Lukáš 19:28-44
Lukáš 19:28-44 Slovo na cestu (SNC)
Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma. V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘ “ Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl. Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají. Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“ Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše. Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel. Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli. Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“ Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“ Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“ Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš, a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě. Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“
Lukáš 19:28-44 Bible Kralická 1613 (BKR)
To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému. I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své, Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně. A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje. Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl. A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko? A oni řekli: Pán ho potřebuje. I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše. A když on jel, stlali roucha svá na cestě. Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli, Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých. I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati. A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran. A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
Lukáš 19:28-44 Bible 21 (B21)
Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému. Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“ Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl. Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“ „Pán ho potřebuje,“ odpověděli. Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně. A jak jel, prostírali své pláště na cestu. Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli. Volali: „Požehnaný král, jenž přichází v Hospodinově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“ V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“ Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“ Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním: „Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto. Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“
Lukáš 19:28-44 Český studijní překlad (CSP)
Když to pověděl, kráčel napřed a vystupoval do Jeruzaléma. A stalo se, když se přiblížil do Betfage a Betanie k hoře, která se nazývá Olivová, že poslal dva z učedníků a řekl: “Jděte naproti do vesnice. Když do ní budete vcházet, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte. A budeli se vás někdo ptát: "Proč je odvazujete?" odpovězte takto: "Pán je potřebuje."” Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli vše, jak jim řekl. Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: “Proč odvazujete to oslátko?” Oni odpověděli: “Pán je potřebuje.” A přivedli je k Ježíšovi, hodili na oslátko své pláště a Ježíše na ně posadili. A jak jel, prostírali své pláště na cestu. Když se již přibližoval ke svahu Olivové hory, začal celý ten zástup učedníků radostně velikým hlasem chválit Boha za všechny mocné činy, které spatřili. Říkali: “Požehnaný král, jenž přichází ve jménu Pána. V nebi pokoj a sláva na výsostech!” Někteří farizeové ze zástupu mu řekli: “Učiteli, pokárej své učedníky.” Ježíš jim na to řekl: “Pravím vám, budouli oni mlčet, bude křičet kamení.” A když se přiblížil a uviděl město, dal se nad ním do pláče a řekl: “Kdybys [aspoň] v tento [svůj] den poznalo i ty, co je k [tvému] pokoji. Avšak nyní je to před tvýma očima skryto. Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklopí náspem, obklíčí tě a sevřou ze všech stran. Srovnají se zemí tebe i tvé děti v tobě a nenechají v tobě kámen na kameni za to, že jsi nepoznalo čas svého navštívení.”