Soudců 9
9
Abímelekův pokus o nastolení království
1Abímelek, syn Jerubaalův, pak šel do Šekemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi z domu rodu#h.: otce své matky: 2Promluvte prosím ke#h.: do uší; 7,3; Gn 20,8p všem občanům#[Vedle vlastního jména modly (2,13p), právě díky této kp. je “občan” nejčastějším významem h. baal (srv. též 20,5; Joz 24,11; 1S 23,11n; 2S 21,12), které též znamená: vlastník (19,22) / pán aj. / manžel (Dt 24,4).] Šekemu: Co je pro vás lepší? Má nad vámi vládnout sedmdesát mužů, samí synové Jerubaalovi? Co kdyby nad vámi vládl jediný muž? Vzpomeňte si, že jsem vaše kost a vaše tělo. 3Když o něm bratři jeho matky promluvili ke všem občanům Šekemu všechna tato slova, jejich srdce se naklonilo za Abímelekem, protože si řekli: Je to náš bratr. 4Dali mu sedmdesát šekelů#[asi 0,8 kg]; srv. Gn 20,16p; 23,15 stříbra z chrámu#2Kr 19,37; h.: domu; [Starověké chrámy sloužily jako úschovna pokladů obecních i občanských.] Baalberíta#8,33p a Abímelek si za ně najal#[Použití “žoldáků” k dosažení politických cílů bylo v těch dobách obvyklé; srv. 2S 15,1; 1Kr 1,5.] ničemné#h.: prázdné; 11,3; 2Pa 13,7; Sk 17,5 a bezohledné muže, kteří ho následovali. 5A přišel do Ofry, do domu svého otce, a zabil své bratry, syny Jerubaalovy, sedmdesát mužů na jednom kameni. Zůstal Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl.
6Pak se shromáždili všichni občané Šekemu a celé Bétmiló.#[asi nějaká důležitá budova a instituce, snad nějaký vládní nebo správní orgán, dalo by se též přeložit nebo opsat jako "Dům na esplanádě" (tj. na zplanýrovaném a vydlážděném prostranství; archeology bylo takové místo vykopáno, označuje se jako Temenos).] Šli a ustanovili Abímeleka za krále u dubu, který stojí#h.: je postaven v Šekemu.
Jótamovo podobenství
7Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrchol hory Gerizím,#Dt 11,29; 27,12; Joz 8,33; [Hora Gerizím byla určena k požehnání. Zde na ní Jótam pronáší kletbu. Viz v. 57.] pozvedl svůj hlas a zavolal. Řekl jim: Poslouchejte mě, občané Šekemu, a vás nechť vyslechne Bůh. 8Tak se jednou sešly stromy, aby nad sebou pomazaly krále, a řekly olivě: Kraluj nad námi. 9Oliva jim však pravila: Cožpak bych se vzdala své tučnosti, pro kterou mě#h.: kterou ve mně oslavují bohové i lidé, a šla se kymácet nad stromy? 10Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi. 11I fíkovník jim odpověděl: Cožpak bych se vzdal své sladkosti a svého dobrého ovoce a šel se kymácet nad stromy? 12Nato řekly stromy révě:#[oliva, fík a réva dávaly zásadně důležité plody – srv. Am 4,9; Mi 6,15; Abk 3,17] Pojď ty, kraluj nad námi. 13Rovněž réva jim pravila: Cožpak bych se vzdala svého mladého vína,#n.: nového vína / hroznové šťávy; n : burčáku které dává radost bohům i lidem, a šla se kymácet nad stromy? 14Ještě řekly všechny stromy bodláku: Pojď ty, kraluj nad námi. 15A bodlák stromům odpověděl: Jestliže mě opravdu chcete pomazat za krále nad sebou, přijďte a schovejte#n.: najděte útočiště; Rt 2,12; Iz 30,2; Dt 32,37 se v mém stínu. Pokud ne, ať vyjde z bodláku oheň a stráví libanonské cedry. 16Nyní, jestliže jste si počínali věrně#srv. Joz 24,14; 1S 12,24; Iz 61,8; n.: pravdivě; h.: v pravdě a bezúhonně, když jste ustanovili Abímeleka králem, pokud jste prokázali dobro Jerubaalovi a jeho domu a naložili jste s ním podle toho, co vykonaly jeho ruce,#h.: podle skutku jeho rukou; n.: jako odplata jeho rukám 17-- můj otec přece bojoval za vás, dal v sázku svou duši#h.: odvrhl svou duši stranou / z předního místa; n : vystavil se nebezpečí a vysvobodil vás z ruky Midjánců, 18ale vy jste dnes povstali proti domu mého otce, zabili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni a králem nad občany Šekemu jste ustanovili Abímeleka, syna jeho služebnice, protože je to váš bratr -- 19jestliže jste tedy věrně a bezúhonně jednali s Jerubaalem a s jeho domem tohoto dne, radujte se z#h.: v … Abímeleka a také on ať se raduje z#h.: v … vás. 20Pokud tomu tak není, ať vyjde z Abímeleka oheň a stráví občany Šekemu a Bétmiló a ať vyjde oheň z občanů Šekemu a z Bétmiló a stráví Abímeleka. 21Potom Jótam utekl, prchal pryč od svého bratra Abímeleka, odešel do Beéru#[Mohl by být i totožný s místem v Nu 21,16 (2S 20,14), ale název “Studna” mohl být častější pro vícero míst.] a bydlel tam.
Abímelekův pád
22Abímelek vládl nad Izraelem tři roky. 23Bůh pak poslal mezi Abímeleka a občany Šekemu zlého ducha a občané Šekemu se k Abímelekovi zachovali zrádně. 24To pro násilí spáchané na sedmdesáti Jerubaalových synech, aby jejich krev dopadla na jejich bratra Abímeleka, který je zabil, a na občany Šekemu, kteří posilnili jeho ruce, aby zabil své bratry. 25Občané Šekemu mu nastražili zálohy na vrcholech hor a okrádali každého, kdo procházel po cestě kolem nich. Abímelekovi to bylo oznámeno.
26Tehdy přišel Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři a procházeli Šekemem. Občané Šekemu mu důvěřovali. 27Vyšli na pole a sbírali víno ze svých vinic, šlapali ho a uspořádali slavnost. Vstoupili do chrámu svého boha, jedli a pili a proklínali Abímeleka. 28Tehdy řekl Gaal, syn Ebedův: Kdo je Abímelek a kdo jsou šekemští, že jim#h.: Šekem, že mu budeme sloužit? Což to není syn Jerubaalův a není Zebúl jeho dohlížitel? Služte mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč my máme sloužit jemu? 29Kéž bych měl tento lid pod svým velením,#h.: Kdo dá tento lid do mé ruky; Nu 31,49; 1Pa 19,11! abych Abímeleka odstranil! Abímelekovi řekl: Rozmnož svou armádu a vytáhni. 30Když Zebúl, kníže města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova, vzplanul jeho hněv. 31A poslal k Abímelekovi tajně#n.: lstivě; HL; h. betormá lze také emendovat jako barúmá: do Arúmy (v. 41!) posly se slovy: Hle Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři přicházejí do Šekemu. Pozor na ně! Pobuřují#h.: obléhají; srv. Dt 2,9.19 město proti tobě. 32Nuže, vstaň v noci, ty i lid, který je s tebou, a nastraž v poli zálohu. 33A časně ráno, jakmile vyjde slunce, vstaneš, vtrhneš do města a hle, on a lid, jenž je s ním, vytáhne proti tobě#n.: ti vyjde naproti a ty s ním naložíš, jak se ti namane.#h.: jak to nalezne tvá ruka
34V noci tedy Abímelek a všechen lid, který byl s ním, vstal a nastražili na Šekem zálohu -- čtyři oddíly. 35Když Gaal, syn Ebedův, vyšel a postavil se do vchodu městské brány, Abímelek a lid, který byl s ním, vstal ze zálohy. 36Gaal ten lid spatřil a řekl Zebúlovi: Podívej se, lid sestupuje z vrcholů hor. Ale Zebúl mu odpověděl: Vidíš jen stín hor, podobný mužům.
37Gaal však mluvil stále dál.#h.: pokračoval Řekl: Hle, lid sestupuje ze středu země#n.: Pupku světa; Ez 38,12 a jeden oddíl přichází od cesty k dubu věštců.#ptc.; n.: hadačů / směrem od Elónmeonením 38Nato mu Zebúl řekl: Kde jsou tedy tvá ústa, kterými jsi prohlásil: Kdo je Abímelek, že mu máme sloužit? Cožpak tohle není ten lid, kterým jsi kvůli němu pohrdl? Vytáhni už konečně a bojuj proti němu.
39Gaal tedy vytáhl v čele šekemských občanů a bojoval proti Abímelekovi. 40Abímelek jej však pronásledoval a on před ním utekl. Padlo mnoho probodených až po vchod do brány. 41Abímelek se usadil v Arúmě a Zebúl Gaala a jeho bratry vyhnal, takže nezůstali v Šekemu. 42I stalo se příštího dne, že lid vyšel na pole. Oznámili to Abímelekovi. 43Ten vzal lid, rozdělil je do tří oddílů a v poli nastražil zálohu. Rozhlédl se a hle, lid vychází z města. Povstal proti nim a pobil je. 44Abímelek a oddíly, které byly s ním, vtrhly a postavily se ke vchodu do městské brány. Další dva oddíly pak vtrhly na všechny, kdo byli na poli, a pobily je. 45Abímelek proti městu bojoval celý#h.: + onen den, dobyl to město a lid, jenž byl v něm, zabil. Město zbořil#n.: strhl a posypal#h.: zasel ho solí.
46Když to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení chrámu Elberíta.#tj. boha smlouvy; totožného s Baalberítem (pánem smlouvy) ve v. 4 47Abímelekovi bylo oznámeno, že se shromáždili všichni občané šekemské věže. 48Tu Abímelek vystoupil na horu Salmón, on i všechen lid, který byl s ním. Abímelek s sebou#h.: do své ruky vzal sekery, usekl větev ze stromu, zvedl ji a položil se ji na rameno. Lidu, který byl s ním, řekl: Co jste viděli, že jsem udělal, pospěšte si a udělejte to jako já. 49Také všechen lid tedy usekl každý svou větev, šli za Abímelekem, položili je na sklepení a zapálili nad nimi na tom sklepení oheň.#h.: to sklepení ohněm Tak zemřeli také všichni lidé ze šekemské věže, asi tisíc mužů a žen.
50Potom šel Abímelek do Tebesu,#2S 11,21; [podle Eusebia 20 km od Šekemu] utábořil se u Tebesu a dobyl jej. 51Uprostřed toho města byla pevná věž. Tam utekli všichni muži a ženy, všichni občané města, zavřeli za sebou a vystoupili na střechu té věže. 52Abímelek přišel k věži, bojoval proti ní a přistoupil až ke vchodu té věže, aby ji spálil ohněm. 53Vtom svrhla jedna žena Abímelekovi na hlavu vrchní mlýnský kámen#h.: vůz; [tj. svrchní kámen neboli běhoun – oproti spodnímu (Jb 41,16); vážil obvykle asi 11,4–13,6 kg] a prorazila mu lebku. 54Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše, a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě. Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel. 55Když izraelští muži viděli, že Abímelek zemřel, odešli každý do svého domova.#h.: místa 56Tak Bůh odplatil Abímelekovi za zlo, jež spáchal proti svému otci, když zabil svých sedmdesát bratrů. 57Také všechno zlo šekemských mužů Bůh obrátil na jejich hlavu a přišla na ně kletba Jótama, syna Jerubaalova.
Právě zvoleno:
Soudců 9: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.