Zápas a triumf - plán olympijských duchovních zamyšleníUkázka

"Využijte svůj život" 17. srpen 1992 je v mé mysli stále tak živý, jako by to bylo včera. Cesta za olympijským snem byla po mnoha let příprav konečně na dohled. Zvládla jsem to! Viděla jsem až na cílovou čáru. 10 překážek, které byly už od mých 13 let mým nepřítelem, byly tou jedinou věcí, která stále mezi mnou a mým konečným cílem - olympijským úspěchem. Stadion byl nabitý. Představování běžkyň ve finále běhu na 100 m překážek právě začalo. Slyšela jsem své jméno zrovna ve chvíli, kdy jsem v duchu mluvila s Bohem a snažila se uklidnit úzkost. Startér nás zavolal ke známé předstartovní přípravě a nakonec zazněla pistole. Závod skončil za kratičkých 12 sekund. Podívala jsem se na opakování na velké tabuli na stadionu a hledala jsem výsledky. Viděla jsem, že moje jméno je uvedeno jako jméno stříbrné medailistky. Dokázala jsem to! Po druhé cestě na olympijské hry jsem konečně získala medaili! Další minuty pro mě byly jaksi rozmazané. Činovníci nás připravovali na medailový ceremoniál. Ona krátká cesta z čekacího prostoru na stupně vítězů, to bylo něco, o čem jsem celý život snila. Těšila jsem se na emoce, které přicházejí s tím, když člověk dosáhne úžasného cíle. Činovník mi pověsil na krk medaili a potřásl mi rukou. Ke svému překvapení jsem necítila vůbec nic. Nebe se neotevřelo, ptáci nezačali zpívat, srdce mi nevynechalo... Cítila jsem se trochu prázdná. Hledala jsem v srdci vysvětlení od Boha, a právě v tom okamžiku jsem pocítila jeho přítomnost a slova ujištění o tom, že tento okamžik nesouvisí ani tolik s mým emocionálním zážitkem, jako s tím, že je svědectvím o Boží věrnosti vůči těm, kdo se za mě více než rok věrně modlili. Prožívala jsem tehdy zrovna těžkou osobní cestu na olympiádu. Byl to právě ten okamžik, kdy jsem si uvědomila, že cesta byla mnohem větší než výsledek. Od toho mimořádného okamžiku uplynulo už více než 20 let, a přesto si stále připomínám tajemství a krásy Božího plánu týkajícího se mé životní cesty. Bůh je věrný. Je možné se na něj spolehnout. Má plán. Děkuji, Ježíši! Otázky: Dosažení jakého cíle by vám podle vašeho názoru přineslo uspokojení? Jak můžete oslavovat úspěch, a přitom si více cenit Boží přítomnosti? Modlitba: Pane, děkuji ti, že uspokojení nemohu nalézt v úspěchu - jen ty mi můžeš dát úplnou spokojenost! Pomoz mi poctivě pracovat a dělat maximum, ale také pamatovat na to, že tvoje přítomnost je sladší než jakékoli vítězství. LaVonna Martinová Florealová je bývalá americká běžkyně a dvojnásobná olympionička. Získala stříbro v běhu 100 m překážek na olympiádě v Barceloně v roce 1992, kde také potkala svého manžela, kanadského reprezentanta ve skoku do dálky a trojskoku Edricka Floreala.