Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, aby se modlili v svátek. Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti. Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi. A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest hodina, aby oslaven byl Syn člověka. Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese. Kdož miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí. Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj. Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této. Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím. Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil. Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, ale pro vás. Nyníť jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě. (To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl umříti.)
Bible App
Bible App for Kids
