Žalmy 35
35
Hospodine, veď při s mými odpůrci
1Davidův žalm.
Hospodine, veď při s mými odpůrci, bojuj proti těm, kdo se mnou bojují. 2Uchop štít#3,4!; n.: malý štít a pavézu#5,13; 91,4; n.: velký štít; Jr 46,3p a povstaň mi na pomoc! 3Vezmi#h.: Vytas; [výraz je na ostatních místech používán pro tasení meče (proto asi LXX překládá násl. pojem jako meč), ale zde je asi opravdu míněno vytažení z držáku na kopí, případně ze zbrojnice] kopí#46,10; 57,5; 1S 18,11; 26,8 a uzavři#Mnohé moderní př. (i ČEP) odvozují slovo sEḡōr nikoli od sgr uzavřít, ale od akkad. šikru či ř. sagaris = dvojitá válečná sekera. Držíme se klasického chápání (LXX, Vul a starší překlady), neboť sEḡōr ve smyslu sekera není nikde v h. doloženo cestu ke střetu s mými pronásledovateli. Řekni mé duši: Jsem tvá záchrana. 4Ať se stydí a hanbí ti, kdo usilují o můj život.#n.: kdo mi usilují o život; 38,13; 54,5; 1S 20,1 Ať se stáhnou zpět a zastydí ti, kdo mi chystají zlo. 5Budou jako plevy před větrem. To anděl#n.: posel; 34,8 Hospodinův je požene. 6Ať je jejich cesta temná a kluzká a ať je anděl Hospodinův pronásleduje.
7Vždyť na mě bezdůvodně nastražili jámu, bezdůvodně vykopali past pro mou duši.#n.: život 8Ať na něj přijde zkáza,#[V tomto Ž je 3 (v. 17) použito slovo šô’â, kterým Židé označují holocaust.]; Sf 1,15 aniž to tuší.#h.: vědí; 1Te 5,3 A do té pasti, kterou nastražil, se lapí sám, ať padne do té zkázy! 9Ale má duše bude jásat v#n.: kvůli Hospodinu, bude se veselit z jeho spásy.#v. 3; 13,6; 42,6 10Každá má kost řekne: Hospodine, kdo je jako ty? Vysvobozuješ chudého od mocnějšího, než je sám, chudého a nuzného od uchvatitele.
11Povstávají zlovolní svědkové, kteří se mě vyptávají na věci, které nevím. 12Odplácejí mi zlem za dobré, aby způsobili zármutek mé duši.#zdá se, že text je porušený a překlady různě opravují TM šekól – “ztráta dětí”; ?n.: usilují o / číhají na (mou duši); 13A já měl za oděv žíněné roucho, když byli nemocní! Pokořoval jsem svou duši postem, ale#n.: a má modlitba se mi vracela do klína.#[Může znamenat buď že David se za ně modlil, přestože s ním jednali ošklivě, anebo že modlitba nebyla vyslyšena.] 14Jednal jsem, jako by mi byli přítelem či bratrem. Naříkal#ptc.; h.: být temný (srv. Jl 2,10); [často používáno v obrazném smyslu, asi ne kvůli stavu mysli, ale zevnějšku (ve významu být špinavý – srv. Est 4,1)]; 38,7 jsem, skláněl#[zde to je jeden z projevů zármutku]; 38,7 se, jako bych truchlil kvůli matce.#n.: jako matka (nad zemřelým dítětem); srv. Ř 12,15 15A oni se z mého pádu#Nic nenaznačuje, že jde o pád morální; jde o nepříznivé okolnosti, náhlou změnu osudu. LXX a Vul slova “z mého pádu” vypouštějí; 38,18; Jb 18,12; Jr 20,10 radovali, dávali se dohromady, spojili se proti mně, křiváci,#h.: zbití. Někteří chápou toto místo takto: Davidovi přátelé, ač sami trpěli, se postavili proti němu; a já to nevěděl. Utrhali mi a neumlkli.#n : Bez přestání mě pomlouvali 16Posměvači#TM: + za koláček; s bezbožnými#n.: jako bezbožní; Př 11,9; Iz 9,16 na mě skřípou zuby.#[Zřejmě projev posměchu a nepřátelství (37,12; 112,10; Jb 16,9, Pl 2,16; Sk 7,54), avšak i projev lidí v pekle (Mt 22,13).]
17Panovníku, jak dlouho se budeš jen dívat? Odvrať mou duši od jejich zkázy, zachraň mou jedinou před mladými lvy! 18Budu ti vzdávat chválu ve velikém shromáždění, mezi nespočetným lidem tě budu chválit. 19Ať se nade mnou mí zrádní nepřátelé neradují. Ti, kdo mě bezdůvodně nenávidí, ať nemhouří oči.#n.: nedávají znamení očima; srv. Př 6,13; 10,10 20Ti#LXX, Vul: + se mnou nemluví pokojně! Proti poklidným v zemi vymýšlejí zradu.#n.: zrádná slova; 38,13; 55,12; 2Kr 9,23 21Otvírají na mě svá ústa a říkají: Cha, cha! Naše oči to vidí!#n : Nejsme slepí! / Viděli jsme to na vlastní oči
22Viděl#n.: Ty vidíš; 10,14; Ex 3,7; [Nevinný se dovolává vševidoucího spolehlivého svědka] jsi to, Hospodine, nebuď hluchý! Panovníku, nebuď mi vzdálen! 23Vzbuď se, procitni k mému soudu, můj Bože a můj Pane, a veď mou při! 24Zjednej mi právo#h.: Suď mě; 7,9p podle své spravedlnosti, Hospodine, můj Bože, ať se nade mnou neradují. 25Ať si v srdci neříkají: Cha, to jsme chtěli!#h.: duše naše; n : to bylo naší touhou; (pro použití výrazu nepeš ve smyslu “touha” srv. Př 13,2.4; Abk 2,4) Ať neříkají: Zhltli jsme ho! 26Ať se společně stydí a hanbí ti, kdo se radují z mého trápení!#h.: zla; 88,4; Nu 11,15; Pl 1,21 Ať obléknou hanbu a potupu ti, kdo se nade mnou vyvyšují. 27Ať výskají a radují se ti, kdo si přejí#n.: mají zalíbení v … mou spravedlnost!#n : (mé) ospravedlnění / obhájení; srv. 9,5 Ať stále říkají: Veliký je Hospodin, jenž dopřává#n: má zalíbení; 147,11v pokoj svému otroku.#[otrokem (18,1p) je zde zřejmě míněn král] 28Můj jazyk bude opakovat#Př 8,7; h.: rozjímat / přemítat; [David si třeba potichu, ale slyšitelně opakoval pravdy o Bohu; srv. Ž 1,2p; 49,4p] tvou spravedlnost, každý den tvou chválu.
Právě zvoleno:
Žalmy 35: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.