Lúkàs 12
12
Yésù tanaá nɨ̀fuùb noò ŋgáb bɨ hȩ mɨ̀yooɗíím dù
(Góòmɓwê Mt 10.26-27)
1Mvókín kɨ́ no cè, mɨ̀kwìn kàm nɨ̀vɨ́tɨ̀bì yi ɓáasoɓatɨ́ súklíí. Á Yésù yaré nyìnnɨ, ŋgə́ ɨ́ tànàyàyè nɨ̀fuùb noò ɨnè: «Gə́tɨnáam ɓe mvùŋ Fàrísàbì, mɨ taɓa yòhèé ɗíímí ŋgábè rè á. 2Nɨ́m du yo̧né lâs kwá fó̧ laŋtɨ̧ɨ̧́. Nɨ́m du nɨ́m kúllí, kùb kwá ɗəŋhɨ. 3Àm kɨ́ á nɨ́ɨ́b lâs nyí ɓa nyìnnɨ mɨ̀sɨ́mnɨ̀rí, kùb kwá ók mvihin. Kɨ́ nyí ɓace fɔ̀ɔ̀rénànɨ nò kù tó̧ó̧ lúmnìn ɗeín ndɨ, kùb kwá wám àm kɨ́ mɨ̀kùnín.»
Nò kùb fɨ́tɨ lùniì
(Góòmɓwê Mt 10.28-31)
4«Nyí nùb du ɓwàjììb moò, mɨ tànàɓà nyí: nùb duɗóo bɨ́ ɓe nyòm kwíhe síí nɨ̀vɨ́tèé, cùr kɨ́ no nɨ́m ŋgáb ndɨŋ ɓe nyéhè nò kíì a yɔ̂ ŋgáb lɨ, nyí nɨ nùb kɨ́ lùr. 5Mɨ á nyí tànànɨ na á du ɗúnɨ nyí lùu. Lunáam Mèín, ŋgə́ nò du ɓe nyòm leeré nyí yɨ́ jábɨ́rí ɓwâ nyí kúré.
6«Mɨ̀ɓáŋkúrì nɨ́m sam á. Kùb ɓáàgɨ̀ ŋgáb ŋgiì sə́rɨ̀nɨ, mwèìn kɨ́ duú cei, á ɗóò sure ti bɨrɨ́b. Ɨ́dù dugɨ nɨ́ u̧ Mèín nɨ cə̀mláŋnɨ mɨ̀ɓáŋkúrì mwi̧ ɓa rɨ ɗàà. 7Ɓàcéyè dùgɨ̀ mvɨ̀tí nyínè ŋgwéné lâs, Mèín ɗəəŋtɨ́ fain kɨ́. Nyí nɨ vùù ô, nyí á dɨɨ́m Mèèín íhín ndóŋtɨ́ mɨ̀ɓáŋkúrì ví̧i̧!»
Ə́ə̀mnɨ Yésù, càmnɨ Yésù
(Góòmɓwê Mt 10.32-33; 12.32; 10.19-20)
8«Mɨ tànàɓà nyí: nò ɓa tànɨ mɨ̀kùnín ní duna mɨ á rɨ, dùgallɨb Mèèín tíí, Mwin Nɨ̀rì ɓa tàɓwênɨ nò kɨ́ ók ɓe ní á. 9Ɨ́dù nò ɓa tàɓànɨ mɨ̀kùnín wááŋ ní mɨ ɗə̀ə̀ŋwáá, dùgallɨb Mèèín tíí Mwin Nɨ̀rì ɓa ŋgə́ càmɓwênɨ á. 10Nò nyinɓáŋhȩ Mwin Nɨ̀rì sóò Mèín kwá tɨ́í nò kɨ́, ɨ́dù nò ɓa àndɨ̀nɨ Nyéhè Sarɨ́nne, Mèín kwá nɨ nò kɨ́ tɨ̂r.»
11«Ɓwâ kùb ɓa nyí gènɨ dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no, kɨ́ kù yá nùb kɨ́ɨ́ tií àm ŋgwin nyínè rɨ, nyí nɨ sum lòm ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa nyìnniì ɓe jɨ̀ nyí ɓa nyìnniì, 12ɓetí mvókín kɨ́ no, Nyéhè Sarîn ɓa nyí tànànɨ nɨ́m nyí ɓa nyìnniì á.»
Nɨ̀ŋgwá njɔdìì yi du ɓe kɨ̀cáàb ɗàwáá
13Mɨ̀kwìn kɨ́ no, nò kù ɨ́ tàhó̧sònà Yésù ɨnè: «Tá tɔ̀hí, tanam tə́kɨ̀r moò, nɨ́me ŋgə́ gɔ̀k nɨ́ɨ́b kwíhɨ̀b tá nɨ́mè.» 14Á Yésù fɔ́cu ŋgə́ ɨnè: «Ɨna, ɓe àm níì! Mɨ ɨ́ du mɨ́ tɨ́ŋgù̧ú̧ àám nyínè ru à, kèè tɨ́gɔ̀ njɔdì nyínè kíì bɨ̂ŋ?» 15Ŋgə́ ɨ́ tànàgì nùb lâs ɨnè: «Í̧ì̧, gə́tɨnáam ɓe ɗûú njɔdì du láàŋkɨ́nɨ nɨ̀vɨ́tèé yoo, ɓetí nɨ̀vɨ́tè dùgɨ̀ ɓe njɔdì ví̧i̧ ɨna, nɨ kí sé ɨ́ du ŋgə́ nànɨ mè àmɨrìí.»
16Á Yésù átɨna ŋgáb sà̧à̧ rè: «Nɨ̀ŋgwá njɔdìì kù yaá ɓe ɗɔ̀ɔ́b yi naɓa ŋgə́ nàám ví̧ne. 17Nɨ̀ŋgwá kɨ́ yaá lə́ə̀mnɨ no sumí ɨnè: ‹Mɨ tɨ̀ ndɨŋɓaye i̧, vùùm nàám mó rèè mɨ tɨ̀ kɨ́kɓaye ŋga.› 18Á ŋgə́ ta: ‹Nɨ́m mɨ ɓa ndɨ̀ŋniì á rè: Mɨ á ɓə̀tɨ̀kɨ́nɨ kárɨ́b moò lâs, mɨ a óŋcù kɨ́b kàtɨ́b jííb, mɨ a ɓáàrégì mɨ́ŋgòòŋ moò ɓe njɔdɨ̀b moò lâs no. 19Mɨ a tàcùnàgì síí mɨ nɨ̀mɨrí ɨnè: Nò moò, wu á ɓà ɓe njɔdì ví̧i̧ kɨ́ dáín ví̧i̧ cè. Uwehɨm, wu a tɔ̧̀, wu a mèì, wu a ô mɨ̀tù.› 20Ɨ́dù Mèín ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: ‹Nɨ́m yɨŋmîn ndè! Mɨ̀sɨ́mnɨ̀r mwánnè no, mɨ á mɨ ácùnɨ nyéhè woò. Na ma ɨ́ ɓace mènɨ ɓe vùùm nɨ́ɨ́b wu gə́tɨna síí wóò rè?› » 21Yésù ɨ́ tàkwà: «U̧ á ɓa dùɓwênɨ ɓe nò ɓáhe njɔdì ɓe ɨ́r ŋgə́ nɨ̀mɨrí, ŋgə́ ɨ́ dùcè nɨ́ Mèèín íhín nò njɔdìì sé rɨ.»
Sə̧̀ə̧́ gíí ɓe Mèèín
(Góòmɓwê Mt 6.25-34)
22Á Yésù tana nɨ̀fuùb noò: «Ɓe àm kɨ́ á mɨ tana nyí, nyí nɨ ɓe ɨ́r nɨ́m nyí ɓa tàŋniì ndáŋkɨ̂r, dùgɨ̀ ɓe ɨ́r júk nyí ɓa léniì. 23Ɓetí mè ndóŋɓatɨ́ cɔŋ, ɗà síí ɨ́ ndóŋcê júk. 24Góomnáye ŋgwàŋgwààb: ŋgáb nɨ́m kù ɗòŋnɨ ɗàà, ŋgáb nàám kù mwa̧á̧ áhó̧nɨ ɗàà, ŋgáb ɓe yɨ́ gə́tɨ cɔɔ̀ŋ kù ɗàà dùgɨ̀ káré, ɨ́dù Mèín á ŋgáb líìnɨ. Nyí ndóŋhaá ŋgwàŋgwààb kɨ́ ye! 25Mvókín nyínè no, na ɨ́ fɨ́tɨ, ɓe nyòm mɨ̀lə́m ŋgə́ nɨ̀mɨ́rí, ŋgòòŋsònɨ mè noò? 26Hȩ nyí du sàmàìn ndɨŋ kɨ́ ti kɨ́ ɗàwáá, nyí ma ndáŋkɨ́ce ɓe ɨ́r kɨ́ meré àm níì? 27Góomnáye hȩ fɨ́láwààb du sútèènɨ ŋgwàríì, ŋgáb ə́rɨ́b kù ə́nnɨ ɗàà. Ɨ́dù, mɨ tànàɓà nyí, dùgɨ̀ Sàlòmôŋ mvèìn jíri, ɓe njɔdì ŋgə́ ya du ɓe kíí lâs, ŋgə́ ya nɨ́ ɓe júk kù nyaŋndóŋne fɨ́láwààb kíì ɗàà. 28Mèín lə́rɨ̀gɨ̀ ɓwìn du ŋgwàrí, ɓwìn ɓa dùnɨ ɓwâ kùb ɗȩnɨ mwarí, kùb a lèèrékî ŋgə́ wa̧né, ɗóògɨ̀ nyí nɨ̀miib à? Pə́náye hȩ ə́ə́m nyínè du gó̧ne. 29Nyí nɨ nɨ́m tɨ̀ meiye ní, nɨ́m tɨ̀ taŋye ní na ndáŋkɨ́lɨ́ŋcɨ̀r. 30Nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs, nùb Mèín mɨr ɗə̀ə̀ŋwáá ɨ́ du bɨ́ málɨ́ŋnɨ u̧ ru. Ɨ́dù kɨ́ nyínè nyí á ɓe Tá ɗəŋhȩ nɨ́ɨ́b lâs du nyí tùŋniì. 31Kɨ́klénáyàyè ŋgwé nyínè mánɨ Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín, kɨ́ meré lâs ŋgə́ ɓa nyí nànɨ á.»
Njɔdì ɓɨllɨnne
(Góòmɓwê Mt 6.19-21)
32«Nyí nùb cutɨ́b du mɨ tùniì, nyí nɨ vùù ô, ɓetí nyaŋɓatɨ́ Tá nyínè sumí, ŋgə́ ɨ́ ə́ə̀mndê nyí ŋgɔ̧́ɔ̧̀ noò no. 33Sə́rɨkɨ́náam nyɔ̧ɔ̧́ nyínè, nyí a nà nùb tiri mwèìn kɨ́: Ánáam pósà mònéè du ɓáàŋnɨ ɓáŋhîn ɗàwáá, ɓáarénáam njɔdì nyínè ɓɨllin yɨ́ dɨmɨɨr ŋgábè tɨ̀ du cɔ̧́re: sàmàìn ŋgàyíìb kwa ŋgáb kwe ɗàà, sàmàìn suú taŋkɨ́ɓwée ŋgáb kwe ɗàà. 34Ɓetí yɨ́ njɔdì nyínè duré, yɨ́ njɔ̧̀ nyínè duceré á.»
Dunáam nyaaŋkí̧i̧
35«Dunáam ɓe júk ə́ré nyínè só lə́kí̧i̧, lámbà nyínè toŋkí̧i̧, kə́sə́k éíwúnɨ. 36Dunáam hȩ nùb ə́ré du móŋnɨ kùùmnànɨ tá ɓo ə́ré ɓavɨ̀r ɓwâ ŋgə́ ɓa cùwònɨ jùrúb gùmní ŋgə́ a kùtɨ̀rêé. 37Mɨ̀tù á ɓe nùb ə́ré kɨ́, ɓè tá ŋgábè ə́ré kwa ŋgáb jáŋ ɓwâ ŋgə́ féíncuworé! Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: ŋgə́ ɓa lə́rə́nɨ júk ə́ré só á, ŋgə́ a tà ŋgáb dùré ɗàá, ŋgə́ nɨ̀mɨr a yà ŋgáb gɔ̀ktèènànɨ cɔŋ. 38Ŋgə́ ɨ́ cùwò cɨ́m tə̧ə̧́, kɨ́ kù cɨ́m tə̧ə̧́ aŋhîn ŋgə́ ɨ́ kwà ŋgáb jáŋ, ŋgáb á ɓe mɨ̀tù.
39«Óknáɓaye mîn: sàmàìn tá dúhéé mbɨ́k ŋgàyɨ́r lénɨ yó ɓè ŋgə́ ɗəŋhȩ mvókín ŋgə́ ɓa nó gòniì ɗàà. 40Nyí ɓwê dukɨ́náam nyaaŋkí̧i̧, ɓetí Mwin Nɨ̀rì ɓa gònɨ ɓwâ nyí du ŋgə́ móŋkɨ́nɨ ɗàwáá á.»
Nò ə́ré jɨ̧ɨ̧́ ɓe nò ə́ré jɨ̧ só ɗàwáá
(Góòmɓwê Mt 24.45-51)
41Kí á Píyéèr fɔ́: «Kéké wu ma ga̧a̧hó̧nabɨ́ɨŋ gɨ̀gàìn ndè nɨ́m kèè wu ga̧a̧na nùb lâs?»
42Á Kéké tacu: «Na ma ɨ́ duce nò ə́ré jɨ̧ɨ̧́ duɓwée ɓe kɨ̀cáblì? Duha no tá no ə́ré narékɨ́so ŋgə́ ə́r gə́tèé nùb ə́ré kù àm na ŋgáb cɔŋ ɓè ɓwâ cɔɔ̀ŋ ɗóoré á ye! 43Mɨ̀tù á ɓe nò ə́ré kɨ́ ɓè tá no ə́ré féíncuwo, ŋgə́ ɨ́ kwà ŋgə́ ə́r kɨ́ ə́nniì. 44Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: tá ə́ré kɨ́ kwá ɗoblé ŋgə́ ə́r gə́tèé njɔdì noò ŋgáré. 45Ɨ́dù nò ə́ré kɨ́ ɨ́ lə́mnè nɨ́, ŋgə́ ɨ́ tà: ‹Tá mo ə́ré tɨ̀ nɨ gòkɔ́ɔ̀wá›, ŋgə́ ɨ́ yàrê kùb no ə́ré nɨ̀ŋgwáàb ɓe nɨ̀gub cúk jɨ̀mnɨ. Ŋgə́ ɨ́ yà nɨ́ tàŋnɨ ŋgə́ a meice, ŋgə́ a seice. 46Tá ə́ré ɓa nɨ féínwònɨ ye nò ə́ré tɨ du nɨ́ ŋgə́ móŋkɨ́nɨ ɗàwá, ɓwâ ŋgə́ duce nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwáá á. Ŋgə́ ɓa jóktɨ̀ɓànɨ nò ə́ré rè cei á, ŋgə́ a ndɨ̀ŋ nò kɨ́ pə́ɓwê jábɨ́r mwi̧ nùb ə́ré jɨ̧ ɗàwáá ɓa péniì. 47Nò ə́ré ɗəŋhȩ nɨ́m tá no ə́ré ɗúré, ŋgə́ ɨ́ dù nɨ́ nɨ́m kɨ́ ndɨ̀ŋwáá, kùb ɓa ŋgə́ tábnɨ jɨ̀ɨ̀m á. 48Ɨ́dù nò ə́ré du nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá nɨ́m tá no ə́ré ɗúré ɨ́ ndɨ̀ŋ kum, kùb ɓa ŋgə́ jɨ̀mɗóònɨ ŋgób á. Nò kùb ɓa nànɨ nɨ́m ví̧ne, kùb tɨ̀ ɓweiháce ŋgə́ ví̧i̧. Nò kùb ɓace nàrénɨ nɨ́m ŋgáré ví̧i̧ ŋgə́ gə́tìi rɨ, kùb tɨ̀ fɔ́cuháce ŋgə́ ví̧i̧ a ndóŋnè.»
Yésù yi go gɔ̀ɔ̀kɨ́nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b á
(Góòmɓwê Mt 10.34-36)
49«Mɨ gewo mɨ ɗɔ̀bín wa á, mɨ á cè ɗúnɨ wa kɨ́ làìkɨ́cìi. 50Mɨ ɓa pénɨ jábɨ́r á, mɨ á cè ɓe yíìnɨ́m sumí há̧á̧ hȩ mɨ ɓa pénɨ jábɨ́r kíì. 51Gùr mɨ go ɗɔ̀bín hò̧ rè, mɨ tànàɓà nyí mɨ gewo mɨ mɨ̀tehìn á, nyí tɨ̀ lə́mne mɨ gewo mɨ ju ɗóóŋ á na. 52Yànɨ ɗàrò gbàŋ nɨ̀vɨ́tɨ̀b du nó ŋgiì rɨ ɓa dùnɨ gɔklîn á: taarɨ́b ɓa lɨ̀ŋnɨ ɓe bɨrɨ́b á, bɨrɨ́b a lɨ̀ŋcê ɓe taarɨ́b. 53Tá ɓa lɨ̀ŋcùnɨ ɓe mwin nóò nɨ̀ŋgwá á, mwin kɨ́ a lɨ̀ŋcùcê ɓe tá noò. Yà lɨŋceé ɓe mwin nóò nɨ̀gwi, mwin kɨ́ a lɨ̀ŋcùcê ɓe yà nóò. Yà ɓa lɨ̀ŋcùnɨ ɓe gwi muní á, gwi muní kɨ́ a lɨ̀ŋcùcê ɓe yà nó ŋgwáhé.»
I̧ á nɨ́m fɨ́tɨ lə̀mnɨ nɨ́m ɓa ndɨ̀ŋniì?
(Góòmɓwê Mt 16.2-3)
54Yésù ɨ́ tànàɓwê nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨnè: «Ɓwâ nyí pə́ nà̧á̧ sɨ́nnɨ rɨ, nyí a tà: ‹Nà̧á̧ ɓa nànɨ á›, nɨ́m kɨ́ a ndɨ̀ŋmècè. 55Ɓwâ nyí pə́ce mvii ɗókhó̧ kɨ́rɨ̀b kɨ́rɨ̀b lɨ, nyí a tà: ‹Mɨ́màáŋ ɓa ndɨ̀ŋnɨ á›, nɨ́m kɨ́ a ndɨ̀ŋmècè. 56Mɨ̀yooɗíím ndè, nyí ɗəəŋɓatɨ́ lə̀mé nɨ́ɨ́b du ndóŋnɨ ɓɨllin ɓe ɗɔ̀bɨ́nné, àm níì á nyí duce óknɨ njàb nɨ́m du ndóŋnɨ ɗàròò ɗàwá?»
Nyàŋcùú ɓe nò ɓi̧ní
(Góòmɓwê Mt 5.25-26)
57«Àm níì á nyí nɨ̀miib nyí du mánɨ ŋgwìŋcùnɨ síí ɓe péín ju ɗɨ́ɗɨ̧́ɨ̧́ ɗà? 58Wu ɨ́ ndɨ̀ŋ nò kù ɓáŋhîn, ɓwâ nyíne nò kɨ́ du gìnɨ ŋgù̧ní rɨ, máam nyààŋkɨ́nɨ àm kɨ́ ɓwâ nyí duye jȩ̀nè, ŋgə́ tɨ̀ gɨ nɨ́ wu nàrénɨ tɨ́ŋgù̧ní ŋgáré, tɨ́ŋgù̧ú̧ tɨ̀ naré nɨ́ wu sójàbì ŋgáré, sójààb kɨ́ tɨ̀ kɨ́klé nɨ́ wu dúú nìrì. 59Mɨ tànàɓà wu, ɓe ɨ́r àm kíì, kùb tɨ̀ bɨ wu mbɨ́khô̧, ɓè wu du nyamandì wo só kɨ́ gòmcáàŋwá há̧á̧ sure ti mònéè mwi̧ meré.»
Currently Selected:
Lúkàs 12: NTV
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon
