Màtíyò 23
23
Yésù ta kùb gə́tɨ̀ ɓe nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb
(Góòmɓwê Mk 12.38-39; Lk 11.43,46; 20.45-46)
1Yésù ɨ́ tànà nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɓe nɨ̀fuùb noò ɨnè: 2«Nɨ́gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb ɨ́ du nùb tananyaŋ kùb njàb ɓíhɨ̀b Mòyíìs ru. 3Á ɗúnɨ nyí jə̀ŋ ŋgáb, nyí a ndɨ̀ŋ nɨ́ɨ́b lâs ŋgáb ta nyí ndɨ̀ŋte, ɨ́dù nyí a dù nɨ́ ŋgáb gàndɨ̀r ɓetí ŋgáb bɨ ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m ŋgáb du tɔ̀ɔ̀niì ɗàà. 4Ŋgáb á kwéínɨ haain kàtɨ́b lúhɨ́b ɗà ŋgáb a njóòwû nɨ̀vɨ́tɨ̀bì mbɨ̧́ɨ̧́, ɨ́dù ŋgáb a mvû nùb kɨ́ ha̧á̧ kɨ́ kpɔ́knɨ, dùgɨ̀ dì̧nɨ̀ɗóònɨ di̧nîn. 5Nɨ́ɨ́b ŋgáb du ndɨ̀ŋniì lâs, ŋgáb ndɨŋ àm kùb a pê vúm ɨ́ duɓa ru na á. Ŋgáb á tánnɨ nɨ́ɨ́b kàtɨ́b kù hȩ bìn, nyindí Mèèín ya tɨín lə́rə́nɨ só,#23.5 Jwîf bɨ yi táíkom nɨ́m kɨ́ ɓe kwa á, hȩ bìn ti. Ŋgáb tɨnntɨ́ nyindí Mèèín nɨ́m kù ya, ŋgáb a kɨ́klê bìn ti kɨ́ no, ŋgáb a kóllê mɨ́ŋnì, kɨ́ kù ŋgáré túùmnɨ ɨnayâna vúm á gə́tɨ̀ɓànɨ nyindí Mèèín. ɗà ŋgáb a yátè mɨ̀jɔ̀ɔ̀b tó júú ŋgábè. 6Dúú mɨ̀yú̧ú̧ no, ŋgáb a ɗû ju tíí. Yɨ́ cɔŋ jùrúbí, ŋgáb a ɗû ju kàtɨ́b dɨmɨri. 7Ŋgáb á ɗúɓànɨ kùb nyìndɨ̀ vúm laŋtaaŋ kàtɨ́b jííbí, ɗà kùb a ɓê vúm: ‹Tá tɔ̀hí.› 8Ɨ́dù kɨ́ nyínè, nyí nɨ kùb ɓé vúm: ‹Tá tɔ̀hí› na ndɨ̀ŋ. Ɓetí nyí du nɨ lâs mwin yàá ɓe kùb á, nyí á lâs ɓe Tá tɔ̀hí mwi̧cáŋ. 9Nyí nò kù ɗɔ̀bín: ‹Tá› na ɓê. Ɓetí nyí á lâs tá mwi̧, nò du ɓɨllɨnne. 10Nyí nɨ kùb ɓé vúm: ‹Mvèìn› na ndɨ̀ŋ. Ɓetí nyí á ɓe Mvèìn mwi̧, Mèsî. 11Á ɗúnɨ nò jíri mvókín nyínè noò dù nò ə́nna nyínè. 12Nò gewú síí còmné, kùb kwá gecusé ŋgə́ ɗàá; nò geséce síí nóò ɗàá, kùb kwá gecuwú ŋgə́ còóm.»
Yésù á nyìnnɨ àm yòhèé ɗíímí nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísàbì
(Góòmɓwê Mk 12.40; Lk 11.39-42, 44; 20.47)
13«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á ɗèìnkɨ́nànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɓavɨ̀r Haam Mèèín, nyí nɨ̀miib nyí no lénɨ ɗàà. Nùb ɗúce bɨ́ léniì, nyí a hàrè nùb kɨ́.»
[ 14«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á pɨ̀ɨ̀mkɨ́nɨ nɨ́ɨ́b cutɨ́b mámkwíbí ŋgáréè, nyí a ŋgòòŋgì mɨ̀yú̧, túùmnɨ vúm nùb nyɔ̧ɔ̧́ á. Jábɨ́r nyínè kwá ndóŋ kɨ́ nùb lâs.]
15«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á gèrɨ̀tèènɨ ɗɔ̀ɔ́b lè no bɨ̂ŋ ɓe mɨ̀kwehɨ̀rí cúk àm nyí ɓandɨré nɨ̀vɨ́tè mwi̧ ə́mní. Ɓwâ nyí kwa nò kíì, nyí á ndɨ̀ŋ nò kɨ́ dùɓàgɨ̀ ɗóhîn ɓe gùr wa̧né, a ààŋɓàgì nyí nɨ̀miib gwi bɨrɨ́b.
16«Jábɨ́r á ɓe nyí, mɨ̀ɗamjɨ̀r ɓùɓú̧ù̧b lè; nyí á tànɨ: ‹Nò kù ɨ́ sàb ɓe ɨ́r Dúú Jíri Mèèín, á sàmàìn ŋgə́ du sàáb kɨ́ jə̀ŋwáá. Ɨ́dù ŋgə́ ɨ́ sàbɓà ɓe ɨ́r gôl Dúú Jíri Mèèín kɨ́ noò, á ɗúnɨ ŋgə́ jə̀ŋɓàtɨ.› 17Nùb kɨ̀cáàb ŋgwȩ́ȩ́ ɗàwáá, ɓùɓú̧ù̧b lè, ní ma ɨ́ dubɨ́ɨŋ tíí, gôl kèè Dúú Jíri Mèèín nò na gôl kɨ́ sɨrí? 18Nyí á tàɓwênɨ: ‹Nò kù ɨ́ sàb tə́bə̀rè múbí ya, sàmàìn ŋgə́ jəŋmáí sàáb kíì ɗàà; ɨ́dù ŋgə́ ɨ́ sàbɓà ɓe ɨ́r múúb du tə́bə̀rè kɨ́ ya kwe, á ɗúnɨ ŋgə́ jə̀ŋtɨ.› 19Ɓùɓú̧ù̧b lè, ní ɨ́ du tíí? Múúb kèè tə́bə̀rè múbí du nànɨ múúb kɨ́ sɨrí? 20Nò sabɓa ɓe ɨ́r tə́bə̀rè múbí, sabɓa ɓe ɨ́r tə́bə̀rè kɨ́ ɓe nɨ́ɨ́b du yá kwe lâs á. 21Nò sabce ɓe ɨ́r Dúú Jíri Mèèín sabɓa ɓe ɨ́r dúú kíì, ɓe Mèín nɨ̀mɨr nò du nó dùniì á. 22Nò sabce ɓe ɨ́r ɓɨlli, sabɓa ɓe ɨ́r kò mvènnì Mèèín, Mèín nɨ̀mɨr du yá du̧né á.
23«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á ánɨ nɨ́ɨ́b cutɨ́b ɗo̧ó̧ nyínè, hȩ ndú̧, hȩ nɨ́ɨ́b mííb, hȩ jɔ́ɔ́, móbnɨ Mèín ɓe kí, ɨ́dù nyí a pə́wààmkî tɔ̀ɔ́ àmɨɨr ɓíhì, hȩ ju ɗɨ́ɗɨ̧́ɨ̧́, nyàŋnjɔ̧̀ ɓe jɨ̧, u̧ kɨ́ nɨ́ɨ́b tɨ ɗú nyí ndɨ̀ŋyàte á kí. Kɨ́b meré a tùrégì. 24Mɨ̀ɗamjɨ̀r ɓùɓú̧ù̧b lè, nyí á ɗánnɨ súm nyínè àm nyí tɨ̀ mei ŋgɨ̀bsamnɨbi. Ɨ́dù ŋgɨ̀rɨ̀mà bɨ̂ŋ, nyí ma mei nɨ́!
25«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á sèhó̧ɗóònɨ tobè ɓe súwá péín njumíì; ɨ́dù péín tə̧né, njɔ̧̀ nyínè á njɔ̧̀ yúú, ɓe mɨ̀lə́mkáín ɓáŋhɨ́b. 26Fàrísà ɓùɓú̧ rè, sekɨ́yaye tob woò péín tə̧né, ɓwâ kɨ́ péín njumíì ɓa dùɓwênɨ sarîn á.
27«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á fɨ́tîn ɓe sèrɨ̀b kùb sakɨ́ɓa píím ya ku ɗà a dùɓà íhín nyɔ̧ɔ̧́ rɨ u̧. Ɨ́dù tə̧ə̧́ macè yú̧u̧ ɓe kúkúb nɨ̀kwíbí ɓe mɨ̀kúúŋ nɨ́ɨ́b mɨ́ri lâs. 28Nyí ɓwê, nyí á nɨ̀vɨ́tɨ̀bì íhín nùb nyɔ̧ɔ̧́, ɨ́dù sum nyínè á ɗéé ɓe yòhèé ɗíímí, ɓe ɓáŋhîn.»
Yésù ta jábɨ́r ɓa féínnɨ á
(Góòmɓwê Lk 11.47-51)
29«Jábɨ́r á ɓe nyí, nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb, mɨ̀yooɗíím ndè! Nyí á mànànɨ tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín sèrɨ̀b nyɔ̧ɔ̧́, nyí a nyààŋkɨ́ɓà sèrɨ̀b nùb ya du ju ɗɨ́ɗɨ̧́ɨ̧́. 30Ɗà nyí a tà: ‹Nɨ́m ya dù ɓwâ ya tákɨ̀rɨ́bí naa, nɨ́m yi nɨ́ ŋgábè cùrì ə́ə̀ŋndénɨ àm kwíhɨ tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín ɗàà.› 31Kí du nyí ɗəəŋɓatɨ́ ɨnayâna vúm nyȩrɨ́b nùb ya kwíhe tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín na á ye! 32Ɗàrò, éícáàŋnáhácɨ̀ ə́rɨ́b tákɨ̀rɨ́b nyínè ya yarékɨ́soré kà. 33Nyó̧nɨ́b lè! Kpáín wùùmí rè, nyí lə́mne nyí ɓa ɓáíhó̧nɨ lê wa̧né no á à? 34Óknáye, mɨ ɓa nyí tómsònànɨ tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín, nùb kɨ̀cáblì ɓe nùb ɗɨŋhí̧ á. Nyí ɓa kwíìnɨ nùb kù á, nùb kù cè nyí a kpáàŋwû ŋgáb bɨ̧̀ɨ̧́, dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ nyínè no, nyí a jɨ̀mcê nùb kù ɓe lòré, ɗà nyí a jùtèè ŋgáb kwɨ́íbìn kwɨ́íbìn. 35U̧nè á nùb ɗɨ́ɗɨ̧́ tákɨ̀rɨ́b nyínè ya kwíhe, yànɨ Àbêl ya há̧á̧ Càkɨ́ríyà mwin Bàràkíì ŋgáb ya kwíhe Dúú Jíri Mèèín no mvókín leè yɨ́ sarɨ́nne ɓe tə́bə̀rè múbí rɨ, jábɨ́r kɨ́ kwá gucuwú nyí ya. 36Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: jábɨ́r ɗóhe ɓe nɨ́ɨ́b ɓáŋhɨ́b kíì lâs ɓa gùcùwúnɨ nùb jíìb mwánnè ya á!»
Yésù ɓe Yèrúsàlèm
(Góòmɓwê Lk 13.34-35)
37«Nùb Yèrúsàlèèm, nùb Yèrúsàlèèm, nyí nùb kwíhe tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín, nyí a lóòŋkwíìkî nùb Mèín tómwona nyínè ɓe sɨɨ rɨ! Gwì meeb á mɨ ɗú nyí ɓáànɨ mo gín síhé hȩ cene ɓáace munɨ́b noò no ɓusɨnné, nyí ɨ́ mvû! 38À pə́náye, ɗàrò Mèín ɓa nyí jì̧ì̧kɨ́sònànɨ kwɨ́í nyínè kɨ́ gwìí mwi̧í̧ mu̧u̧ á. 39Ɨ́dù mɨ tana nyí wááŋ á: Yànɨ ɗàrò, nyí tɨ̀ nɨ mɨ pə́cɨ̀r há̧á̧ hȩ nyí ɓa tànɨ: ‹Mèín fàmɓà nò Kéké tómwo ɗàrɨ́!› »
Currently Selected:
Màtíyò 23: NTV
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon
