Matouš 13
13
Ježíš učí v podobenstvích. O rozsévači
1Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře. 2I shromáždily se k němu velké zástupy. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. 3A pověděl jim mnoho v podobenstvích: “Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.#var.: zasít 4A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli#ř.: přišli ptáci a sezobali#ř.: pozřeli je. 5Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem. 6Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7Jiná padla do#ř.: na trní; a trní vzešlo a udusilo je. 8Jiná padla do#ř.: na dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou. 9Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá!”
10Tu přistoupili učedníci a řekli mu: “Proč k nim mluvíš v podobenstvích?” 11On jim odpověděl: “Vám#n.: Protože vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim to dáno není. 12Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. 13Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou. 14Naplňuje se#ř. anaplérún “naplňovat (míru) / vyplnit (mezeru)”; 1K 14,16; 16,17; Fp 2,30; Ga 6,2; 1Te 2,16; 1,22p na nich Izaiášovo proroctví, které říká: "Vskutku#ř.: Slyšením budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně#ř.: hledíce hledět, a určitě neuvidíte. 15Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil." 16Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. 17Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
18Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači.#ř.: podobenství rozsévače 19Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty. 20Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá, 21nemá však v sobě kořen, ale je nestálý.#ř.: dočasný Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá.#n.: se pohoršuje a odpadá (ř. skandalizetai); v. 57; 11,6; 26,31 22Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost [tohoto] věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným. 23Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu,#ř.: + a činí jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.”
Plevel mezi pšenicí
24Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné#ř.: bylo připodobněno člověku, který na svém poli zasel dobré semeno. 25Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel#ř.: přisel mezi pšenici plevel#ř. zizanion – plevel podobný pšenici, pravděpod. jílek mámivý a odešel. 26Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas,#ř.: učinilo plod ukázal se i plevel. 27Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: "Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal#ř.: tedy má plevel?" 28On jim odpověděl:#ř.: říkal "Nepřítel člověk to udělal." A otroci mu řekli: "Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?" 29On však řekl: "Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním i pšenici. 30Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte do mé stodoly."”
Hořčičné zrno
31Předložil#var.: [Řekl]; Mk 4,30–32; L 13,18–21 jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a zasel na svém poli. 32Je sice menší než všecka semena,#[není myšleno absolutně, ale bylo nejmenším semenem používaným zemědělci] ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní byliny a je z něho#ř.: stává se strom, takže přilétají#ř.: přicházejí nebeští ptáci a hnízdí v jeho větvích.”
O kvasu
33Pověděl jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic#měřice je asi 13 l; Gn 18,6; 1S 1,24 mouky, dokud to všecko nezkvasilo.”
34To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim [vůbec] nemluvil, 35aby se naplnilo,co bylo řečeno skrze proroka [Izaiáše]: "Otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení [světa]."
36Potom opustil [Ježíš] zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: “Vylož nám to podobenství o plevelu na poli.” 37On [jim] odpověděl: “Rozsévač dobrého semena je Syn člověka 38a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého; 39nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé. 40Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni,#ř.: spaluje se ([var.: pálí se]) ohněm tak bude při skonání [tohoto] věku. 41Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost,#ř.: bezzákonnost 42a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. 43Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá!”
O pokladu v poli. O perle. O vlečné síti
44“Království Nebes je podobné pokladu skrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává všechno, co má, a kupuje ono pole.
45Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly. 46Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji.
47Dále je království Nebes podobné síti,#Jedná se o vlečnou síť, která se rozprostírala mezi dva čluny nebo byla rozprostřena pomocí jednoho člunu a pak pomocí dlouhých provazů vytažena na břeh. která byla spuštěna do moře a shromáždila všechny druhy#ř.: z každého druhu ryb. 48Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se, dobré sebrali do nádob a špatné vyhodili ven. 49Tak tomu bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé zprostředka spravedlivých 50a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.”
51[Ježíš jim řekl:] “Rozuměli jste tomu všemu?” Řekli mu: “Ano, [Pane].” 52On jim řekl: “Proto se každý učitel Zákona,#n.: znalec Písma / písmák, srv. 2,4p; 8,19; 23,34 který se stal učedníkem#var.: vyučený pro království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré.”
Ježíš v Nazaretu
53Když#ř.: A stalo se, když Ježíš dokončil tato podobenství, odešel odtamtud. 54Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze, takže ohromeni říkali: “Odkud se u něj vzala taková moudrost a mocné činy? 55Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?” 57A pohoršovali se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: “Prorok není beze cti, leda ve [své] vlasti a ve svém domě.” 58A pro jejich nevěru tam neučinil mnoho mocných činů.
Právě zvoleno:
Matouš 13: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.