Ježíše odvedli k veleknězi a shromáždili se [k němu] všichni velekněží, starší a učitelé Zákona. Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně. Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali. Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná. Někteří povstali a křivě proti němu svědčili: “My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.” A ani tak jejich svědectví nebylo shodné. I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: “Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?” On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: “Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?” Ježíš řekl: “Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky.” Velekněz roztrhl svá roucha a říká: “Nač ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?” Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti. A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: “Zaprorokuj!” A biřici ho zasypali ranami.
A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek. Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: “I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.” On však zapřel: “Nevím ani nerozumím, co říkáš.” A vyšel ven do předního dvora [a kohout zakokrhal]. A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: “Tento je z nich.” On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: “Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.” On se pak začal zaklínat a zapřísahat: “Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.” A [hned] kohout [podruhé] zakokrhal. Tu si Petr rozpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: “Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,” a začal plakat.