Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, ve svém paláci jsem jen kvetl. Tu jsem viděl sen a ten mi naháněl strach. Zděsily mne představy na mém loži, to, co má hlava viděla. Ode mne tedy vyšlo nařízení přivést přede mě všechny babylonské mudrce, aby mi sdělili výklad toho snu. Tehdy přišli kouzelníci, věštci chaldejci a drobopravci. Ten sen jsem jim vyprávěl, ale jeho výklad mi sdělit nemohli. Až nakonec přede mne předstoupil Daniel, jehož jméno podle jména mého boha je Beltšasar a v němž dlí duch svatých bohů. I jemu jsem vyprávěl ten sen. Beltšasare, největší z kouzelníků, o němž já vím, že v tobě dlí duch svatých bohů a žádné tajemství ti nedělá potíže, pověz ta vidění mého snu, která jsem viděl, a jeho výklad. Co tedy má hlava viděla, když jsem byl na loži: Díval jsem se a hle, nějaký strom uprostřed země a tyčil se náramně. Ten strom vyrostl, zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi, takže byl vidět na sám kraj světa. Listí měl krásné i ovoce hojné a byla na něm potrava pro každého. Pod ním nalézala stín polní zvěř, v jeho větvích přebývalo nebeské ptactvo a každý tvor se z něho živil. Má hlava ve vidění na loži hleděla dále a hle, jakýsi strážný a svatý sestoupil z nebes. Mocně volal a říkal toto:
Podetněte ten strom
a osekejte mu větve,
připravte ho o listí
a jeho ovoce rozházejte.
Ať zpod něho prchne zvěř
i ptactvo z jeho větví.
Avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi
a v poutech železných i bronzových mezi polní trávou
ať se nebeskou rosou smáčí
a se zvěří se dělí o porost zemský.
Jeho srdce z lidského ať se promění
a srdce budiž mu dáno zvířecí,
než by přes něho přešlo sedm časů.
Prohlášení to výrokem strážných jest,
slovem svatých ta záležitost,
aby živí poznali, že v lidském kralování Nejvyšší vládne
a on je dává, komukoli ráčí,
ba i nejnižšího z lidí nad ním ustanovuje.
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
