Matouš 14

Jan Křtitel sťat

1V ten čas uslyšel tetrarcha Herodes#[H. Antipas, jeden z mnoha synů Heroda Velikého (2,1p) a Malthaky. Po otcově smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny (L 3,1): Antipas vládl od r. 4 př. Kr. do 39 po Kr. nad Galileou a Pereou.]; 3,19; 23,7–12; Mk 8,15; Sk 4,27; 13,1 pověst o Ježíšovi 2a řekl svým sluhům: “To je Jan Křtitel. Vstal z mrtvých, a proto v něm působí tyto moci.” 3Herodes se totiž zmocnil Jana, spoutal [ho] a uvrhl do vězení kvůli Herodiadě,#[vnučka H. Velikého. Nejdříve se vdala za svého strýce Filipa, který žil v Římě. Za pobytu ve vlasti ji Antipas přesvědčil, aby opustila manžela a vdala se za něj. Avšak manželství s ženou bratra v době, kdy on je naživu, bylo podle Mojžíšova zákona zakázáno (Lv 18,16; 20,21).] ženě svého bratra Filipa,#[Herodes Filip I., který nevládl (nezaměnit s H. Filipem II.); syn H. Velkého a Mariamme, dcery velekněze Šimona] 4neboť Jan mu říkal: “Není ti dovoleno ji mít.” 5Herodes ho chtěl zabít, ale bál se lidu,#ř.: zástupu protože ho pokládali za proroka. 6Když však nastal den Herodových narozenin,#var.: Když se však slavily Herodovy narozeniny; Gn 40,20 zatančila dcera#[podle J. Flavia se jmenovala Salome a byla v té době dívkou na vdávání. Později se vdala za svého prastrýce H. Filipa II. (16,13p), který vládl v Trachonitidě] té Herodiady mezi hosty, a zalíbila se Herodovi, 7takže jí s přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. 8Ona pak, navedena svou matkou, řekla: “Dej mi zde na míse#[rovná dřevěná nádoba, na které se podávalo maso] hlavu Jana Křtitele.” 9Král#[to byl Antipův populární (byť nepřesný) titul v Galileji i Římě] se zarmoutil, ale kvůli těm přísahám a spolustolovníkům poručil, aby [jí] byla dána; 10dal#ř.: poslav … sťal tedy Jana ve vězení stít. 11Jeho hlavu přinesli na míse a dali ji té dívce a ta ji donesla své matce. 12I přišli jeho učedníci, vzali tělo#var.: (jeho) mrtvolu … ji a pohřbili je;#var.: ho pak šli a oznámili to Ježíšovi.

Nasycení pěti tisíců

13Jakmile to Ježíš uslyšel, odplul odtamtud v lodi do ústraní na opuštěné#n.: pusté místo; ale zástupy o tom uslyšely a vydaly se z měst pěšky za ním. 14Když vystoupil, uviděl veliký zástup, byl nad nimi hluboce pohnut a uzdravil jejich nemocné. 15A když nastal večer, přistoupili k němu učedníci a řekli: “Toto místo je opuštěné#n.: pusté a hodina již pokročila; propusť zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí si jídlo.#ř.: pokrmy” 16[Ježíš] jim řekl: “Nemusejí odejít; vy jim dejte najíst!” 17Oni mu řekli: “Nemáme zde než pět chlebů a dvě ryby.” 18On však řekl: “Přineste mi je sem!” 19A poručil zástupům, aby se rozložily na trávě, vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, rozlámal chleby a dal je učedníkům a učedníci zástupům. 20Všichni jedli a nasytili se. A sebrali dvanáct plných nůší zbylých úlomků. 21Těch, kdo jedli, bylo asi pět tisíc mužů, kromě žen a dětí.

Ježíš jde po vodě

22A Ježíš hned přinutil [své] učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy. 23A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám. 24Loď již byla od země vzdálena mnoho stadií#stadion -- řeckořím. délková míra (přibližně 186 m); L 24,13; J 6,19; Zj 14,20; 21,16,#var.: uprostřed moře zmítána#ř.: mučena vlnami, protože vítr vál proti ní. 25O čtvrté noční hlídce#dle řím. dělení na čtyři hlídky, ráno mezi třetí a šestou hodinou; 24,43; L 12,38; srv. 1S 11,11p! šel#var.: vydal se [Ježíš] k nim, kráčeje po moři.#srv. Jb 9,8; 38,16 26Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: “To je přízrak!” A strachem vykřikli. 27[Ježíš] na ně hned promluvil: “Vzchopte se,#n.: Buďte dobré mysli; srv. 9,2p.22 já jsem to, nebojte se!” 28Petr mu odpověděl: “Pane, jsili to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!” 29On řekl: “Pojď!” Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a#var.: aby přišel k Ježíšovi. 30Ale když viděl [silný] vítr, dostal strach. Začal tonout#ř.: A počav se potápěti a vykřikl: “Pane, zachraň mě!” 31Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: “Malověrný, proč jsi zapochyboval?” 32A když vstoupili na loď, vítr přestal. 33Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: “Opravdu jsi Boží Syn.”

34Přeplavili se a dorazili#ř.: přišli k zemi u Genezaretu.#Mk 6,53; L 5,1; [název úrodné, velmi obydlené planiny (cca 73 km) jižně od Kafarnaum] 35Jakmile ho muži z toho místa poznali, poslali zprávu do celého okolí. Přinesli#n.: přivedli k němu všechny nemocné#ř.: zle se mající 36a prosili ho, aby se směli jen dotknout třásní jeho šatu; a všichni, kdo se dotkli, byli uzdraveni.

Currently Selected:

Matouš 14: CSP

Highlight

Copy