Žalmy 104
104
Dobrořeč, duše má, Hospodinu
1Dobrořeč, má duše, Hospodinu!
Hospodine, můj Bože, jsi velmi veliký! Oblékls nádheru a důstojnost. 2Halíš#(zde i následovně chybí u h. ptc. obvyklé zájmeno, takže lze sloveso přeložit 2. os. – v návaznosti na v. 1, anebo 3. os. – srv. v. 5, resp.: který; srv. v. 10.13.14) se světlem jako pláštěm, roztahuješ nebesa jako stanovou plachtu. 3Na vodách kladeš trámy svých komnat,#Am 9,6v; h.: horních pokojů; LXX, Vul: Přikrýváš vodami jejich komnaty z oblaků si činíš vůz, vznášíš se na perutích větru. 4Činíš si z větrů své posly,#n.: anděly své služebníky z planoucího ohně.
5Založil zemi#[Míněna země v protikladu k moři a obloze – nikoli Země jako planeta] na základech -- nepohne se na věky věků. 6Hlubinu jsi přikryl#LXX, Vul: Přikryl jsi ji (tj. zemi) hlubinou jako pláštěm, nad horami stály#LXX, Vul: budou stát vody. 7Před tvými hrozbami utíkaly, před hřmotem#h.: hlasem tvého hromobití se v hrůze rozprchly. 8Vystoupila pohoří, vody klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil. 9Vymezils jim hranice, které nepřekročí. Nevrátí se, aby zaplavily zemi.
10Posíláš#(zde i následovně chybí u h. ptc. obvyklé zájmeno, takže lze sloveso přeložit 2. os. – v návaznosti na v. 1, anebo 3. os. – srv. v. 5, resp.: který; srv. v. 10.13.14) prameny do potoků, jež tečou mezi horami, 11napájejí všechnu polní zvěř; divocí oslové tu tiší#h.: lámou žízeň. 12Sídlí u#h.: nad … nich nebeské ptactvo, štěbetá#h.: vydává hlas mezi listovím.#LXX, Vul: mezi skalami 13Ze svých komnat#h.: horních pokojů zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. 14Dáváš vyrůst trávě pro dobytek a rostlinám, které pěstuje člověk,#h.: pro práci člověka aby ze země vydobyl potravu. 15I víno, které dává radost lidskému srdci, takže se tvář olejem, leskne i chléb, jenž posilňuje lidské srdce. 16Sytí se i Hospodinovo#LXX, Vul: polní stromoví, libanonské cedry, které zasadil. 17Hnízdí na nich ptactvo; čáp má domov na cypřiších.#h.: čáp – cypřiše jsou jeho dům; (pro spojení cedrů a cypřišů srv. Iz 14,8; 37,24) 18Vysoká pohoří patří kozorožcům, skály jsou útočištěm pro damany.
19Učinil#TM: 3. os. jsi měsíc k určování času,#h.: ke svátkům [tj. pravidelný čas, kdy se konaly svátky (srv. Nu 9,2; 28,2)]; Gn 18,14; 2Kr 4,17 slunce ví, kdy zapadnout.#h.: svůj západ;74,16; Gn 1,14 20Navodíš tmu, nastane noc. V ní se hemží všechna lesní zvěř. 21Mladí lvi řvou po kořisti a žádají od Boha svou potravu. 22Vzchází slunce -- stahují se a uléhají do svých doupat. 23Člověk vychází ke svému dílu a ke své službě až do večera.
24Jak mnohá jsou tvá díla,#n.: výtvory (zde ve smyslu: stvoření); v. 13.31; 8,4; 92,6; 145,4 Hospodine! Všechna jsi je moudře učinil. Země je plná tvých tvorů.#h.: … vlastnictví (srv. Př 4,7) 25Hle#n.: Zde je moře, velké a široširé -- tam se toho hýbe!#h.: tam je plazů; Gn 1,24nn; Ž 69,35 Bezpočet živočichů malých i velikých. 26Plují tam lodě -- i livjátán, kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval.#n.: aby se v něm (tj. v moři) radoval 27Ti všichni vzhlížejí k tobě, že jim dáš potravu ve svůj čas.
28Dáváš jim, a oni si berou, otvíráš svou ruku a sytí se dobrem. 29Když skryješ svou tvář, děsí se, když jim odejmeš ducha, hynou a navracejí se v prach. 30Když posíláš svého ducha, jsou stvořeni. Tak obnovuješ tvář#n : povrch; Gn 2,6; Dt 6,15 země.
31Kéž Hospodinova sláva trvá věčně! Kéž se Hospodin raduje ze svého díla! 32Pohlédne na zemi a ta se roztřese, dotkne se hor a vzplanou.
33Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, budu opěvovat svého Boha, dokud budu. 34Kéž ho mé promlouvání potěší -- já se raduji v Hospodinu! 35Kéž hříšníci vyhynou ze země, kéž už ničemové zmizí! Dobrořeč, má duše, Hospodinu. Haleluja!#ponechán zažitý zkrácený výraz – h. Hallelujah, tj. chvalte Hospodina; [první z 23 užití v Ž (buď na začátku, či na konci Ž); 105,45!; 106,1; 111,1; 135,1; 146,1; Zj 19,1.3.4.6]
Currently Selected:
Žalmy 104: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.