Ester 2:15-23
Ester 2:15-23 Bible Kralická 1613 (BKR)
Tedy když přišel čas jistý Estery, dcery Abichaile, strýce Mardocheova, kterouž byl vzal sobě za dceru, aby vešla k králi, nežádala ničeho, než což řekl Hegai komorník královský, strážce žen. I líbila se Ester všechněm, kteříž ji viděli. A tak vzata jest Ester k králi Asverovi do domu jeho královského, měsíce desátého, (jenž jest měsíc Tebet), léta sedmého kralování jeho. I zamiloval král Ester nade všecky jiné ženy, a nalezla milost a lásku u něho nade všecky panny, tak že vstavil korunu královskou na hlavu její, a učinil ji královnou místo Vasti. K tomu také učinil král hody veliké všechněm knížatům svým a služebníkům svým, totiž hody Estery, a dal odpočinutí krajinám, a daroval je tak, jakž slušelo na krále. A když podruhé shromažďovány byly panny, a Mardocheus seděl u brány královské, Ester pak neoznámila byla rodiny své a národu svého, jakž jí byl přikázal Mardocheus; nebo rozkázaní Mardocheovo Ester činila, jako i když chována byla u něho: V těch dnech, (když Mardocheus sedal u brány královské), rozhněval se Bigtan a Teres, dva komorníci královští z strážných prahu, a smýšleli o to, aby vztáhli ruce na krále Asvera. Èehož dověděv se Mardocheus, oznámil to Ester královně, Ester pak oznámila králi jménem Mardocheovým. A když bylo toho vyhledáváno, našlo se tak. I oběšeni jsou ti oba na šibenici, a zapsáno jest to do kronik před králem.
Ester 2:15-23 Bible 21 (B21)
Jednoho dne přišla na řadu Ester, dcera Abichaila, strýce Mordechajova, jenž ji přijal za vlastní. Když měla vstoupit ke králi, nežádala nic než to, co řekl králův eunuch Hegaj, strážce žen. Každý, kdo Ester viděl, si ji oblíbil. Sedmého roku vlády krále Xerxe, desátého měsíce zvaného tebet, byla Ester uvedena do královských komnat. Král si Ester zamiloval nade všechny ženy; ze všech panen získala jeho přízeň a lásku právě ona. Nasadil jí královskou korunu a učinil ji královnou namísto Vašti. Král pak na počest Ester uspořádal velikou slavnost pro všechny své velmože a dvořany. V provinciích vyhlásil svátek a rozdával královské dary. Při dalším výběru panen zaujímal Mordechaj místo v královském kancléřství. Ester stále ještě neprozradila svůj původ a národnost, jak jí Mordechaj přikázal. Poslouchala ho na slovo, tak jako kdysi, dokud byl jejím pěstounem. V době, kdy Mordechaj zastával svůj úřad v kancléřství, chystali se dva nespokojenci vztáhnout ruku na krále Xerxe. Byli to Bigtan a Tereš, královští eunuchové ze strážců prahu. Když se o tom doslechl Mordechaj, pověděl to královně Ester, která to Mordechajovým jménem oznámila králi. Věc se vyšetřila a potvrdila. Oba pachatele pověsili na kůl a na králův pokyn to bylo zapsáno do říšské kroniky.
Ester 2:15-23 Český studijní překlad (CSP)
Když tedy došla řada na Esteru, dceru Abíchajila, strýce Mordokajova, kterou Mordokaj přijal za dceru, aby přišla ke králi, nepožadovala nic než to, co určí královský eunuch Hegaj, strážce žen. A Ester se stala nositelkou milosti v očích všech, kteří ji viděli. Ester byla vzata ke králi Achašvérošovi do jeho královského domu v desátém měsíci, to je v měsíci tebetu, v sedmém roce jeho kralování. I zamiloval si král Esteru nade všechny ženy a získala u něj milost a milosrdenství více než všechny ostatní panny. Vložil na její hlavu královskou korunu a ustanovil ji královnou místo Vašti. Král pak uspořádal velkou hostinu pro všechna svá knížata a své otroky, Esteřinu hostinu. Prokázal provinciím úlevu a daroval dar podle královské moci. Když se shromáždily panny podruhé, Mordokaj seděl v královské bráně. Ester nepovídala nikomu o svém příbuzenstvu ani o svém národě, jak jí Mordokaj přikázal. Ester jednala dle Mordokajova výroku, jako když byla pod jeho výchovou. V oněch dnech, kdy Mordokaj seděl v královské bráně, se rozhněvali Bigtan a Tereš, dva královští eunuši ze strážců prahu, a chtěli vztáhnout ruku na krále Achašvéroše. Ta záležitost se donesla k Mordokajovi a on to oznámil královně Esteře. Ester to Mordokajovým jménem řekla králi. Ta záležitost se pak vyšetřovala, byla vyšetřena a ti dva byli pověšeni na kůl. Bylo to zapsáno v králově přítomnosti do knihy Letopisů.