Izaiáš 49
49
Otrok Hospodinův
1Poslechněte#42,1p! mne, ostrovy, dávejte pozor, daleké národy! Hospodin mne povolal již v lůně,#h.: z / od lůna; Jr 1,5v; Ga 1,15 od nitra mé matky připomínal mé jméno. 2Učinil má ústa#tj. řeč, příkazy (Př 16,23; Kaz 5,1) jako ostrý meč, ukryl mne ve stínu své ruky, učinil mne zaostřeným#h.: vybraným (Neh 5,18); srv. Ž 45,6v šípem, skryl mne ve svém toulci 3a řekl mi: Ty jsi můj otrok, Izraeli,#Izrael zde není oslovení národa, protože ve v. 5 je pověřen ke shromáždění Izraele, nýbrž je to titul Mesiáše, který ukazuje na jeho knížecí zápas s Bohem a s lidmi, ještě závažnější než ten Jákobův; srv. Gn 32,28 na němž#n.: na / v tobě zjevím svou slávu. 4Já jsem však řekl: Zbytečně jsem se namáhal, pro marnost a nicotnost jsem vyplýtval svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina a má odměna u mého Boha.#[Podle lidských měřítek bylo jeho úsilí promarněno, ale před Bohem má nesmírný význam (1K 1,23nn).]
5A nyní řekl Hospodin, který mě od lůna matky utváří za svého otroka, abych k němu navrátil Jákoba a aby pro něj byl shromážděn#K.: i kdyby nebyl shromážděn / sebrán (11,12) Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh se stal mou silou, 6a řekl: Nestačí, abys byl mým otrokem k pozdvižení#n.: , abys dal povstat … kmenů Jákobových a k navrácení#n.: přivedl zpět … zachovaných z Izraele, nýbrž dám tě za světlo národům,#n : pohanům abys byl mou záchranou až na konec země.
7Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu#h.: + z duše opovrženému, tomu, kterého si národ#n. (jako kolektivum): národy / pohané; [může se týkat buď Izraele nebo pohanů] oškliví, otroku vládců: Králové tě uvidí a povstanou,#[rozuměj: s úctou; viz 1S 20,41p! i knížata, a budou se klanět kvůli Hospodinu, který je věrný, Svatému Izraele, který tě vyvolil. 8Toto praví Hospodin: Odpovím ti v čase přízně a pomůžu ti ve dni záchrany, budu tě opatrovat#n.: střežit; 42,6; 27,3 a dám tě za smlouvu lidu,#n : prostředníka smlouvy pro lid abys pozdvihl#zde zřejmě ve smyslu: obnovil / postavil (Dt 16,22) zemi a znovu přidělil opuštěná#n.: zpustošená dědictví,#[Podobně jak to kdysi dělal Jozue; Joz 14,1–5] 9abys řekl vězňům: Vyjděte, a těm, kteří jsou v temnotě: Ukažte se. Budou se pást podél cest a na všech holých návrších bude jejich pastva.
10Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet žhavý vítr ani slunce, protože je povede ten, kdo s nimi má soucit, a pomalu je povede ke zřídlům vod. 11Všechny své hory proměním v cestu a mé silnice budou vyvýšeny. 12Hle, tito#n : jedni přijdou zdaleka, hle, tito#n : druzí od severu a od západu,#n.: moře; Oz 11,10; srv. Mt 8,11 a tito ze země Siním.#HL; [umístění není známo (není vyloučena Čína)]; Qu: Sevéna (= prav. souč. Asuán; Ez 29,10; 30,6); LXX: Persón; n. (dle Qu): země Síňanů; Gn 10,17; 1Pa 1,15 13Výskejte, nebesa, jásej, země, hory, propukněte v radostný křik, protože Hospodin potěšil svůj lid a nad svými zkroušenými#n.: chudými (Dt 15,11); Iz 66,2; 54,11; Ž 9,13 se slituje.
Potěšení Sijóna
14Ale Sijón říkal: Hospodin mě opustil, Panovník na mne zapomněl. 15Cožpak může žena zapomenout na své miminko#h.: svého kojence; 65,20 a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu. 16Hle, vyryl#Ez 4,1; Iz 30,8 (zaznamenej); [tak jako byla jména izraelských kmenů vyryta na kameny a připevněna na efód velekněze jako připomínka před Hospodinem; Ex 28,9–12] jsem si tě do dlaní: tvé hradby jsou ustavičně přede mnou. 17Tvoji synové#var.: stavitelé; Ez 27,4 už pospíchají zpět, ti, kdo tě bořili a pustošili, od tebe odejdou. 18Rozhlédni se#h.: Pozvedni své oči; Dt 3,27p kolem a viz: Ti všichni se shromáždili a přišli k tobě. Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, všechny si je oblékneš jako ozdobu a přivážeš si je jako nevěsta.
19Neboť tvé trosky, zpustošená místa a tvá pobořená země teď budou těsné pro množství obyvatel. A ti, kteří tě požírali,#tj. ničili (Pl 2,8) se vzdálí. 20Synové tvé bezdětnosti#h. slovo popisuje spíše ženu, která přišla o dítě (/ děti) úmrtím nebo násilím (srv. slovesný tvar – Jr 15,7; Oz 9,12) ti#h.: do tvých uší; srv. 1S 11,4; Neh 13,1; Jr 29,29; 36,6.10.13.14.21 ještě budou říkat: To místo je mi těsné, přidej mi, abych se usídlil. 21V srdci si řekneš: Kdo mi tyto děti porodil? Vždyť jsem byla bezdětná#h. slovo popisuje spíše ženu, která přišla o dítě (/ děti) úmrtím nebo násilím (srv. slovesný tvar – Jr 15,7; Oz 9,12) a neplodná, vystěhovaná#tzn. do exilu a zapuzená.#h.: odvrácená; srv. 56,8v; Jr 30,17v; Ez 44,22v A kdo je vychoval? Hle, já jsem zůstala samotná. Odkud jsou tito?
Pohané budou sloužit Jákobovi
22Toto praví Panovník Hospodin: Hle, pozdvihnu ruku k národům a pozvednu korouhev k lidem. A v náruči přinesou tvé syny a tvé dcery budou neseny na ramenou. 23Králové budou tvými vychovateli a jejich kněžny tvými kojnými; budou se ti klanět tváří#h.: nosem; 2S 14,4.33! k zemi a prach tvých nohou budou lízat. I poznáš, že já jsem Hospodin, takže nebudou zahanbeni ti, kdo na mne očekávají.
24Cožpak lze vzít hrdinovi lup, či násilníkovi vychvátit zajatce?#1QIs, Pš, Vul (+ srv. v. 25) čte: ‘ārîṣ ; TM ṣaddîq: vyprostit spravedlivě zajatého 25Avšak toto praví Hospodin: I zajatec bude vzat hrdinovi a lup bude vychvácen násilníkovi. Tvému odpůrci budu já odporovat a tvé syny já zachráním. 26Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem a opijí se vlastní krví jako sladkým vínem, a pozná veškeré tělo, že já jsem Hospodin, tvůj zachránce a vykupitel, Mocný Jákobův.
Právě zvoleno:
Izaiáš 49: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.