Exodus 10
10
Kobylky
1Hospodin řekl Mojžíšovi: Jdi k faraonovi, protože já jsem zatvrdil srdce jeho i srdce jeho otroků, abych před ním#n.: uprostřed nich; h.: v jeho středu učinil tato svá znamení 2a abys mohl vyprávět svému synu#h.: do uší svého syna; [velice poetická a důrazná mluva (srv. Ž 44,2)]; 12,26n; Dt 4,9; Ž 78,5; Jl 1,3 a synu svého syna,#n : svému vnukovi; Sd 8,22 jak jsem Egypťany znevažoval,#n.: jednal tvrdě s E.; 1S 6,6!; srv. Nu 22,29 a o mých znameních, která jsem mezi nimi učinil, abyste poznali, že já jsem Hospodin. 3Mojžíš a Áron přišli k faraonovi a řekli mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Jak dlouho budeš odmítat se přede mnou pokořit? Propusť můj lid, ať mi slouží. 4Jestliže se však budeš zdráhat propustit můj lid, hle, zítra přivedu kobylky#h.: arbe (sg. – tak i dál slovesa, chápáno kolekt.); v. 12nn.19; Jl 1,4p na tvé území. 5Přikryjí povrch#h.: oko / vzhled; v. 15; [tzn. to, co je vidět]; n.: tvář; Nu 22,5.11 země, takže nebude možno zemi ani spatřit. Sežerou zbytek, který vyvázl, který vám zůstal po krupobití, sežerou všechny stromy, které vám vyrážejí na poli. 6Také naplní tvé domy a domy všech tvých otroků, domy všech Egypťanů tak, jak to nezažili#h.: neviděli; srv. Jr 5,12 tvoji otcové ani otcové tvých otců od doby, kdy byli na zemi, až do tohoto dne. Potom se obrátil a odešel od faraona. 7Faraonovi otroci mu řekli: Jak dlouho nám ten člověk bude ostnem?#dle LXX; TM: léčkou Propusť ty lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což ještě nechápeš,#h.: nevíš že Egypt hyne? 8Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraonovi a on jim řekl: Jděte, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno#h.: Kdo a kdo má jít? 9Mojžíš odpověděl: Půjdeme se svými mladými i starými; půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, protože máme svátek#n.: poutní svátek / slavnost … Hospodinův. 10Farao jim odpověděl: Hospodin bude s vámi tak, jako vás propustím s vašimi dětmi.#[to se nakonec přesně naplnilo – f. je propustil a H. byl s nimi! (13,21; Gn 48,21; 2Pa 15,2)] Prohlédněte, to jste si předsevzali zlou věc.#h.: vždyť zlo je před vaší tváří 11Ne tak! Jen jděte vy muži a služte Hospodinu. Vždyť o to jste usilovali!#n.: Když o to usilujete. Nato je vyhnali od faraona.
12I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku nad egyptskou zemi po#h. b kobylkách, aby přitáhly na egyptskou zemi a sežraly všechnu zemskou zeleň, všechno, co zůstalo po krupobití. 13Mojžíš tedy vztáhl svou hůl nad egyptskou zemi a Hospodin vedl#Ž 48,15; 78,26.54; Iz 49,10; n.: hnal; Dt 4,27; 28,37 východní vítr na zemi celý ten den a celou noc. Když nastalo ráno, východní vítr přinesl kobylky. 14Kobylky vytáhly na celou egyptskou zemi a usadily se na celém egyptském území. Bylo to hrozně tíživé. Před tím nebyla taková záplava kobylek jako tato, ani po ní už taková nebude. 15Pokryly povrch celé země, takže země ztemněla, a sežraly všechnu zemskou zeleň a všechno ovoce na stromech, které zbylo po#dle LXX; TM: zanechalo krupobití. Nezůstalo nic zeleného na stromech a nic ze zeleně na poli v celé egyptské zemi. 16Farao rychle zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, a proti vám! 17Proto sejměte prosím ještě tentokrát můj hřích a proste Hospodina, svého Boha, aby odvrátil ode mne aspoň toto umírání.#h.: tuto smrt 18Mojžíš odešel od faraona a naléhavě prosil Hospodina. 19A Hospodin změnil vítr na velmi silný západní#n.: mořský (/ k moři) vítr, odnesl kobylky a vehnal je do Rákosového#LXX: Rudého moře. Na celém egyptském území nezůstala ani jediná kobylka. 20Ale Hospodin posilnil faraonovo srdce a on syny Izraele nepropustil.
Temnota
21Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku k nebi a nastane temnota v#n.: na / nad … egyptské zemi, temnota, kterou lze cítit.#n : že budou tápat; h.: hmatatelná / citelná; [Temnota může být Egyptu jednak předzvěstí soudu (Jl 2,2; Sf 1,15), jednak ukazuje nadřazenost Hospodina nad egyptským bohem slunce.] 22Mojžíš tedy vztáhl ruku k nebi a na tři dny nastala nejtemnější temnota v celé egyptské zemi. 23Neviděli jeden druhého a nikdo tři dny nevyšel ze svého místa, avšak všichni synové Izraele měli světlo ve svých sídlištích. 24Farao zavolal Mojžíše a řekl: Jděte, služte Hospodinu, pouze svůj brav a skot ponechejte zde. Také vaše děti#n : rodiny; [slovo v širším smyslu zahrnuje všechny, kdo nejsou schopni dlouhých pochodů s muži] půjdou s vámi. 25Mojžíš však odpověděl: Ty sám nám dáš s sebou oběti a zápaly, abychom je připravili Hospodinu, svému Bohu? 26I náš dobytek půjde s námi. Nezůstane tu ani pazneht, protože z toho vezmeme, abychom sloužili Hospodinu, svému Bohu. My nevíme, čím budeme sloužit Hospodinu, dokud tam nepřijdeme. 27Nato Hospodin posilnil faraonovo srdce a on je nechtěl propustit. 28Tedy farao mu řekl: Jdi ode mne! Dávej si pozor, abys už nespatřil mou tvář, protože v den, kdy spatříš mou tvář, zemřeš. 29Mojžíš odpověděl: Jak jsi řekl. Už více nespatřím tvou tvář.
Právě zvoleno:
Exodus 10: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.