Numeri 14
14
Vzpoura lidu
1Celá pospolitost pozvedla a vydávala svůj hlas.#n : hlasitě křičela; srv. Př 2,3; Jr 12,8; 22,20 Lid oné noci plakal.#podobný odstín slova plakat srv. Sd 20,23 2Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá pospolitost jim říkala: Kéž bychom byli zemřeli v egyptské zemi anebo kéž bychom zemřeli v této pustině!#n.: v této pustině! Kéž bychom zemřeli! 3Proč nás Hospodin přivedl do této země, abychom padli mečem? Naše ženy a malé děti se stanou kořistí. Nebylo by pro nás lepší vrátit se do Egypta? 4A říkali jeden druhému: Ustanovme si vůdce#n.: Vezměme si to do hlavy; Neh 9,17; Dt 1,15; 1S 8,6 a vraťme se do Egypta. 5Mojžíš a Áron padli na tvář před celým shromážděním pospolitosti synů Izraele. 6Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, z těch kteří prozkoumali zemi, roztrhli#[velmi častý výraz velkého rozrušení Izraelců, zvl. při smrti, ale i jindy; (nesměl to dělat velekněz – Lv 21,10)]; Gn 37,29; Joz 7,6; 2S 3,31; 1Kr 21,27; Mt 26,65 svá roucha 7a říkali celé pospolitosti synů Izraele: Země, kterou jsme prošli, abychom ji prozkoumali, je převelice#tak jako na dalších 11 místech StS vyjádřeno opakováním výrazu velmi (srv. Gn 7,19; 17,2.6.20; 30,43; Ex 1,7; 1Kr 7,47; 2Kr 10,4; Ez 9,9; 16,13; 37,10) dobrá země. 8Jestliže v nás Hospodin najde zalíbení, přivede nás do této země a dá nám ji -- zemi, která oplývá mlékem a medem. 9Jenom se nebouřete proti Hospodinu! A lidu té země se nebojte, vždyť jsou pro nás jako chleba. Jejich ochrana#h.: stín (srv. Gn 19,8; Sd 9,15; Iz 4,6; Jr 48,45; Jon 4,5) od nich odstoupila, ale s námi je Hospodin, nebojte se jich! 10Když celá pospolitost říkala, že na ně budou házet kamení,#tj. ukamenují je; Ex 17,4v; srv. Joz 7,25; 1Kr 12,18 všem synům Izraele se u#h.: ve stanu setkávání ukázala Hospodinova sláva.
Mojžíšova přímluva
11Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebudou věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich učinil? 12Pobiji je morem a vyvlastním#LXX: zničím je, z tebe však udělám větší a mocnější národ, nežli jsou oni. 13Mojžíš nato řekl Hospodinu: Když se o tom doslechnou Egypťané, z jejichž středu jsi svou silou vyvedl tento lid, 14řeknou to obyvatelům#ptc. sg. bráno jako kolektivum této země. Slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, Hospodine, ses ukazoval tváří v tvář,#h.: z očí do očí; [spojení, které je ještě v Iz 52,8, vyjadřuje nejužší možnou komunikaci]; srv. Dt 5,4v že tvůj oblak stál nad nimi a že v oblakovém sloupu jsi před nimi chodil ve dne a v ohnivém sloupu v noci. 15Když usmrtíš tento lid do#h.: jako; Sd 6,16 jednoho muže, národy, které slyšely zprávu o tobě, řeknou: 16Protože Hospodin nebyl schopen přivést tento lid do země, kterou jim odpřisáhl, pobil je v pustině. 17Ať se nyní, prosím, ukáže, že je veliká Panovníkova síla, tak jak jsi řekl: 18Hospodin je pomalý k hněvu a hojný v milosrdenství, odpouští#h.: pozvedá; srv. Gn 18,24; Jr 52,31 vinu a přestoupení. Jistě však nenechá viníka bez trestu, ale navštěvuje s trestem vinu otců na synech, na třetí i čtvrté generaci. 19Odpusť, prosím, vinu tohoto lidu podle svého velkého#h.: velikosti; Ž 79,11p milosrdenství, tak jako jsi odpouštěl#h.: pozvedal tomuto lidu od Egypta až doposud.
20Hospodin řekl: Na#h.: jako; srv. 2Pa 29,15; L 5,5 tvé slovo odpouštím. 21Avšak jakože jsem živ,#[tato formule k přísaze se vyskytuje v Pentateuchu pouze zde, v. 28 a Dt 32,40; srv. Sd 8,19; 1S 14,39p; Iz 49,18; Jr 22,24; Sf 2,9] Hospodinova sláva naplní#n.: a … naplňuje …, celou zemi. 22Žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, která jsem činil v Egyptě a v pustině, a pokoušeli#n.: zkoušeli [zde ovšem nikoliv v pozitivním smyslu jako Bůh (Gn 22,1; Ž 26,2) ani k ujištění víry (Sd 6,39), ale z nevěry]; Dt 6,16 mě takto desetkrát#[číslu lze rozumět doslovně (Ex 14,10nn; 15,22nn; 16,1nn; 19n; 27–30; 17,1–4; 32,1–35; Nu 11,1–3; 11,4–34; 14,3) anebo spíše obrazně: mnohokrát (srv. Gn 31,41; Neh 4,12; Jb 19,3; Da 1,20!)] a neuposlechli mě, 23neuvidí zemi, kterou jsem odpřisáhl jejich otcům; žádný, kdo mnou pohrdal,#n.: pohrdá ji neuvidí. 24Avšak svého otroka#srv. 12,7 Káleba, protože smýšlel jinak#h.: s ním byl jiný duch (srv. podobnou vazbu v 1Pa 28,12! a též Ez 11,5; Př 14,29; 17,27) a šel za mnou naplno, toho přivedu do země, do níž vešel, a jeho potomstvo si ji podrobí. 25V údolí sídlí Amálekovci a Kenaanci. Zítra se obraťte a vyrazte#h.: + si do pustiny směrem k Rákosovému moři.
26Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 27Jak dlouho se mám zabývat s touto zlou pospolitostí, která proti mně reptá? Slyšel jsem reptání synů Izraele, kterým proti mně reptali. 28Řekni jim: Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, naložím s vámi tak, jak jste mě prosili.#h.: mluvili do mých uší 29V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně. 30Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal, že v ní budete přebývat -- jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův. 31Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí, ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli. 32Vaše mrtvoly padnou v této pustině 33a vaši synové budou pastýři#[zde v negativním smyslu: budou se toulat – jako pastýři] v pustině po čtyřicet let a ponesou vaše smilstvo,#tj. jeho důsledky – míněno v duchovním smyslu – srv. Jr 3,2; Ez 43,7; Oz 4,11 dokud v pustině nepadnou všechny vaše mrtvoly. 34Podle počtu dnů, v nichž jste prozkoumali zemi, čtyřicet dnů, za každý den jeden rok po čtyřicet let ponesete své viny a poznáte mou nelibost.#() 35Já Hospodin jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili: Zahynou v této pustině, tady zemřou. 36Ti muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili a podnítili celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pomluvili tu zemi, 37ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou#tj. smrtí; srv. 17,13; 25,8n; Ex 9,14p; 1Pa 21,17.22; 2Pa 21,14; Za 14,12p od#h.: před … (tato předložka se však v h. užívá ve spojení s porážkou jako označení původce porážky (srv. v. 42; Dt 1,42 aj.) Hospodina. 38Jedině#h.: A Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, zůstali naživu z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi. 39Mojžíš promluvil tato slova ke všem synům Izraele a lid velmi truchlil. 40Časně zrána vstali, aby vystoupili na vrchol pohoří#h.: sg. (hora) zde i jinde vyjadřuje hornatou krajinu; 13,29; Dt 1,2 se slovy: Zde jsme,#h. výraz hinné, často překládaný jako “Hle”, zde (jako i na jiných místech) vyjadřuje ochotu, připravenost; srv. Gn 22,1.7.11; 27,1; 1S 3,4; 21,10 vytáhněme na to místo, o kterém Hospodin mluvil. Ano, zhřešili jsme. 41Mojžíš však řekl: Proč jenom#h.: to; 11,20; Ex 5,22 přestupujete Hospodinův příkaz? To se nezdaří! 42Netáhněte, neboť Hospodin není ve vašem středu! Ať nejste poraženi od svých nepřátel, 43vždyť jsou tam před vámi Amálekovci a Kenaanci -- padnete mečem. Protože jste se od Hospodina odvrátili, Hospodin s vámi nebude. 44Oni si však troufali vystoupit na vrchol pohoří, ale truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nepohli ze středu tábora. 45Tu sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří v tom pohoří bydleli, a pobíjeli je a rozháněli je až po Chormu.
Právě zvoleno:
Numeri 14: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.