1 Královská 11
11
Šalomounovy ženy a modlářství
1Král Šalomoun miloval vedle faraonovy dcery mnoho žen cizinek#n.: cizích; Neh 13,23.26n; Př 2,16 -- Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky -- 2z národů, o kterých Hospodin synům Izraele řekl: Nevcházejte k nim a ony ať nevcházejí k vám. Jistě by odvrátily#n.: naklonily / stáhly; Joz 24,23; Sd 9,3; 2S 19,15; Př 2,2; 21,1 vaše srdce k chození za svými bohy.#n.: ke svým bohům; (h. předložka acharé v sobě zahrnuje myšlenku následování, srv. její užití ve vv. 5+6 výslovně se slovesem jít; srv. Dt 6,14; 11,28) K nim#m.!; (přísně vzato dle gram. by se to týkalo bohů, dle kontextu, jsou však asi míněny ženy) Šalomoun přilnul a miloval je. 3Měl sedm set žen, kněžen, a tři sta konkubín; a jeho ženy odvrátily jeho srdce. 4I stalo se v čase Šalomounova stáří, že jeho ženy odvrátily jeho srdce k chození za#n.: ke svým bohům; (h. předložka acharé v sobě zahrnuje myšlenku následování, srv. její užití ve vv. 5+6 výslovně se slovesem jít; srv. Dt 6,14; 11,28) jinými bohy a jeho srdce nebylo cele s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce jeho otce Davida. 5Šalomoun chodil za Aštoretou, bohyní Sidóňanů, a za Milkómem,#(totožný s Molekem; srv. Jr 49,1; 32,35; 2S 12,30p; 2Kr 16,3) ohavnou modlou Amónců. 6Šalomoun páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a nechodil cele za Hospodinem jako jeho otec David.
7Tehdy Šalomoun postavil na hoře, která je naproti Jeruzalému, návrší Kemóšovi, ohavné modle Moábců, a Molekovi, ohavné modle synů Amónových. 8Tak učinil pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům. 9Hospodin se na Šalomouna rozhněval, protože se jeho srdce odvrátilo od Hospodina, Boha Izraele, který se mu dvakrát ukázal 10a dal mu ohledně této věci příkaz, aby nechodil za jinými bohy, ale on nezachoval to, co Hospodin přikázal. 11Hospodin Šalomounovi řekl: Protože se s tebou stalo toto#n.: je tomu s tebou takto; tj. ses takto provinil a nezachoval jsi mou smlouvu ani má ustanovení, která jsem ti přikázal, jistě od tebe odtrhnu království a dám je tvému otrokovi. 12Avšak kvůli tvému otci Davidovi to neučiním za tvého života, odtrhnu je od tvého syna. 13Ovšem neodtrhnu celé království. Jeden kmen dám tvému synu kvůli svému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil.
Šalomounovi nepřátelé
14Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka, Hadada Edómského. Byl z královského potomstva v Edómu. 15Stalo se totiž, když byl David v Edómu, že velitel armády Jóab vytáhl, aby pohřbil pobité, a zabil všechny mužského pohlaví v Edómu. 16Šest měsíců tam Jóab a celý Izrael zůstal, dokud nevyhladil všechny mužského pohlaví v Edómu. 17Hadad#h.: Adad (výslovnostní varianta téhož jména) s některými edómskými muži, otroky svého otce,#h.: on a muži edómští z otroků jeho otce s ním však utekl a šel do Egypta. Hadad byl ještě malý chlapec. 18Vystoupili z Midjánu a přišli do Páranu. Vzali s sebou z Páranu nějaké muže a šli do Egypta k faraonovi,#[některému z posledních faraonů 21. eg. dynastie (tj. Amenemope (994–985), Osorkon Starší (985–979), Siamon (979–960), Pasbachaenniut II. (960–945); srv. v. 40; 3,1p] egyptskému králi. Ten mu dal dům, určil#n.: přiřkl; tj. přikázal, aby mu dávali mu pokrm a dal mu zemi. 19Hadad nalezl ve faraonových očích velkou milost, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru královny#h.: paní; n : první dámy; srv. Jr 13,18; 2Pa 15,16 Tachpenésy. 20Tachpenésina sestra mu porodila syna Genúbata a Tachpenésa ho vychovala#TM: odstavila ve faraonově domě. Genúbat pobýval ve faraonově domě spolu s faraonovými syny. 21Když se v Egyptě Hadad doslechl, že David ulehl se svými otci a že zemřel velitel armády Jóab, řekl Hadad faraonovi: Propusť mne, abych šel do své země. 22Faraon se ho zeptal: Co ti u mě chybí? Proč chceš jít do své země? Odpověděl: Nic. Jenom mě propusť.
23Bůh mu též vzbudil protivníka Rezóna, syna Eljádova, který utekl od svého pána Hadadezera, krále Sóby. 24Shromáždil k sobě muže a stal se velitelem loupežné hordy, když je David pobíjel. Šli#var: sg. do Damašku, pobývali#var: sg. v něm a kralovali#var: sg. v Damašku. 25Rezón byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny a páchal zlo jako Hadad. Opovrhoval#n.: Měl odpor vůči Izraeli; srv. Př 3,11; Lv 20,23 Izraelem a kraloval nad Aramem.
Jarobeámova vzpoura
26Jarobeám, syn Nebatův, Efratejec ze Seredy -- jehož matka se jmenovala Serúa a byla vdova -- Šalomounův otrok, pozvedl ruku proti králi. 27Toto je způsob,#Dt 15,2; n.: zpráva o tom jak pozvedl ruku proti králi: Šalomoun postavil Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida. 28Ten Jarobeám byl udatný hrdina.#srv. Sd 6,12; [obvykle o vojenské udatnosti; zde však "schopný" buď ve smyslu zručnosti (1S 9,1 Př 31,10 :– n : zručný člověk), nebo majetnosti (srv. 10,2p :– n.: zámožný čl.) Když Šalomoun viděl mládence, jak dělá svou práci, ustanovil ho nad vší nucenou prací domu Josefova.#[tj. zřejmě v kmeni Efrajim a Manases; 2S 19,21p]
29I stalo se v onen čas, že Jarobeám vyšel z Jeruzaléma a po cestě ho potkal prorok Achijáš Šíloský. Byl zahalen do nového pláště. Ti dva byli na poli sami. 30Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, a roztrhal ho na dvanáct kusů. 31Pak řekl Jarobeámovi: Vezmi si deset kusů, neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, odtrhnu království od Šalomouna a deset kmenů dám tobě. 32Jeden kmen bude mít on kvůli mému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů. 33To proto, že mě opustili a klaněli se Aštoretě, bohyni Sidóňanů, a Kemóšovi, bohu Moábců, a Milkómovi, bohu synů Amónových, a nechodili po mých cestách a nečinili to, co je správné#h.: přímé; 14,8!; Dt 6,18; Sd 17,6; Mi 2,7 v mých očích, má ustanovení a má nařízení, jako jeho otec David. 34Nevezmu však od něj celé království, protože jsem ho určil za předáka#n.: ale učiním ho předákem po všechny dny jeho života kvůli svému otroku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který zachoval mé příkazy a má ustanovení. 35Vezmu království od jeho syna a dám ho tobě -- deset kmenů. 36Jeho synovi dám jeden kmen, aby můj otrok David měl po všechny dny lampu#[častý symbol pokračování či ukončení života (Jb 18,6; Př 13,9) – zde vlády dynastie; srv. 15,4; 2S 21,17; Ž 132,17 přede mnou v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam bylo mé jméno. 37Tebe vezmu,#n : vyvolím abys kraloval nad vším, po čem toužíš,#h.: touží tvá duše; 2S 3,21! a budeš králem nad Izraelem. 38Jestliže#[stejné smluvní podmínky od Hospodina jako měl David a Šalomoun; 2,3n; 6,12n] uposlechneš vše, co ti přikazuji, budeš chodit po mých cestách, činit to, co je správné v mých očích, a zachovávat má ustanovení a mé příkazy, jak to činil můj otrok David, budu s tebou, postavím ti trvalý dům, jako jsem postavil Davidovi, a dám ti Izrael. 39Pokořím#n.: Ponížím; Dt 8,3; Na 1,12; Pl 3,33 sice Davidovo potomstvo kvůli tomu, co spáchal,#n.: tomuto hříchu; [míněno Š. modlářství] avšak ne napořád.#h.: na všechny dny; (zaslíbení obnovy srv. Jr 30,9; Am 9,11n)
40Šalomoun chtěl Jarobeáma usmrtit.#[srv. v. 26 – Jarobeám možná činil nějaké předčasné kroky k naplnění zaslíbení] Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi#[první eg. faraon jmenovitě zmíněný v StS, ztotožňovaný s Šešonkem I., zakladatelem 22. dynastie (945–924 př. Kr.); 14,25] a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti. 41Ostatní Šalomounovy činy,#n.: události z doby Šalomounovy vlády; 10,7; 14,19 všechny věci, které činil, i jeho moudrost, jsou#h.: což nejsou zapsány v knize Šalomounových letopisů.#n.: Skutků Šalomounových 42Doba, po kterou Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem, byla čtyřicet let. 43Pak Šalomoun ulehl se svými otci a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.#r. 931 př. Kr.; 14,21
Právě zvoleno:
1 Královská 11: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.