1 Královská 22
22
Achab a prorok Míkajáš
1Uplynuly#h.: Zůstaly (resp. Pobyly) tři roky, kdy nebyla válka mezi Aramem a Izraelem. 2I stalo se, že ve třetím roce přišel judský král Jóšafat k izraelskému králi. 3Izraelský král řekl svým otrokům: Víte přece, že nám patří Rámotgileád, a my jsme neteční, abychom jej vzali z ruky aramejského krále. 4Potom se zeptal Jóšafata: Půjdeš se mnou do boje proti Rámotgileádu? Jóšafat izraelskému králi odpověděl: Jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.#2Kr 3,7; snad ve významu: Kolik vojska a koní nasadíš ty, tolik jich nasadím i já; [vyjádření spojenectví, za něž byl později Jóšafat odsouzen prorokem Jehúem (2Pa 19,2); jednal zcela opačně nežli jeho otec Asa (15,17–23)] 5Jóšafat dále izraelskému králi řekl: Dotaž se nejprve na Hospodinovo slovo. 6Izraelský král shromáždil proroky, asi čtyři sta mužů, a zeptal se jich: Mám jít do boje proti Rámotgileádu, nebo mám od toho upustit? Odpověděli: Vytáhni, Panovník ho vydá do královy ruky. 7Jóšafat se zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se dotázali skrze něj? 8Izraelský král Jóšafatovi odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze nějž je možno dotázat se Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje dobro, nýbrž zlo: Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto nemluví. 9Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna Jimlova. 10Izraelský král a judský král Jóšafat seděli každý na svém trůnu, oblečeni v roucha, na prostranství#h.: humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali. 11Sidkijáš, syn Kenaanův, si udělal železné rohy a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat#n.: nabereš; Ž 44,6 Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ. 12A tak prorokovali všichni proroci: Vytáhni proti Rámotgileádu a uspěješ.#::Jr 32,5; [h. gram. srv. např. Př 3,4 (nalezneš)] Hospodin ho vydá do královy ruky.
13Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, proroci mluví jednomyslně#h.: slova proroků jsou jedněmi ústy; Joz 9,2 dobro pro krále. Ať jsou tvoje slova#Q: sg. jako řeč jednoho z nich. Mluv dobro. 14Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co ke mně Hospodin promluví, to budu mluvit. 15Když přišel ke králi, král se ho zeptal: Míkajáši, máme#(tak dle TM [Achab možná vědomě usiluje o příznivou odpověď vtažením Jóšafata]; LXX: sg) jít do boje proti Rámotgileádu, nebo od toho máme upustit? Odpověděl mu: Vytáhni a uspěješ. Hospodin ho vydá do královy ruky. 16Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat při Hospodinově jménu,#(vazba je v h. slovosedu sice na konci verše, ale vztahuje se zřejmě k přísahání; srv. 2,42; Joz 23,7; Jr 12,16; Neh 13,25) abys mi neříkal nic než pravdu? 17Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem celý Izrael rozptýlený#n.: všechny Izraelce rozptýlené; srv. 1S 11,11; Jr 52,8 po horách jako ovce, které nemají pastýře. Hospodin řekl: Nemají pána.#srv. pl. v Iz 19,4 Ať se všichni vrátí domů v pokoji.
18Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo? 19Mikajáš dále řekl: Slyš tedy Hospodinovo slovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu a celý nebeský zástup stál kolem něj, po jeho pravici a levici. 20Hospodin řekl: Kdo přemluví#n.: zláká; srv. Jr 20,7; Ez 14,9 Achaba, aby vytáhl a padl u Rámotgileádu? Jeden#h.: Ten; srv. Iz 6,3 říkal to a druhý#h.: Ten; srv. Iz 6,3 říkal ono, 21až vyšel jeden#h.: ten; srv. Gn 14,13; Ez 43,14 duch, postavil se před Hospodinem a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho zeptal: Čím? 22Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým#n.: klamným; srv. Jr 14,14 duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to. Vyjdi a učiň to. 23A hle, nyní dal Hospodin lživého ducha do úst všech těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil zlo proti tobě.
24Tu přistoupil Sidkijáš, syn Kenaanův, udeřil Míkajáše po tváři a řekl: Jakým#srv. Jr 6,16 (Kde) způsobem přešel Hospodinův Duch ode mě, aby mluvil skrze tebe? 25Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího pokoje, aby ses skryl. 26Izraelský král řekl: Chop se Míkajáše a odveď ho k veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi. 27Řekni jim: Toto praví král: Dejte ho do věznice a krmte ho troškou chleba a vody,#h.: chlebem útisku a vodou útisku; [asi označení vězeňské stravy]; srv. Iz 30,20 dokud nepřijdu v pokoji. 28Míkajáš řekl: Jestliže se opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A prohlásil: Slyšte,#[to může poukazovat na to, že Míkajáš je totožný s Micheášem, jehož proroctví začíná: Slyšte, všechny národy (Mi 1,2)] všechny národy.
Achabova smrt
29Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámotgileádu. 30Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje. 31Aramejský král přikázal svým třiceti dvěma#h.: kterých měl třicet dva velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi. 32I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc. 33I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj. 34Tu kdosi nahodile#n.: bez záměru; h.: ve své bezúhonnosti napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně#h.: svou ruku – protože koně se ovládali patřičným pohybem ruky, srv. 2Kr 9,23 a odvez mě z bojiště,#h.: z tábora, ve smyslu: vojska (Dt 23,10) protože jsem raněn. 35Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený#[O něco se opíral (?o dva oštěpy), ale aby mohla bitva pokračovat, vojáci museli vidět, že je král přítomen. Jakmile by král zůstal ležet nebo z bitvy odjel, bitva by byla rozhodnuta ve prospěch druhé strany] na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu#n.: spodek / dovnitř; h.: klín vozu. 36Po západu slunce proběhlo vojskem#h.: táborem; 1S 17,1 volání: Každý do svého města, každý na své území. 37Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří. 38Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (tam, kde#n.: zatímco; [v tom případě by se prostitutky omývaly vodou s krví] se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil.#2 rkpp. a Tg: + prostřednictvím Elijáše; 21,19 39Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny,#[vykopávky v Samaří potvrzují slonovinu na některých domech z tohoto období; srv. 10,18; Ž 45,9; Am 3,15; 6,4] který postavil, a všechna města, která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů. 40Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.
Judský král Jóšafat
41Jóšafat, syn Ásův, se stal králem nad Judou ve čtvrtém roce vlády izraelského krále Achaba. 42Jóšafatovi bylo třicet pět let, když se stal králem, a dvacet pět let#[872–848 př. Kr.] kraloval v Jeruzalémě. Jeho matka se jmenovala Azúba, dcera Šilchího. 43Chodil po všech cestách svého otce Ásy, neodvrátil se od nich a činil to, co je správné v Hospodinových očích. 44Ovšem návrší nebyla odstraněna; lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo. 45Jóšafat uzavřel s izraelským králem mír. 46Ostatní Jóšafatovy činy a jeho udatné skutky, které vykonal, to jak bojoval, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů. 47Zbytek chrámových smilníků, kteří zůstali ze dnů jeho otce Ásy, vyhladil ze země. 48V Edómu nebyl král, pouze králem ustanovený správce. 49Jóšafat si udělal#K: bral desátek – zde nedává smysl (evidentní písařská chyba: ‘āśār namísto ‘āśâ) taršíšské lodě, aby plul do Ofíru pro zlato. Ale neplul, protože se lodě v Esjóngeberu rozlámaly. 50Tehdy Achazjáš, syn Achabův, řekl Jóšafatovi: Ať plují moji otroci na lodích s tvými otroky. Ale Jóšafat nechtěl. 51Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram.
Izraelský král Achazjáš
52Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva#[853–852 př. Kr.] roky. 53Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu. 54Sloužil Baalovi a skláněl se před ním a provokoval Hospodina, Boha Izraele, ke hněvu, stejně jako to činil jeho otec.
Právě zvoleno:
1 Královská 22: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.