Radujme seUkázka

Andělská chvála – Sláva a chudoba

SOAP: 2. Korintským 8:9

Je opravdu úžasné přemýšlet nad tím, v jakých podmínkách se Ježíš narodil. Chudák Josef nemohl najít lepší místo na přenocování, a tak musela Marie porodit ve špinavé stáji. Představte si, jak mladá žena rodí uprostřed zápachu zvířat a sena a nemá kam jinam dítě uložit, než do kravského koryta či žlabu. Když Boží Syn vstoupil na tento svět, nenesl Jeho příchod ani nejmenší známku vznešenosti nebo slávy.

Druhá část betlémského příběhu o narození Páně pojednává o pastýřích na poli. Tam bychom také očekávali spíše chudobu, drsnost a vůni zvířat, rozhodně ne nic zářného nebo vznešeného.

Ale je to právě tady, na poli, kde nacházíme slávu, jasné světlo z nebe a veliký zástup zpívajících andělů. A dozvídáme se skrze tento „obrat událostí“ něco velmi důležitého. Skrze Jeho narození dopadla na Ježíše naše lidská bída, zatímco k nám lidem přišla Jeho věčná sláva.

Než se Ježíš narodil do našeho světa, přebýval v Božím věčném světě, kde nebyla žádná bolest, nemoc, strach ani pláč. Byl to svět, kde bylo jen světlo, pokoj a radost. Pak ale vstoupil do tohoto světa, kde měl zažít hlad, únavu, odmítání a neuvěřitelné utrpení. Vzal na sebe lidské tělo, které mohlo být bito a popliváno. Zakusil, jaké to je mít tělo s citlivými nervovými zakončeními a schopností cítit bolest, například nesnesitelnou bolest při bičování nebo probodávání hřeby. Zažil tělo, které mohlo vstoupit do temnoty smrti.

Proč to byl ochoten udělat? To zvěstoval anděl. Ježíš chtěl vstoupit do našeho strachu a těžkostí, abychom se my už nemuseli bát. Vstoupil do našeho smutku, aby nám daroval svou radost. Stal se poníženým služebníkem, aby z nás učinil děti Krále. Stal se chudým, aby nás učinil bohatými. Vzdal se nebe, aby dal nebe nám. Jak úžasný je to Spasitel!

Modlitba

Pane Ježíši, opustil jsi nebe, abys mi dal sám sebe. Pomoz mi hlouběji pochopit Tvou lásku ke mně. Amen.