Žalmy 39
39
Řekl jsem: Budu střežit svou cestu
1Pro vedoucího chval, pro Jedútúna.#K: Jedítúna; srv. 62,1; 77,1; 1Pa 16,38.41n; 25,1.3.6. [V 2Pa 35,15 je Jedútún nazván “královým vidoucím”. 42,1p] Davidův žalm.
2Řekl jsem: Budu střežit svou cestu, abych nezhřešil jazykem. Budu střežit svá ústa náhubkem, dokud bude přede mnou ničema. 3Dočista#h.: Utišením jsem oněměl, nadobro#h.: od dobrého; srv. 2S 13,22 jsem umlkl, ale má bolest se jen jitřila. 4Srdce mi v nitru#h.: ve vnitřnostech; 51,12; 55,16; 64,7; 103,1p; Jr 23,9; L 1,78p hořelo. Když jsem tesknil,#h.: V mém sténání; 5,2 plál ve mně oheň. Pak jsem promluvil svým jazykem: 5Hospodine, dej mi poznat můj konec a jaký je počet mých dnů, ať si uvědomím, jak jsem pomíjivý. 6Hle, dal jsi mi jen maličko#h. tópach – na šířku dvou dlaní [dlaň byla délková míra (totožná se čtyřmi prsty – Jr 52,21) – tedy celkem 14,8 cm; ve srovnání s Bohem, který je od věčnosti do věčnosti, skutečné nic – vánek] dnů, jako nic je před tebou můj věk;#n.: život; Jb 11,17 každý člověk, jakkoli pevně stojí,#srv. 119,89; [dle Za 11,16 by mohlo “stání” přeneseně také znamenat “dobré zdraví”] je jen vánek.#n.: marnost; srv. v. 12; 62,10; 144,4; Jb 14,2; Kaz 1,2; 6,12; Ž 90,5n Sela. 7Jen jako přelud#n.: stín; h.: obraz; (pro vyjádření pomíjivosti lidského života srv. 73,20; 102,12; 1Pa 29,15) putuje#h.: chodí sem a tam; n : žije (1S 25,15) člověk, hlučí,#46,7; n.: je rozrušený; 42,6; Jr 31,20 přestože je jen vánek,#vv. 6.12 shromažďuje, ale neví, kdo to sklidí.
8Nuže, v co budu doufat,#n.: na co budu očekávat; 25,21 Panovníku? Mé očekávání se upíná k tobě. 9Vysvoboď mě od všech mých přestoupení, nevystavuj mě posměchu#n.: potupě; 22,7; 44,14; Jr 15,15 bláznů! 10Oněměl jsem, neotvírám svá ústa, neboť jsi to způsobil ty! 11Odejmi ode mě svou ránu, vždyť hynu od úderů tvé ruky! 12Když člověka tresty kázníš za vinu, sžíráš#h.: rozkládáš jak mol, co je mu drahé. Každý člověk je jen vánek!#vv. 6.7 Sela. 13Vyslyš,#n.: Slyš; 4,2!; 102,2 mou modlitbu, Hospodine, naslouchej mému volání o pomoc, nebuď hluchý k mému pláči!#h.: slze; tj. modlitbě se slzami Vždyť jsem u tebe jen hostem, příchozím, stejně jako moji otcové. 14Odvrať ode mě svůj pohled a já pookřeji, než odejdu a již nebudu.
Právě zvoleno:
Žalmy 39: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.