Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil. Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl: „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“
„Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj.
Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“ A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji.
Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi. Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli. Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat.
Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé. Celé město se seběhlo ke dveřím a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali.
Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon a ostatní se ale pustili za ním. Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“
On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“ Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony.
Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“
Naplněn soucitem, Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý.
Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním: „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.“
On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.