Zápas a triumf - plán olympijských duchovních zamyšleníUkázka

"Další těžký rok" V roce 2008 odletěla Lauryn Williamsová do Pekingu, aby reprezentovala USA na letní olympiádě v lehké atletice. Byla to její druhá olympiáda. Závodila ve dvou závodech, v běhu na 100 m a ve štafetě na 4x100 m. Poté, co v průběhu roku vyhrála v několika závodech, cítila jistotu. Přesto v běhu na 100 m skončila čtvrtá, tedy jako první běžkyně, která nezískala medaili. "Nechala jsem se ovládnout nervy," říká. "Jinak to nedokážu vysvětlit." Když Lauryn odložila stranou zklamání, běžela další závod, štafetu na 4x100 metrů. O čtyři roky dříve, během olympiády v roce 2004, byl americký tým diskvalifikován, když se Lauryn a jiné běžkyni nepodařila předávka. Letos spolu s týmem doufala v lepší závěr. Jakmile závod začal, sledovala Lauryn, jak si její tři kolegyně na dráze předávají kolík. Když přišla její chvíle, aby běžela poslední úsek, rozběhla se a natáhla ruku dozadu a čekala, až dostane kolík do dlaně. Místo toho slyšela, jak na ni kolegyně volá. Otočila se a uviděla kolík na zemi. Nedokázala uvěřit, že se to stalo znova. "Podruhé už ne," pomyslela si. Nechtěla to vzdát. Zvedla kolík ze země a běžela do cíle. Doběhla poslední. Tým byl opět diskvalifikován. Lauryn z olympiády odjížděla zklamaná a bez medaile. "Cítila jsem se hrozně osamělá," říká. "Vzhledem k tomu, že jsem skončila čtvrtá a pak nedonesla kolík do cíle, byl to pro mě nejnižší bod kariéry. A právě tehdy jsem začala o věcech znovu uvažovat." V jednom z nejtěžších okamžiků života se Lauryn rozhodla znovu se zamyslet nad svými prioritami. Dokonce uvažovala, že by běhání pověsila na hřebík. Bůh si může použít i zklamání, aby nás přiměl zamyslet se nad svým životem. Otázky: Jaká zklamání jste zažili nebo zažíváte? Motivovaly vás k tomu, abyste se znova zamysleli nad tím, co děláte? Modlitba: Pane Ježíši, někdy se mi něco nepodaří. Pomoz mi cítit tvou přítomnost i uprostřed zármutku. Pomoz mi ti důvěřovat, i když to nechápu. Uveď mě do plánů a snů, které máš pro můj život.