Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Kazatel 6

6
Marnost touhy
1Je zlo, které jsem viděl pod sluncem, a velmi na člověka doléhá:#n.: je pro člověka velké 2Muž, jemuž dá Bůh bohatství, poklady i slávu a jeho duše nemá nedostatek v ničem, po čem touží; ale Bůh mu z toho nedovolí jíst, bude to totiž jíst někdo cizí. Toto je marnost a zlá nemoc. 3Řekl jsem: Jestliže muž zplodí sto dětí, bude žít mnoho let a budouli mnohé dny jeho let, ale jeho duše se přitom nenasytí dobrem a nebude mít ani pohřeb,#h.: hrob pak je na tom potracený plod lépe než on. 4Vždyť přišel do marnosti, odejde do temnoty a temnotou bude přikryto jeho jméno. 5Ani slunce neviděl a nepoznal. Ten má více klidu než onen muž. 6I kdyby žil dvakrát tisíc let, ale blaho nezažil,#h.: nespatřil; 9,9 což neodchází oba na stejné#h.: jedno místo? 7Všechna lidská námaha je pro ústa, touha se ale nenaplní. 8Vždyť jakou výhodu má moudrý oproti hlupákovi? Co má chudý, který se umí chovat před živými?#n : v životě 9Vidění očí je lepší než bloumání duše.#n : neustálá touha Také toto je marnost a honba za větrem. 10To, co už#h.: dávno bylo, dostalo#h.: bylo nazváno své jméno. A ví se, kdo je člověk. Nemůže se přít s tím, kdo je silnější než on. 11Mnohá slova totiž množí marnost. Jakou z toho má člověk výhodu?#n : Co člověku zbývá? 12Vždyť kdo ví, co je pro člověka v životě dobré, v počtu dnů jeho marného života,#h.: života jeho marnosti které stráví jako stín? Takže kdo člověku oznámí, co pod sluncem bude po něm?

Právě zvoleno:

Kazatel 6: CSP

Zvýraznění

Sdílet

Kopírovat

None

Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas