Skutky 4
4
Petr a Jan před veleradou
1Když ještě mluvili k lidu, přistoupili k nim kněží, velitel chrámové stráže a saduceové 2a hněvali se, že učí lid a zvěstují v Ježíši vzkříšení#ř.: vstání z mrtvých. 3Vztáhli na ně ruce a vsadili je do vězení do druhého dne, neboť už byl večer.#[chrámová brána se zavírala po skončení večerní oběti (3,1p) cca v 16 hodin] 4Ale mnozí z těch, kteří to slovo uslyšeli, uvěřili, a počet těch mužů vzrostl asi na pět tisíc.
5 Druhý den#ř.: I stalo se druhého …; L 1,8p se v Jeruzalémě shromáždili jejich vůdci, starší a učitelé Zákona, 6velekněz Annáš, Kaifáš, Jan#var: Jonathan; [může jít o Annášova syna Jonatana, ustanoveného r. 36, anebo o Jana ben Zakkaje, který se stal vůdcem Velké synagogy po pádu Jeruzaléma] a Alexandr a všichni, kteří byli z velekněžského rodu, 7postavili je uprostřed a začali se vyptávat: “Jakou mocí nebo v jakém jménu jste to učinili?” 8Tu jim Petr naplněn Duchem Svatým řekl: “Vůdcové lidu a starší [Izraele], 9jsmeli dnes vyslýcháni pro dobrý skutek na nemocném člověku, kým že byl uzdraven#ř.: zachráněn; srv. v. 10v; 14,9; Mk 5,34a, 10ať je známo vám všem a všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského,#ř.: Nazorejského kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh probudil z mrtvých, v tomto jménu stojí tento člověk před vámi zdráv. 11To je ten kámen, který byl zavržen od vás stavitelů, a který se stal hlavou úhlu. 12A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.” 13Když pozorovali Petrovu a Janovu smělost#n.: otevřenost / výmluvnost a shledali, že jsou to lidé neučení#[tj. bez formálního rabínského vzdělání, tudíž nekvalifikovaní vykládat Zákon (::Mt 23,34p); srv. J 7,15.49] a prostí, žasli; poznávali je, že bývali s Ježíšem. 14A když viděli toho uzdraveného člověka, jak tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli. 15Poručili jim, aby odešli ven z velerady, a radili se mezi sebou. 16Říkali: “Co máme učinit s těmito lidmi? Všem obyvatelům Jeruzaléma je jasné, že se skrze ně stalo zřejmé znamení, a my to nemůžeme popřít. 17Ale aby se to ještě více nerozšířilo mezi lid, pohrozme jim, ať již k nikomu#ř.: žádnému z lidí nemluví v#n.: na základě (tohoto jména / Ježíšova jm.) tomto jménu.” 18Zavolali je a přikázali jim, aby vůbec veřejně nemluvili ani neučili v#n.: na základě (tohoto jména / Ježíšova jm.) Ježíšově jménu. 19Petr a Jan jim odpověděli: “Posuďte, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás více než Boha. 20Neboť my nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.” 21Oni jim pohrozili a propustili je, protože nenalézali nic, zač by je potrestali, a to kvůli lidu, neboť všichni oslavovali Boha za to, co se stalo. 22Tomu člověku, na němž se toto znamení uzdravení stalo, bylo totiž už přes čtyřicet let.
Modlitba za odvahu
23Když byli propuštěni, přišli mezi své a oznámili, co jim řekli velekněží a starší. 24Když to uslyšeli, jednomyslně pozdvihli hlas k Bohu a řekli: “Panovníku, ty, který jsi učinil nebe i zemi i moře a vše, co je v nich, 25ty jsi [skrze Ducha Svatého] ústy svého služebníka, [našeho otce] Davida, řekl: "Proč zuří národy a lidé zamýšlejí marné věci? 26Králové země se postavili a vládcové se shromáždili společně proti Pánu a proti jeho Kristu." 27V tomto městě se opravdu sešli Herodes a Pontius Pilát spolu s národy i s lidem#ř.: pl. (jako v Ž 2,1) Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal, 28aby učinili, co tvá ruka a [tvůj] úradek předem určily, že se má stát. 29A nyní, Pane, pohleď na jejich hrozby a dej svým otrokům se vší smělostí mluvit tvé slovo; 30vztahuj svou ruku k tomu, aby se dála uzdravení, znamení a divy skrze jméno tvého svatého služebníka Ježíše.” 31Když se pomodlili, zatřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem Svatým a směle mluvili Boží slovo.
Věřící měli všechno společné
32Všichni,#ř.: Množství kdo uvěřili, byli jednoho srdce#n : mysli; Ř 15,5; 2K 13,11 a jedné duše a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. 33A apoštolové vydávali s velikou mocí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše [Krista] a veliká milost byla na nich všech. 34Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kdo byli vlastníky polností nebo domů, svá pole nebo domy prodávali a výtěžky z prodeje přinášeli 35a kladli k nohám apoštolů. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.36Také Josef, který byl apoštoly nazván Barnabáš, což v překladu znamená "syn potěšení",#n.: povzbuzení; 13,15; Ř 12,8; 1K 14,3; srv. J 14,26p Levita, rodem z Kypru, 37měl pole, které prodal, peníze přinesl a položil k nohám apoštolů.
Currently Selected:
Skutky 4: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
