Žalmy 139
139
Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš mě
1Pro vedoucího chval.#4,1p Davidův žalm.
Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš mě.#n.: poznal; 44,22; 94,11; Jr 12,3 2Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš#h.: porozuměls … mé úmysly. 3Rozebrals#h.: Prováls; [?] mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty. 4Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš. 5Oblehls mě zezadu i zepředu#34,8; 125,2; LXX, Vul: Bože, ty znáš všechno, nové i staré, tys mě stvořil a položils na mě svou dlaň. 6Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje!#n.: Je to pro mě příliš podivuhodné poznání, nedostupné; h.: vyvýšené (Iz 12,4) To nezvládám!#n.: nedosáhnu na ně; 40,6; Jb 42,3b
7Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?#n : přítomností; [na rozdíl od člověka, před kterým utéct lze – 1Kr 12,2]; Jr 23,24; Jon 1,3p 8Vystoupímli na nebesa, tam jsi ty. Ustelu si v podsvětí, jsi i tam. 9Když se vznesu na křídlech jitřenky#n : I kdybych se dostal na nejzazší východ; LXX, Vul: Když se po ránu vznesu na svých křídlech a usadím se za koncem moře,#n : na nejzazším západě; srv. Gn 13,14 aj. 10i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice se mě chopí. 11I kdybych řekl: Jistě mě přikryje#h. výraz “rozdrtit” (Gn 3,15) zde nedává smysl; proto mnozí emendují h. šwp na skk – zahalit / přikrýt (Ž 140,8); [?] tma, i noc se kvůli mně stane světlem.#nebo obráceně: a světlo by kvůli mně bylo nocí 12Ani tma před tebou není temná, noc ti svítí jako den, temnota jako světlo.
13Vždyť tys utvořil mé ledví,#n : nitro (73,21) utkal jsi mě v lůně mé matky. 14Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví. 15Před tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země. 16Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich. 17A jak vzácné#n.: nesnadné; srv. tento významový odstín v Da 2,11 jsou pro mě tvé úmysly,#LXX; Vul(obv. význam): přátelé; v. 2; 40,6v; 92,6v Bože! Jak mnoho jich je!#h.: mnohé jsou jejich hlavy – ve smyslu: počet / souhrn 18Kdybych je chtěl spočítat,#n.: Počítám je …, je jich víc než písku! Procitnu a již#n.: stále jsem s tebou.
19Bože, kéž bys skolil ničemy. Odstupte ode mě, vy, kdo proléváte krev.#n.: jestliže školíš ničemy, i ti, kdo prolévají krev, ode mě odstoupí; srv. 119,115; Př 29,10 20Oni o tobě mluví se zlými úmysly; nadarmo vyvyšují tvé protivníky.#TM: ‘áreká – tvá města, ovšem aram.: tví protivníci – srv. 1S 28,16; Da 4,16; někteří emendují na ‘áleká: proti tobě 21Což nemám, Hospodine, nenávidět ty, kdo tě nenávidí? A pociťovat odpor proti těm, kdo proti tobě povstávají? 22Mám je v dokonalé nenávisti;#h.: Dokonalou nenávistí jsem je nenáviděl jsou mi za nepřátele.
23Vyzpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě a poznej mé myšlení 24a pohleď, neníli ve mně cesta trápení, a veď mě cestou věčnosti!
Currently Selected:
Žalmy 139: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
