Job 17
17
1Dech mě opouští,
mé dny skončily,
jen hřbitov zbývá mi.
2Jsou se mnou ale ještě ti posměvači –
kvůli jejich zlobě nezamhouřím oči!
3Slož za mne záruku, kterou určil jsi –
kdo jiný by se za mě zaručil?
4Jejich srdce jsi zbavil soudnosti,
takovým přece nedáš zvítězit!
5Říká se: ‚Kdo zištně zrazuje přátele,
zbavuje vlastní děti vyhlídek.‘
6Bůh ze mě pro všechny udělal přísloví,
kdekdo mi plivne do očí.
7Oči se mi kalí hořkostí,
z mých údů zbývá pouhý stín.
8Při pohledu na mě se děsí poctiví,
nevinní jsou pobouřeni: ‚Vida, bezbožník!‘
9Spravedlivý ale jde svou cestou dál,
kdo má čisté ruce, se zviklat nenechá.
10Nuže, vy všichni, zkuste to znovu –
moudrého mezi vámi ale nenajdu!
11Mé dny uplynuly i s mými úmysly,
touhy mého srdce se zhatily.
12Obrátit usilují noc na den,
v temnotě říkají: ‚Světlo blíží se!‘
13Je-li mou nadějí domov ve hrobě,
mám-li si ustlat lože v temnotě,
14mám-li nazývat jámu otcem svým
a červy svou matkou a sestrami –
15kde potom bude ta má naděje?
Ta má naděje – kdo ji zahlédne?
16Sestoupí se mnou do hrobu?
Lehneme si spolu do prachu?“
Právě zvoleno:
Job 17: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna