Marek 14:53-72
Marek 14:53-72 Slovo na cestu (SNC)
Ježíše odvedli k veleknězi, který ihned svolal nejvyšší židovskou radu. Petr se opatrně vydal za nimi, a tak se dostal až na nádvoří veleknězova paláce. Posadil se k ohni strážců a hřál se s nimi. Mezitím velekněz a jeho poradní sbor marně hledali člověka, který by dosvědčil, že Ježíš spáchal nějaký hrdelní zločin. Měli dost falešných svědků, ale jejich výpovědi si příliš odporovaly. Několik se jich shodlo na Ježíšově výroku: „Zbořím tento chrám, postavený rukama. Za tři dny pak postavím jiný a nebude k tomu třeba lidských rukou.“ Ale ani tato svědectví nebyla jednotná. Velekněz se ujal slova a zeptal se Ježíše: „Jak vyvrátíš tato obvinění?“ Ježíš však mlčel a nijak se nehájil. „Jsi Kristus, Boží Syn?“ dotíral velekněz. „Ano, jsem,“ potvrdil Ježíš. „Uvidíte mne, jak sedím po Boží pravici a jak se vracím na zem z nebeských oblaků.“ Teď velekněz roztrhl svoje vnější roucho na znamení pobouření a vykřikl: „Nač ještě svědky? Sami jste slyšeli, jak se rouhá. Co si zaslouží?“ Jednohlasně ho odsoudili k smrti. Někteří se vrhli dopředu, plivali na Ježíše, pak mu zavázali oči, políčkovali ho a křičeli: „Hádej, kdo to byl, ty proroku?“ A také strážci ho začali bít obušky. Mezitím jedna z veleknězových služek uviděla Petra u ohně, prohlédla si ho a řekla: „Ty jsi také jeden z těch, co chodili s tím Nazaretským Ježíšem!“ „Nechápu, o čem mluvíš,“ zapíral. Vykradl se z nádvoří a tehdy poprvé zakokrhal kohout. Služka ho za chvíli opět zahlédla a začala vykládat okolostojícím: „Je to jeden z jeho přívrženců!“ Petr to však znovu popřel. Kdosi se na něj osopil: „Určitě k nim patříš, máš taky galilejský přízvuk.“ Tu se Petr začal dušovat a přísahal: „Neznám vůbec toho člověka, o kterém mluvíte.“ A právě tehdy zakokrhal kohout podruhé. To připomnělo Petrovi Ježíšova slova, že ho třikrát zapře, než kohout dvakrát zakokrhá. Vyběhl ven a propukl v pláč.
Marek 14:53-72 Bible Kralická 1613 (BKR)
I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci. Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně. Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli. Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná. Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce: My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím. Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné. Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí? Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného? A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými. Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků? Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti. I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili. A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze. A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi. Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval. Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest. A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest. On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte. A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.
Marek 14:53-72 Bible 21 (B21)
Ježíše pak odvedli k veleknězi, kde se sešli všichni vrchní kněží i starší a znalci Písma. Petr ho ale zpovzdálí následoval až dovnitř na veleknězův dvůr. Tam si sedl mezi sluhy a ohříval se u ohně. Vrchní kněží s celou Veleradou pak proti Ježíši hledali svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nic nenacházeli. Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala. Nějací lidé pak vstali a křivě proti němu svědčili: „Slyšeli jsme ho říci: ‚Zbořím tento chrám udělaný rukama a za tři dny postavím jiný, neudělaný rukama.‘“ Ale ani tak se jejich svědectví neshodovala. Nato se přede všemi postavil velekněz a tázal se Ježíše: „Nic neodpovíš na jejich svědectví?“ On ale mlčel a nic neodpovídal. Nakonec se ho velekněz zeptal: „Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?“ „Jsem,“ řekl Ježíš. „A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.“ Tehdy si velekněz roztrhl roucho a zvolal: „K čemu ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste rouhání! Co o tom soudíte?“ A všichni rozhodli, že zaslouží smrt. Někteří po něm začali plivat. Zahalili mu tvář, bili ho pěstmi a říkali: „Prorokuj!“ A sluhové ho tloukli holemi. Petr byl zatím dole na dvoře. Přišla tam jedna z veleknězových služek, a když si všimla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: „Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Nazaretu.“ On to ale zapřel: „Nerozumím. Nevím, o čem mluvíš!“ Vyšel ven před dvůr a vtom zakokrhal kohout. Potom ho ta služka uviděla znovu a začala říkat kolemstojícím: „Je to jeden z nich!“ On to ale znovu zapíral. Po malé chvíli se kolemstojící znovu obrátili na Petra: „Určitě jsi jeden z nich. Vždyť jsi Galilejec!“ Tehdy se začal zaklínat a přísahat: „Člověka, o kterém mluvíte, neznám!“ A vtom podruhé zakokrhal kohout. Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš“ a propukl v pláč.
Marek 14:53-72 Český studijní překlad (CSP)
Ježíše odvedli k veleknězi a shromáždili se [k němu] všichni velekněží, starší a učitelé Zákona. Petr došel zpovzdálí za ním až dovnitř do veleknězova dvora, seděl pak se služebníky a ohříval se u ohně. Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho odsoudili k smrti, ale nenalézali. Neboť mnozí proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví nebyla stejná. Někteří povstali a křivě proti němu svědčili: “My jsme ho uslyšeli, jak říká: Já zbořím tuto svatyni udělanou rukama a ve třech dnech vybuduji jinou, ne rukama udělanou.” A ani tak jejich svědectví nebylo shodné. I povstal uprostřed velekněz a zeptal se Ježíše: “Nic neodpovídáš? Co tito lidé proti tobě svědčí?” On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: “Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?” Ježíš řekl: “Já jsem. A spatříte Syna člověka sedícího po pravici Moci a přicházejícího s nebeskými oblaky.” Velekněz roztrhl svá roucha a říká: “Nač ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste rouhání. Jak se vám to jeví?” Všichni ho odsoudili, že je hoden smrti. A někteří na něho začali plivat, zahalovat mu tvář, bít ho pěstmi a říkat mu: “Zaprorokuj!” A biřici ho zasypali ranami. A zatímco byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek. Když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: “I ty jsi byl s Nazaretským, tím Ježíšem.” On však zapřel: “Nevím ani nerozumím, co říkáš.” A vyšel ven do předního dvora [a kohout zakokrhal]. A když ho ta služka uviděla, začala opět říkat těm, kteří stáli poblíž: “Tento je z nich.” On však opět zapíral. A za malou chvíli znovu ti, co stáli poblíž, říkali Petrovi: “Skutečně jsi jeden z nich, vždyť jsi také Galilejec.” On se pak začal zaklínat a zapřísahat: “Neznám toho člověka, o kterém mluvíte.” A [hned] kohout [podruhé] zakokrhal. Tu si Petr rozpomněl na výrok, jak mu Ježíš řekl: “Než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mne zapřeš,” a začal plakat.