Jeremiáš 2
2
Nevěrný lid
1Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2„Jdi a volej, ať to Jeruzalém slyší – Tak praví Hospodin:
Vzpomínám, jak jsi v mládí byla oddaná,
jak jsi milovala jako nevěsta,
jak jsi mě následovala pouští,
v tom nehostinném kraji.
3Izrael býval Hospodinu svatý,
byl prvotinou jeho úrody;
všichni, kdo jej hltali, bývali potrestáni
a přišlo na ně neštěstí, praví Hospodin.“
4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, všechny rodiny Izraelova domu! 5Tak praví Hospodin:
„Co na mně vaši otcové našli špatného,
že ode mě odešli tak daleko?
Marnost následovali
a marností se stali.#2.Král 17:15
6Už se neptali: ‚Kde je Hospodin,
který nás vyvedl z Egypta,
který nás provázel na poušti
zemí pustou a plnou jam,
zemí sucha a stínu smrti,
zemí, kterou se nechodí,
kde není ani živáčka?‘
7Vedl jsem vás do země krásné jako sad,
abyste požívali dary, které plodila.
Vy jste však přišli a zprznili mou zemi,
zohavili jste mé dědictví!
8Ani kněží se neptali:
‚Kde je Hospodin?‘
Znalci Zákona mě neznali,
pastýři lidu mě zradili,
proroci prorokovali při Baalovi,
následovali nesmysly.
9Proto vás znovu obviňuji, praví Hospodin,
a ještě i vaše vnuky obviním.
10Jeďte se podívat na středomořské ostrovy,
pošlete někoho k beduínům na poušti;
dobře se podívejte a zvažte to:
Kdy se co takového stalo?
11Vyměnil nějaký národ své bohy,
i když to žádní bozi nebyli?
Můj lid ale svou Slávu vyměnil
za nesmysly!
12Zděste se, nebesa, otřásejte se
hrůzou nad tím, co se stalo, praví Hospodin.
13Můj lid totiž spáchal dvojí zlo:
Opustili mne, pramen živých vod,
a vykopali si své rozpukané nádrže,
ze kterých voda vyteče.
14Copak je Izrael otrok?
Copak se narodil jako čeledín?
Proč se tedy stal kořistí?
15Vrčeli a řvali nad ním lvi;
jeho zem zpustošili, města spálili,
takže v nich nikdo nebydlí.
16Z Memfisu a Dafné přišli muži,
kteří ti lebku rozbili.
17Copak si za to nemůžeš sama?
Opustilas Hospodina, svého Boha,
tenkrát, když s tebou putoval.
18Co z toho máš, chodit do Egypta –
aby ses vody z Nilu#dosl. Šíchoru (jedno z ramen nilské delty) napila?
Co z toho máš, do Asýrie cestovat –
aby ses napila z řeky Eufrat?
19Za vyučenou ti dá špatnost tvá,
tvé odvrácení tě vytrestá.
Poznáš a uvidíš, jak zle a trpce chutná,
žes opustila Hospodina, svého Boha,
a bázeň přede mnou jsi ztratila,
praví Hospodin, Pán zástupů.
20Své jho jsi už dávno rozlámala,
své postroje jsi strhala:
‚Nebudu sloužit!‘ říkalas.
Na kdejakém vyšším návrší
a pod kdejakým stromem košatým
se ale válíš jako nevěstka.
21Já jsem tě sázel jako výbornou révu
z nejušlechtilejších sazenic.
Jak ses mi mohla takhle zvrhnout
v plané křoví, jež mi nepatří?#Iza 5:1–7
22I kdyby ses mýdlem vydrhla
a louhu přidala sebevíc,
skvrna tvé viny přede mnou zůstává,
praví Panovník Hospodin.
23Jak můžeš říkat: ‚Jsem bez poskvrny,
nechodila jsem za baaly.‘
Jen se podívej, cos prováděla v Údolí,#míněno údolí Ben-hinom (viz 2.Král 23:10; Jer 7:31–32)
nad tím, cos páchala, se zamysli!
Jsi velbloudice pádící svými cestami,
24divoká oslice, zvyklá na poušti.
Jakmile lačně zavětříš,
kdo zadrží tvůj chtíč?
Kdokoli po ní v čas říje zatouží,
najde ji snadno, bez námahy.
25Dej pozor, ať si neuchodíš nohy
a ať se žízní neumoříš.
‚Ne ne,‘ odpovídáš, ‚marné řeči!
Miluji cizí a půjdu za nimi!‘
26Jako má hanbu přistižený zloděj,
tak je hanebný celý dům Izraele
se svými králi a velmoži
i s kněžími a proroky.
27Dřevo oslovují: ‚Otče náš,‘
kameni říkají: ‚Jsi má rodička.‘
Ukazují mi záda, a ne tvář,
jakmile je však stihne bída,
volají: ‚Přijď a zachraň nás!‘
28Kde jsou ti tví bohové, které sis pořídil?
Jen ať tě přijdou z tvé bídy zachránit!
Máš přece tolik bohů, Judo –
jednoho boha na každé město!
29Z čeho mě chcete obvinit?
Všichni jste mě zradili, praví Hospodin.
30Nadarmo jsem bil váš lid,
nedal se poučit.
Své proroky jste mečem hubili
jako nenasytní lvi.“
31Vy jedno pokolení, pohleďte, co praví Hospodin:
„Jsem snad Izraeli pouští?
Zemí temnoty?
Proč můj lid říká: ‚Jsme volní!
Chodit za tebou? Už nikdy!‘
32Zapomene snad dívka na svůj šperk?
Zapomene se nevěsta obléci ke svatbě?
Můj lid však na mě zapomněl –
kolik už je to let?
33Jak jsi šikovná v honbě za milováním!
I nejhorší coury teď můžeš poučit.
34Roucho máš potřísněné krví ubohých,
ne přistižených lupičů, ale nevinných.
A při tom všem 35ještě říkáš:
‚Jsem nevinná. Jeho hněv se mi vyhýbá!‘
Nuže, budu tě soudit za tvá slova,
prý: ‚Já jsem nehřešila.‘
36Proč stále někam chodíš
a stále měníš směr?
Jako ses zklamala v Asýrii,#2.Let 28:16–21
zklameš se Egyptem.
37I odtud odejdeš s hlavou v dlaních.
Hospodin zavrhl ty tvé opory,
žádnou pomoc u nich nenajdeš.“
Právě zvoleno:
Jeremiáš 2: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna