I stalo se ve dnech Achašvéroše -- to byl ten Achašvéroš, který kraloval od Indie až po Kúš nad sto dvaceti sedmi provinciemi. V oněch dnech, kdy král Achašvéroš seděl na svém královském trůnu, který byl na hradě Šúšanu, ve třetím roce svého kralování uspořádal hostinu pro všechna svá knížata a své otroky. Vojsko Peršanů a Médů, šlechta a knížata provincií se před ním shromáždily, když ukazoval slavné bohatství svého království a drahocennost nádhery své velikosti, po mnoho dní -- sto osmdesát dnů. A když se tyto dny naplnily, uspořádal král pro všechen lid nacházející se na hradě Šúšanu, od největšího až po nejmenšího, sedmidenní hostinu na nádvoří zahrady královského paláce. Sněhobílá lněná tkanina, bavlna a modrá látka, spojené provazy z mořského hedvábí a purpuru, visely na stříbrných kruzích a sloupech z bílého mramoru. Zlatá a stříbrná lůžka stála na dlažbě z alabastru a bílého mramoru, perleti a drahokamů. Nápoje se podávaly ve zlatých nádobách a nádoby se od sebe navzájem lišily. Královského vína bylo mnoho podle králova pokynu. Ale do popíjení -- podle nařízení -- nikdo nikoho nenutil, protože tak král uložil každému hodnostáři svého domu, aby každý jednal podle libosti. Také královna Vašti uspořádala hostinu pro ženy královského domu, který patřil králi Achašvérošovi.
Sedmého dne, když byl král v dobrém rozmaru z vína, zavolal Mehúmana, Biztu, Charbónu, Bigtu a Abagtu, Zetara a Karkase, sedm eunuchů, kteří sloužili v přítomnosti krále Achašvéroše, aby přivedli královnu Vašti před krále s královskou korunou. Chtěl ukázat národům a knížatům její krásu; byla totiž hezkého vzhledu. Avšak královna Vašti odmítla přijít podle králova slova, které jí bylo sděleno prostřednictvím eunuchů. Král se velmi rozhněval a vzplanula v něm zloba.