Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Jan 20

20
Prázdný hrob
1Prvního dne týdne přišla Marie Magdalská časně ráno, ještě za tmy, ke hrobu a uviděla kámen odvalený od hrobu. 2Běžela tedy a přišla k Šimonu Petrovi a k druhému učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: “Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.” 3Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. 4Běželi oba spolu, ale ten druhý učedník běžel napřed, rychleji než Petr, a přišel ke hrobu první. 5Naklonil se dovnitř a uviděl tam ležet plátna, ale dovnitř nevstoupil. 6Potom přišel také Šimon Petr, který šel za ním. Vešel do hrobu a uviděl tam ležet lněná plátna, 7avšak šátek, který byl na Ježíšově#ř.: jeho hlavě, neležel se lněnými plátny, nýbrž byl svinut zvlášť na jednom místě. 8Potom vstoupil i ten druhý učedník, který k hrobu přišel první; i uviděl a uvěřil. 9Neboť ještě neznali Písmo, že musí vstát z mrtvých. 10Učedníci pak opět odešli domů.#ř.: k sobě; L 24,12
Ježíš se ukázal Marii
11Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu 12a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13A ti jí řekli: “Ženo, proč pláčeš?” Řekla jim: “Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.” 14Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš. 15Ježíš jí řekl: “Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?” Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: “Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.” 16Ježíš jí řekl: “Marie!” Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: “Rabbuni”, což znamená "Učiteli". 17Ježíš jí řekl: “Nedrž#n.: Nedotýkej se mě se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke [svému] Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: "Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu."” 18Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: “Viděla jsem Pána”, a oznámila jim to, co jí řekl.#n.: a (že) jí řekl ty (věci)
Ježíš s učedníky
19Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy [shromážděni] za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: “Pokoj vám.” 20Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána. 21[Ježíš] jim opět řekl: “Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.” 22Po těchto slovech na dechl#n.: do nich dechl; ř. emfysán – "dechnout do / na"; HL. Dochází tu zřejmě k novému stvoření člověka. Podobně bylo toto slovo použito při popisu prvního stvoření v Gn 2,7 (LXX). a řekl jim: “Přijměte Ducha Svatého. 23Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.”
24Tomáš zvaný Didymos, jeden z Dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel. 25Ostatní učedníci mu říkali: “Viděli jsme Pána.” On jim však řekl: “Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo#ř.: do stopy hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím.#n.: jistě neuvěřím; Mk 16,1126Po osmi dnech byli jeho učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi. Postavil se doprostřed a řekl: “Pokoj vám.” 27Potom řekl Tomášovi: “Vztáhni#ř.: nes svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni#ř.: nes svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.” 28Tomáš mu odpověděl slovy: “Můj Pán a můj Bůh.” 29Ježíš mu řekl: “Že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.”
Cíl této knihy
30Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize,#ř.: svitku; 21,25; Ex 17,14p; 2Tm 4,13 učinil Ježíš před [svými] učedníky. 31Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili,#var.: věřili; 1,7; Sk 4,4 že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.

Právě zvoleno:

Jan 20: CSP

Zvýraznění

Sdílet

Kopírovat

None

Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas