Stáhnout aplikaciPřípravte si srdce na Velikonoce: Postní liturgieUkázka
"Den 13: Opovržení"
David se utápěl ve svých starostech (verše 1-3). Osamělý pláče, zavržen přáteli a rodinou (verš 4) a napaden svými nepřáteli (verš 8). Jeho pověst je ohrožena. Ten, jehož jméno bylo v ulicích oslavováno, je nyní zesměšňován (verš 12). Zachránce Izraelitů volá po spáse, ale nedostává se mu žádné odpovědi (verš 3).
Bolest, kterou cítíme, když je naše pověst ohrožena, je nesnesitelná. Nezáleží na tom, zda naše jméno pochází z uctívaného rodu nebo jsme individualisté, kteří si touží vytvořit své vlastní jméno, jež bude naší vizitkou. Pokud jej ztratíme, nastává nebezpečí krize středního věku. Jak reagujeme na to, když má být naše pověst napadena? Vzdáme se? Podlehneme depresi? Doženeme sami sebe (a ostatní) k šílenství v beznadějném hledání dokonalosti? David zvolil jiný způsob
Nemyslí na sebe dokonce ani ve svém zármutku. Nechce na svou čest poutat pozornost. Jeho horlivostí je dům Páně. To je to, co ho stravuje (verš 9). Upřímně se zpovídá ze svých hříchů. Modlí se za to, aby nebyly žádné další škody jeho vlastní pošetilosti, která hanobí Boha Izraele nebo ty, kdo ho hledají (verše 5-6). David odvážně směřuje své naléhavé prosby k opravdové lásce a věrnosti spravedlivého a vševědoucího Pána (verš 13). Zkrátka se zaměřil na samotnou pověst Boha.
O mnoho let později bylo řečeno, že Syn Davida vstoupí o židovských Velikonocích do chrámu v Jeruzalémě, kde vyžene prodavače a směnárníky. Jeho učedníci se rozpomenuli, že je psáno: “Bude mě stravovat horlivost pro tvůj dům." (Jan 2:17) Tato konfrontace byla počátkem událostí, které vrcholily v největší ztrátě důstojnosti, kterou si dovedeme představit. Tvůrce vesmíru, který je na kříži ponížen jako zločinec, se modlí za své nepřátelé a ve svém dobrém jménu jim nabízí veškerý užitek. V Kristu Ježíši zdědíme nekonečnou pověst, která nebude nikdy pošpiněna.
Modleme se
Pane Ježíši Kriste, Synu Davidův, Synu Boží, přiznáváme, že jsme příliš mnoho hleděli na své jméno, a přitom tak málo brali ohled na jméno, které jsi nám dal. Ty, jehož jméno je nad všechna jména, jsi pro svou pověst nečinil nic. Ponížil jsi se, aby jsi na sebe vzal podobu služebníka a a překonal kruté opovržení těch, kterým jsi nabídl titul. Skrze poslední výměnu jsi na naše čela napsal své jméno, a naopak naše jména nesmazatelně do Knihy Života. Dej nám moudrost a víru, která je nutná k pokornému přijímání tvé oslavy. Uč nás Duchem Svatým, ať celý svět spěje v tomto jménu, a tak může odrážet jeho rysy. Pro tvé království a s tvou pomocí pro tvou slávu, amen.
Copyright (c)2012 Redeemer Presbyterian Church.
David se utápěl ve svých starostech (verše 1-3). Osamělý pláče, zavržen přáteli a rodinou (verš 4) a napaden svými nepřáteli (verš 8). Jeho pověst je ohrožena. Ten, jehož jméno bylo v ulicích oslavováno, je nyní zesměšňován (verš 12). Zachránce Izraelitů volá po spáse, ale nedostává se mu žádné odpovědi (verš 3).
Bolest, kterou cítíme, když je naše pověst ohrožena, je nesnesitelná. Nezáleží na tom, zda naše jméno pochází z uctívaného rodu nebo jsme individualisté, kteří si touží vytvořit své vlastní jméno, jež bude naší vizitkou. Pokud jej ztratíme, nastává nebezpečí krize středního věku. Jak reagujeme na to, když má být naše pověst napadena? Vzdáme se? Podlehneme depresi? Doženeme sami sebe (a ostatní) k šílenství v beznadějném hledání dokonalosti? David zvolil jiný způsob
Nemyslí na sebe dokonce ani ve svém zármutku. Nechce na svou čest poutat pozornost. Jeho horlivostí je dům Páně. To je to, co ho stravuje (verš 9). Upřímně se zpovídá ze svých hříchů. Modlí se za to, aby nebyly žádné další škody jeho vlastní pošetilosti, která hanobí Boha Izraele nebo ty, kdo ho hledají (verše 5-6). David odvážně směřuje své naléhavé prosby k opravdové lásce a věrnosti spravedlivého a vševědoucího Pána (verš 13). Zkrátka se zaměřil na samotnou pověst Boha.
O mnoho let později bylo řečeno, že Syn Davida vstoupí o židovských Velikonocích do chrámu v Jeruzalémě, kde vyžene prodavače a směnárníky. Jeho učedníci se rozpomenuli, že je psáno: “Bude mě stravovat horlivost pro tvůj dům." (Jan 2:17) Tato konfrontace byla počátkem událostí, které vrcholily v největší ztrátě důstojnosti, kterou si dovedeme představit. Tvůrce vesmíru, který je na kříži ponížen jako zločinec, se modlí za své nepřátelé a ve svém dobrém jménu jim nabízí veškerý užitek. V Kristu Ježíši zdědíme nekonečnou pověst, která nebude nikdy pošpiněna.
Modleme se
Pane Ježíši Kriste, Synu Davidův, Synu Boží, přiznáváme, že jsme příliš mnoho hleděli na své jméno, a přitom tak málo brali ohled na jméno, které jsi nám dal. Ty, jehož jméno je nad všechna jména, jsi pro svou pověst nečinil nic. Ponížil jsi se, aby jsi na sebe vzal podobu služebníka a a překonal kruté opovržení těch, kterým jsi nabídl titul. Skrze poslední výměnu jsi na naše čela napsal své jméno, a naopak naše jména nesmazatelně do Knihy Života. Dej nám moudrost a víru, která je nutná k pokornému přijímání tvé oslavy. Uč nás Duchem Svatým, ať celý svět spěje v tomto jménu, a tak může odrážet jeho rysy. Pro tvé království a s tvou pomocí pro tvou slávu, amen.
Copyright (c)2012 Redeemer Presbyterian Church.
O tomto plánu
Co je to půst? Je to doba, během které očekáváme Kristovo vítězství, vítězství světla a života, nad temnotou hříchu a smrti. Od Popeleční středy až do Velikonoc si připomínáme naši slabost a Boží milosrdenství, kterým nás vykoupil.
More
Tento plán byl vytvořen za spoluúčasti věřících lidí v roce 2012. www.redeemer.com Použito se svolením vydavatele.
