Mat 8

8
Yésus me yeéŋúnyísi oónuúnu
(Mak 1.40-44 ; Luk 5.12-14)
1Yésus ŋɔɔ́ lɔ́ɔkɔ nɔkɔndɔ, bitúte bɛ́ baacɔ wuúci látákɛ́na. 2Oónuúnu a wɔmɔtɛ́ ŋaá faáya nááyá, yó wuúci túmíne eŋéndu, mbá ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, cɔ́kɔ́lɛ, mbɔ́kɔ o ŋoó léne, ɔ ɔ́ŋa wu o mi ééŋúnyísi. »#8.2 Ɔkɔnɔ ú ciínú ŋaá bá wé hélúmúnyi ɔɔcɔ ne bihíŋe, ɛ́cɛ anyía u tɛ á bá wu ɔtálɛ́mɛ́na eé buúse bɔ́ Bandɔ́mɛsɛ́. 3Yésus ŋá nandɔ́na ɔɔbɔ́, u ŋé wuúci bítíse, mbá ɔsɛ : « Ɛ́ɛ, i ŋeé mi léne, aáŋɔ́núá ! » Hí a yaátɛ́ ekúlú, ciínú ŋa maná aá cɛɛ́tɔ, yɔ́ wááŋɔ́nua. 4Yésus ɔsɛ nááyá : « Fɔŋɔ́lɛ́ta eetú, lɔ́kɔ́ma bɔmbányɛ : Eti bíkétínyi ta ɔɔcɔ asana eeye. Mbá, ké ke bítóŋínyi né *mululi nyiínjie, mbá iínjie *abɛ́sámbá eyí *Moyís ŋaá kɔ́ɔ́na anyía bé búle íínjie o otóŋínyi baacɔ bekime anyía ɔ́ mɔɔ́ waáŋɔ́nua. »
Yésus me yeéŋúnyísi munyiɔnɔ mu mutéŋínyi bicénji
(Luk 7.1-10 ; Saŋ 4.46-54)
5Ekúlú eyí Yésus ŋaá bá wa yáaŋa o owoofine a bálɛ́ka cɛ Kabɛlnawum, mutéŋínyi bicénji a mumɔtɛ́ mu butéŋí bú *Lóom ŋeé bíkósíti nááyá o okoó wuúci bata anyía wé wuúci ɔ́ɔ́lɛ́ta, 6ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, muamɛ munyiɔnɔ áŋa fianɛna o ooki, mu ŋɔ kɔ́nɔ na makɛ́nda, ohónyí ú ɔhatɔna ɛndánáka tɛ́ka. » 7Mbá ɔsɛ : « Ɛ ŋaá mɛ cɔba, yé ké mi wuúci eéŋúnyísi. » 8Mbá mutéŋínyi bicénji musɛ : « Otéŋí a Waáŋá, ɛ tɛ ŋá mɛ háma te butíkítíki e ehélé ayɛ́ ɔ ɔ́ŋa wu owoofine eémi eé ciíbe.#8.8 Mutéŋínyi bicénji ŋaá bá we ményukune anyía ɔɔcɔ u Besuif tɛ ŋá nyɛmána wu owoofine eé ciíbe cɛ ɔɔcɔ awɔ́ u tɛ á bá Besuif. Mbɔ́kɔ wé yóófíne, u ŋá bɛ́cáŋa « ne bihíŋe » háyɛ oónuúnu. Mbá ɔ́ɔ táŋɛ́ta bɔ táŋɛ́ta, muamɛ munyiɔnɔ ŋa cɔ́ba ɔ ɔwaáŋɔ́nua. 9Ɛ ŋa mɛ́ kɔɔna aáná anyía yaŋɔ́ bɛ́muátá tɔ́na ya mɛ́ŋa e butéŋí bɔ́ báámɛ *baáŋá bé buólí ; i ŋeé mi téŋínyi bicénji tɔ́na. Ɛ ŋa mɛ́ laana a yɛ́mɔtɛ́ ɛsɛ́ : “Cɔbá ehenyíé”, yɛ́ ŋa cɔ́ba ; ná a yɛ́mɔtɛ́ tɔ́na ɛsɛ́ : “Faáya aaha”, yɛ́ ŋa fáaya. Ɛ ŋa mɛ́ laana muamɛ munyiɔnɔ ɛsɛ́ : “Kɛlá eebu”, mu ŋa kɛ́la. »
10Ekúlú eyí Yésus ŋaá lɔ́kɔ́máká ɔtáŋa oócí, u ŋé kéké ; mbá ɔsɛ ná baacɔ a bá ŋa bɔ́ bá bébú wuúci látákɛ́na : « Aá taaká ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ láana anyía ɛ tɛ ŋá mɛ́ lɛca nyɛnamá nyɛ́ yaandándá yí olumitinine eényí ná ɔɔcɔ, ta a bunɔŋɔ bú *Islayɛ́l. 11Ɛ ŋa mɛ́ banɔ́ laana anyía beéŋí ká bɔ́ fáakɔna, bé húlúkúne na a aháŋá yɛ́ nyɛháma nyɛ́ ɔɔ́cɔ́ na a aháŋá yí nyinyíme nyɛ́ ɔɔ́cɔ́, bó límekine o onyíényi e *Butéŋí bɔ́ Ɔmuaná ɔlɔŋɔ na *Abɛ́laham na *Isak na Yákɔb. 12Mbá baacɔ a bá ŋa bɔ́ bá bá mɛ́nakɛna mɔŋɔlɛ́ anyía bé ké ké bú límekine e Butéŋí eébú, bé kéé beébe hémúkúnyi a nɔháatɛ́ i ibíne noómi, bá lɛ́laka hɔ́á, bé bíkótóko bɛkɛkɛ. »
13Mbá ɔsɛ né mutéŋínyi bicénji : « Cɔbá, Bandɔ́mɛsɛ́ yɔ́ cɔ́ba ɔ ɔkɛlaka háyɛ óo lumitinine anyía bú a bɛ́kɛ́láka. »
Hí a yaátɛ́ ekúlú eéyé, munyiɔnɔ mu mutéŋínyi bicénji ŋa yááŋɔ́núá.
Yésus me ééŋúnyísíki bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ beéŋí
(Mak 1.29-34 ; Luk 4.38-41)
14Yésus ŋa cɔ́ba eé ciíbe ci Bíel. U ŋá kuána iinyíkíné ci Bíel fianɛna a buaná, anyía u ŋaá bá wɔ́ kɔ́nɔkɔ nyiike. 15Ayɛ́ Yésus ŋeé bítísé úúyé ɔɔbɔ́, nyiike ŋá mana ɔmana. Iinyíkíné ci Bíel ŋá hátɔ́na ɛndánáka, u ŋé túmé osókóbi Yésus.
16Nanyiɔ́fɔ́, bé ŋé wuúci hélékéníne baacɔ beéŋí a bá ŋa bɔ́ bá na *bɛɛbɛ́ bí bililé, bí beébe yébíki. Aáná u ŋeé biíbi hémúkúnyi hú ne mehúnyi. U ŋé ééŋúnyísíki tɔ́na bɔkɔnɔ́kɔ́nɔ bekime. 17U ŋaá kɛ́láka aáná anyía wé nyíóyísínyi ɔtáŋa ú *muhémúnyi bɛsana mɔ Bandɔ́mɛsɛ́, *Ɛsayí ; u ŋaá kɔɔna ɔsɛ : « U ŋe híítéke na bíásɔ́ bɛfɛ́kɛ́ ne cíísú ɛkɔnɔ áyá ekúlú ɔ́mɔtɛ́ e bikúlú bikime. »#Ɛsa 53.4
Baacɔ a bá bɔ́ŋa na ɛcaná cɛ ɔlátákɛ́na Yésus
(Luk 9.57-60)
18Ɛ́makɛ́la Yésus á lɛca anyía nyɛkɔca nyɛ́ baacɔ me wuúci bɔŋɔlɛna, mbá ɔsɛ bábɔ́ hɔla na bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na, bá látɛ́na e eyinyíé asálá yɛ́ nuɔmɔ́. 19Aáná *muékúnyi bikotí a mumɔtɛ́ ŋeé bíkósíti nááyá, mbá musɛ : « Muékúnyi, míɔ cɔba ɔ ɔ kuɔŋɔ́ bɛ́cábɛ́na haála hekime ehé o kóó súéte. » 20Mbá ɔsɛ : « Bibúéme ŋe límine e bihíke, tunonyí límekine a aana, mbá *Ɔɔ́nɔ́ u ɔɔcɔ tɛ á bá na haála há ɔfianɛna. »
21A wɔmɔtɛ́ ɔɔcɔ u ɔlɔŋɔ ú baákɔ́nɛ́na ŋe wuúci laána ɔsɛ : « Otéŋí a Waáŋá, mi eéhínyínyi, yá caŋá ke mí nyie taatá. »#8.21 Nyɛkɔ́ŋɔ́na nyí etémbí áŋa : « Caŋá ɔ́ɔ́kɔ ɔ ɔkɔɔ́háma ekúlú ayɛ́ ciamɛ́ síkíne kéé wé, mbá bé wuúci nyíé, …» 22Mbá ɔsɛ : « Mɛ látáka. Nyɛána biwéewé e nyiéke bíábɔ́ biwéewé. »
Yésus me yéende ehúne
(Mak 4.31-41 ; Luk 8.23-25)
23Yésus ŋo yóófíne ɔ ɔkɔkɔ́, bááyɛ́ *baákɔ́nɛ́na ŋe bú wuúci látáká. 24Hikúlúkúlú yaandándá yí ehúne ŋe túme ohúne aá nuɔmɔ́, bɛahɔ́ bí menyífé óofokine ɔ ɔkɔkɔ́. Mbá Yésus ŋaá bá waá hɛ́táka hiiné. 25Baákɔ́nɛ́na ŋe bú bíkósíti nááyá, bé ŋe wuúci héényi, mbá báyɛ : « Otéŋí a Waáŋá, basɔ́ nóhi ! Túɔ́ cɔba o onyíme ! »
26Mbá ɔsɛ : « Anyíatɛ́ nu ŋe nú líkíme e ? Ééʼ, úúnú olumitinine áŋa ɔcɔ́ɔ́cɔ́ ! » Aáná u ŋá hátɔ́na ɛndánáka, u ŋé síséke ne ehúne na nuɔmɔ́ ; mbuumu a ciáŋá nyɛfaaya eényí. 27Baacɔ bekime ŋe bú kékéke, bé ŋe túme ɔkɔɔna báyɛ : « Nyɛnamá nyɛ́ ɔɔcɔ nyɛ́ yaátɛ́ eényí enyí te ehúne, ta nuɔmɔ́ ŋa lɔ́kɔ́mɛ́na e ? »
Yésus me yeéŋúnyísi baacɔ béfendí bá bɛɛbɛ́ bí bililé
(Mak 5.1-20 ; Luk 8.26-39)
28Ɛ́makɛ́la Yésus é yeéndé ehúne, u ŋá látɛ́na e eyinyíé asálá yɛ́ nuɔmɔ́, ú ŋga háma i iisí cɛ Katala#8.28 Katala ŋaá bá iisí cɛ baacɔ a bá tɛ ábɔ́ bá Besuif, e kilomɛ́ta cíɔ́hátá a aháŋá yɛ́ bulɔɔ́lɔ yɛ́ nuɔmɔ́ nɔ́ Kalilé, a aháŋá yɛ́ nyɛháma nyɛ́ ɔɔ́cɔ́.. Aáná baacɔ béfendí a bá ŋa bɔ́ bá na bɛɛbɛ́ bí bililé ŋa bɔ́ faáya nááyá, bé húlúkúne e biinyie. Bífendí bɛ́ baacɔ eébí ŋa bɔ́ bá bábɔ́ sáamaka buéŋí a nyɛnamá anyɛ́ ta ɔɔcɔ tɛ ɔ́mɔɔ́ bá na makɛ́nda me oweéhínyínyi ɔhɔlɛna o ohónyí oócí. 29Aáná bé ŋe bú túme ɔbɔmɔ okelú ɔ ɔmuaná, bá kɔ́ɔnaka báyɛ : « Ɔɔ́nɔ́ u Bandɔ́mɛsɛ́ é, asana a yaátɛ́ yááŋa na basɔ́ na kuɔŋɔ́ e ? Ɔ ŋɔɔ́ faáya aaha anyía ɔ́ kɔɔ́ basɔ́ iínjíékíne muuyé ekúlú tɛ́ka na ɔnyɛmana e ? »
30Aáhá hoóhi yaandándá yí hikuté hɛ́ ɛŋɔnáfá ŋaá bá hɛ́á nyíákɛ́na.#8.30 Ɛŋɔnáfá ŋaá bá e Besuif ɛnyama cɛ mɔnyɔ́kɔ́lɔ́. Baacɔ bé etémbí ŋa bɔ́ bá bébú ciíci tétényíki, bé ciíci nyíáka. 31Bɛɛbɛ́ bí bililé eébí ŋá bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́ná Yésus bɛ́sɛ : « Cɔ́kɔ́lɛ, mbɔ́kɔ o ŋoó léne ɔ basɔ́ hémúkúnyi aá cɛɛ́tɔ cɛ́ baacɔ eebe, basɔ́ tɔ́ma, tú ke sú oófókíne ɛ ɛŋɔnáfá eeci. » 32Mbá ɔsɛ : « Oo, ánɔ cɔbá. » Nyíábɔ́ nyɛhámɔ́kɔ́na eényí a baacɔ eébé, bí ŋgo oófókíne ɛ ɛŋɔnáfá. Aáná hikuté hɛ́ ɛŋɔnáfá eéhí hikime ŋa kaá bɛ́áhɛ́na ɔ ɔbɛ́áhɛ́na ɛ ɛmbana cɛ nɔkɔndɔ aá nuɔmɔ́. Hí ŋé nyíme e menyífé noómi.
33Ɛ́makɛ́la betétényi ɛŋɔnáfá ábɔ́ lɛca aáná, bá ŋá cábákɛ́na, bé ŋé súétéke a bálɛ́ka o okobíkétínyi baacɔ asana eéyé ekime, hɔlákáhɔ́láka asana a yɛ́ ŋaá hamɛna baacɔ bá *bɛɛbɛ́ bí bililé béfendí eébé. 34Baacɔ bekime bá bálɛ́ka ŋa bɔ́ hámɔ́kɔ́ná, bé ŋé sumékénéne ɔ ɔcɔba a maabána me Yésus. Ahá bá ŋga bɔ́ hámá, bé ŋe wuúci lɛcá ; bé ŋé wuúci bɛ́cɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na báyɛ wá hatɔ́na a ciabɔ́ iisí, wé súéte.

انتخاب شده:

Mat 8: lem

های‌لایت

به اشتراک گذاشتن

کپی

None

می خواهید نکات برجسته خود را در همه دستگاه های خود ذخیره کنید؟ برای ورودثبت نام کنید یا اگر ثبت نام کرده اید وارد شوید