Přísloví 23
23
1Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 2Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 3Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 4Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 5K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 6Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 7Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 8Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 9Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 10Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 11Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 12Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 13Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 14Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 15Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 16A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 17Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 18Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 19Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 20Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 21Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 22Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 24Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 25Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 26Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 27Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 28Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 29Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 30Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 31Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 32Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 33Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 34A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 35Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Právě zvoleno:
Přísloví 23: BKR
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN