé a si bá ndi a mɔ á wusú wú Dyǔ.”
Ɛ si takí nyǔ á luŋgɛ́
22Ti Yésuwə a byábí á bawútú bá mɔ nána, Áfánikə̌, nǎn pɔ̌ŋ nyə́ nána, nyí si takí nlə́m á luŋgɛ́, álí byá nána yə̌ nyí dyání, tɔ yə̌ nyí mwání, tɔ yə̌ nyí fání á nyǔ. 23Nga ɛ́ dí mbálɛ nána luŋgɛ́ lí túmbí lidyá? Nga nkfu-n-nyǔ pə́ n dí yǔm ɛ́ mbímbí litúm mabaʼ? 24Nyí táti kúmbí. Ɛ́ sə̌ ɛ́ wún ká yǔm, tɔ̌ ɛ́ pá byə̌m ábə́ ɛ́ wúníní, ɛ́ wɔ́ŋiyǎ fǔm áfə́ ɛ́ kɔ́ngɔ́ní lidyá. Kánâwə̌ Dyǔ lí dísí yɔ́! Nyí bíyǎ nána nyí túmbí manɔn mâ? 25Njá áwútitîn wú nyə a tiŋgání ɛ taʼ átin kə́ŋ kə́ŋ a bán bǔn bufɔ́ á luŋgɛ́ lí mɔ? 26Njí nyə́ mɔ ká nfɔ́ a tíŋganiyǎ ɛ bwə yǔm ɛ́tə́kə̂n ngə ɛ́yî, yə̌ nyí takíní nyǔ ɛ́ nyə á misam mínání.
27Yə̌ nyí takíní nyǔ tɛ́ŋgɛnɛ mabaʼ ámə́ nyí fání á nyǔ? Nyí táti mbunji ɛ́yə́ ɛ́ dí á ndfukú ngə ɛ́ kɔní. Ɛ́ sə̌ ɛ́ bwə ɛbulu, ɛ́ sə̌ ɛ́ jǔm mabaʼ. Nǎn pɔŋ nyə́ nána, ká kə̂ŋ Sólómonə na wudi wú mɔ wúsə́sə̌n, a bíliyǎ ɛ́ fá mabaʼ ámə́ má lɔ́lí litúm ɛ́yî. 28Njí Dyǔ lí tíŋgání ɛ fá bíshum bí ndfukú mabaʼ ábə́ bí bá wúyə́ bǔn búyánə́ bá fá byɔ́ á mwǐ, lí sî fá nyə́ mabaʼ á nyǔ litúm nâ? Yán dúbɛ lí nyə lí kɔ́ŋíní nâ? 29Áfánikə̌, nyí si fá á milə́m yə̌ ɛ́yə́ nyí dyání na ɛ́yə́ nyí mwání. Ɛ́yî ɛ́ si takí nyə́. 30Á ɛ́tútú nána baʼ ábə́ bá dúbɛ̌ Dyǔ á nkínshíyə bá tákí nyǔ ɛ́ bɔ á misam mî. Ndé Sáŋ n nyə a bí nána misam mínán mí saki á nyə́. 31Ndé nyí kɔ́sɛ ɛ sǎʼ misam mí janiya lí Dyǔ, yɔ́ Dyǔ lí bəní nyə́ byə̌m bíní.
Wudi ábə́ wú dí á wudya wú Dyǔ
32Bǎn-bá-nyǎ n myə nyí si wú bɔŋ. Sáŋ n nyə a wɔ́ŋí likani lí mbâ álí bə nyə́ ngínya ɛ́ wudya wú mɔ. 33Nyí súm byə̌m bí nyə bísə́sə̌n, nyí bə ngáʼ ɛni á baʼ ábə́ bá dí líban. Nyí sa ɛkpa ɛ́ ngáʼ ɛ́yə́ ɛ́ sí mə̌ áshí, nyí kɔ́ŋgɔ wudi wú nyə á wudya wú Dyǔ, áfə́ yǔm ká ɛfɔ́ ɛ́ si bwəlání yɔ́, áfə́ bajíb bá sî púlání bɔ́ ɛ jíb, áfə́ bikakán bí sî púlání bɔ́ ɛ dyá. 34Nyí lɔ́lí ɛ bí nána áfə́ wudi wú mɔ̂ʼ wú díní, á wə́ pə́ nlə́m m mɔ nán bání.
Mɔtɛ́ a búnsan
35Nyí tfúl sanji ɛ́ nyə́ bwâm, nyí yǔl pə́ bitrúkán, 36ngə baʼ bá ndutu ábə́ bá sínj sáŋ m bɔ awə̌ ǎ tǐm mbí á ŋgandu ɛ wuwə́. Njí a fí ti a kfumbí ɛkuʼ, bá dvulí mɔ́ yɔ́ áfâ áshí áshí. 37Munyɛŋgɛ m bá na baʼ bá ndutu ábə́ sáŋ m bɔ á paʼní a tán bɔ́ bá dyɛ́ ɛpin álí sínj mɔ́. Á mbálɛ á búnsán álí bwəlí bɔ́, á bwə bɔ́ bá shúmán áshí ti á shumí bɔ́ lídyá. 38Munyɛŋgɛ n bá na bɔ́ njí a tání bɔ́ ɛ́yə́ bá məní ɛ búnsán, ká á pílí á nlə́m mú wúdû tɔ mushú mushú. 39Ndé nyí lɔ́lí ɛ bí nána njí ngɔ́ŋ a ndáʼ a n bí púndá ɛ́yə́ njíb á paní, ní á dyɛ ɛpin álí bwə nána bá si gbí mɔ́ ndáʼ 40Na nyə́ pə́ nyí lɔ́líní ɛ bunsan á ɛ́tútú nána Mwǎn a Mɔnyuŋ ǎ paʼ á púndá ɛyə̌ nyí kániyaní nána á paʼ.
Mɔ a ndutu awə̌ a bwə ndutu ɛ́ mɔ na nlə́m nfɔ́ na awə̌ a sə̌ ɛ́ bwə
41“Píta a byábí nána, ‘Sáŋgúwə́ á sə́ ɛ byábíní ŋganú ɛnín tɔ á mɔ a nsə́sə̌n?’ 42Sáŋgúwə́ a pushú nána, Áfánikə̌ nyə́ mɔtɛ́ nyí lɔlí ɛ bá ngə mɔ a ndutu awə̌ a wɔ́ŋí libyɛ́ awə̌ ǎ bwə misam ámə́ sáŋ m mɔ á pɔŋíní mɔ́ nána a bwə. Mɔ́ a dí mɔ a ndutu awə̌ sáŋ m mɔ á fání á nlú m baʼ bá ndutu bání, á bwə nána bá wɔ́ŋ lidyá lí bɔ á púndá ɛyə̌ lí sakíní. 43Wunam wú bá á mɔ a ndutu ani njí sáŋ m mɔ a timbí a tání mɔ́ ngə ǎ bwəní misam mî ámə́ a pɔŋíní mɔ́ nána a bwə. 44Á mbálɛ, n pɔ́ŋ nyə́ nána, sáŋ ani á fá mɔ a ndutu ani álí tátí litfu lí mɔ.
45Ndé njí mɔ a ndutu ani a dí mɔ a ndutu a mbî ti a byábí á nlə́m m mɔ nána, ‘Ɛ́ dyɛ ka sáŋ m myə a fí á ɛ́kə ɛ́ mɔ.’ Njí a butí ɛ lá baʼ bá ndutu bání, bá bumân na bá balân, ǎ dyá byə̌m, ǎ mwá mǐm má wálí mɔ, 46sáŋ m mɔ á paʼ bǔn bufɔ́ ɛ́yə́ mɔ a ndutu a bándiyaní nlə́m na á púndá ɛ́yə́ a kániyaní nána á tîm á mbǐ. Bá shwá mɔ́ á ɛbúkatîn, bá kɔ́ksɛ́ mɔ́ bwâm, mulimlim na baʼ ábə́ bá dí mbúmán. 47Mɔ a ndutu awə̌ a bí yə̌ ɛ́yə́ sáŋ m mɔ ǎ saní nána a bwə, ndé a si búnsán álí bwə yɔ́, bá tí mɔ́ mbɛ́ti. 48Ndé mɔ á ndutu awə̌ a bíyǎ yǔm ɛ́yə́ sáŋ m mɔ ǎ saní, ti a bwəlí liwusɛ́ bá shwɛ́njí mɔ́ wɔ̂. Mɔtɛ́ awə̌ bá bə́kíní jǐta, nâ pə́ bá kɔndɛ́ní mɔ́ jǐta. Mɔtɛ́ awə̌ pə́ bá túmbíní álí bə, ná pə́ bá túmbíní álí kɔ́ndɛ́ mɔ́.
Yésuwə ǎ mú pánání makábánə
49N pílí álí búndí mwǐ á nkínshíyə. N nəŋí nána n kúwán. 50Ndé n lɔlí ɛ nǔŋ dumsɛ lí mutaka kəkə, wə̌ti m mə́ lɔ́ ɛ́ nɔŋ nlə́m n myə n pyə á púndá ɛni. 51Nyí kani nána m pílí álí panán musaŋgu á nkínshíyə̌? Á yě, suká musaŋgu, ndé makábánə mɔ́ n pánání. 52Butya sɔnsɔ́nǎn álí kə́ á wusú, ndáʼ ɛyə̌ ɛ wɔ́ŋí baʼ bátân ɛ́ kaban átin muŋgu mábɛ̂, baʼ bálán bá tɛ́ŋgɛ́n baʼ bábɛ̂, baʼ bábɛ̂ bá tɛ́ŋgɛ́n baʼ bálán
53Kɔkɔ ɛ́ bá.
Basáŋ bá tɛ́ŋgɛ́n bǎn bá bumân bá bɔ,
bǎn bá bumân bá tɛ́ŋgɛ́n basáŋ bá bɔ.
banyǎ bá tɛ́ŋgɛ́n bǎn bá balân bá bɔ,
bǎn bá balân bá tɛ́ŋgɛ́n banyǎ bá bɔ.
banyǎ bá bajúm bá tɛ́ŋgɛ́n balân bá bǎn bá bɔ,
balân bá bǎn bá bɔ bá tɛ́ŋgɛ́n banyǎ bá bajúm bá bɔ.
Biyəmblan bí bǔn
54Yésuwə a byábí pə́ á limuti lí baʼ lî nána, Wə̌ti nyí míní libáŋ lí fí á pɛsi ɛyə̌ dúlu lí shulní, nyí byá ɛtî ɛfɔ́ nána, ‘Mbvú ɛ́ jwɛ́ sɔnsɔ́nǎn’, ti ɛ́ bwə́lání nâ. 55Njí nyí wúkí ngə ɛfiʼ ɛ́ fíní á mbəŋ, nyí pɔŋ nána, ‘Dúlu lí búlú mɔ wúyə̂’, ti ɛ́ bwəlání nâ. 56Nyə́ baʼ bá ɛlaŋgá! Njí nyí púl ɛ́ láŋ ngə bǔn bú bání, yán nyí sɛní ɛ́ púl ɛ́ láŋ misam ámə́ mí bwəlán nyə́ ka mí bwə́lan.
57Á ɛ́tútú ɛ́yə́ nyí sɛní ɛ kásí milə́m mí nyə álí bí nána misam mí mbâ mɔ́ mínán álí bwə. 58Wə̌ti mɔ a sɔ́mɔ́ní wə á kúti, bwə̌ makwásí nyí mǎ nsam mû ɛ́yə́ nyí kíyaní á kúti. Njí ɛ bwə́liyǎ nâ, á kanán wə̂ á kúti. Ti kúti pə́ ɛ bə wə̂ á mákɛ́ má mɔ míku mí fíndǎ, ti bá káyísí wə ti bá fílí wɛ a bibuwa. 59Á mbálɛ, nǎn pɔ̌ŋ wə̂, ɛ sî nyítá á bíbuwa bî átin, kə́ŋ kə́ŋ ɛ sáwú madfúm má wə másə́sə̌n.”
Currently Selected:
Lûkə 12: bwt
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
