MATTHEW 27
27
Jesus éí Páílat bidááhdę́ę́' niho'deedlóóz
(Mk. 15:1; Lk. 23:1,2; Jn. 18:28-32)
1Abínígo aláahgo nááda'iiłniihii índa diné yá aląąjį' naazíinii Jesus deidiyoołhéełgo yaa nídaast'įįd, 2áko hweda'aztł'ǫ́ǫgo dah dahodiilóóz, áádóó [Pántiyas] Páílat naat'áanii nilíinii yaa dahodeez'ą́.
Júdas daaztsą́ągi hane'
(Acts 1:18,19)
3Júdas, nináhodiní'ánígíí há nihoot'ą́ągo bił bééhoozingo, yąąh bíni' yíi'a', áko béésh łigaii tádiinígíí aláahgo nááda'iiłniihii índa diné yá aląąjį' naazíinii yaa néí'nil, 4kóníigo, Diné t'áadoo ádąąh dah hast'áanii bidił bits'ádoonahgo ninádiní'ą́ągo bąąhági ásdzaa. Nidi ádahodííniid, Nihíísh nihik'ehdi, t'áá ni haa shį́į́ yit'éego ánílééh. 5Nít'éé' kin bii' sohodizin góne' éí béeso yah ayííłkaadgo dah diiyá, áádóó éí t'áá yigáłí dah ádiidlo'. 6Aláahgo nááda'iiłniihii éí béeso nídeidiinilgo ádadííniid, Díí béeso dił bik'é nii'nilígíí bąą kin bii' sohodizin bibéeso bitah doo'niłgo doo bee haz'ą́ą da. 7Áko yaa nídaast'įįdgo, łeets'aa' íí ł'íní bił haz'ání hoolyéegi éí dé'éyóní danilíinii łeehe'níił dooleełgo biniyé kéyah nidayiisnii'. 8Éí bąą éí kéyah dííshjį́į́góó Kéyah Diłii hoolyé.#Acts 1:18,19. 9Ákohgo Jeremáíyah, Diyin God yá halne'ii, kóníigo yee haadzíi'ii bohoolyaa,
Áádóó béésh łigaii tádiingo hak'énii'nilii
éí Ízrel dine'é nídeidiinil,
10áko Bóhólníihii áshidííniid yę́ęgi át'éego
łeets'aa' ííł'íní bił haz'ání hoolyéegi yik'é nideiznil.#Zech. 11:12,13.
Jesus éí Páílat nahódééłkid
(Mk. 15:2-5; Lk. 23:3-5; Jn. 18:33-38)
11Áádóó nít'éé' Jesus éí naat'áanii bidááhdę́ę́' nizhníyáago nahódééłkidgo ání, Da' niísh Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nílį́? Áko Jesus áhodííniid, Jó, bee háínídzíí'. 12Índa aláahgo nááda'iiłniihii áádóó diné yá aląąjį' naazíinii hak'i dahodii'aahgo, t'áadoo hadzoodzíi' da. 13Nít'éé' Páílat áháłní, Daa shį́į́ néelą́ą́' yee nik'i dahodii'aahígíísh doo dints'a' da? 14Nidi t'áadoo bich'į' hanáádzoodzíi' da, bee hak'i hodiit'aahii t'ááłá'í nidi t'áadoo baa nídzíst'įįd da, áko éidíígíí bik'ee naat'áanii t'áá íiyisí t'óó bił ahayóí.
Jesus hodi'yoolyéełjį' há nihoot'ą́
(Mk. 15:6-15; Lk. 23:13-25; Jn. 18:39—19:16)
15Hodílzingo áłah ná'ádleeh góne' naat'áanii éí diné áłah nádleehígíí awáalyaaí t'ááłá'ígo t'áá deinízinígíí yá ch'ééyiiłt'e' łeh. 16Íídą́ą́' diné léi' Barábas wolyéego, t'áá íiyisí béého'dílzinii awáalyaaí nilį́. 17Áko áłah dzizlį́į'go Páílat áhodííniid, Háishą' nihá béédíshchííd, Barábas daats'í, éí doodaii' Jesus éí Christ wolyéhígíí daats'í? 18Háálá ooch'į́į́d biniinaa Jesus haa deideez'ą́ągo hoł bééhózin. 19Áádóó bikáá'dóó ánihwiit'aahii bikáá'dóó dah dzizdáago, hwe'asdzą́ą́ haa níł'a'go ání, Eii diné t'áá ákogi át'éii ts'ídá t'áadoo baa nánít'íní, háálá abínídą́ą́' biidiiyeelgo yéego bik'ee ti'hwiisénii'. 20Áádóó aláahgo nááda'iiłniihii índa diné yá aląąjį' naazíinii diné áłah nilínígíí yídeinił kadgo, Barábas dayídóohkił, áádóó Jesus éí diyoolyééł dadidoohniił, deidííniid. 21Nidi naat'áanii hanáánáádzíi'go áhodííniid, Diné naakiígíí háidíígíishą' nihá béédíshchííd? Nít'éé', Barábas lą́ą, dadííniid. 22Páílat ánááhodoo'niid, Ákoshą' Jesus éí Christ wolyéhígíí haa deeshłííł? Áko t'áá ałtso ádadííniid, Bíni'dii tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił e'elkaałgo daatsxaah. 23Áko ábizhdííniid, Ha'át'éegoshą'? Ha'át'íí doo aaníí shį́įshą' yaa naayá? Nidi t'ah yówehígo hanáádadeeshghaazhgo ádaaní, Bíni'dii tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił e'elkaałgo daatsxaah!
24Áko Páílat t'áadoo biniyéhígóó ájít'į́įgo, nidi t'óó hahodidlaadgo jiiłtsą́ągo, tó nízhdiiką́ áádóó kójíníigo áłah ílínígíí binááł hála' táádzízgiz,#Deut. 21:6-9. Díí diné ts'ídá t'áá ákogi át'éii bidił doo bá naashtłizh da; t'áá nihí bá nanohdeeh doo. 25Áádóó diné t'áá ałtso hadaasdzíi'go ádadííniid, Nihí lá bidił bá naniideeh ni, niha'áłchíní t'áá bił. 26Áko Barábas bá ch'éézhníłt'e', nidi Jesus éí hazaad k'ehgo nibí'íltsxasgo tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił i'doolkał biniyé baazhdiní'ą́.
Jesus éí siláo há nidahast'i'
(Mk. 15:16-20; Jn. 19:2,3)
27Ákohgo naat'áanii bikin góne' Jesus yah adeizlóozgo naat'áanii bisiláo t'áá yinélee haa áłah ádayiilaa. 28Áko ha'éé' haa deidiinilgo éénééz tsídídééh nahalingo łichíí' léi' yiih dahastį́, 29áádóó ch'il hooshahii nídeiniisxodgo ch'ah ádayiilaago hak'i deideez'ą́, índa lók'aatsoh nish'náájí hálák'ee deiztą́. Áádóó hadááhdę́ę́' nitséédadigohgo kódaaníigo há nidahałt'i', Yá'át'éhéii, Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nílíinii! 30Áádóó hak'ídahidizheeh, áádóó éí lók'aatsoh yee hatsiits'iin nínádeidiiłhał. 31Índa há nidahast'i'dóó bik'ijį' éí éénééz haa nídeidiiłtsoozgo, t'áá hó ha'éé' yee háádahodiidlaa, áádóó tsin ałnáoszid bikáa'jį' hoł ada'doołkał biniyé dah dahodiilóóz.
Tsin ałnáoszid bikáa'jį' Jesus hoł o'oolkaal
(Mk. 15:21-32; Lk. 23:26-43; Jn. 19:17-27)
32Áko ch'ínínáago, Sairíinii hoolyéédę́ę́' diné léi' Sáíman wolyéego yik'ékai; éí Jesus bá tsin ałnáoszid yootį́įł doo biniyé áajį' adeineeshchxą́ą́'. 33Áko Gálgatha hoolyéegi yíkaigo éí tsiits'in si'ání jiníigo óolyé, 34wáin atł'izh nahalingo dích'íi'ii bił ałtahgo#27:34 Wáin áádóó azee' dadiniihii yineełk'e'ígíí bił ał tahgo haa deizką́. jidoodlį́į́ł biniyé haa deizką́, áko dzizlįhgo, t'áadoo joodlą́ą' da.#Ps. 69:21. 35Áádóó tsin ałnáoszid bikáa'jį' hoł ada'askaalgo, ha'éé' biniyé yáá'iilt'e' yaa naaskaigo ałtaadeis'nii'.#Ps. 22:18. [Diyin God yá halne'ii kóníigo,
Shi'éé' ałtaadeis'nii',
índa shi'é'ígíí yiniyé yáá'iilt'e' yaa naaskai,
nínígíí bohodoolnííł biniyé ákódzaa.] 36Áádóó t'áá ákǫ́ǫ́ naháaztą́ągo haa ádahalyą́. 37Yee hak'i dahodii'ánígíí éí bee ak'e'ashchį́įgo hak'igi dah deiztą́ kóníigo, Díí Jesus, Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nilį́. 38Áádóó ani'įįhii nidilt'éego ałdó' t'áá ał'ąą tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił ada'askaal, ła' éí honish'náájí dah hidiilt'e', ła' éí honishtł'ají. 39Áko hwíighah dahidikáhígíí há nidahałt'i'go bitsiits'iin deiłne'go#Ps. 22:7; 109:25. 40ádaaní, Kin bii' sohodizin tídeeshłííł áádóó táá' yiską́ąjį' áńdeeshdlííł,#Mt. 26:61; Jn. 2:19. dííníniid ni', haa'íshą' yisdá'ádílteeh! Diyin God biYe' nílį́įgo, tsin ałnáoszid bąąhdę́ę́' hadááńdááh. 41T'áá ákót'éego ałdó' aláahgo nááda'iiłniihii áádóó bee haz'áanii yínda'niłtinii índa diné yá aląąjį' naazíinii há nidahałt'i'go ádadííniid, 42Náánáła' yisdáńdziiznil nidi, t'áá hó t'éí doo yisdá'ázhdóltééł át'ée da. Jó, Ízrel Aláahgo biNanit'a'í jílį́įgo háni'dii k'ad tsin ałnáoszid bąąhdę́ę́' hadajighááh, áko índa dahwiidiidląąłgo haa dadzííníidlíi doo. 43Diyin God beijólí; t'áá aaníí honízin ládą́ą́' háni'dii k'ad yisdáháłteeh,#Ps. 22:8. háálá, Diyin God biYe' nishłį́, jiní. 44Ani'įįhii tsin ałnáoszid bąąhjį' hoł, bił ada'askaalígíí ałdó' t'áá ákót'éego hóó'įįd.
Jesus dadziztsą́
(Mk. 15:33-41; Lk. 23:44-49; Jn. 19:28-30)
45Nít'éé' ałní'ní'ą́ą́dóó táadi ahéé'ílkidjį' t'áá át'éé nít'éé' chahóółhéél. 46Áko tá'ígi daats'í oolkiłgo Jesus yéego hadoolghaazhgo ání, Éílii, Éílii lama sabákthanii? éí, ShiDiyin God, shiDiyin God, ha'át'éegoshą' yóó'ashidííní'ą́? jiníigo óolyé.#Ps. 22:1. 47Áko ła' ákǫ́ǫ́ naazínígíí éí deidiizts'ą́ą'go, Díí diné Iiláíjah yíká ání, dadííniid. 48T'áá áko ła' dah diilwodgo, tó náyiits'ǫsígíí ch'il na'atł'o'ii bitoo' dók'ǫ́zhígíí yínéíz'ą́, áádóó lók'aatsoh bílátahgi dah yiz'ą́ągo bąąh jidoots'ǫs biniyé haa yí'níłtsih.#Ps. 69:21. 49Áádóó ła'ígíí ádadííniid, Átsé, t'áadoo baa nídaaht'íní! Haa'íshą', Iiláíjah daats'í haa doogáałgo yisdáhodoołtééł dadíníil'įįł. 50Áádóó Jesus yéego hanáázhdoolghaazhgo hwii' sizíinii ninázhdiní'ą́.
51Nít'éé' jó'akon, kin bii' sohodizin biyi' góne' ach'ą́ą́h naníbaal#27:51 Ach'ą́ą́h naníbaal éí hodílzingo haz'ą́ áádóó aláahgo hodílzingo haz'ą́ bita' naníbaal. Ex. 26:31-33; 36:35,36. wódahdę́ę́' yaago ats'áádláád, áádóó ni' hidees'náa'go, tsé éí daazdlad, 52índa dajishcháá' ąą ádaadzaago, lą'í Diyin God bidiyį́į́' daneeznánígíí náádabi'diyiiljéé', 53áádóó Jesus daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzáádóó bik'ijį' éí dajishcháá'dę́ę́' ch'ééjiiskaigo diyingo kin haal'áá góne' aheeskai, áko lą'í yich'į' ída'diilyaa. 54Ákohgo siláo neeznádiingo binanit'a'í índa Jesus yaa ádahalyą́ągo yił naazíinii ni' hidees'náá' áádóó ádahóót'įįdígíí dayiiłtsą́ągo, kódaaníigo t'áá íiyisí nídaasdzííd, Díí t'áá aaníí Diyin God biYe' nilį́į́ nít'éé' lá!
55Ákwe'é ałdó' asdzání lą'í nízaadę́ę́' dadéez'į́į'go naazį́, éí Gáliliidę́ę́' Jesus yá nidaal'a'go yikéé' yíkai; 56Mary Mágdaliin áádóó Mary, éí James áádóó Jóseph bimá, índa Zébedii biye'ké bimá ákwe'é atah naazį́.#Lk. 8:2,3.
Jesus yóó'áho'diilyaa
(Mk. 15:42-47; Lk. 23:50-56; Jn. 19:38-42)
57Áko Arimathíya hoolyéédę́ę́' diné at'íinii léi' Jóseph wolyéego, éí ałdó' Jesus yíhooł'aahii nilį́įgo, hííłch'į'go níyá. 58Éí Páílat baazhníyáago Jesus bits'íís yę́ę bíjííkeed. Áko Páílat éí ats'íís haa nídooltéełgo yee haadzíí'. 59Áko Jóseph éí ats'íís haa náltį́įgo, áłts'óózígo yisdizígíí bee na'at'ą́hí łigaii dits'idgo ályaii chin bąąh ádinii bił dzizdis, 60áádóó t'áá ániidígo tséní'ootséél, t'áá hó ádá hasht'ehojiilaaí góne' nizhníłtį́, áko tsé ayóó áníłtso léi' bidáázhdiníłmááz áádóó dashdiiyá. 61Áko Mary Mágdaliin índa Mary ła'ígíí ałdó' éí tséní'ootsélígíí binaashiidę́ę́' siké.
Siláo éí tséní'ootséelgi jishcháá' yaa ádahalyą́
62Hasht'ehodi'nééh biiskání, aláahgo nááda'iiłniihii índa Férisii danilíinii Páílat yaa áłah silį́į́', 63kódaaníigo, Nihinanit'a'í nílíinii, éí anó'áahii t'ah hiná yę́ędą́ą́', Táá' yiską́ągo náádideeshdááł,#Mt. 16:21; 17:23; 20:19; Mk. 8:31; 9:31; 10:33,34; Lk. 9:22; 18:31-33. dííniidii béédeiilniih. 64Éí bąą táá' yiską́ąjį' tséní'ootséél yéego baa áháyą́ą doogo bee nihoní'aah, éí doodago bídahooł'aahii [tł'ée'go] baa dookahgo nídabidínóo'į́įłgo yóó'adabidoołtééł, áko diné ádeididooniił, Dadziztsą́ą́dę́ę́' náázdiidzá, áko akée'di wooch'íid dooleełígíí átséhígíí biláahgo t'óó tsé'édinda ádoonííł. 65Áko Páílat áhodííniid, Nihílááh, jishcháá' yaa ádahalyą́ą dooleeł biniyé siláo ła' nidanohnííł, áko yéego baa áháyą́ągo ádaahłééh. 66Áko dashdiikai, áádóó tséní'ootséelgi tsé dáádeelmáazgo t'ááłáhígi hashtł'ish#27:66 Éí doodago, ak'ah niilk'íhígíí. nidadziztłéé' áádóó bik'i nidadziz'ą́.#27:66 Doo ła' ąą ázhdoolííłgóó naat'áanii yee hooł'a'ígíí éí bee bééhózin. Áádóó siláo nidadziznilígíí ádabizhdííniid, Yéego baa ádahołyą́.
Селектирано:
MATTHEW 27: NVJOB
Нагласи
Сподели
Копирај
Дали сакаш да ги зачуваш Нагласувањата на сите твои уреди? Пријави се или најави се
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
MATTHEW 27
27
Jesus éí Páílat bidááhdę́ę́' niho'deedlóóz
(Mk. 15:1; Lk. 23:1,2; Jn. 18:28-32)
1Abínígo aláahgo nááda'iiłniihii índa diné yá aląąjį' naazíinii Jesus deidiyoołhéełgo yaa nídaast'įįd, 2áko hweda'aztł'ǫ́ǫgo dah dahodiilóóz, áádóó [Pántiyas] Páílat naat'áanii nilíinii yaa dahodeez'ą́.
Júdas daaztsą́ągi hane'
(Acts 1:18,19)
3Júdas, nináhodiní'ánígíí há nihoot'ą́ągo bił bééhoozingo, yąąh bíni' yíi'a', áko béésh łigaii tádiinígíí aláahgo nááda'iiłniihii índa diné yá aląąjį' naazíinii yaa néí'nil, 4kóníigo, Diné t'áadoo ádąąh dah hast'áanii bidił bits'ádoonahgo ninádiní'ą́ągo bąąhági ásdzaa. Nidi ádahodííniid, Nihíísh nihik'ehdi, t'áá ni haa shį́į́ yit'éego ánílééh. 5Nít'éé' kin bii' sohodizin góne' éí béeso yah ayííłkaadgo dah diiyá, áádóó éí t'áá yigáłí dah ádiidlo'. 6Aláahgo nááda'iiłniihii éí béeso nídeidiinilgo ádadííniid, Díí béeso dił bik'é nii'nilígíí bąą kin bii' sohodizin bibéeso bitah doo'niłgo doo bee haz'ą́ą da. 7Áko yaa nídaast'įįdgo, łeets'aa' íí ł'íní bił haz'ání hoolyéegi éí dé'éyóní danilíinii łeehe'níił dooleełgo biniyé kéyah nidayiisnii'. 8Éí bąą éí kéyah dííshjį́į́góó Kéyah Diłii hoolyé.#Acts 1:18,19. 9Ákohgo Jeremáíyah, Diyin God yá halne'ii, kóníigo yee haadzíi'ii bohoolyaa,
Áádóó béésh łigaii tádiingo hak'énii'nilii
éí Ízrel dine'é nídeidiinil,
10áko Bóhólníihii áshidííniid yę́ęgi át'éego
łeets'aa' ííł'íní bił haz'ání hoolyéegi yik'é nideiznil.#Zech. 11:12,13.
Jesus éí Páílat nahódééłkid
(Mk. 15:2-5; Lk. 23:3-5; Jn. 18:33-38)
11Áádóó nít'éé' Jesus éí naat'áanii bidááhdę́ę́' nizhníyáago nahódééłkidgo ání, Da' niísh Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nílį́? Áko Jesus áhodííniid, Jó, bee háínídzíí'. 12Índa aláahgo nááda'iiłniihii áádóó diné yá aląąjį' naazíinii hak'i dahodii'aahgo, t'áadoo hadzoodzíi' da. 13Nít'éé' Páílat áháłní, Daa shį́į́ néelą́ą́' yee nik'i dahodii'aahígíísh doo dints'a' da? 14Nidi t'áadoo bich'į' hanáádzoodzíi' da, bee hak'i hodiit'aahii t'ááłá'í nidi t'áadoo baa nídzíst'įįd da, áko éidíígíí bik'ee naat'áanii t'áá íiyisí t'óó bił ahayóí.
Jesus hodi'yoolyéełjį' há nihoot'ą́
(Mk. 15:6-15; Lk. 23:13-25; Jn. 18:39—19:16)
15Hodílzingo áłah ná'ádleeh góne' naat'áanii éí diné áłah nádleehígíí awáalyaaí t'ááłá'ígo t'áá deinízinígíí yá ch'ééyiiłt'e' łeh. 16Íídą́ą́' diné léi' Barábas wolyéego, t'áá íiyisí béého'dílzinii awáalyaaí nilį́. 17Áko áłah dzizlį́į'go Páílat áhodííniid, Háishą' nihá béédíshchííd, Barábas daats'í, éí doodaii' Jesus éí Christ wolyéhígíí daats'í? 18Háálá ooch'į́į́d biniinaa Jesus haa deideez'ą́ągo hoł bééhózin. 19Áádóó bikáá'dóó ánihwiit'aahii bikáá'dóó dah dzizdáago, hwe'asdzą́ą́ haa níł'a'go ání, Eii diné t'áá ákogi át'éii ts'ídá t'áadoo baa nánít'íní, háálá abínídą́ą́' biidiiyeelgo yéego bik'ee ti'hwiisénii'. 20Áádóó aláahgo nááda'iiłniihii índa diné yá aląąjį' naazíinii diné áłah nilínígíí yídeinił kadgo, Barábas dayídóohkił, áádóó Jesus éí diyoolyééł dadidoohniił, deidííniid. 21Nidi naat'áanii hanáánáádzíi'go áhodííniid, Diné naakiígíí háidíígíishą' nihá béédíshchííd? Nít'éé', Barábas lą́ą, dadííniid. 22Páílat ánááhodoo'niid, Ákoshą' Jesus éí Christ wolyéhígíí haa deeshłííł? Áko t'áá ałtso ádadííniid, Bíni'dii tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił e'elkaałgo daatsxaah. 23Áko ábizhdííniid, Ha'át'éegoshą'? Ha'át'íí doo aaníí shį́įshą' yaa naayá? Nidi t'ah yówehígo hanáádadeeshghaazhgo ádaaní, Bíni'dii tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił e'elkaałgo daatsxaah!
24Áko Páílat t'áadoo biniyéhígóó ájít'į́įgo, nidi t'óó hahodidlaadgo jiiłtsą́ągo, tó nízhdiiką́ áádóó kójíníigo áłah ílínígíí binááł hála' táádzízgiz,#Deut. 21:6-9. Díí diné ts'ídá t'áá ákogi át'éii bidił doo bá naashtłizh da; t'áá nihí bá nanohdeeh doo. 25Áádóó diné t'áá ałtso hadaasdzíi'go ádadííniid, Nihí lá bidił bá naniideeh ni, niha'áłchíní t'áá bił. 26Áko Barábas bá ch'éézhníłt'e', nidi Jesus éí hazaad k'ehgo nibí'íltsxasgo tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił i'doolkał biniyé baazhdiní'ą́.
Jesus éí siláo há nidahast'i'
(Mk. 15:16-20; Jn. 19:2,3)
27Ákohgo naat'áanii bikin góne' Jesus yah adeizlóozgo naat'áanii bisiláo t'áá yinélee haa áłah ádayiilaa. 28Áko ha'éé' haa deidiinilgo éénééz tsídídééh nahalingo łichíí' léi' yiih dahastį́, 29áádóó ch'il hooshahii nídeiniisxodgo ch'ah ádayiilaago hak'i deideez'ą́, índa lók'aatsoh nish'náájí hálák'ee deiztą́. Áádóó hadááhdę́ę́' nitséédadigohgo kódaaníigo há nidahałt'i', Yá'át'éhéii, Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nílíinii! 30Áádóó hak'ídahidizheeh, áádóó éí lók'aatsoh yee hatsiits'iin nínádeidiiłhał. 31Índa há nidahast'i'dóó bik'ijį' éí éénééz haa nídeidiiłtsoozgo, t'áá hó ha'éé' yee háádahodiidlaa, áádóó tsin ałnáoszid bikáa'jį' hoł ada'doołkał biniyé dah dahodiilóóz.
Tsin ałnáoszid bikáa'jį' Jesus hoł o'oolkaal
(Mk. 15:21-32; Lk. 23:26-43; Jn. 19:17-27)
32Áko ch'ínínáago, Sairíinii hoolyéédę́ę́' diné léi' Sáíman wolyéego yik'ékai; éí Jesus bá tsin ałnáoszid yootį́įł doo biniyé áajį' adeineeshchxą́ą́'. 33Áko Gálgatha hoolyéegi yíkaigo éí tsiits'in si'ání jiníigo óolyé, 34wáin atł'izh nahalingo dích'íi'ii bił ałtahgo#27:34 Wáin áádóó azee' dadiniihii yineełk'e'ígíí bił ał tahgo haa deizką́. jidoodlį́į́ł biniyé haa deizką́, áko dzizlįhgo, t'áadoo joodlą́ą' da.#Ps. 69:21. 35Áádóó tsin ałnáoszid bikáa'jį' hoł ada'askaalgo, ha'éé' biniyé yáá'iilt'e' yaa naaskaigo ałtaadeis'nii'.#Ps. 22:18. [Diyin God yá halne'ii kóníigo,
Shi'éé' ałtaadeis'nii',
índa shi'é'ígíí yiniyé yáá'iilt'e' yaa naaskai,
nínígíí bohodoolnííł biniyé ákódzaa.] 36Áádóó t'áá ákǫ́ǫ́ naháaztą́ągo haa ádahalyą́. 37Yee hak'i dahodii'ánígíí éí bee ak'e'ashchį́įgo hak'igi dah deiztą́ kóníigo, Díí Jesus, Jew dine'é Aláahgo biNanit'a'í nilį́. 38Áádóó ani'įįhii nidilt'éego ałdó' t'áá ał'ąą tsin ałnáoszid bikáa'jį' bił ada'askaal, ła' éí honish'náájí dah hidiilt'e', ła' éí honishtł'ají. 39Áko hwíighah dahidikáhígíí há nidahałt'i'go bitsiits'iin deiłne'go#Ps. 22:7; 109:25. 40ádaaní, Kin bii' sohodizin tídeeshłííł áádóó táá' yiską́ąjį' áńdeeshdlííł,#Mt. 26:61; Jn. 2:19. dííníniid ni', haa'íshą' yisdá'ádílteeh! Diyin God biYe' nílį́įgo, tsin ałnáoszid bąąhdę́ę́' hadááńdááh. 41T'áá ákót'éego ałdó' aláahgo nááda'iiłniihii áádóó bee haz'áanii yínda'niłtinii índa diné yá aląąjį' naazíinii há nidahałt'i'go ádadííniid, 42Náánáła' yisdáńdziiznil nidi, t'áá hó t'éí doo yisdá'ázhdóltééł át'ée da. Jó, Ízrel Aláahgo biNanit'a'í jílį́įgo háni'dii k'ad tsin ałnáoszid bąąhdę́ę́' hadajighááh, áko índa dahwiidiidląąłgo haa dadzííníidlíi doo. 43Diyin God beijólí; t'áá aaníí honízin ládą́ą́' háni'dii k'ad yisdáháłteeh,#Ps. 22:8. háálá, Diyin God biYe' nishłį́, jiní. 44Ani'įįhii tsin ałnáoszid bąąhjį' hoł, bił ada'askaalígíí ałdó' t'áá ákót'éego hóó'įįd.
Jesus dadziztsą́
(Mk. 15:33-41; Lk. 23:44-49; Jn. 19:28-30)
45Nít'éé' ałní'ní'ą́ą́dóó táadi ahéé'ílkidjį' t'áá át'éé nít'éé' chahóółhéél. 46Áko tá'ígi daats'í oolkiłgo Jesus yéego hadoolghaazhgo ání, Éílii, Éílii lama sabákthanii? éí, ShiDiyin God, shiDiyin God, ha'át'éegoshą' yóó'ashidííní'ą́? jiníigo óolyé.#Ps. 22:1. 47Áko ła' ákǫ́ǫ́ naazínígíí éí deidiizts'ą́ą'go, Díí diné Iiláíjah yíká ání, dadííniid. 48T'áá áko ła' dah diilwodgo, tó náyiits'ǫsígíí ch'il na'atł'o'ii bitoo' dók'ǫ́zhígíí yínéíz'ą́, áádóó lók'aatsoh bílátahgi dah yiz'ą́ągo bąąh jidoots'ǫs biniyé haa yí'níłtsih.#Ps. 69:21. 49Áádóó ła'ígíí ádadííniid, Átsé, t'áadoo baa nídaaht'íní! Haa'íshą', Iiláíjah daats'í haa doogáałgo yisdáhodoołtééł dadíníil'įįł. 50Áádóó Jesus yéego hanáázhdoolghaazhgo hwii' sizíinii ninázhdiní'ą́.
51Nít'éé' jó'akon, kin bii' sohodizin biyi' góne' ach'ą́ą́h naníbaal#27:51 Ach'ą́ą́h naníbaal éí hodílzingo haz'ą́ áádóó aláahgo hodílzingo haz'ą́ bita' naníbaal. Ex. 26:31-33; 36:35,36. wódahdę́ę́' yaago ats'áádláád, áádóó ni' hidees'náa'go, tsé éí daazdlad, 52índa dajishcháá' ąą ádaadzaago, lą'í Diyin God bidiyį́į́' daneeznánígíí náádabi'diyiiljéé', 53áádóó Jesus daaztsą́ą́dę́ę́' náádiidzáádóó bik'ijį' éí dajishcháá'dę́ę́' ch'ééjiiskaigo diyingo kin haal'áá góne' aheeskai, áko lą'í yich'į' ída'diilyaa. 54Ákohgo siláo neeznádiingo binanit'a'í índa Jesus yaa ádahalyą́ągo yił naazíinii ni' hidees'náá' áádóó ádahóót'įįdígíí dayiiłtsą́ągo, kódaaníigo t'áá íiyisí nídaasdzííd, Díí t'áá aaníí Diyin God biYe' nilį́į́ nít'éé' lá!
55Ákwe'é ałdó' asdzání lą'í nízaadę́ę́' dadéez'į́į'go naazį́, éí Gáliliidę́ę́' Jesus yá nidaal'a'go yikéé' yíkai; 56Mary Mágdaliin áádóó Mary, éí James áádóó Jóseph bimá, índa Zébedii biye'ké bimá ákwe'é atah naazį́.#Lk. 8:2,3.
Jesus yóó'áho'diilyaa
(Mk. 15:42-47; Lk. 23:50-56; Jn. 19:38-42)
57Áko Arimathíya hoolyéédę́ę́' diné at'íinii léi' Jóseph wolyéego, éí ałdó' Jesus yíhooł'aahii nilį́įgo, hííłch'į'go níyá. 58Éí Páílat baazhníyáago Jesus bits'íís yę́ę bíjííkeed. Áko Páílat éí ats'íís haa nídooltéełgo yee haadzíí'. 59Áko Jóseph éí ats'íís haa náltį́įgo, áłts'óózígo yisdizígíí bee na'at'ą́hí łigaii dits'idgo ályaii chin bąąh ádinii bił dzizdis, 60áádóó t'áá ániidígo tséní'ootséél, t'áá hó ádá hasht'ehojiilaaí góne' nizhníłtį́, áko tsé ayóó áníłtso léi' bidáázhdiníłmááz áádóó dashdiiyá. 61Áko Mary Mágdaliin índa Mary ła'ígíí ałdó' éí tséní'ootsélígíí binaashiidę́ę́' siké.
Siláo éí tséní'ootséelgi jishcháá' yaa ádahalyą́
62Hasht'ehodi'nééh biiskání, aláahgo nááda'iiłniihii índa Férisii danilíinii Páílat yaa áłah silį́į́', 63kódaaníigo, Nihinanit'a'í nílíinii, éí anó'áahii t'ah hiná yę́ędą́ą́', Táá' yiską́ągo náádideeshdááł,#Mt. 16:21; 17:23; 20:19; Mk. 8:31; 9:31; 10:33,34; Lk. 9:22; 18:31-33. dííniidii béédeiilniih. 64Éí bąą táá' yiską́ąjį' tséní'ootséél yéego baa áháyą́ą doogo bee nihoní'aah, éí doodago bídahooł'aahii [tł'ée'go] baa dookahgo nídabidínóo'į́įłgo yóó'adabidoołtééł, áko diné ádeididooniił, Dadziztsą́ą́dę́ę́' náázdiidzá, áko akée'di wooch'íid dooleełígíí átséhígíí biláahgo t'óó tsé'édinda ádoonííł. 65Áko Páílat áhodííniid, Nihílááh, jishcháá' yaa ádahalyą́ą dooleeł biniyé siláo ła' nidanohnííł, áko yéego baa áháyą́ągo ádaahłééh. 66Áko dashdiikai, áádóó tséní'ootséelgi tsé dáádeelmáazgo t'ááłáhígi hashtł'ish#27:66 Éí doodago, ak'ah niilk'íhígíí. nidadziztłéé' áádóó bik'i nidadziz'ą́.#27:66 Doo ła' ąą ázhdoolííłgóó naat'áanii yee hooł'a'ígíí éí bee bééhózin. Áádóó siláo nidadziznilígíí ádabizhdííniid, Yéego baa ádahołyą́.
Селектирано:
:
Нагласи
Сподели
Копирај
Дали сакаш да ги зачуваш Нагласувањата на сите твои уреди? Пријави се или најави се
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).