YouVersion Logo
Search Icon

Píseň 2

2
1A já -- šáronský kvítek,#[?], snad: asfodel / krokus / narcis (Iz 35,1). Asi ne růže (ve střv. a trad. překl.). Jde tu zřejmě o běžnou květinu (LXX, Vul), tedy o prostou krásu
lilie#[Nejspíš Anthemis palaestina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Připomíná náš rmen rolní n. heřmánek.] údolní.#n : obyčejná kytička, jaká v údolích rozkvétá
2Pak tedy lilie#[Nejspíš Anthemis palaestina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae. Připomíná náš rmen rolní n. heřmánek.] mezi bodláky,#h.: trním (2Kr 14,9); [Asi trnitý keř astivida trnitá (Poterium spinosum) s drobnými červenými kvítky).
to je má láska mezi dívkami.
3Pak tedy jabloň#[Ačkoliv se uvažuje i o možnostech jiného ovoce, v blízkových. milostné poezii (a nejen tam) jde o tradiční symbol plodnosti (srv. 8,5; 7,9).] v lese mezi stromy,
to je můj milý mezi mládenci.
Po jeho stínu#[Stín za horka zn. osvěžení a ochranu (srv. 1,6–7). Jabloň dává hustý stín, v tamním klimatu vítaný.] jsem zatoužila.#n.: s touhou jsem usedla / v roztoužení jsem spočinula
Sedím a na jeho sladkém ovoci
pochutnávám si.#h.: jeho ovoce je sladké mému patru; [chuťové vjemy jsou způsob poznání. Zde zřejmě polibek (jakož i ve 4,11; 7,9n).]
4Zaveďte#s alternativní vokalizací (LXX, Pš); TM: zavedl mne, kde víno dávají,#h.: do domu vína; tj. pavilón – hodovní místnost (Est 7,8) / místo, kde se víno vyrábí; [?]; Vul: sklípek
a podávejte mi lásku.#n.: obslužte mne láskou; alternativní vokalizace (několik střv. rkpp, LXX, podobně Vul). TM: jeho korouhev / zástavou nade mnou je láska; n : hledí na mne láskyplně / pohledem mi naznačuje, že se chce milovat
5Oživte#n.: Občerstvěte mne hrozinkovými koláči,#2S 6,19; [Ze sušených slisovaných hroznů a jemné mouky. Dodává potěšení a energii (srv. podobnou energetickou bombu – 1S 30,12). Jako mimořádná pochoutka může být metaforou milování.]; LXX: vonnou myrhou; Vul: květy
z jablek#n.: meruňek [?]; Př 25,11; Jl 1,12 mi dodejte sílu,
neboť jsem láskou nemocná.
6Hlavou mu na levici ležím,#h.: Jeho levice je pod mou hlavou; n : Levici má pod mou hlavou; 8,3
svou pravicí mne objímá.
7Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma,
při plachých#h.: polních / z neobydlené krajiny, tj. divokých. [Nejen plachá zvěř, ale i obvyklý milostný motiv (Př 5,19), zosobnění lásky a milování a kupodivu i bojovného mládí. Nadto “gazely”, h. cbáót, zní stejně jako přídomek Hospodina zástupů (Sabaot), jehož jménem se přísahalo v posvátných kontextech]; LXX: při mocích a při silách pole gazelách a laních,
ať nebudíte, neprobouzíte lásku,
dokud nebude chtít.#3,5; podob. 8,4; srv. 5,8
Poznávání
8Slyš! To je můj milý!#h.: Hlas mého milého; (ale h. qól se běžně užívá i jako citoslovce: Slyš; Gn 4,10; Mi 6,9 aj.)
Hleďte, už jde!
skáče přes hory,
přeskakuje#n.: poskakuje / skotačí; h.: + přes kopce.
9Jako srnec je#h.: Podobá se srnci; v. 17; 8,14; Ž 144,4 můj milý,
jak#h.: nebo samec#[Výraz nese v č. podobné sex. konotace jako obdobné výrazy pro vysokou ve stv. blízkovýchodní poezii.] gazely.#h.: gazelák … jelínek (výrazy byly z rytmických důvodů prohozeny)
Hleďte, už stojí u nás za zdí,#h.: za naší zdí
do#h.: z (ale srv. Ezd 6,6; Jb 30,10 okének nahlíží, mřížkami#h.: + z; [Okna ve stv. domech neměla sklo, ale (pokud vůbec něco) mřížoví.] hledí.
10Ozval se můj milý,
toto mi praví:
Vstávej, má lásko,
pojď, ty má krásko.
11Vždyť skončila zima,#[Zima je v regionu především deštivá.]
pominuly deště, jsou ty tam.#h.: odešel k sobě
12Květinky z půdy prokvétají,#h.: ukázaly se na zemi
přišel čas révu prořezat,#h. zámír zn. jak “prořezání”, tak “prozpěvování”. Dvojí význam výrazu tvoří nápadné centrum mezi dvěma refrény (“Vstávej…”, vv. 10.13), které asi účinkovalo tak, že po představě prokvétání vyvolalo ve čtenáři / posluchači představu prořezávání. [Réva se před novým vegetačním obdobím musí radikálně zbavit přebytečných výhonků.] Jakmile se ale přejde ke hlasu hrdličky, aktualizuje se pojem “zpěv” a předcházející výraz je přeznačen.
hrdliččin hlas je slyšet po kraji.#h.: v naší zemi; n : u nás po kraji
13Na fíkovníku dozrávají fíky první,#h.: F. dozrál / barvil [?] své rané fíky; [fíkovník rodí víckrát a zde počíná zrát raná úroda]
réví rozkvétá,#h.: jsou v květu; v. 15; 7,13 vydává vůni.
Vstávej, má lásko,
pojď, ty má krásko.
14Holoubku#[Stále se oslovuje milá. Výraz zn. holuba i holubici. Záměna rodu má v č. zvláštní mazlivou konotaci.]; 1,15 můj ve skále schovaný,#h.: v rozsedlinách skály; [jde o nějaký skalní úkryt, ne nutně “rozsedlinu”, jistě ale těžko přístupné místo]; [?]; LXX: přední hradbě / předhradbí; Vul: v dutině zdi / ohrady
ukrytý#h.: ve skrýši na srázu u stěny,#[patrně skalní římsa]; Ez 38,20
jak vypadáš,#h.: tvé vzhledy ukaž se mi,
ať slyším#h.: nech mi zaznít tvůj hlas!
Vždyť hlas tvůj tak libě zní
a pohled na tebe#h.: tvůj vzhled je plný krás.
15Pochytejte#srv. však 7,1p – pl. může mínit i jedince nám lišky,
lištičky,#h.: malé / mladé lišky co na vinicích škodí.#ptc., tj. právě v tuto chvíli, ne obecně. [Lišky prý hrabou v půdě a požírají hrozny.]
Vždyť naše vinice rozkvétá.#v. 13p; [Podle vv. 16–17 hovoří milá, a to patrně už zde, neboť předěl se zdá silnější mezi vv. 14 a 15 než 15 a 16.]
16Můj milý je můj
a já jeho.
V liliích se pase.#n.: pase stádo; [ale protože je jako srnec (2,9) a milá je lilie (2,1), nejspíš se pase na ní. Gazely se skutečně pasou v takovém porostu. Srv. 6,2.]
17Než zavane den a prchnou stíny,#4,6; [Může zn. i opak, nikoliv ráno, ale večer: den odvane s pravidelným chladným vánkem v podvečer (Gn 3,8), kdy se stíny prodlužují (“postupují” místo “prchnou”). To by milý byl zván na noc]
ukaž#h. sób (kořen sbb) zn. změnu směru. Jeho užití zde není jasné. Nejspíš jde o nějaké pozvání (“zatoč” ke mně). Slso zn. i ležení okolo prostřené tabule (“přijď” stolovat). Nebo jde o výzvu: proměň se – tedy synonymum k násl. slsu “buď jako” / “připodobni se”. se, můj milý,
buď jako#h.: podobej se srnec,
jak#h.: nebo samec gazely#Odráží velmi podobnou formulaci ve 2,9. Tímto rámcem se zpěv 2,8–17 vyčleňuje jako celek.
na horách mezi vrcholy.#[Lze chápat i jako místní jméno: na horách Beter. Pravděpodobnější je symbolika odvozená od významu přívlastku. Výraz patrně zn. část těla, půlky oběti. Koehler uvažuje o pohoří se soutěskou. Přeloženo ve shodě se slovesem beter (– půlit) a s přihlédnutím k erotickému ladění básně;

Currently Selected:

Píseň 2: CSP

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in

Videos for Píseň 2