Naslouchej Bohu Každé RánoUkázka

První reakce

Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám… (Žalm 63,2)

Občas se divím, jak dlouho se někdy trápíme, než si vzpomeneme, že se máme obrátit k Bohu a naslouchat jeho hlasu. Stěžujeme si na své problémy, reptáme a mluvíme s přáteli o tom, jak moc si přejeme, aby Bůh do naší situace nějak zasáhl. Svádíme boje v mysli, bojujeme s emocemi, a přitom často zapomínáme na to nejjednodušší řešení: na modlitbu. A ještě horší je, když ze zoufalství nakonec vyslovíme tu nejabsurdnější větu: „Myslím, že už nemohu dělat nic, než se modlit.“ Jsem si jistá, že jsi to už někdy slyšel, dokonce jsi to možná i sám vyslovil. Každému z nás se to už někdy stalo. Všichni jsme vinni tím, že modlitbu používáme jako poslední zoufalý pokuse o přežití, když říkáme: „No, nic jiného nefunguje, takže bych se měl modlit.“ Víš, o čem to vypovídá? Ukazuje to, že ve skutečnosti v moc modlitby nevěříme tak, jak bychom měli. Nosíme břemena, která nosit nemusíme, a život je mnohem těžší, než by měl být. To vše jen proto, že si neuvědomujeme, jakou moc naše modlitba má. Kdybychom si to uvědomili, promluvili bychom si o situaci s Bohem hned na začátku, naslouchali bychom jeho odpovědi a nebrali bychom modlitbu až jako krajní řešení.

SLOVO PRO DNEŠNÍ DEN: Ať je modlitba tvou první reakcí, a ne posledním záchranným lanem.