Oblíbené biblické verše z Kazatel 1

Sdílet

Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal.

Co bylo dříve, to zase bude, to, co se dělo, se bude dít. Není nic nového pod sluncem.

Jak jen jsou úmorné všechny ty věci, člověk to ani nemůže vyslovit! Oko se pohledem nikdy nenasytí, ucho se nenaplní slyšením!

Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost! K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

Viděl jsem vše, co se děje pod sluncem, a hle, všechno je marnost a honba za větrem.

Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá navěky.

Není památky po našich předcích, tak jako nebude po našich potomcích: Ani památky nezbude po nich mezi těmi, kdo je nahradí.

rozhodl jsem se okusit moudrost, okusit také hloupost a ztřeštěnost. Poznal jsem ale, že je to honba za větrem.