JOHN 18
18
Jesus ninádeet'ą́ áádóó bi'diiltsood
(Mt. 26:47-56; Mk. 14:43-50; Lk. 22:47-53)
1Jesus díí saadígíí yee hahaasdzíi'go tó nílį́ Kídran hoolyéii tsé'naagóó bídahooł'aahii yił ch'ékai, áádóó ákwe'é tsin bił dah náháltso léi'gi bídahooł'aahii yił yíkai. 2Áko Júdas nináhodiní'ánígíí éí haz'ánígi bił bééhózin, háálá Jesus t'áá ahą́ą́h hódahooł'aahii ákwii bił níjíkah nít'éé'. 3Áko Júdas éí aláahgo nááda'iiłniihii índa Férisii danilíinii bits'ą́ą́dę́ę́' siláo índa bindanit'a'í ła' ba'í'nilgo ákwe'é yił yíkai, bee hool'iní nidaadlo'í áádóó honooyééł índa dadeeníinii dayíjáahgo. 4Ákohgo Jesus, áhodi'doolníłígíí t'áá ałtso hoł bééhózingo, bich'į' dashdiiyáago ábizhdííniid, Háishą' hadanohtá? 5Áko ádahałní, Jesus Názarethdóóígíí lą́ą. Jesus ánááhodoo'niid, Shí éí ásht'į́. Nináhodiní'ánígíí Júdas áájí atah sizį́. 6Shí éí ásht'į́, bizhdííniidgo t'áá ałtso t'ą́ą́' náhizdeeskaigo t'ą́ą'jį'go naa'ajííłdááz. 7Áádóó ninááyízhdééłkidgo, Háishą' hadanohtá? náábizhdi'ní. Nít'éé' ánáádahodoo'niid, Jesus Názarethdóóígíí lą́ą. 8Jesus ánááhodoo'niid, Shą́ą́', Shí éí ásht'į́, dishníigo nihił hweeshne'; jó, shíkadanohtáá ládą́ą́' díí bił naashkaígíí bíni' nidaakai. 9Éí, Shaa hínínilígíí doo ła' yóó'ííłt'e' da, jiníigo bee hadzoodzí'ígíí bohodoolnííł biniyé díidí ádzaa. 10Nít'éé' Sáíman Peter bidiltłish hólǫ́ǫ́ lá, áko hayíítą́ągo aláahgo náá'iiłniihii binaalte' néidííłhaalgo bijaa' nish'náájíígíí na'iidiiłhaal. Éí naalte' Málkas wolyé. 11Nít'éé' Jesus éí Peter áyidííniid, Nidiltłish bizis biih nánítįįh; da' doodlį́įłii#Mt. 26:39; Mk. 14:36; Lk. 22:42. shiTaa' sheiníkánígíísh doo deeshdlį́įł da?
Aláahgo náá'iiłniihii bidááhdę́ę́' Jesus nibi'deedlóóz
12Áádóó índa siláo áádóó binanit'a'í índa Jew dine'é bisiláo Jesus dayiiłtsoodgo yeda'aztł'ǫ́. 13Áádóó Ánas wolyéii áłtsé yich'į' dahazlóóz, háálá éí Kéíyafas haadaaní nilį́, áko t'áá éí náháhígíí biyi' aláahgo náá'iiłniihii ałdó' nilį́. 14Jó, Kéíyafas éí Jew dine'é ábijiní, Diné t'ááłá'íígíí diné t'áá ałtso yá dadootsaałgo éí yá'át'ééh.#Jn. 11:49,50.
Peter éí, Jesus doo bééhasin da, jiní
(Mt. 26:69,70; Mk. 14:66-68; Lk. 22:55-57)
15Áko Sáíman Peter éí íhooł'aahii náánáła'ígíí Jesus bił yah ajíí'áázh. Íhooł'aahii ła'ígíí éí aláahgo náá'iiłniihii hwééhósingo bikin binaagi haz'ą́ągo biná'ástł'in góne' Jesus bikéé' yah ajííyá, 16nidi Peter éí t'áá tł'óó'dę́ę́' sizį́. Áko íhooł'aahii ła'ígíí aláahgo náá'iiłniihii bééhósinii ch'ínádzáago asdzání ch'é'étiin yaa áhályáanii yich'į' haadzíí', nít'éé' áádę́ę́' Peter yił yah íí'áázh. 17Asdzání ch'é'étiin yaa áhályáanii éí Peter áyidííniid, Da' niísh ałdó' níléí diné yíhooł'aahii atah nílį́? Áko ájíní, Shí dooda. 18Áko deesk'aazgo, nidaal'a'ígíí áádóó siláo éí t'eesh nídeidiiłtłahgo yich'į' naazį́įgo nída'iidzííł; Peter ałdó' ákwii atah sizį́įgo ná'iidzííł.
Aláahgo náá'iiłniihii Jesus nayídíłkid
(Mt. 26:59-66; Mk. 14:55-64; Lk. 22:66-71)
19Aláahgo náá'iiłniihii éí Jesus hódahooł'aahii índa hona'nitin yínahódééłkid. 20Áko Jesus áháłní, T'áadoo bahat'aadí diné t'áá ałtso bich'į' yáshti'; t'áá áłahjį' kin bii' áłah nída'adleeh góne' índa kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' Jew dine'é t'áá ałtso áłah nídaadleehgi niná'níshtįįh nít'éé'; t'áá nahont'inee ha'át'íida t'áadoo bee haasdzíi' da. 21Ha'át'íísh biniyé nashídíłkid? Dashidiits'a'go bich'į' yéiłti'ii bíndabídółkid; jó, éí bee hahásdzí'ígíí bił béédahózin. 22Kót'éego hadzoodzíi'go, siláo ła' éí Jesus yíighahgi sizínígíí Jesus yił dzideezkaadgo ání, Da' ákót'éegoósh aláahgo náá'iiłniihii bich'į' hahídziih? 23Áko Jesus áhodííniid, Doo ákót'éégóó haasdzíi'go éí baa hodíílnih, nidi t'áá aaníígóó haasdzíi'go, ha'át'íísh biniyé náshidííníkaad? 24Ánas éí aláahgo náá'iiłniihii, Kéíyafas wolyéii, bich'į' Jesus t'áá be'astł'ǫ́ǫgo aho'doodlóóz.
Peter éí, Jesus doo bééhasin da, náázhdí'ní
(Mt. 26:71-75; Mk. 14:69-72; Lk. 22:58-62)
25Nít'éé' Sáíman Peter ákwii ní'dziidzíiłgo dzizį́. Áko ádahodííniid, Da' niísh ałdó' éí dinéhígíí yíhooł'aahii nílį́? Dooda, jidííniidgo, Dooda, bee nijíltee'. 26Áádóó Peter éí aláahgo náá'iiłniihii binaalte' bijaa' nizhdiiłhaalígíí bik'éí ła' áhodííniid, Shą́ą́', tsin bił dah náháltsogi bił niiłtsą́ą ni'. 27Peter, Dooda, náádoo'niidgo t'áá áko naa'ahóóhai biką'í ádííniid.
Jesus éí Páílat bidááhdę́ę́' niho'deedlóóz
(Mt. 27:1,2,11-14; Mk. 15:1-5; Lk. 23:1-5)
28Áko t'áá íiyisí t'ah abínígo Kéíyafas bighandóó naat'ááh kinjį' Jesus dah náádeidiidlóóz. Atis'adeesdzá bee bééhániihgo dadiidį́łígíí nihits'ą́ą́' doochǫǫł danízingo biniinaa t'áadoo naat'ááh kin góne' yah aakai da. 29Áádóó Páílat hach'į' ch'íníyáago áhodííniid, Díí dinéshą' ha'át'íí bee bik'ídahoh'ááh? 30Áko hadaasdzíi'go ádahodííniid, Jó, diné doo bąąhági át'íinii jílį́į́góó, doo naa dahodiniit'ą́ą da doo nít'éé'. 31Áko Páílat ánáábidoo'niid, Nihílááh, t'áá nihí nihibee haz'áanii bik'ehgo haa nídaaht'į́. Áádóó Jew dine'é ánáádahodoo'niid, Diné dadiyiilyéełgo éí doo bee nihá haz'ą́ą da. 32Éí Jesus ts'ídá kót'éego dazdootsaałgo bee hadzoodzí'ígíí bohodoolnííł biniyé ádzaa.#18:32 Jew éí diné aniné bee bá nihoot'ą́ągo éí tsé yee yił dadziiłne' nít'éé'. Rome dine'é éí tsin ałnáoszid yąąhjį' nida'ałtseed nít'éé'. Tsin ałnáoszid bąąhjį' Jesus dadootsaałígíí éí t'áá íídą́ą́' Diyin God yá dahalne'ii yaa ch'ídahwiiz'ą́. Jn. 3:14;12:32.
33Áko Páílat éí naat'ááh kin góne' yah anáádzoodzáago Jesus hágo bizhdííniidgo bich'į' hadzoodzíí', Da' niísh Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nílį́? 34Jesus haadzíi'go ání, Da' díísh t'áá níniik'ehígi bee háínídzíí', ła'da daats'í ákódashiłníigo yee nił dahoolne'? 35Páílat ánááhodoo'niid, Da' shíísh Jew dine'é nishłį́? Jó, t'áá ni nidine'é áádóó aláahgo nááda'iiłniihii shaa dandeez'ą́; ha'át'íishą' baa nisíníyá? 36Jesus hanáádzoodzíí', Bee shóhólníihii éí doo díí nahasdzáán bits'ą́ą́dóo da; bee shóhólníhígíí nahasdzáán bits'ą́ą́dóogo shá nidaal'a'í shich'ą́ą́h nidaakaigo Jew dine'é doo bílák'ee shi'doot'ą́ą da doo nít'éé', nidi bee shóhólníihii doo díí nahasdzáán bits'ą́ą́dóo da, bizhdííniid. 37Páílat ánáádoo'niid, Da' ákoósh aláahgo naat'áanii nílį́? Jesus ánááhodoo'niid, Jó, aláahgo naat'áanii nishłínígíí bee háínídzíí'. Jó, t'áá aaníinii baa hashne' doo biniyé shi'dizhchį́, índa díí biniyé nahasdzáán bikáa'gi níyá. T'áá ádzíłtso t'áá aanííjí dajílíinii éí dashizdiits'a'. 38Nít'éé' Páílat áhodííniid, T'áá aaníiniishą' éí ha'át'íí óolyé?
Jesus hodi'yoolyéełjį' há nihoot'ą́
(Mt. 27:15-31; Mk. 15:6-20; Lk. 23:13-25)
Áádóó kódííniidgo, Jew dine'é yich'į' ch'ínáánádzáago áyidííniid, Yee ádąąh dah hast'áanii doo ła' bá shił bééhoozin da. 39Jó nidi, atis'adeesdzá bee bééhániih baa náhwiilzhíizhgo t'áá nihi'é'él'į' bik'ehgo diné ła' nihá bééhidishchííd, áko daats'í Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nilíinii nihich'į' béézhdidoochił dashíínóhní? 40Ákohgo hanáádadeeshghaazh, Eii dinéhígíí dooda, Barábas daniidzin! dadííniid. Barábas wolyéii éí agha'ii'níiłii nilį́.
Селектирано:
JOHN 18: NVJOB
Нагласи
Сподели
Копирај
Дали сакаш да ги зачуваш Нагласувањата на сите твои уреди? Пријави се или најави се
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
JOHN 18
18
Jesus ninádeet'ą́ áádóó bi'diiltsood
(Mt. 26:47-56; Mk. 14:43-50; Lk. 22:47-53)
1Jesus díí saadígíí yee hahaasdzíi'go tó nílį́ Kídran hoolyéii tsé'naagóó bídahooł'aahii yił ch'ékai, áádóó ákwe'é tsin bił dah náháltso léi'gi bídahooł'aahii yił yíkai. 2Áko Júdas nináhodiní'ánígíí éí haz'ánígi bił bééhózin, háálá Jesus t'áá ahą́ą́h hódahooł'aahii ákwii bił níjíkah nít'éé'. 3Áko Júdas éí aláahgo nááda'iiłniihii índa Férisii danilíinii bits'ą́ą́dę́ę́' siláo índa bindanit'a'í ła' ba'í'nilgo ákwe'é yił yíkai, bee hool'iní nidaadlo'í áádóó honooyééł índa dadeeníinii dayíjáahgo. 4Ákohgo Jesus, áhodi'doolníłígíí t'áá ałtso hoł bééhózingo, bich'į' dashdiiyáago ábizhdííniid, Háishą' hadanohtá? 5Áko ádahałní, Jesus Názarethdóóígíí lą́ą. Jesus ánááhodoo'niid, Shí éí ásht'į́. Nináhodiní'ánígíí Júdas áájí atah sizį́. 6Shí éí ásht'į́, bizhdííniidgo t'áá ałtso t'ą́ą́' náhizdeeskaigo t'ą́ą'jį'go naa'ajííłdááz. 7Áádóó ninááyízhdééłkidgo, Háishą' hadanohtá? náábizhdi'ní. Nít'éé' ánáádahodoo'niid, Jesus Názarethdóóígíí lą́ą. 8Jesus ánááhodoo'niid, Shą́ą́', Shí éí ásht'į́, dishníigo nihił hweeshne'; jó, shíkadanohtáá ládą́ą́' díí bił naashkaígíí bíni' nidaakai. 9Éí, Shaa hínínilígíí doo ła' yóó'ííłt'e' da, jiníigo bee hadzoodzí'ígíí bohodoolnííł biniyé díidí ádzaa. 10Nít'éé' Sáíman Peter bidiltłish hólǫ́ǫ́ lá, áko hayíítą́ągo aláahgo náá'iiłniihii binaalte' néidííłhaalgo bijaa' nish'náájíígíí na'iidiiłhaal. Éí naalte' Málkas wolyé. 11Nít'éé' Jesus éí Peter áyidííniid, Nidiltłish bizis biih nánítįįh; da' doodlį́įłii#Mt. 26:39; Mk. 14:36; Lk. 22:42. shiTaa' sheiníkánígíísh doo deeshdlį́įł da?
Aláahgo náá'iiłniihii bidááhdę́ę́' Jesus nibi'deedlóóz
12Áádóó índa siláo áádóó binanit'a'í índa Jew dine'é bisiláo Jesus dayiiłtsoodgo yeda'aztł'ǫ́. 13Áádóó Ánas wolyéii áłtsé yich'į' dahazlóóz, háálá éí Kéíyafas haadaaní nilį́, áko t'áá éí náháhígíí biyi' aláahgo náá'iiłniihii ałdó' nilį́. 14Jó, Kéíyafas éí Jew dine'é ábijiní, Diné t'ááłá'íígíí diné t'áá ałtso yá dadootsaałgo éí yá'át'ééh.#Jn. 11:49,50.
Peter éí, Jesus doo bééhasin da, jiní
(Mt. 26:69,70; Mk. 14:66-68; Lk. 22:55-57)
15Áko Sáíman Peter éí íhooł'aahii náánáła'ígíí Jesus bił yah ajíí'áázh. Íhooł'aahii ła'ígíí éí aláahgo náá'iiłniihii hwééhósingo bikin binaagi haz'ą́ągo biná'ástł'in góne' Jesus bikéé' yah ajííyá, 16nidi Peter éí t'áá tł'óó'dę́ę́' sizį́. Áko íhooł'aahii ła'ígíí aláahgo náá'iiłniihii bééhósinii ch'ínádzáago asdzání ch'é'étiin yaa áhályáanii yich'į' haadzíí', nít'éé' áádę́ę́' Peter yił yah íí'áázh. 17Asdzání ch'é'étiin yaa áhályáanii éí Peter áyidííniid, Da' niísh ałdó' níléí diné yíhooł'aahii atah nílį́? Áko ájíní, Shí dooda. 18Áko deesk'aazgo, nidaal'a'ígíí áádóó siláo éí t'eesh nídeidiiłtłahgo yich'į' naazį́įgo nída'iidzííł; Peter ałdó' ákwii atah sizį́įgo ná'iidzííł.
Aláahgo náá'iiłniihii Jesus nayídíłkid
(Mt. 26:59-66; Mk. 14:55-64; Lk. 22:66-71)
19Aláahgo náá'iiłniihii éí Jesus hódahooł'aahii índa hona'nitin yínahódééłkid. 20Áko Jesus áháłní, T'áadoo bahat'aadí diné t'áá ałtso bich'į' yáshti'; t'áá áłahjį' kin bii' áłah nída'adleeh góne' índa kin bii' sohodizin bił haz'ą́ą́ góne' Jew dine'é t'áá ałtso áłah nídaadleehgi niná'níshtįįh nít'éé'; t'áá nahont'inee ha'át'íida t'áadoo bee haasdzíi' da. 21Ha'át'íísh biniyé nashídíłkid? Dashidiits'a'go bich'į' yéiłti'ii bíndabídółkid; jó, éí bee hahásdzí'ígíí bił béédahózin. 22Kót'éego hadzoodzíi'go, siláo ła' éí Jesus yíighahgi sizínígíí Jesus yił dzideezkaadgo ání, Da' ákót'éegoósh aláahgo náá'iiłniihii bich'į' hahídziih? 23Áko Jesus áhodííniid, Doo ákót'éégóó haasdzíi'go éí baa hodíílnih, nidi t'áá aaníígóó haasdzíi'go, ha'át'íísh biniyé náshidííníkaad? 24Ánas éí aláahgo náá'iiłniihii, Kéíyafas wolyéii, bich'į' Jesus t'áá be'astł'ǫ́ǫgo aho'doodlóóz.
Peter éí, Jesus doo bééhasin da, náázhdí'ní
(Mt. 26:71-75; Mk. 14:69-72; Lk. 22:58-62)
25Nít'éé' Sáíman Peter ákwii ní'dziidzíiłgo dzizį́. Áko ádahodííniid, Da' niísh ałdó' éí dinéhígíí yíhooł'aahii nílį́? Dooda, jidííniidgo, Dooda, bee nijíltee'. 26Áádóó Peter éí aláahgo náá'iiłniihii binaalte' bijaa' nizhdiiłhaalígíí bik'éí ła' áhodííniid, Shą́ą́', tsin bił dah náháltsogi bił niiłtsą́ą ni'. 27Peter, Dooda, náádoo'niidgo t'áá áko naa'ahóóhai biką'í ádííniid.
Jesus éí Páílat bidááhdę́ę́' niho'deedlóóz
(Mt. 27:1,2,11-14; Mk. 15:1-5; Lk. 23:1-5)
28Áko t'áá íiyisí t'ah abínígo Kéíyafas bighandóó naat'ááh kinjį' Jesus dah náádeidiidlóóz. Atis'adeesdzá bee bééhániihgo dadiidį́łígíí nihits'ą́ą́' doochǫǫł danízingo biniinaa t'áadoo naat'ááh kin góne' yah aakai da. 29Áádóó Páílat hach'į' ch'íníyáago áhodííniid, Díí dinéshą' ha'át'íí bee bik'ídahoh'ááh? 30Áko hadaasdzíi'go ádahodííniid, Jó, diné doo bąąhági át'íinii jílį́į́góó, doo naa dahodiniit'ą́ą da doo nít'éé'. 31Áko Páílat ánáábidoo'niid, Nihílááh, t'áá nihí nihibee haz'áanii bik'ehgo haa nídaaht'į́. Áádóó Jew dine'é ánáádahodoo'niid, Diné dadiyiilyéełgo éí doo bee nihá haz'ą́ą da. 32Éí Jesus ts'ídá kót'éego dazdootsaałgo bee hadzoodzí'ígíí bohodoolnííł biniyé ádzaa.#18:32 Jew éí diné aniné bee bá nihoot'ą́ągo éí tsé yee yił dadziiłne' nít'éé'. Rome dine'é éí tsin ałnáoszid yąąhjį' nida'ałtseed nít'éé'. Tsin ałnáoszid bąąhjį' Jesus dadootsaałígíí éí t'áá íídą́ą́' Diyin God yá dahalne'ii yaa ch'ídahwiiz'ą́. Jn. 3:14;12:32.
33Áko Páílat éí naat'ááh kin góne' yah anáádzoodzáago Jesus hágo bizhdííniidgo bich'į' hadzoodzíí', Da' niísh Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nílį́? 34Jesus haadzíi'go ání, Da' díísh t'áá níniik'ehígi bee háínídzíí', ła'da daats'í ákódashiłníigo yee nił dahoolne'? 35Páílat ánááhodoo'niid, Da' shíísh Jew dine'é nishłį́? Jó, t'áá ni nidine'é áádóó aláahgo nááda'iiłniihii shaa dandeez'ą́; ha'át'íishą' baa nisíníyá? 36Jesus hanáádzoodzíí', Bee shóhólníihii éí doo díí nahasdzáán bits'ą́ą́dóo da; bee shóhólníhígíí nahasdzáán bits'ą́ą́dóogo shá nidaal'a'í shich'ą́ą́h nidaakaigo Jew dine'é doo bílák'ee shi'doot'ą́ą da doo nít'éé', nidi bee shóhólníihii doo díí nahasdzáán bits'ą́ą́dóo da, bizhdííniid. 37Páílat ánáádoo'niid, Da' ákoósh aláahgo naat'áanii nílį́? Jesus ánááhodoo'niid, Jó, aláahgo naat'áanii nishłínígíí bee háínídzíí'. Jó, t'áá aaníinii baa hashne' doo biniyé shi'dizhchį́, índa díí biniyé nahasdzáán bikáa'gi níyá. T'áá ádzíłtso t'áá aanííjí dajílíinii éí dashizdiits'a'. 38Nít'éé' Páílat áhodííniid, T'áá aaníiniishą' éí ha'át'íí óolyé?
Jesus hodi'yoolyéełjį' há nihoot'ą́
(Mt. 27:15-31; Mk. 15:6-20; Lk. 23:13-25)
Áádóó kódííniidgo, Jew dine'é yich'į' ch'ínáánádzáago áyidííniid, Yee ádąąh dah hast'áanii doo ła' bá shił bééhoozin da. 39Jó nidi, atis'adeesdzá bee bééhániih baa náhwiilzhíizhgo t'áá nihi'é'él'į' bik'ehgo diné ła' nihá bééhidishchííd, áko daats'í Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nilíinii nihich'į' béézhdidoochił dashíínóhní? 40Ákohgo hanáádadeeshghaazh, Eii dinéhígíí dooda, Barábas daniidzin! dadííniid. Barábas wolyéii éí agha'ii'níiłii nilį́.
Селектирано:
:
Нагласи
Сподели
Копирај
Дали сакаш да ги зачуваш Нагласувањата на сите твои уреди? Пријави се или најави се
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).